15 C 381/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 10,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že dle ust. § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve spojení s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hodin na místě veřejnosti přístupném v obci [obec], ul. [ulice], před domem [adresa], který tvoří roh křižovatky ul. [ulice] a ul. [ulice], před nejméně 10ti dalšími osobami, fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení]. Zranění poškozeného si vyžádala ošetření v [anonymizována tři slova] [obec], následné vyšetření na [anonymizována dvě slova] Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a vystavení pracovní neschopnosti v době trvání od [datum] do [datum]. [jméno] [příjmení] je pojištěncem žalobkyně. Ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících předpisů, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně č. j.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku. Dne [datum] byla žalovanému odeslána výzva žalobkyně k náhradě nákladů na hrazené zdravotní služby vynaložených v souvislosti s úhradou léčení [jméno] [příjmení] a to ve výši [částka]. Zásilka byla s poznámkou„ nevyzvednuto“ vrácena zpět žalobkyni. Vzhledem k tomu, že zraněný [jméno] [příjmení] je pojištěncem žalobkyně, nesla tato náklady zdravotní péče, spojené s jejím léčením. Tím, že žalobkyně hradila výše uvedené náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, jí vznikla následná škoda ve výši [částka]. Žalobkyně by uvedené náklady na léčení svého pojištěnce nevydala, pokud by žalovaný nespáchal shora uvedený skutek.

3. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 15 C 381/2021-10 vyzval žalobkyni i žalovaného dle ustanovení § 115a o. s. ř., aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž soud účastníky řízení poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Současně soud usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k žalobě a vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci. Žalovanému byly obě výzvy doručeny (fikcí) dne [datum]. Stanovená 15 denní lhůta marně uplynula dnem [datum], přičemž k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nebylo obsahem spisu žádné vyjádření či alespoň omluva žalovaného se žádostí o prodloužení lhůty či sdělení důvodů, které mu v tom brání, tedy nic nenasvědčovalo tomu, že by na straně žalovaného byly snad dány nějaké důvody, které by mu bránily předmětné vyjádření řádně a včas podat nebo alespoň před uplynutím lhůty požádat o její prodloužení. Má se tedy za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Také žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, a proto soud má rovněž za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (oznámení Policie ČR o zranění osoby ze dne [datum]; oznámení zdr. pojišťovny o připojení k trestnímu řízení s nárokem na náhradu nákladů na hrazené zdravotní služby; doklad k vyčíslení regresní pohledávky; trestní příkaz [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]; předžalobní výzva ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání zásilky) byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

5. Dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hodin na místě veřejnosti přístupném v obci [obec], ul. [ulice], před domem [adresa], fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení], který v uvedeném domě bydlí. Zranění si vyžádala ošetření v [anonymizována tři slova] [obec], následné vyšetření na [anonymizována dvě slova] Všeobecné fakultní nemocnice v [obec] a vystavení pracovní neschopnosti v době trvání od [datum] do [datum]. [jméno] [příjmení] je pojištěncem žalobkyně. Trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku. Dne [datum] byla žalovanému odeslána výzva žalobkyně k náhradě nákladů na hrazené zdravotní služby vynaložených v souvislosti s úhradou léčení [jméno] [příjmení] a to ve výši [částka]. Zásilka byla vrácena zpět žalobkyni. Ke dni podání žaloby vpředu uvedená částka uhrazena nebyla. Vzhledem k tomu, že zraněný [jméno] [příjmení] je pojištěncem žalobkyně, nesla tato náklady zdravotní péče, spojené s jejím léčením (prokázáno oznámením Policie ČR o zranění osoby ze dne [datum]; oznámením zdr. pojišťovny o připojení k trestnímu řízení s nárokem na náhradu nákladů na hrazené zdravotní služby; dokladem k vyčíslení regresní pohledávky; trestním příkazem [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]). Tím, že žalobkyně uhradila výše uvedené náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, tak jí vznikla následná škoda ve výši [částka], kterou žalovaný přes výzvu žalobkyně neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání zásilky, negativním tvrzením o neuhrazení dlužné částky žalovaným, které žalovaný nevyvrátil). <b>6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:</b> 7. Podle ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

8. Podle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen„ zák. č. 48/1997 Sb.“) příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

9. Podle § 55 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb. pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.

10. Obecně je povinností zdravotní pojišťovny zaplatit svému smluvnímu zdravotnickému zařízení náklady zdravotnické péče poskytnuté pojištěnci, neboť ze strany zdravotní pojišťovny se jedná o plnění zákonné povinnosti ve smyslu § 13 zákona č. 48/1997 Sb., která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla léčebná péče jejímu pojištěnci poskytnuta, a to i v případě poškození zdraví způsobeného zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby nebo následkem jiné události. Nicméně citované ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. upravuje regresní nárok zdravotní pojišťovny požadovat od třetí osoby, která jejímu pojištěnci zaviněně způsobila újmu na zdraví nebo smrt, náhradu nákladů vynaložených na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání. Jde tak o právo na náhradu škody vyplývající ze speciálního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 9. 1999, sp. zn. 2 Cdon 2079/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 30/2002). Zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny (zde žalobkyně) je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby (zde žalovaný) proti němu.

11. Dále je zdejší soud v souladu s ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán pravomocnými výroky (nikoliv odůvodněním) trestního příkazu Okresního soudu v Kolíně pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (který ve vztahu k obviněnému - zde žalovanému nabyl právní moci dne [datum]) o tom, že byl spáchán trestný čin, a o tom, kdo jej spáchal. Jde tak o vázanost nejen skutkovými závěry, ale i právním hodnocením.

12. Z výše uvedeného tedy platí, že žalovaný, odpovídá pojišťovně (tj. žalobkyni) v tom rozsahu, v jakém jeho zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jeho jednání. Z předložených listinných důkazů také vyplynulo, že žalobkyně uhradila v souvislosti s výkony u poškozeného [jméno] [příjmení] částku [částka], jež představuje náklady vynaložené na ošetření a léčení pojištěnce v důsledku jednání žalovaného. Zdravotní pojišťovna tak na ošetření a léčení [jméno] [příjmení] vynaložila částku celkem ve výši [částka], a proto jí podle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. svědčí právo na náhradu těchto nákladů proti žalovanému. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], v níž žalovanému stanovil lhůtu k plnění do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva, jež byla žalovanému zaslána doporučeně, byla vrácena žalobkyni jako nevyzvednutá v úložní době. Žalovaný dosud neuhradil předmětnou částku a dostal se dnem následující po uplynutí 30ti denní lhůty do prodlení, a žalobkyni tak podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť ji shledal důvodnou a opodstatněnou v celém rozsahu. Pokud jde o pariční lhůtu tj. lhůtu k splnění povinnosti uvedené ve výroku I. rozsudku, tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. věta první).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (tj. výzva k plnění a podání návrhu ve věci samé). Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o. s. ř.).