15 C 71/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částka, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to z titulu nesplacení poskytnuté zápůjčky ve výši částka na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, tj. právnická osoba s.r.o., IČO. Splatnost předmětné zápůjčky nastala dne datum. Žalovaný však poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem za jeho poskytnutí do sjednaného data splatnosti nesplatil a svůj dluh dosud neuhradil, ačkoliv byl k jeho úhradě vyzván. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne datum, pak nabyla pohledávku za žalovaným žalobkyně.

3. V označené věci zdejší soud dne datum vydal elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 296209/2020-7 (nachází se na č. l. 7 spisu). Soud však tento elektronický platební rozkaz dle ustanovení § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil v plném rozsahu (jak plyne z usnesení na č. l. 9 spisu), neboť se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Následně byla věc převedena z rozkazního řízení do řízení sporného pod sp. zn. 15 C 71/2021.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí pod č. j. 15 C 71/2021-18 byl žalovaný vyzván dle ustanovení § 115a o. s. ř., aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k věci samé a zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž soud žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno (fikcí) dne datum. Stanovená 15 denní lhůta pak marně uplynula dnem datum, avšak k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nebylo obsahem spisu žádné vyjádření či alespoň omluva žalovaného s žádostí o prodloužení lhůty či sdělení důvodů, které mu v tom brání. Tedy nic nenasvědčovalo tomu, že by na straně žalovaného byly snad dány nějaké důvody, které by mu bránily předmětné vyjádření řádně a včas podat nebo alespoň před uplynutím lhůty požádat o její prodloužení. Má se tedy za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně naopak s rozhodnutím bez jednání dle ustanovení § 115a o. s. ř. výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum; doklad o poskytnutí zápůjčky – bankovní výpis; emailová komunikace mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným; smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum; předžalobní výzva ze dne datum) byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

6. Právní předchůdce žalobkyně prostřednictvím své webové stránky webová adresa uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve výši částka, a to nejpozději do datum. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil v celém rozsahu řádně a včas. Následně byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum a žalovanému byla tato skutečnost oznámena přípisem ze anonymizováno rok. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by dlužnou částku žalobkyni něčeho zaplatil.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), a to adhezním způsobem dle ust. § 1798 a násl. o.z., když žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu v postavení spotřebitele (neboť sjednával spotřebitelský úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání) a žalobkyně, resp. její právní předchůdce na straně úvěrujícího, v postavení podnikatele. Předmětná smlouva o zápůjčce tak podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Aktivní legitimace žalobkyně je dána tím, že na žalobkyni přešlo vlastnické právo k předmětné pohledávce uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 a následujících o.z. Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení nesplacené části úvěru ve výši částka.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by na dlužnou částku uhradil něčeho víc, než tvrdila žalobkyně, čímž neunesl své důkazní břemeno, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto ji s odkazem na citovaná zákonná ustanovení v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku. Dále vzhledem k tomu, že se jedná o prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o pariční lhůtu (tj. lhůtu k plnění), tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. věta první).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle procesního úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, k rukám zástupce žalobkyně. V posuzovaném případě se totiž jedná o formulářovou žalobu. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení zástupce podává obsahově obdobné návrhy na vesměs ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující částka, a proto tedy odměnu a náhrady zástupce žalobkyně omezil soud v souladu s ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) Náklady řízení pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby) a tři náhrady hotových výdajů v paušální výši částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud také u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).