16 C 10/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno pro ochrana osobnosti a finanční zadostiučinění

I. Z a m í t á se žaloba, že žalované se ukládá povinnost zdržet se dalších neoprávněných zásahů do práv na ochranu osobnosti žalobce, tedy zejména v budoucnu nepublikovat jakékoli osobní údaje, včetně osobních údajů citlivé povahy ve vztahu k žalobci.

II. Z a m í t á se žaloba, že se žalované ukládá povinnost stáhnout dehonestující reportáž z veřejné datové sítě tak, aby nebyla veřejnosti dostupná.

III. Z a m í t á se žaloba, že žalovaná je povinna se žalobci omluvit formou veřejné omluvy za porušení práv na ochranu osobnosti žalobce, a to formou ústního sdělení šéfredaktora pořadu Reportéři ČT zveřejněného v nejbližším následujícím pořadu Reportéři ČT odvysílaném po právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci finanční zadostiučinění ve výši , částka, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Z a m í t á se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci finanční zadostiučinění ve výši , částka, .

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobce podal k soudu proti žalované návrh na zahájení řízení ve věci ochrany svých osobnostních práv neboť, jak uvádí ve svém žalobním návrhu, cítí se být poškozen jednáním žalované, která dne , datum, odvysílala pořad Reportéři ČT, jehož součástí byl i pořad označený, jako „, Anonymizováno, “ a tam, v časovém úseku od 7minut 45 sekund do 9minut 30 sekund stopáže, bylo zveřejněno jméno a podoba žalobce, včetně záběru domu, jenž je jeho trvalým bydlištěm, a to vše bez souhlasu žalobce.Žalobce s takovýmto jednáním nesouhlasí, nepřál si žádné natáčení a pokud údaje, které žalobce označuje, včetně jeho podoby byly Českou televizí (dále již jen ČT) takto použity, pak, dle jeho soudu, nemůže postačit odkaz na výjimku obsaženou v občanském zákoníku, tedy, že by se snad mělo jednat o „přiměřené použití pro televizní zpravodajství“. Pořad Reportéři ČT totiž není pořadem zpravodajským, ale publicistickým, proto se takováto výjimka na to nevztahuje.Dále žalobce poukázal na rozdílný přístup ČT k různým osobám, neboť, dle jeho názoru, nemá na všechny stejný metr, když kupříkladu k osobě zástupce skupiny tzv. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , použila postup ten, že nebylo zřejmé, o jakou konkrétní osobu se jedná, neboť nebyla uvedena jménem a její obličej se ve vysílání neobjevil, když byla snímána pouze zezadu, a ještě její hlas byl technicky upraven tak, aby nebyl vůbec identifikovatelný. A to přesto za situace, že takováto osoba s natáčením výslovně souhlasila. Naopak, pokud jde o žalobce, situace byla zcela odlišná. Ten byl zveřejněn v plném a neupraveném rozsahu, aniž by k tomu dal souhlas, a dokonce si to ani nepřál. ČT tak jedná selektivně, někomu identitu a citlivé údaje chrání a někomu naopak vůbec. Přitom nebyl dán jediný důvod, proč by žalovaná nemohla uvést pouze iniciály žalobce, případně jeho hlas také rozostřit, či technicky upravit a už vůbec nemusela snímat záběr jeho bydliště. Žalovaná taktéž také nezákonným způsobem zpracovala osobní údaje žalobce, dle jeho soudu, navíc ještě bulvárním stylem. Žalobce má za to, že jednání ČT je tendenční.

2. V důsledku odvysílané reportáže u žalobce došlo ke snížení jeho cti u jiných lidí, ohrožení vážnosti jeho postavení a uplatnění ve společnosti. V důsledku uveřejnění osobních údajů ze strany žalované také došlo k naprosté ztrátě soukromí žalobce. Má dokonce i za to, že reportáž zkomplikovala jeho vztahy s rodinou, přáteli a dalšími obyvateli v místě bydliště. Došly mu dokonce výhružné dopisy prostřednictvím , právnická osoba, .

3. Žalobce tak požaduje po žalované, aby byla povinna zdržet se dalších neoprávněných zásahů do práv na ochranu osobnosti žalobce, tedy zejména v budoucnu nepublikovat jakékoliv osobní údaje, včetně osobních údajů citlivé povahy ve vztahu k žalobci a dále nechť je žalované uložena povinnost stáhnout příslušnou reportáž z veřejné datové sítě, aby nebyla již nadále dostupná a taktéž publikovat „veřejnou omluvu za porušení práv na ochranu osobnosti žalobce a to formou ústního sdělení šéfredaktora pořadu Reportéři ČT zveřejněného v nejbližším následujícím pořadu Reportéři ČT odvysílaném po právní moci rozsudku“ a dále se žalobce domáhá zaplacení finančního zadostiučinění ve výši , částka, , jakožto náhrady nemajetkové újmy.

4. Žalovaná ČT se k předmětu žaloby vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí a navrhla, aby žalobní návrh byl v plném rozsahu zamítnut.

5. Žalovaná především uvedla, že žalobce nezaslal předžalobní upomínku, tedy alespoň žalovaná žádnou neobdržela, přičemž pokud jde o předmětný pořad, pak žalovaná má za to, že se fakticky svým obsahem jedná o zpravodajství a takovéto jednání je tedy kryto zpravodajskou licencí dle zákona. Se stanoviskem žalobce, že tomu tak není, nelze souhlasit.Pokud jde o zdržovací výrok, nelze zakázat publikaci jakéhokoli osobního údaje. To by žalované bylo fakticky odejmuto zcela právo na podávání informací. Žalovaná navíc žádné citlivé údaje o žalobci fakticky neuveřejnila. Dále žalovaná poukázala na skutečnost, že zásah musí trvat, či hrozit, aby bylo možno ukládat jakoukoli zdržovací povinnost, ale ve skutečnosti nic netrvá, ani nehrozí.Pokud jde o omluvu, pak ta není dostatečně konkretizována, je to požadavek zcela nepřiměřený a nelze návrhu na omluvu vyhovět.Pokud žalobce tvrdí, že se mělo jednat o jakousi skrytou kameru, kterou měl být v místě bydliště natáčen, pak redaktor se představil, požádal o rozhovor, takže o skrytou kameru se jednat nemohlo. Kamera navíc nikde nezabrala název ulice, města či číslo domu. ČT navíc uveřejnila reakci žalobce na dotaz ČT o jeho řetězových e-mailech, což žalobce připustil, že skutečně takové e-maily posílá. Takové jednání je tedy opravdu kryto zpravodajskou licencí, dle § 89 občanského zákoníku. Žalovaná vychází z přesvědčení, že i pokud by šlo o publicistiku, pak tam také lze použít zpravodajskou licenci a to tehdy, je-li to ve veřejném zájmu a věc se týká dezinformační problematiky, která je aktuální.Pokud jde o osobní údaje, pak dle § 17 zákona č. 110/2019 lze osobní údaje zpracovat také tehdy, slouží-li to, přiměřeným způsobem, pro novinářské účely a přiměřenost je tedy i u zpracování osobních údajů.Pokud žalobce poukazuje na rozdílný přístup ČT k jednotlivým osobám, pak skutečně zástupce tzv. , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl anonymizován. To vychází totiž z podstaty této skupiny, která si klade za cíl boj s dezinformátory a pokud by jejich anonymita byla narušena, přestal by fungovat jejich účel. Nelze to tedy směšovat s osobou žalobce.

6. K otázce skutkových zjištění soudu.

7. S ohledem na skutečnost, že předmětem sporu mezi účastníky byl žalobcem napadený pořad ČT Reportéři ČT, soud při jednání , datum, přehrál celý pořad s názvem „, Anonymizováno, “, který, jak z obsahu pořadu vyplynulo, se zabývá především aktuální problematikou tzv. dezinformací, když jde o společensky velmi sledované téma. Týká se především politické situace v České republice, taktéž politické situace v řadě jiných zemí, mj. do značné míry i ve východní Evropě, především na Ukrajině a v Rusku. Předmětem pořadu jsou demonstrace konající se v České republice, kdy někteří občané vyjadřují odpor proti válce na Ukrajině, nevěří informacím (dezinformacím) směřujícím z Ruské federace. Někteří občané mají ovšem názor jiný a dezinformacím podléhají. Je řešena také otázka tzv. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což je organizace založená v roce , Anonymizováno, , která sleduje mediální dezinformační scénu a je ve velké anonymitě kvůli bezpečnosti. Někteří členové této dezinformační sítě také vystupují v pořadu ČT a jsou anonymizováni, tzn., jsou zabíráni kamerou zezadu, mají upraven hlas kvůli anonymitě. K otázce se také vyjadřují odborníci, např. v pořadu uvedený psycholog, který ovšem nijak anonymizován není a komentuje problematiku dezinformátorství. Stejně tak není nikterak anonymizován konkrétní datový analytik, který se vyjadřuje k otázce dezinformátorství, stejně tak, jako politický geograf, který se vyjadřuje k situaci v Rusku. Z pořadu je zřejmé, že předmětem zájmu redaktorů ČT byla, mj., demonstrace na Václavském náměstí, kde lidé nevyjadřovali svůj nesouhlas s vládou a v návaznosti na to redaktor ČT poskytl informaci, že je vypátrán jeden z největších šiřitelů řetězových e-mailů s tím, že se jej rozhodli navštívit a vypravili se za ním (jde o osobu žalobce). Z pořadu je zřejmé, že jsou na kameru pořízeny záběry do ulice, která není nijak označena, v zahradě je vidět rodinný dům. Při bližším záběru je na jmenovce uvedeno, ručně psané jméno , jméno FO, . Redaktor s kameramanem vstupují na pozemek a přichází ke vchodu do domu. Ve dveřích do domu se pak objevuje muž v županu, k čemuž redaktor ČT poskytuje v záběru informaci, že je to , Jméno žalobce, . Redaktor se snaží se jmenovaným zapříst rozhovor, ovšem , Jméno žalobce, sděluje, že s ČT nemá zájem provádět vůbec žádný rozhovor s tím, že se nechce k ničemu vyjadřovat a zachází opět do dveří svého domu. Poté jsou zřejmé záběry, jak redaktoři ČT odcházejí a , Jméno žalobce, , poté z okna, na mobilní telefon si redaktory fotí. Ty potom v komentáři konstatují, že na spoustu věcí se vůbec nestačili jmenovaného zeptat (na cokoli zeptat), jaký je jeho životní příběh a další věci, které je zajímali a odjíždí z místa s nepořízenou.V pořadu také vystupují různé fyzické osoby, např. , adresa, , Anonymizováno, , jeho matka, dále paní , jméno FO, , osoby, které se vyjadřují ke zmiňované problematice, taktéž k názorům na onemocnění Covid. Tyto osoby nejsou nijak anonymizovány. Totéž se týká i psychologa , jméno FO, , který se vyjadřuje k dané problematice a není anonymizován, stejně tak, jako , jméno FO, bezpečnostní analytik.Redaktoři také navštívili , Anonymizováno, sportovního odd. , Anonymizováno, , adresa, , jméno FO, o kterém ČT informuje, že byl z družstva vyloučen neboť se měl dostavit na trénink a přinést 3 kužely v ruských barvách – červené, modré a bílé. Tento sportovec není nijak anonymizován, stejně tak, jako ředitel , právnická osoba, , který vysvětluje proč pan , jméno FO, byl vyhozen, že to nebylo kvůli žádným kuželům, ale především proto, co si dal na Facebook, že to bylo vyhodnoceno, jako „Kremelská propaganda“. Jmenovaný pak vysvětlil, že tam dal skutečně Putina a nějaké další věci. Nikdo z nich nebyl anonymizován.Poté redaktoři ČT informovali o soudním řízení ve věci , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , proti kterým bylo vedeno trestní řízení za podněcování k nenávisti. Jsou poskytnuty záběry z jednací síně, co tam konkrétní osoby , Anonymizováno, a , Anonymizováno, říkají. Ti se obhajovali tím, že za to, co publikovali dostávali finanční obnosy.K věci se také vyjadřovala , jméno FO, z Fakulty sociálních věd. Byla natáčena zepředu, hlas má nerozestřen a poskytuje informace o dezinformacích. V pořadu také vystupoval , jméno FO, a to na demonstraci na Václavském náměstí, dále bývalý prezident , jméno FO, , kdy byly poskytnuty záběry z jeho „Vánočního poselství“ z , datum, , kdy uváděl, že není možné nikoho stíhat pro svobodu projevu a k věci se v závěru pořadu vyjadřuje ministr , Anonymizováno, a ministr , Anonymizováno, , Anonymizováno, o tom, že není dostatek finančních prostředků pro účinný boj s dezinformacemi (televizní pořad Reportéři ČT – , Anonymizováno, ).

8. Pokud jde o zjištění významu slovního spojení Čeští elfové, pak kromě toho, že toto vyplývá do značné míry z uvedeného pořadu ČT, pak také je zjištěno z Wikipedie, kdy je zjištěno, že jde o název internetové skupiny, která si klade za cíl boj s cizími dezinformačními kampaněmi a také ruskou propagandou v českém kyberprostoru. Skupina se zformovala v roce 2018 po vzoru obdobných skupin v Pobaltských státech, např. v Litvě, kde podobná aktivita vznikla asi 5 let dříve a přijala od nich také označení „Elfové“ (pořad ČT, Wikipedie – Čeští elfové).

9. Pokud jde o provedený důkaz – e-mail žalobce ze dne , datum, , pak z tohoto důkazu soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro toto řízení, snad jen tolik, že je skutečností, že uvedeného dne ve 22.13 hod. žalobce odeslal řetězový e-mail, ovšem je také skutečností, že žalobce se odesíláním řetězových e-mailů ani nijak netají (e-mail žalobce ze dne , datum, ).

10. Pokud jde o provedený důkaz z vyhledávače Google – printscreen s označením , e-mail, , pak je zřejmé, že žalobce má takovýto odkaz na Google, že lze z internetu dohledat jeho adresu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obec , adresa, (printscreen z Google na jméno , Jméno žalobce, ).

11. Pokud jde o další navržené důkazy, pak tyto soud již neprováděl, když vyšel z přesvědčení, že provádět důkaz heslem na Wikipedii s jménem , jméno FO, není potřeba. Jde o osobu zástupce žalobce, přičemž soud neprováděl ani důkaz přepisem reportáže z , Anonymizováno, .eu, neboť bylo provedeno přehrání celé reportáže. Taktéž soud neprováděl důkaz výslechem redaktora ČT , jméno FO, , který navštívil, v rámci pokusu o reportáž, uvedeného dne, žalobce v místě jeho bydliště, neboť to nepovažoval za nutné, aby byla zjišťována případná motivace pracovníků ČT žalobce navštívit a pořizovat s ním rozhovor.

12. K otázce právního posouzení věci a konečný závěr soudu.

13. Dle § 84 občanského zákoníku (dále již jen o.z.), zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.

14. Dle § 85 odst. 1 o.z., rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.

15. Dle § 86 o.z., nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

16. Dle § 88/1 o.z., svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový, či obrazový záznam pořídí nebo použije k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů člověka.

17. Dle § 88/2 o.z., svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí, nebo použije na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

18. Dle § 89 o.z., podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, televizní, rozhlasové nebo obdobné zpravodajství.

19. Dle § 90 o.z. platí, že zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využito nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.

20. V daném případě soud zjistil, že osobnostní práva žalobce nebyla ze strany žalované dostatečným způsobem respektována.Tento závěr je především odůvodněn tím, že redaktoři ČT navštívili osobu žalobce bez jakéhokoli ohlášení. Tento evidentně nebyl připraven na takovouto návštěvu, redaktoři bez jeho svolení vstoupili na pozemek žalobce, ze kterého po schodišti přistoupili k vchodovým dveřím do jeho domu, rovnou se zapnutou kamerou, natáčeli osobu žalobce, který jim dal jasně najevo, že si toto nepřeje. Takové jednání, dle názoru soudu, není zcela v souladu s ustanovením § 90 o.z., neboť dle názoru soudu, se tímto jednalo o nepřiměřený způsob, který nemohl být za dané situace v souladu s oprávněnými zájmy člověka, a to i takového člověka, který zasílá řetězové e-maily a zastává, či může zastávat názory, které nekorespondují s názory většinovými, či jsou (nejsou) v zájmu státu. Dle názoru soudu příslušným redaktorům nemohlo nic bránit svou návštěvu ohlásit, o rozhovor požádat, případně se domluvit na podmínkách takového rozhovoru, pokud žalobce nakonec tvrdí, že mu vadí i to, že nebyl dostatečně anonymizován. Zároveň, s ohledem na povahu pořadu, nelze než konstatovat, že není ani v souladu s ustanovením § 89 o.z., neboť nešlo o televizní zpravodajství, ale o televizní publicistiku, což je z obsahu pořadu dostatečně zřejmé, že se nejedná o žádné zprávy, ale že se redaktoři nějakým způsobem vyjadřují ke konkrétnímu společenskému tématu, které je aktuální. Natáčejí o tom rozhovory s různými lidmi, natáčejí společenskou atmosféru na demonstracích a pak z toho sestavují pořad. Tedy rozhodně nejde o zpravodajství, jak má na mysli ustanovení § 89 zákona a nejde ani o žádné „obdobné zpravodajství“. Dle názoru soudu tedy svolení žalobce k tomu třeba bylo a ten jej zcela evidentně nedal. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že žalobce se nemůže srovnávat s jednotlivými osobami z řad tzv. Českých elfů a poukazovat na to, že on nebyl anonymizován zatím, co „Elfové“ ano, když z napadeného pořadu je zcela zřejmé, že ani žádné další osoby nebyly anonymizovány a že jich tam vystupoval bezpočet, ať už z řad osob, které jsou společensky činné, jako různí ministři, bývalý prezident, zástupci různých organizací, tak ale i osoby zcela soukromé, jako byli zástupci různých rodin, které se k věci vyjadřovali. Tedy je logické, že pokud by žalobce si v uvedeném pořadu přál být anonymizován tak, jako Čeští elfové, pak by museli být anonymizováni, podle této úvahy, i všechny ostatní osoby. Tedy nešlo u žalobce, o jakýkoli útok tím, že záměrně nebyl anonymizován, neboť takto bylo postupováno i vůči ostatním. Nic to však nemění na tom, že redaktoři ČT si svolení měli vyžádat, a ne rovnou vpadnout přes zahradu žalobce k jeho domu, se zapnutou kamerou, neboť takové jednání, dle názoru soudu, není v mezích slušnosti.

21. Ve vazbě na shora uvedené, nyní k jednotlivým nárokům žalobce a k vysvětlení proč přesto většině žalovaných nároků soud vyhovět nemohl.

22. Předně jde o to, že požadavek žalobce na to, aby ČT byla uložena povinnost na příště (do budoucna) se zdržet dalších neoprávněných zásahů do práv na ochranu osobnosti žalobce, tedy zejména v budoucnu nepublikovat jakékoli osobní údaje, pak tomuto nároku nebylo možno vyhovět, neboť ze zcela konstantní soudní praxe vyplývá, že aby se tak mohlo stát, muselo by být prokázáno, že ČT takovýto další neoprávněný zásah hodlá realizovat, či že k němu bezprostředně směřuje, ovšem nic takového sám žalobce ani netvrdil, natož aby něco takového bylo prokázáno. Od uvedeného jednání, ke kterému došlo, uplynul víc než rok, a přitom za tuto dobu nic podobného ze strany ČT vůči žalobci realizováno nebylo, ani žalobce to netvrdil, tedy, ukládat takovouto povinnost za této situace možné není.

23. Pokud jde o omluvu žalobci, kterou žalobce požadoval, pak k té soud konstatuje, že omluva žalobce byla, dle žalobního návrhu ve znění, že jde o omluvu „za porušení práv na ochranu osobnosti žalobce“, přičemž požadavku na omluvu lze vyhovět, je-li konkrétní, jinak řečeno, je-li z ní zcela evidentní za co se má konkrétní osoba omlouvat, za jaké vytýkané jednání, které musí být specifikováno konkrétním způsobem a pokud se tak neděje, omluva není konkrétní, pak nejde o omluvu přiměřenou. Formulace „porušení práv na ochranu osobnosti žalobce“, není žádnou konkrétní omluvou, neboť z ní by nemohlo být zřejmé, za jaké konkrétní porušení práv se ČT má omlouvat. Z ustálené soudní praxe také vyplývá, že je-li uplatněn žalobou takovýto nárok, pak není kryt žádnými případnými výzvami soudu, a to ani ve smyslu § 43 o.s.ř., jako nedostatek žaloby, ale ani ve smyslu ustanovení § 118 a) o.s.ř., kde by soud poučoval účastníka již v průběhu jednání o tom, že ty které rozhodné okolnosti netvrdí či neprokazuje, neboť je zřejmé, že v takovém případě by šlo o poučení soudu hmotněprávní povahy, které je zásadně nepřípustné, jinak řečeno, každý musí přesně vědět za co konkrétního podává žalobu, tedy, jaké konkrétní znění má ona omluva mít, za co se má konkrétní osoba přesně a určitě omlouvat. Z těchto důvodů tedy nebylo možno vyhovět ani požadavku na omluvu. K tomu soud uvádí, že pokud by omluva splňovala veškeré náležitosti, pak soud by takovýto návrh, ve prospěch žalobce, bez pochybností přiznal.

24. Pokud jde o otázku „stažení dehonestující reportáže z veřejné datové sítě“, pak soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť takovýto požadavek požadoval za zcela zjevně nepřiměřený, neboť je zřejmé, jak dlouhou stopáž má celá reportáž a jak dlouhou stopáž mají ony záběry na osobu žalobce, když Reportéři ČT jej navštívili v místě jeho bydliště. Odstraňovat proto celý pořad se nejeví, jako požadavek, který by vzhledem k těmto okolnostem mohl být opodstatněn.

25. Zbyl pak nárok na relutární satisfakci žalobce, kterou žalobce požadoval v částce , částka, . Soud přiznal část tohoto nároku ve prospěch žalobce, a to v rozsahu částky , částka, , když tuto částku považuje za přiměřenou satisfakci za onu nežádoucí návštěvu reportérů ČT v místě bydliště žalobce a zbytek nároku na relutární satisfakci zamítl. Nelze totiž ani souhlasit s tím, že by byla rozkryta adresa bydliště žalobce, která je známá dostatečně z internetu, tedy ať už příznivci, či odpůrci žalobce nemohou být překvapeni tím, kde žalobce bydlí, po následné návštěvě redaktorů v jeho bydlišti, neboť toto si mohou zjistit i jinak. Naproti tomu redaktoři při své návštěvě neodhalili konkrétní místo, kde žalobce bydlí, např. záběrem na konkrétní ulici, ale pouze byl zřejmý dům a osoba žalobce se jmenovkou na dveřích. To, že redaktoři ČT navštívili osobu žalobce v místě jeho bydliště stěží mohlo žalobci způsobit újmu takového rozsahu, jak žalobce popisuje, neboť je zřejmé, že žalobce je dlouhodobě zainteresován do problematiky, kterou ČT, ale i další média kritizují. Jeho osoba je mediálně známá. K jakému tedy „verbálnímu lynči ze strany široké veřejnosti“ by tak reálně mohlo dojít po návštěvě redaktorů ČT, je spíše iluzorní. Stejně tak, že po takovéto návštěvě by někdo snad měl žalobci vyhrožovat, dokonce snad i usmrcením. To se skutečně jeví, jako neuvěřitelné. Že by zrovna takováto návštěva měla žalobci také zkomplikovat vztahy s rodinou i přáteli je opět stěží uvěřitelné, neboť proto není dán žádný rozumem vysvětlitelný důvod. , adresa, , Anonymizováno, Kč relutární satisfakce za jednání ČT je tedy více než dostačující.

26. Tím je tedy vysvětleno proč soud z části žalobě nevyhověl (z převážné části) a z menší části, proč bylo žalobnímu návrhu vyhověno.

27. Pokud jde o otázku náhrady nákladů soudního řízení, pak soud považoval za vhodné rozhodnout v intencích ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy je zřejmé, že účastník měl úspěch ve věci jen částečný. Náhrada nákladů řízení poměrně rozdělována ovšem nebyla, neboť soud shledal, že k určitému zásahu do osobnostních práv žalobce skutečně došlo, a tak rozhodl tak, že bude spravedlivé, aby si účastníci nesli náhradu nákladů soudního řízení ze svého.