15 C 45/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 2 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částka (jde o tzv. bagatelní spor), omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši částka, která vznikla žalobkyni jakožto pohledávka na základě převozu žalované sanitním vozem na záchytnou stanici z podezřelý výraz adresa. Žalované byla dne datum vystavena faktura č. hodnota na částku částka se splatností datum. Žalovaná však ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum, která byla zaslána dne datum.

3. Ve věci soud rozhodoval bez jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř., když žalobkyně i žalovaná souhlasily fikcí, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s daným postupem (usnesení s výzvou na č. l. 15 spisu), ve stanovené lhůtě nevyjádřily.

4. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a ve věci zůstala nečinná.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

6. Žalobkyně dne datum převezla žalovanou jakožto pacientku sanitním vozem na záchytnou stanici. Dne datum žalobkyně vystavila žalované fakturu č. hodnota na částku ve výši částka včetně DPH za převoz sanitním vozem na záchytnou stanici pacienta ve výši částka a za doprovod ve výši částka. Splatnost faktury byla datum. Žalovaná však žalobkyni částku neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. Žalobce dle § 24 odst. 1 - 4 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zdraví“), náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, Ministerstvo vnitra za azylové zařízení podle zákona o azylu, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

9. Protože žalovaná užila návykové látky, byla převezena na záchytnou stanici a následně žalobkyni neuhradila částku na základě vystavené faktury, je nárok žalobkyně důvodný, včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, jdoucí ode dne následujícího po splatnosti dluhu. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, neboť dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (písemné podání ve věci samé a výzva k plnění). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo návrhem na nařízení exekuce.