15 C 236/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o náhradu škody I. Žaloba o zaplacení , částka, se zamítá v celém rozsahu.II. Žalobce je povinen zaplatit společně a nerozdílně žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právní zástupkyně žalovaných, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaným bude Obvodním soudem pro , adresa, vrácena nespotřebovaná část zálohy na náklady důkazů ve výši , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá částky , částka, jako náhrady škody za pokácené stromy na svých pozemcích p. č. , Anonymizováno, , orná půda, p. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, trvalý travní porost a p. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, ostatní plocha, zapsaných na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , vedeného u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, k. p. , adresa, (dále jen „pozemky žalobce“). Žalovaní jsou vlastníky pozemku p. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, zapsaného na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , vedeného u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, k. p. , adresa, , (dále jen „pozemek žalovaných“). Pozemky žalobce a pozemek žalovaných spolu sousedí a mezi stranami byl v minulosti veden spor o vlastnické právo k části pozemků žalobce, který skončil rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla zamítnuta žaloba žalovaných na určení, že jsou vlastníky části pozemků žalobce. Dle žalobce si žalovaní byli vědomi, že jim vlastnické právo nenáleží, na jeho pozemcích však přesto pokáceli čtyři smrky a dvě slivoně. Z toho důvodu se žalobce domáhá náhrady škody, kterou vyčíslil ve výši , částka, . Žalovaní požadovanou částku neuhradili ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, .

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Žalovaní uvedli, že žalobce není aktivně věcně legitimován, neboť své pozemky nabyl na základě smlouvy uzavřené dne , datum, , k pokácení předmětných smrků však došlo již , datum, a , datum, a k odstranění slivoní došlo , datum, . Žalovaní dále uvedli, že se o skutečnosti, že nemusejí být vlastníky pozemků žalobce dozvěděli od žalobce teprve v březnu 2021, přičemž rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , následně došlo k určení vlastnického práva žalovaných k pozemkům a tento rozsudek byl teprve následně na základě odvolání žalovaného změněn tak, že jejich žaloba na určení vlastnického práva byla zamítnuta. K pokácení stromů žalobci přistoupili z důvodů plnění zákonné povinnosti pečovat o dřeviny, o kterých se domnívali, že jsou v jejich vlastnictví. Všechny čtyři smrky byly pokáceny z důvodu napadení kůrovcem, slivoně nebyly pokáceny, došlo k jejich poškození vichřicí a žalovaní pouze odstranili polomy. Žalovaní se domnívají, že i v případě, že by nejednali v dobré víře ohledně svého vlastnického práva, nemohla odstraněním stromů vzniknout žádná škoda a naopak takovým odstraněním byla plněna povinnost skutečného vlastníka pozemků, který se tak na úkor žalovaných bezdůvodně obohatil, jelikož ti za něj plnili to, co měl po právu plnit sám. Žalovaní dále rozporují způsob určení výše škody. Žalovaní vznesli také námitku promlčení, neboť žalobce se podle nich měl a mohl o pokácení stromů dozvědět v srpnu 2020, kdy se stal vlastníkem pozemků a tříletá promlčecí lhůta tak uplynula dříve než , datum, , kdy došlo k podání žaloby.

3. V řízení soud prováděl dokazování výslechy svědků a listinnými důkazy, přičemž všechny provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového i časového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení nebylo ani tvrzeno, a to s výjimkou dat pořízení jednotlivých fotografií. Soud přitom neměl důvod pochybovat o správnosti tvrzených dat pořízených fotografií v případě fotografií opatřených metadaty, přičemž považoval za nadbytečné a formalistické ustanovovat za účelem jejich ověření znalce. V případě fotografií bez metadat soud z tvrzených dat jejich pořízení nevycházel.

4. Jednotlivá skutková zjištění, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, soud učinil následovně:

5. Žalobce uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, smlouvu o budoucí směnné smlouvě, na jejímž základě měla být uzavřena směnná smlouva týkající se mimo jiné sporných pozemků. Žalobce byl již na základě této smlouvy (čl. 1.7) oprávněn provádět údržbu trvalých travních porostů a kácet dřeviny na předmětných pozemcích, a to na účet a náklady společnosti , právnická osoba, (zjištěno ze smlouvy o budoucí směnné smlouvě ze dne , datum, včetně příloh smlouvy soupisy nároků).

6. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo určeno, že pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, orná půda, p. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, trvalý travní porost, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, ostatní plocha, zapsaných na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , vedeného u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, k. p. , adresa, , jsou ve společném jmění manželů žalovaných (zjištěno z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

7. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že byl rozsudek změněn a žaloba na určení, že pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, orná půda, p. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, trvalý travní porost, a p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, ostatní plocha, zapsaných na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , vedeného u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, k. p. , adresa, , jsou ve společném jmění manželů žalovaných, byla zamítnuta. To bylo odůvodněno tím, že žalobcům mělo být již ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, zjevné, že kupní smlouvou ze dne , datum, nenabývají vlastnické právo ke sporným částem pozemků a nemohlo tak dojít k jejich vydržení (zjištěno z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

8. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bylo zamítnuto dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (zjištěno z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

9. Rozhodnutím , právnická osoba, pro Středočeský kraj, k. p. , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , byly zamítnuty námitky žalobce i žalovaných proti geometrickému a polohovému určení parcely stavební č. , hodnota, a parcel pozemkových č. , hodnota, a č. 65/1 v obnoveném katastrálním operátu novým mapováním v k. ú. , adresa, (zjištěno z rozhodnutí , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, k. p. , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, ).

10. Ke dni , datum, odpovídal stav jednotlivých pozemků žalobce i žalovaných zapsaný v Katastru nemovitostí rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (zjištěno z informací o parcelách z Katastru nemovitostí ke dni , datum, ).

11. Svědkyně , jméno FO, je dcerou žalovaných, žalobce nezná. Svědkyně byla přítomna kácení smrků v roce 2019, jelikož jí žalovaní požádali o pomoc s jejich zpracováním. Na místo dorazila s tehdejším přítelem, svědkem , jméno FO, , u žalovaných strávili několik dní. Domnívá se, že ke kácení stromů došlo dvakrát, mohlo to být asi v srpnu. Stromy kácel motorovou pilou žalovaný, možná se na tom podílel i někdo další, svědkyně tomu nebyla přítomna po celou dobu. Pokácený strom, který zpracovávala, byl polámaný, opadaný a suchý, jelikož jej napadl kůrovec. Svědkyně v minulosti viděla stromy napadené kůrovcem, když byla na táboře. Pokácené stromy svědkyně sekala na polínka a ta nosila k chalupě, aby se osušila, nebyl důvod dřevo vyhazovat. Svědkyně si nevybavuje, zda se podílela na kácení stromů i v roce 2016, žalovaným se zpracováním dřeva pomáhala pravidelně (zjištěno z výslechu svědkyně , jméno FO, při jednání dne , datum, ).

12. Svědkyně , jméno FO, potvrdila, že se ve dnech , datum, a , datum, podílela na likvidaci dřevin napadených kůrovcem čestným prohlášením (zjištěno z čestného prohlášení svědkyně , jméno FO, ze dne , datum, včetně úředně ověřeného podpisu).

13. Svědek , jméno FO, byl přítelem svědkyně , jméno FO, , ta ho také seznámila se žalovanými coby jejími rodiči, žalobce svědek nezná. Svědek se asi před pěti lety podílel na kácení starého a uschlého stromu, který byl napadený kůrovcem, tuto informaci sdělil svědkovi žalovaný. Strom stál v rohu pozemku. Žalovaný se svědkem strom káceli s pomocí motorové pily, následně strom rozřezávali i s pomocí ručního nářadí, na tom se podílela i žalovaná a svědkyně , jméno FO, . Svědek kácet stromy neuměl, žalovaný ho to naučil. Rozřezané dřevo se odnášelo na hromadu staršího dřeva, svědek neviděl, zda se nějaké dřevo uskladňovalo také pod střechou chalupy, v okolí chalupy se však dřevo připravené do kamen skladovalo běžně (zjištěno z výslechu svědka , jméno FO, při jednání dne , datum, ).

14. Svědek , jméno FO, potvrdil, že se dne , datum, podílel na likvidaci dřevin napadených kůrovcem čestným prohlášením (zjištěno z čestného prohlášení svědka , jméno FO, ze dne , datum, včetně úředně ověřeného podpisu).

15. Svědek , jméno FO, je synem žalovaných, žalobce nezná. Svědek byl přítomen při likvidaci slivoní poražených při vichřici, k tomu došlo někdy na začátku epidemie covid-19, tedy v únoru nebo v březnu 2020. Svědek k žalovaným přijel na jejich žádost i se svou přítelkyní, svědkyní , jméno FO, právě za účelem pomoci s likvidací stromů. Jeden strom byl vyvrácený a druhý byl zlomený. Jeden ze stromů částečně blokoval příjezdovou cestu na pozemek žalovaných. , právnická osoba, se odřezaly větve, které se drtily, kmeny se rozřezávaly na menší části, práce zabrala dva dny, používali při ní řetězovou pilu a štěpkovač. Stromy už byly starší a byly seschlé, to byl nejspíš důvod, proč se ve vichřici zlomily či vyvrátily. Svědkovi je známo, že v roce 2019 proběhlo na pozemcích kácení jiných stromů, byl také osloven, aby s tím pomohl, ale neměl čas (zjištěno z výslechu svědka , jméno FO, při jednání dne , datum, ).

16. Svědkyně , jméno FO, je přítelkyně svědka , jméno FO, , který ji seznámil se žalovanými, žalobce nezná, viděla ho pouze z dálky. Asi v únoru 2020 se podílela na likvidaci stromů poškozených silným větrem, jeden byl vyvrácený a druhý zlomený. Oba stromy byly oschlé, to byl důvod, proč vichřici nevydržely. Popadané dřevo bránilo v užívání pozemků. Byla zima a pořád foukal silný vítr. Na místě byl přítomen i žalovaný. Svědkyně si situaci dobře pamatuje, protože poprvé pracovala s řetězovou pilou, používala se také štepovačka. Práce trvaly dva dny. Ještě dříve se na pozemku řešila také likvidace jehličnanů napadených kůrovcem, na tom se svědkyně nepodílela, s likvidací přijeli pomoct svědci , jméno FO, a , jméno FO, (zjištěno z výslechu svědkyně , jméno FO, při jednání dne , datum, ).

17. Žalobce zaslal dne , datum, žalovaným dopis s dotazem, kdo pokácel čtyři stromy stojící na jeho pozemcích v blízkosti pozemku žalovaných. Žalobce uvedl, že pokud stromy pokáceli žalovaní, je ochoten přistoupit v rámci dobrých sousedských vztahů na dohodu (zjištěno z dopisu žalobce ze dne , datum, včetně podacího lístku).

18. Projektant , tituly před jménem, , právnická osoba, zaslal dne , datum, žalovaným žádost o schválení smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemena – služebnosti a smlouvu o právu provést stavbu, která by společnosti , právnická osoba, . umožnila zřídit na pozemku žalovaných novou elektrickou přípojku vedoucí na pozemek žalobce (zjištěno z žádosti o schválení smlouvy ze dne , datum, včetně návrhu smlouvy o zřízení věcného břemena – služebnosti a smlouvy o právu provést stavbu).

19. Žalovaní vyzvali dopisem ze dne , datum, žalobce k úhradě nutných nákladů spočívajících ve vykácení a likvidaci čtyř smrků, vykácení a likvidaci dvou vyvrácených slivoní, sekání trávy na pozemcích žalobce, práci s křovinořezem a další údržbě v celkové hodnotě , částka, . Dále žalovaní požadovali , částka, za neoprávněné užívání jejich pozemků žalobcem. Výzva byla žalobci odeslána spolu s dopisem právního zástupce žalovaných, který uvedl, že žalovaní požadují v rámci narovnání vztahů také uzavření dohody ohledně vlastnictví ke sporným pozemkům (zjištěno z výzvy k zaplacení nutných nákladů ze dne , datum, a z reakce na předžalobní výzvu ze dne , datum, včetně detailu zprávy ze systému DS).

20. Žalobce podal proti žalovaným dne , datum, u Okresního soudu v , adresa, žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, s příslušenstvím vzniklého bezdůvodným užíváním sporných pozemků v rozsahu , Anonymizováno, m2 v období od , datum, do , datum, (zjištěno ze žaloby na vydání bezdůvodného obohacení ze dne , datum, ). Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla vyslovena místní nepříslušnost tohoto soudu a věc byla postoupena zdejšímu soudu (zjištěno z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Žalobce vzal žalobu dne , datum, zpět z důvodu mimosoudního vyrovnání se žalovanými (zjištěno ze zpětvzetí žaloby ze strany žalobce ze dne , datum, ).

21. Žalobce vyzval dopisem ze dne , datum, žalované k náhradě škody ve výši , částka, za čtyři pokácené smrky a dvě slivoně. Žalobce žalované zároveň upozornil na možné vymáhání nároku soudní cestou (zjištěno z výzvy k zaplacení náhrady škody za pokácení stromů ze dne , datum, ).

22. Žalovaní zachytili na fotografiích předmětné smrky před pokácením a po pokácení. Fotografie jednoho z pokácených smrků pochází ze dne , datum, , další ze dne , datum, (zjištěno ze čtyř fotografií smrků včetně metadat).

23. Žalobce zachytil na fotografiích pařezy stromů s přiloženým metrem, pařezy měly rozměry od 28 cm do 51 cm. Fotografie jsou foceny z velké blízkosti a nelze z nich určitě datum ani místo pořízení (zjištěno z fotografií pařezů s přiloženým metrem).

24. Žalovaní taktéž zachytili pařezy pokácených smrků s přiloženým metrem, pařezy měly rozměry od 25 cm do 38 cm. Fotografie jsou foceny z blízkosti a nelze z nich určitě datum ani místo pořízení (zjištěno z fotografií pařezů s přiloženým metrem).

25. Žalovaní dne , datum, zachytili poškozené slivoně na fotografiích. U slivoně v blízkosti cesty, na které stojí zaparkovaná dodávka, je patrné, že byla vyvrácena, neboť leží na zemi i s kořeny a s vyvrácenou zeminou. Druhá slivoň byla rozlomena, strom leží na zemi a polovinou kmene je stále spojen se zemí, druhá polovina je však odlomena (zjištěno z fotografií označených čísly 1 a 2 a dále z totožných fotografií včetně metadat). Žalovaní dne , datum, na třech fotografiích zachytili svědky , jméno FO, a , jméno FO, při likvidaci vyvrácených slivoní (zjištěno z fotografií se svědky , jméno FO, a , jméno FO, u slivoně ležící na zemi včetně metadat).

26. Žalobce zachytil na fotografiích sporné pozemky, ohledně fotografií tvrdí, že byly pořízeny v roce 2017, fotografie však neobsahují žádné datum a nelze tak určit, kdy byly pořízeny. (zjištěno z fotografií domu a ohniště s lavičkami)

27. Jestliže v řízení byly prováděny další důkazy, zejména ceník služeb od firmy Rizika bez rizika týkající se kácení stromů, ceník ohledně zahradních prací a prací s kácením a řezáním dřeva, soud tyto důkazy nehodnotil, neboť ty se vztahovaly k námitce započtení vznesené žalovanými a tuto soud s ohledem na níže uvedené právní hodnocení dále neposuzoval, jelikož neshledal oprávněnost nároku žalobce. Soud nehodnotil ani důkazy týkající se ocenění hodnoty pokácených stromů, zejména ocenění stromů dle metodiky AOPK ČR a metodiku AOPK ČR k oceňování dřevin rostoucích mimo les, neboť neshledal podmínky pro odpovědnost žalobců za tvrzenou škodu a nebylo tedy na místě zjišťovat její výši.

28. Soud neprováděl důkaz oznámením o dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí, neboť tento dokument byl označen jako důkaz až při jednání dne , datum, , přičemž ke koncentraci jednání došlo po uplynutí třicetidenní lhůty stanovené při jednání dne , datum, , tedy dnem , datum, . Jestliže v řízení bylo navrhováno provedení dalších důkazů, soud je považoval s ohledem na níže uvedené právní hodnocení za nadbytečné a z toho důvodu jejich provedení zamítl.

29. Po právní stránce soud zhodnotil zjištěný skutkový stav a dospěl k těmto právním závěrům:

30. Žaloba byla podána u věcně i místně příslušného soudu.

31. V posuzovaném případě se žalobce svou žalobou domáhá náhrady škody za stromy pokácené žalovanými na jeho pozemcích. Mezi účastníky nebylo v tomto řízení sporu o tom, že žalovaní na pozemcích, které v současné době patří žalobci, pokáceli čtyři smrky a odstranili také dvě slivoně. Sporné však bylo, kdy k odstranění stromů z pozemků došlo, tedy zejména, zda se tak stalo v době, kdy byl žalobce vlastníkem pozemků, nebo dříve. Mezi účastníky bylo dále sporu o tom, kdy se žalobce o odstranění stromů dozvěděl, a zda jejich odstraněním žalovaní porušili právní povinnosti a způsobili tak žalobci škodu.

32. K námitce promlčení:

33. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění rozhodném (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

34. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

35. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

36. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

37. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

38. Podle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

39. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, přičemž dospěl k závěr, že tato námitka není důvodná. Žalobce uplatnil své právo žalobou u zdejšího soudu dne , datum, . Vlastníkem předmětných pozemků se přitom stal na základě kupní smlouvy v srpnu 2020 a je zřejmé, že s ohledem na velikost pozemků a s ohledem na spory se žalovanými ohledně vlastnictví pozemků neměl ihned možnost se zcela seznámit s jejich celkovým stavem a dozvědět se o pokácení stromů. O skutečnosti, že stromy byly pokáceny žalovanými, tedy o jedné z okolností rozhodné pro počátek promlčecí lhůty, se žalobce prokazatelně dozvěděl nejdříve v průběhu řízení o určení vlastnického práva k pozemkům. Jeho dopisem ze dne , datum, adresovaného žalovaným přitom bylo prokázáno, že v této době již věděl o pokácení stromů, nevěděl však o tom, že tyto stromy byly pokáceny žalovanými, z uvedeného je patrné, že tříletá subjektivní promlčecí lhůta nemohla uplynout před podáním žaloby.

40. K otázce aktivní legitimace žalobce:

41. Podle § 1012 o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

42. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

43. Podle § 2184 odst. 1 o. z. směnnou smlouvou se každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věci.

44. Podle § 2184 odst. 2 o. z. strany si odevzdají věci v tom stavu, v jakém byly v okamžiku uzavření smlouvy.

45. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

46. Pro otázku posouzení aktivní legitimace žalobce bylo rozhodující posoudit, zda byl žalobce vlastníkem pozemku v době, kdy došlo k pokácení stromů žalovanými. V řízení totiž nebylo sporu o tom, že žalobce pozemky nabyl na základě směnné smlouvy a nabyl je tedy ve stavu, v jakém byly v okamžiku uzavření smlouvy (§ 2184 odst. 2 o z.). Jestliže tedy žalobce pozemky nabyl po pokácení stromů žalovanými, nemohl se stát vlastníkem těchto stromů a jejich pokácením mu tedy nemohla vzniknout žádná škoda.

47. Po provedení rozsáhlého dokazování listinnými důkazy (zejména fotografiemi) a výslechy svědků ve spojení s tvrzeními žalovaných bylo prokázáno, že žalovaní pokáceli na pozemcích (v současné době patřících žalobci) celkem čtyři smrky a odstranily vývraty po dvou slivoních. Toto množství odstraněných stromů je v souladu se žalobními tvrzeními žalobce. Sám žalobce v řízení nedoložil s výjimkou nedatovaných fotografií pařezů žádné důkazy o pokácení stromů a datu jejich kácení, žalovaní oproti tomu doložili fotografie z kácení stromů a fotografie již pokácených či vylomených stromů včetně metadat potvrzujících data jejich pořízení. Žalovaní dále k jednání zajistili přítomnost čtyř svědků, kteří se na likvidaci dřevin na pozemcích podíleli. Pokud tedy žalobce rozporuje skutečnost, že se důkazy předložené v řízení žalovanými (fotografie a svědecké výpovědi) týkají totožných stromů jako žaloba, považuje toto soud za účelové a ničím nepodložené tvrzení, neboť druh stromů na fotografiích i v líčení svědků odpovídá žalobním tvrzením a soud tedy nepochybuje o tom, že stromy zachycené na fotografiích jsou totožné stromy jako stromy, o kterých je vedeno toto řízení. Nadto soud konstatuje, že pokud by uvěřil tvrzením žalobce, že se jedná o jiné stromy, musel by jej poučit o nutnosti doplnit důkazy a následně zřejmě žalobu zamítnout pro neunesení důkazního břemene, neboť by žalobce nebyl žádným způsobem schopen prokázat, že byly předmětné stromy pokáceny žalovanými, ale dokonce ani to, že tyto stromy existovaly.

48. Jestliže pak soud vycházel z důkazů předložených žalovanými, bylo jimi jednoznačně prokázáno, že k pokácení předmětných stromů došlo dříve, než se žalobce stal vlastníkem pozemků. Z fotografií totiž vyplynulo, že jeden ze smrků byl pokácen nejpozději , datum, a další nejpozději dne , datum, . Kácení přinejmenším jednoho smrku v srpnu 2019 pak u jednání potvrdili také svědkyně , jméno FO, a svědek , jméno FO, . Jestliže žalobce namítal, že tito svědci u jednání vypovídali v rozporu s čestnými prohlášeními ze dne , datum, , soud se s tímto tvrzením neztotožňuje, neboť čestné prohlášení svědka , jméno FO, přesně odpovídá jeho svědecké výpovědi a čestné prohlášení svědkyně , jméno FO, se od svědecké výpovědi liší pouze tím, že si svědkyně u jednání nebyla jistá, zda se na kácení stromů podílela v srpnu 2019, což vysvětlila tím, že se na likvidaci různých dřevin a přípravě dřeva na topení podílela u žalovaných pravidelně. Jestliže pak žalobce spatřuje rozpor v tom, že si svědci u jednání nevzpomněli na konkrétní data likvidace stromů, která jsou uvedena v čestných prohlášeních, nelze toto považovat za známku jejich nevěrohodnosti, neboť je zřejmé, že zatímco při výslechu u jednání neměli svědci k dispozici své mobilní telefony a diáře, při vyhotovení čestných prohlášení je mít k dispozici mohli. Pro rozhodnutí soudu je nadto rozhodující, že si svědci termín kácení smrku či smrků pamatovali alespoň orientačně, neboť pro rozhodnutí postačuje zjištění, že stromy byly pokáceny v létě 2019 a není potřeba určovat konkrétní datum ani konkrétní měsíc. Uvedenými fotografiemi tedy bylo prokázáno, že nejméně jeden smrk byl pokácen v roce 2016 a jeden smrk v roce 2019, u dalších dvou smrků vyplývá jejich pokácení v obdobném období či dříve z kontextu situace a ze svědeckých výpovědí, neboť je zjevné, že svědci si s ohledem na časový odstup nemohou přesně pamatovat počet stromů pokácených v jednotlivých dnech, a to zejména za situace, kdy svědkyně , jméno FO, uváděla, že s kácením stromů pomáhala žalovaným opakovaně, žalovaní ani svědci zároveň neměli rozumný důvod každý strom po pokácení fotografovat. I s ohledem na tvrzení žalobce, že pozemky pravidelně kontroloval již před uzavřením směnné smlouvy lze přitom předpokládat, že po jejím uzavření pozemky již jako jejich vlastník kontroloval ještě pečlivěji (i ve smyslu ust. § 4 o. z.) a nepochybně by si všiml, kdyby k pokácení dalších stromů došlo teprve v době, kdy již byl vlastníkem pozemků. Stejně tak pokud jde o odstranění slivoní, bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že ty byly z pozemku odstraňovány v únoru 2020, neboť obě slivoně jsou na fotografiích ze dne , datum, zachyceny již po svém vyvrácení a dále jsou zachyceny na fotografiích ze dne , datum, společně se svědky , jméno FO, a , jméno FO, , kteří provádějí jejich likvidaci. Svůj podíl na likvidaci uvedených stromů v uvedeném období potvrdili při svých výsleších také oba uvedení svědci, přičemž oba tito svědci vypovídaly spontánně a soud jejich výpovědím beze zbytku uvěřil, tyto ostatně plně korespondovaly i s ostatními důkazy provedenými v řízení.

49. Výše uvedenými důkazy tedy bylo jednoznačně prokázáno, že všechny předmětné stromy byly odstraněny z předmětných pozemků nejpozději do konce února 2020. Přestože dva smrky nejsou zachyceny na žádných fotografiích a jejich kácení si nevybavili ani vyslechnutí svědci, má soud provedenými důkazy za prokázané, že i ty musel být pokáceny v období do srpna 2020, kdy se žalovaný stal vlastníkem pozemků. Žalobce tedy není k podání žaloby aktivně legitimovaný, neboť žalovaní všechny stromy pokáceli dříve, nežli se žalobce stal vlastníkem rozhodných pozemků.

50. Pokud pak žalobce odvozoval svou aktivní legitimaci k podání žaloby od toho, že měl právo udržovat pozemky a kácet na nich dřeviny již na základě smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne , datum, , je takový závěr chybný, neboť je zjevné, že uvedené oprávnění nezakládalo žádná práva žalobce k pozemku ani ke stromům na něm rostoucím. Uvedené smluvní ustanovení pak v žádném případě nelze vykládat jako pacht (§ 2332 odst. 1 o. z.), neboť žalobci nebylo založeno právo k užívání ani požívání věci (pozemku), ale toliko právo provádět údržbu zeleně a dřevin na účet vlastníka pozemků, a zároveň nebylo sjednáno pachtovné ani jiné protiplnění. Žalobci tedy až do nabytí vlastnického práva k pozemkům nesvědčilo právo k jeho plodům a užitkům a pokácením stromů mu tak nemohla vzniknout žádná škoda.

51. Soud pouze pro úplnost uvádí, že v řízení bylo nad rámec shora uvedeného fotografiemi slivoní i výslechy svědků prokázáno, že ty nebyly žalovanými pokáceny, ale byly toliko zlikvidovány jejich pozůstatky poté, co byly fatálně poškozeny větrem, a slivoně tak již nemohly nést žádný užitek a musely být zlikvidovány, aby nebránily bezpečnému užívání pozemků. Stejně tak bylo v řízení výslechy svědků prokázáno, že pokácené smrky byly napadeny kůrovcem, což potvrzují i fotografie smrků, na kterých je patrné, že stromy byly oschlé a z větší části bez jehličí. Za dané situace tak smrky musely být pokáceny, aby byly ochráněny další stromy na pozemcích i v jejich okolí, a aby zároveň smrky neohrožovaly bezpečnost osob pohybujících se na pozemcích. Pokácením smrků i pokácením slivoní tedy žalovaní plnili povinnosti vlastníků pozemků, neboť se domnívali, že vlastníky pozemků jsou. Již z uvedeného je tak patrné, že není možné zavázat žalované k náhradě škody. Pokud totiž likvidací fatálně poškozených slivoní či smrků napadených kůrovcem vznikla jejich vlastníkovi jakákoliv škoda, pak taková škoda vznikla, když žalovaní plnili zákonné povinnosti skutečného vlastníka pozemků, a to rozumným způsobem, kterým by se zachoval každý řádný hospodář a též tak činily v souladu se zásadou předcházení dalším škodám (tzv. v rámci plnění prevenční povinnosti). Požadovat po žalovaných jakoukoliv náhradu škody se tedy jeví od žalobce v příkrém rozporu s dobrými mravy, když jsou to naopak spíše žalovaní, kterým by mohla náležet náhrada ze jednání ve prospěch vlastníka pozemků či za plnění jeho povinností.

52. Ze shora uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok není oprávněný, neboť žalobce nebyl v době pokácení předmětných stromů vlastníkem pozemků, a tedy ani na něm rostoucích dřevin, které jsou dle zákona součástí pozemku jako takového, nikoliv pak samostatnou věcí. Z toho důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném v době provedení jednotlivých úkonů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a provedených do , datum, (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu ze dne , datum, , další porada se žalovanými dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , nahlížení do spisu dne , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a provedených po , datum, (další porada se žalovanými dne , datum, , písemné vyjádření ze dne , datum, , 2 x účast na jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, a dále z náhrady za spotřebovanou zálohu na náklady spojené s provedením důkazu uhrazenou dne , datum, ve částce , částka, (po odečtení vrácené částky , částka, ). Soud oproti tomu žalovaným nepřiznal náhradu nákladů za úkon právní služby spočívající v návrhu na doplnění dokazování ze dne , datum, , neboť tento úkon se omezoval toliko na označení svědků a mohl být učiněn při předcházejícím jednání, nebo mohl být spojen s následným vyjádřením žalovaných, sám o sobě však nebyl úkonem s přidanou právní hodnotou a nelze jej tedy považovat za účelně vynaložený úkon právní služby. Za účelně vynaložené úkony právní služby pak v žádném případě nelze považovat ani opakované nahlížení do spisu dne , datum, , neboť tento úkon byl proveden pouze v důsledku nesprávného postupu substituta právní zástupkyně žalovaných při nahlížení dne , datum, , a dále upřesnění odporu ze dne , datum, a upřesnění odporu ze dne , datum, , když nutnost provést tyto úkony právní služby byla vyvolána taktéž toliko nepřesnostmi v původním odporu a náklady s tím spojené tedy nemůže nést nikdo jiný než žalovaní, tyto náklady žalovaným tedy soud nepřiznal s ohledem na jejich neúčelnost.54. , adresa, k plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, věta druhá za středníkem o. s. ř. v trvání 30 dnů, neboť soud zohlednil skutečnost, že náklady řízení dosáhly poměrně vysoké výše a považoval tak za nutné poskytnout žalobci prostor k tomu, aby si uvedenou částku obstaral. Soud zároveň neshledal okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že uvedené posunutí splatnosti náhrady nákladů řízení ohrozí významné zájmy žalovaných a soudem určenou lhůtu považoval za optimální.

55. Jelikož žalovaní složili v průběhu řízení na základě usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, jako zálohu na náklady důkazu – svědečného částku , částka, , která nebyla v průběhu řízení zcela spotřebována, rozhodl soud o vrácení nespotřebované části zálohy, tedy částky , částka, , žalované.