Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

15 C 52/2020

č. j. 15 C 52/2020-45

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH04:2021:15.C.52.2020.1

Citované zákony (2)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr Martou Gottwaldovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] ve vchodu [adresa] budovy [adresa] v [obec] – [obec], ulice [ulice], a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaném vyklizení a odevzdání shora uvedeného bytu. Žalobu odůvodnil tím, že je bytovým družstvem a je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v technologickém celku budovy [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec]. Vlastnické právo žalobce k jednotce [číslo] je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí]. Žalovaný byl členem bytového družstva žalobce a svědčilo mu právo nájmu k bytu [číslo] ve vchodu [adresa], budovy [adresa] v [obec a číslo] – [obec], ulice [ulice] č. or. [anonymizováno]. Žalovaný však dlouhodobě neplní své peněžité závazky vůči žalobci a byl proto vyloučen z družstva žalobce. Rozhodnutí o vyloučení z družstva žalovaný převzal, proti rozhodnutí se odvolal k členské schůzi družstva a členská schůze družstva potvrdila jeho vyloučení na schůzi konané dne [datum]. Proti rozhodnutí členské schůze podal žalovaný žalobu o prohlášení rozhodnutí o vyloučení člena bytového družstva za neplatné. Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze o vyloučení žalovaného byl zamítnut usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 80 Cm 145/2017-47. Po celou dobu běžícího řízení, kterým bylo na jisto postaveno, že členství žalovaného v družstvu zaniklo, žalovaný nic neplatí. V souladu s ust. § 734 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, se zánikem členství zanikl i nájem družstevního bytu. Ačkoliv byl žalovaný vyzýván k tomu, aby byt žalobci zpřístupnil a odevzdal, nestalo se tak. V současné době žalovaný užívá byt bez právního důvodu.

2. Žalovaný podáním ze dne [datum] k žalobě toliko sdělil, že neuznává nárok uplatněný žalobcem (jak plyne z podání č. l. 14 spisu), přičemž na opětovnou výzvu soudu ze dne [datum], aby v dodatečné lhůtě doplnil své vyjádření ohledně vyklizení předmětného bytu, se žalovaný nikterak nevyjádřil; lhůta k podání vyjádření marně uběhla dnem [datum].

3. Jednání ve věci, nařízené na den [datum], však bylo soudem odročeno, když se žalovaný toliko den před jednáním omluvil ze zdravotních důvodů (jak plyne ze záznamu na č. l. 17 a z podání ze dne [datum] na č. l. 20), a požádal o odročení jednání. Následně soud zjistil od ošetřujícího lékaře [titul]. [jméno] [příjmení], že účast žalovaného na jednání je již možná, nic mu nebrání udělit případně plnou moc k zastupování v řízení jeho sestře či advokátu (jak je uvedeno na č. l. 23 spisu). Jednání tak bylo soudem nařízeno na nový termín: dne [datum], kdy se žalovaný opětovně omluvil toliko den před jednáním a požádal o odročení, a to jednak ze zdravotních důvodů a jednak z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti své sestry (jak plyne z podání ze dne [datum] na č. l. 35). Soud však této druhé žádosti žalovaného o odročení již nevyhověl, neboť soud nemá takovou omluvu za včasnou a důvodnou, když dle názoru soudu je zřejmé, že z povahy věci se jeví tato omluva spíše obstrukčního charakteru, a to s ohledem na skutečnost, že k dřívějšímu dotazu soudu ošetřující lékař sdělil, že stav žalovaného jako pacienta je částečně zlepšený, je aktivnější, dokáže vycházet z bytu a nyní je již aktuálně schopný při medikaci s podporou sestry účasti na soudním řízení. Dále soud konstatuje, že za celou dobu žalovaný soudu nesdělil, že by jeho sestra byla v pracovní neschopnosti již od [datum] až doposud (toto žalovaný sdělil až podáním ze dne [datum], které bylo doručeno zdejšímu soudu na podatelnu osobně pouhý den před jednáním). Kdyby žalovaný včas soud upozornil, že nemůže sestře udělit plnou moc, neboť tato je v pracovní neschopnosti již od [datum], tedy [anonymizováno] roku, tak by soud případně zvažoval ustanovení opatrovníka žalovanému, jak byl ostatně žalovaný soudem instruován. Nic také žalovanému nebránilo, aby se nechal v řízení zastoupit třetí osobou (odlišnou od sestry, pokud je tato dlouhodobě nemocná) jako obecným zmocněncem či advokátem. Dále soud považuje za přiléhavé konstatovat, že žalovanému již jednou vyšel vstříc a odročil jednání nařízené původně na [datum] (kdy žalovaný rovněž toliko den před jednáním se omlouval ze zdravotních důvodů a žádal o odrok). Soud má tedy za to, že omluva zarubrikovaná na č. l. 35 spisu, doručená soudu v odpoledních hodinách den před jednáním, není včasná, ani důvodná, jak je uvedeno shora. Navíc tvrzení žalovaného ohledně jeho údajné nové zdravotní neschopnosti nebylo nijak doloženo, když daná omluva obsahovala toliko jednu přílohu (oproti dvěma uváděným), a to toliko týkající se sestry žalovaného, nikoli žalovaného samotného. S ohledem na povahu žalobou uplatněného nároku (na vyklizení bytu žalovaným) a charakter a způsob žádostí o odrok, vždy tzv.„ na poslední chvíli“, se soudu poslední opětovná žádost žalovaného jeví jako obstrukčního charakteru, učiněná zřejmě za účelem natahování sporu, v kontextu se shora uvedeným. <b>4. Soud nakonec projednal tuto věc dle ust. § 101 odst. 3, o. s. ř., když se žalovaný vůbec k jednání nedostavil, ač byl řádně a včas obeslán.</b> 5. Soud provedl dokazování řadou listinných důkazů založených do spisu ze strany účastníků: tj. Vyloučení z Bytového družstva [ulice a číslo] ze dne [datum] s podpisem žalovaného dne [datum]; Přípis – výzva k opuštění a předání bytu ze dne [datum] adresovaná žalovanému včetně podací stvrzenky; Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 80 Cm 145/2017-47; Výpis z katastru nemovitostí ohledně informací o jednotce [číslo].

6. Všechny listinné důkazy pak soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř., přičemž vycházel z důkazů označených a přiložených v soudním spise. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového, časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení ani nebylo tvrzeno. Soud tedy veškeré důkazy hodnotil jako věrohodné a pravé.

7. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

8. Žalobkyně je bytovým družstvem, které je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] ve vchodu [adresa], budovy [adresa] v [obec a číslo] – [obec], ulice [ulice] č. or. [anonymizováno] (zjištěno z: informace o jednotce [číslo] výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví]).

9. V posuzované věci soud má za prokázané rozhodné skutečnosti, a sice že žalovaný byl členem bytového družstva (žalobce), přičemž byl z bytového družstva vyloučen z důvodu závažného a opakovaného porušování základních členských povinností, spočívajícího v dlouhodobém neplacení předepsaných plateb; dále žalovanému bylo doručeno oznámení o rozhodnutí členské schůze žalobce ze dne [datum], která potvrdila vyloučení žalovaného z družstva na základě rozhodnutí předsedy družstva ze dne [datum], přičemž návrh žalovaného na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze o vyloučení žalovaného byl zamítnut usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 80 Cm 145/2017-47 ze dne [datum rozhodnutí]; zdejší soud tedy po celou dobu běžícího řízení vyšel ze zjištění, že v současné době žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu, neboť členství žalovaného v družstvu zaniklo (zjištěno z: usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 80 Cm 145/2017-47).

10. Dále dopisem ze dne [datum] žalobce upozornil žalovaného, že zánikem členství zaniklo i právo nájmu k bytu a vyzval ho, aby předmětný byt vyklidil a odevzdal nejpozději do [anonymizováno] dnů (zjištěno z: přípisu žalobce ze dne [datum] vč. podací stvrzenky o obeslání).

11. Další důkazy soud již neprováděl, neboť shledal, že na základě provedeného dokazování byly rozhodné skutečnosti spolehlivě zjištěny a lze z nich učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu. Jelikož žalovaný na výzvu soudu nedoplnil skutková tvrzení a ani se na ústní jednání, konaném dne [datum] u nadepsaného soudu, bez omluvy nedostavil, tak nemohl být soudem poučen dle § 118a o. s. ř., čímž zmařil možnost se vůči žalobě účinně bránit a případně i zpochybnit skutečnosti, jež byly shora popsány, a proto tedy soud další důkazy neprováděl a skutková zjištění opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybnosti.

12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

13. Žalobce je právnickou osobou, jejímž členem byl žalovaný, který v souvislosti se svým členstvím v družstvu užíval předmětný družstevní byt. Jelikož žalovaný neplnil své členské povinnosti, spočívající v úhradě předepsaných plateb, rozhodl žalobce (rozhodnutí předsedy družstva) o jeho vyloučení z družstva. Platnost a oprávněnost rozhodnutí o vyloučení žalovaného z bytového družstva (žalobce) bylo potom najisto postaveno shora citovaným usnesením Městského soudu v Praze. K předání vyklizeného bytu byl žalovaný ze strany žalobce vyzván, avšak k předání bytu dosud nedošlo, nad rámec toho žalovaný za užívání bytu nadále nic neplatí.

14. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

15. Dle ust. § 734 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích (dále jen„ z.o.k.“) zánikem členství v bytovém družstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu.

16. Dle ust. § 741 odst. 1 z.o.k. ve spojení s ust. § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

17. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora citovaná zákonná ustanovení soud shledal, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný a oprávněný. V řízení totiž bylo prokázáno, že zaniklo členství žalovaného v bytovém družstvu a s tím také zanikl nájem předmětného družstevního bytu, přičemž od tohoto okamžiku (tj. od okamžiku zániku členství žalovaného v bytovém družstvu) užívá žalovaný předmětný byt bez právního titulu, a proto je nárok žalobce na vyklizení a odevzdání předmětného bytu zcela po právu. Nad to soud pro úplnost konstatuje, že s ohledem na neúčast žalovaného na jednání soudu soud nemohl poučit stranu žalovanou o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu ust. § 118a odst. o. s. ř.

18. Dále s ohledem na mimořádnou situaci na území České republiky v souvislosti se zamezením šíření virového onemocnění SARS-CoV-2 a z ní plynoucí negativní ekonomické dopady na osoby, ať už fyzické či právnické, byla pariční lhůta určena delší, a sice jednoměsíční s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) Lhůtu k plnění tak soud určil odlišně, než je standardní patnáctidenní lhůta od právní moci rozsudku ve věci vyklizení bytu, když lze předpokládat, že žalobce stanovením takovéto pariční lhůty nebude nadměrně zatížen a žalovanému bude reálně umožněno splnit povinnost vyklidit uvedený byt dobrovolně, bez nutnosti exekuce či výkonu rozhodnutí.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], k rukám právní zástupkyně žalobce. V posuzovaném případě, kdy se jedná o vyklizení nemovité věci, se soud neztotožnil s vyčíslením nákladů řízení žalobce, když pro stanovení tarifní hodnoty je rozhodující samotný předmět řízení, tj. vyklizení bytu, a nikoliv předběžná otázka, která se v daném řízení řešila. Nelze tedy v řízení o vyklizení nemovité věci aplikovat ust. § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), jak učinil žalobce, namísto ust. § 9 odst. 1 o. s. ř. s tím, že v řízení byla předběžnou otázkou problematika ukončení nájmu. Náklady řízení potom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení zohlednil mimořádnou situaci na území České republiky a stanovil lhůtu v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, a to z důvodů popsaných v odst. 18. odůvodnění tohoto rozsudku (§ 160 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.