15 C 262/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A trvale hlášen Anonymizováno 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o určení vlastnického práva k motorovému vozidlu I. Určuje se, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, , narozená , Datum narození žalobkyně, , byla ke dni , datum, vlastníkem osobního motorového vozidla značky , Anonymizováno, VIN: , VIN kód, , RZ: , SPZ, , rok výroby , Anonymizováno, .II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá určení, že ke dni , datum, byla vlastníkem osobního motorového vozidla značky , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , RZ: , SPZ, , rok výroby , Anonymizováno, (dále jen „automobil“). Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně dne , datum, uzavřela s , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, (dále jen „právní předchůdce žalovaných“) kupní smlouvu, jejímž předmětem byl automobil, za který při uzavření smlouvy uhradila v hotovosti částku , částka, . Žalobkyně zároveň převzala klíče od automobilu a technický průkaz. Po smrti právního předchůdce žalovaných se jeho dědici stali žalovaní. , právnická osoba, právního předchůdce žalovaných nedošlo ke změně zápisu vlastníka a provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel. Za této situace žalobkyně nemá vedle podání určovací žaloby jinou možnost, jak splnit svou zákonnou povinnost uvést zápis týkající se automobilu v jejím vlastnictví do souladu se skutečností.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a v řízení zůstali nečinní.

3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, a žalovaní tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřili, zda s takovým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, které soud posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

5. Právní předchůdce žalovaných se stal vlastníkem automobilu dne , datum, , kdy došlo k ukončení leasingu (zjištěno z technického průkazu k automobilu).

6. Žalobkyně uzavřela dne , datum, s panem , jméno FO, kupní smlouvu o koupi automobilu za cenu , částka, , která byla žalobkyní uhrazena při podpisu smlouvy (zjištěno z kupní smlouvy ze dne , datum, ).

7. Právní předchůdce žalovaných zemřel dne , datum, (zjištěno z úmrtního listu ze dne , datum, ).

8. Žalovaným bylo potvrzeno nabytí dědictví po jejich právním předchůdci (zjištěno z usnesení Okresního soudu , adresa, – východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

10. Mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalovaných byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění rozhodném (dále jen „o. z.“), na jejímž základě došlo v souladu s § 1099 o. z. k převodu vlastnického práva k předmětnému automobilu na žalobkyni a rovněž byla uhrazena kupní cena za předmětný vůz.

11. Právní předchůdce žalovaných zemřel , datum, a z toho důvodu nestihl poskytnout součinnost se zápisem změny vlastníka silničního vozidla v registru vozidel podle § 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Žalovaná má tedy naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění rozhodném (dále jen „o. s. ř.“), na určení svého vlastnického práva. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků řízení, neboť žalobkyně, která byla v řízení plně procesně úspěšná a měla by tak proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, se práva na náhradu nákladů řízení vůči žalovaným v žalobě výslovně vzdala, neboť uvedla, že za nastalou situaci žalovaní nenesou žádnou vinu a samotnou žalobu považuje za nutnou administrativní záležitost tak, aby stav v registru vozidel odpovídal skutečnosti a předešlo se i případným nejasnostem ohledně vlastníka vozu pro případ dopravního přestupku apod.