16 C 152/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 505 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 335 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 335 Kč od datum do zaplacení a částku 1 170 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum distančním způsobem přes webové stránky webová adresa, na základě které žalobkyně poskytla převodem na bankovní účet žalované č. bankovní účet úvěr ve výši 13 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet. Splatnost úvěru nastala dne datum. Žalovaná však úvěr nesplatila a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení nesplacené jistiny ve výši 13 000 Kč, sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 840 Kč, a sjednané poplatky za službu„ Presto“ ve výši 495 Kč, celkem 17 335 Kč. Žalobkyně má dále nárok na sjednanou smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou však žalobkyně počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení, tedy v celkové výši 1 170 Kč. Žalovaná pohledávku žalobkyně ani k předžalobní výzvě nezaplatila.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz se žalované nepodařilo doručit, soud jej proto zrušil a dále postupoval dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) a k projednání věci nařídil jednání. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně obeslána, žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků.

3. Z dokazování provedeného listinnými důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, kopie občanského průkazu žalované, identifikované příjmy žadatele, výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, a výzva k úhradě před podáním žaloby včetně poštovního podacího lístku, soud na základě skutkových zjištění učinil následující závěry o skutkovém stavu věci.

4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového úvěru do výše 13 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Žalovaná se identifikovala v internetovém prostředí webových stránek žalobkyně potvrzením správnosti svých údajů, odsouhlasila předsmluvní informace a následně odsouhlasila návrh smlouvy kliknutím na volbu„ Podepisuji“. Smlouva a formulář mu byla následně zaslána na zadanou e-mailovou adresu. Úvěryschopnost žalobkyně posoudila na základě údajů poskytnutých žalovanou s tím, že ve společné domácnosti hospodaří 2 osoby s vlastním příjmem, s pravidelnými měsíčními výdaji žalované 8 500 Kč a čistým příjmem 25 000 Kč, dále prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalované č. bankovní účet a prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové a výdajové transakce, včetně ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované 38 334 Kč, dále nahlédnutím do centrálních registrů a rejstříků, a zhodnotila je podle interní metodiky schválené ČNB při stanovení statistického modelu, regionálního koeficientu, s vypočtenými minimálními výdaji a rezervou pro výdaje. Při posuzování úvěryschopnosti žalované nevznikly důvodné pochyby ohledně její platební schopnosti úvěr v poskytnuté výši splatit. Úvěr byl poskytnut žalované bankovním převodem na ověřený účet č. bankovní účet, uvedený ve smlouvě, v celkové výši 13 000 Kč, a to datum ve výši 4 000 Kč, dne datum ve výši 4 000 Kč a dne datum ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši dle čl. IV. odst. 2 smlouvy a čl. 1 sazebníku, tj. ve výši 3 840 Kč. Současně byly dle čl. II odst. 2 smlouvy a čl. 2 sazebníku sjednány poplatky za službu„ Presto“ ve výši 495 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána na den datum. Žalovaná na úvěrovou smlouvu žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně proto vyčíslila žalované celkovou dlužnou částku, sestávající z jistiny úvěru, poplatku za jeho poskytnutí, sjednaného poplatku za volitelné služby, a dále včetně smluvní pokuty dle čl. 6 4. všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 sazebníku ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou prokazatelně odeslanou dne datum.

5. Žaloba je důvodná.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. občanského zákoníku (o. z.) uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku (o. z.). Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele, tato smlouva podléhá též režimu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb., když žalobkyní provedené statistické vyhodnocení schopnosti žalované úvěr splácet – s ohledem na obsah uzavřené smlouvy, nenavýšení jistiny o nepřiměřené poplatky a vysoké úroky, jakož i s ohledem na výši úvěru a prověření příjmů a výdajů žalované i jejich závazků dle veřejně přístupných rejstřících – shledal soud v tomto případě zcela dostačujícím k poskytnutí úvěru. Soud přihlédl ke skutečnosti, že se v daném případě jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž neshledal, že by smluvní ujednání zakládala v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Na základě uzavřené smlouvy byly žalované poskytnuty prostřednictvím jejího ověřeného bankovního účtu peněžní prostředky a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve sjednané výši a způsobem dle ujednání smlouvy. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době řádně a včas nevrátila, ač byla o jejich vrácení upomenuta. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl v souladu s § 2395 o. z. a se smluvními ujednáními nárok na zaplacení dlužné jistiny poskytnutého úvěru ve výši 13 000 Kč, sjednaného úroku v pevné výši 3 840 Kč, a poplatku za sjednanou službu ve výši 495 Kč. Žalovaná svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho uhradila, a tedy neunesla v tomto smyslu své břemeno tvrzení a důkazní.

12. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O zákonném úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z., jeho výši určuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná nevrátila poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas, proto má žalobkyně ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tedy od datum, nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky až do jejího úplného zaplacení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 505 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.