16 C 187/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 36 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 540 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 36 540 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení ve výši 19 249 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně podala k soudu návrh, na jehož základě se domáhala na žalované zaplacení částky 36 540 Kč s příslušenstvím a to z titulu objednávky žalované č. [spisová značka] ze dne 17.7.2018 (z titulu uzavřené smlouvy o dílo), kterou se žalobkyně zavázala zhotovit dveře a zárubně s parametry, dle objednávky žalované, za cenu 36 540 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že dveře a zárubně budou namontovány do domu na adrese [adresa], že právo na zaplacení ceny díla vzniká řádným namontováním, řádně zhotovených dveří a zárubní na místě montáže a splatnost díla byla dohodnuta dle vystavené faktury. Žalobkyně dveře a zárubně řádně zhotovila [datum] a namontovala na místo montáže. Z toho důvodu vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum] na částku 36 540 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila. [datum] byla žalované zaslána urgence úhrady dluhu, na což žalovaná reagovala odpovědí ze dne [datum] v níž uvedla, že proti dluhu započítává údajnou pohledávku za žalobkyní ve výši 290 670 Kč, dle faktury žalované [číslo] 2018. Žalobkyně uvedla, že i kdyby pohledávka existovala, pak není kompenzabilní z důvodu, že je nejistá a neurčitá. Na to žalovaná reagovala písemností z [datum] z níž vyplývá, že na svém názoru o započtení pohledávky setrvává.

2. Žalovaná se k návrhu žalobkyně vyjádřila tak, že navrhla, aby žalobní návrh byl v plném rozsahu zamítnut a žalované přiznána náhrada nákladů řízení. Jako zásadní námitku uvedla žalovaná, že žalobkyní uplatňovaná pohledávka již zanikla a to zápočtem vzájemných pohledávek, který učinila žalovaná a informovala o něm žalobkyni ve svém dopise ze dne [datum], nazvaném„ Odpověď na urgenci úhrady dluhu ze dne [datum]“. Žalovaná má mít pohledávku za žalobkyní, kterou jí vyúčtovala fakturou [číslo] 2018 ze dne [datum], se splatností téhož dne. Žalovaná fakturou vyúčtovala škodu, která jí vznikla jednáním žalobkyně, když žalobkyně nedodala žalované plnění, dle uzavřené smlouvy, řádně a včas. Žalovaná již předtím žalobkyni oznámila, že jí vyúčtuje škody, které jí vznikly v příčinné souvislosti s porušením smluvních povinností žalobkyní. Žalovaná dále nesouhlasí s tvrzením žalobkyně o nezpůsobilosti pohledávky k započtení. Žalovaná má za to, že její pohledávka je způsobilá k započtení dle § 1987 zákona 89/2012 Občanský zákoník (dále již jen o.z.), neboť uvedená pohledávka může být uplatněna u soudu. Žalovaná pohledávku u soudu dosud neuplatnila, neboť se snažila se žalobkyní celou věc vyřešit smírně. Dále žalovaná má za to, že pohledávka je určitá a jistá a tvrzení žalobkyně o opaku nemůže obstát. Pohledávka není ani promlčená, ze strany žalované nedošlo k jejímu pozdnímu uplatnění, ani zde není dán jakýkoli jiný důvod, pro který by bylo možno na pohledávku hledět, jako na nevymahatelnou, není podmíněná, nemá vznik v alternativním závazku, ani zde není dán jiný důvod neurčitosti či nejistoty. Žalovaná uplatňuje ze své pohledávky pouze částku rovnající se žalovanému nároku žalobkyně, tj. co do částky 36 540 Kč, když ve zbytku je nadále připravena uzavřít s žalobkyní dohodu.

3. K otázce skutkových zjištění soudu.

4. Mezi účastníky řízení došlo k objednávce ze dne [datum], kdy objednatelem je žalovaná a žalobkyně měla ve stanoveném termínu dodat materiál do 6 – 8 týdnů, jak vyplývá z objednávky, tak je fakturována cena 36 540 Kč skládající se z nejen ceny za materiál 31 640 Kč, ale také montáže 3 450 Kč a dopravy 1 450 Kč. Lze tedy přisvědčit tvrzení žalobkyně (ze strany žalované nepopřeno), že na základě této objednávky byla uzavřena smlouva o dílo, byť ne písemně, kdy se žalobkyně zavázala zhotovit dveře a zárubně s parametry, které jsou uvedeny v objednávce, za cenu 36 540 Kč (objednávka č. [spisová značka], nesporná tvrzení účastníků).

5. K faktuře existuje také montážní zápis firmy žalobkyně, taktéž s objednávkovým číslem [spisová značka], ze kterého je zřejmé, že [datum] proběhla montáž na adrese [adresa] (mezi účastníky taktéž nesporné), který je zástupci účastníků podepsán (montážní zápis [datum], nesporná tvrzení účastníků).

6. K montážnímu zápisu pak existuje také faktura s [číslo] na uvedenou částku 36 540 Kč, kterou žalobkyně žalované účtuje za provedenou práci (faktura [číslo] ze dne [datum], nesporná tvrzení účastníků).

7. K zaplacení shora uvedeného nedošlo a tak právní zástupkyně žalobkyně žádá žalovanou, urgencí ze dne [datum], aby částka 36 540 Kč byla zaplacena, neboť„ klient dílo řádně provedl dne [datum]“ (urgence úhrady dluhu dne [datum], nesporná tvrzení účastníků).

8. Žalovaná na tuto výzvu reagovala odpovědí ze dne [datum], ve které sdělila, že požadovanou částku 36 540 Kč nezaplatí, neboť se domáhá, na základě faktury [číslo] 2018, zaplacení částky 290 670 Kč, která byla předmětem předchozích jednání a proto tuto částku započítává oproti částce 36 540 Kč, která je požadovaná žalobkyní (odpověď ze dne [datum] určená žalobkyni, nesporná tvrzení účastníků).

9. Z následné odpovědi zástupkyně žalobkyně je zjištěno, že žalobkyně trvá na zaplacení částky 36 540 Kč nejpozději do [datum], protipohledávku neuznává, jde pouze o obstrukce a dle § 1987/2 o.z., není kompenzabilní, což je možné dovodit i z rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn.: 28Cdo 5711/2017, ze dne 1.10.2018 (reakce na odpověď ze dne [datum], určená žalované).

10. Na shora uvedenou odpověď následovala reakce žalované datovaná [datum], ze které je zřejmé, že žalovaná poukazuje na to, že její nárok na částku 290 670 Kč je prokázán. Následně na to byla vystavena faktura, jako penalizace za předmětnou vzniklou škodu, splatnost faktury vystavené žalovanou nastala [datum] (dopis žalované žalobkyni ze dne [datum]).

11. Pokud jde o fakturu – daňový doklad 131/ 2018, pak z něho vyplývá, že žalovaná účtuje žalobkyni částku 290 670 Kč. Má to být pohledávka žalované za škodu způsobenou žalobkyní. Z faktury je zřejmá splatnost [datum] a má se jednat o nároky ze„ vzniklé škody AKCE [ulice] [anonymizováno]“ (faktura – daňový doklad [číslo] 2018).

12. Dále byla žalovanou předložena listina ze dne [datum], označená, jako faktura – daňový doklad [číslo] ve které zástupce společnosti [právnická osoba] zasílá žalované v tomto dopise odkaz na uvedenou fakturu, tedy fakturu – daňový doklad [číslo], [právnická osoba] vrací žalované zpět, nemůže ji akceptovat z důvodu pozdního dodání zakázky, kdy došlo u investora k penalizaci jejich společnosti a tato penalizace výrazně převyšuje cenu dveří (dopis ze dne [datum] společnosti [právnická osoba] určený žalované).

13. Žalovaná tvrdí, že investor prohlásil vznik škody a zápočtu ze dne [datum], což dokládá listinou ze dne [datum], podepsané Ing. [jméno] [příjmení], kdy tento potvrzuje, že při zúčtování provedených na díle RD [ulice a číslo] v [obec a číslo] s [právnická osoba] [obec], započetli penalizaci díla ve výši 602 480 Kč (prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

14. Pokud jde o důkazy žalované předložené až při jednání soudu, jedna listina s technickým nákresem, druhá listina rozebírající přístavbu a stavební úpravy rodinný dům v [obec a číslo], [ulice a číslo], pokud jde o dveře a příslušenství ke dveřím, pak těmito listinami soud dokazování neprováděl, neboť nebylo ani zřejmé co, s ohledem na skutková tvrzení účastníků, by takové důkazy měly konkrétního přinést, především ve vazbě na obranu žalované o tom, že protipohledávku je možné započíst (s tvrzením žalobkyně o opaku).

15. Pokud jde o další listiny žalované předložené u jednání soudu, pak se jednalo o zprávu jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], která již jako důkaz provedena byla a byla předložena duplicitně. Dále pak byla předložena zpráva společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], kde jednatel této společnosti sděluje žalované, že většinu dveří žalovaná skutečně vyrobila včas. Dveře, které, ale jednatel společnosti [právnická osoba] objednal později, se žalovaná měla zavázat dodat v první polovině února. Poté změnila termín na [datum] a investor účtuje penalizaci od konce roku (zjištěno ze zprávy jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]).

16. Z další zprávy uvedeného jednatele, ze dne [datum] pak vyplývá, že sděluje žalované, kdy zasílá potvrzení, že škodu zavinila společnost žalované, trvají na úhradě, dle jejich dopisu z období [číslo] – [datum] a vyzývají k odstranění nedodělků (dopis jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]).

17. Z dalšího prohlášení Ing. [jméno] [příjmení], bytem [ulice a číslo] vyplývá, že potvrzuje, že započtená penalizace vznikla za období od [datum] do [datum], přičemž od [datum] na stavbě byla jediná závada, chybně namontované dveře do garáže a další nedodělky na dveřích do kotelny a obývacího pokoje. Toto není vyřešeno (dopis ze dne [datum], bez označení komu je určen a komu jsou nedostatky vytýkány).

18. K návrhu účastníků, pak při jednání soudu byl slyšen svědek [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědka je zjištěno, že pracuje pro firmu žalobce, dělá tam montážníka a to dělal i v roce 2018 a i předtím. Na montáž, která by se týkala projednávané věci, si již nepamatoval. Připustil, že je možné, že uvedená zakázka byla montována pro stranu žalovanou. Po nahlédnutí do listiny označené, jako„ Montážní zápis“ uvedl, že si na to již moc nevzpomíná, ale svůj podpis identifikoval s tím, že je možné, že montáž prováděl on. Dále konstatoval, že pokud by proti montáži byly nějaké námitky, jistě by to bylo v montážním zápise a tam nic takového není. Zakázku přebírala majitelka bytu, jestliže je tam podpis [příjmení] (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

19. Žalobkyně se domáhala slyšení ještě jednatelky [jméno] [příjmení] a společníka [jméno] [příjmení], nechť tyto osoby jsou slyšeny, coby účastníci řízení, k čemuž soud nepřistoupil, neboť nepovažoval za nutné vyslýchat v této věci zástupce firem ať už žalobkyně, či žalované, neboť nebylo zřejmé, co konkrétního by měli uvádět než to, co zaznělo v této věci od zástupců účastníků řízení ať už v žalobě, či v replice na žalobu, či v následných dalších podáních. Pokud jde o žalovaného, ten navrhoval výslech zaměstnance, coby svědka, [jméno] [příjmení], který měl prokazovat, že mělo dojít k chybnému zaměření. Od výslechu tohoto svědka soud rovněž upustil, právě s ohledem na celkové právní posouzení věci.

20. K otázce právního posouzení věci a konečný závěr soudu.

21. Dle § 2586 odst. 1 o.z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Dle § 2587 o.z., dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.

23. Dle § 2604 o.z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

24. Dle § 2605 odst. 1 o.z., dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

25. Dle § 2605 odst. 2 o.z., převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

26. Dle § 2608 odst. 2 o.z., převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věci a přechází na něho nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve.

27. Dle § 2615 odst. 1 o.z., dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

28. Dle § 2617 o.z., má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

29. Dle § 2618 o.z., soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

30. Dle ustanovení § 1987 o.z., k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

31. Judikatura dovodila, že lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená dle § 98 věty druhé o.s.ř., s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn.: 28Cdo 5711/2017, datovaný 1.10.2018).

32. Dle § 98 o.s.ř., vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

33. S ohledem na shora uvedené soud tedy považoval námitku žalované proti žalobě jen jako obranu proti návrhu, kterak žalovaná výslovně uvedla, že byť nárokuje tvrzenou náhradu škody 290 670 Kč, pak její obrana spočívá jen co do částky 36 540 Kč, tedy co do částky uplatněné žalobou proti žalované.

34. Z průběhu řízení, především z opakovaného vyjádření obou sporných stran je očividné, že žalovaná žádným způsobem nezpochybňuje uzavření smlouvy o dílo, ani to, že žalobkyně práci vykonala. Namítá, že pouze nebylo vše v pořádku, v důsledku čehož se žalovaná dostala do obtížné situace s dalšími smluvními partnery, což také dokládá, jedná-li se o firmu [právnická osoba], která měla žalované vystavit penále. Žalovaná tak pociťuje újmu vzniklou jednáním žalobkyně s tím, že dílo nebylo vykonáno řádně. V projednávané věci je zřejmé, že účastníci smlouvu o dílo neuzavřeli písemně. Existuje, jako doklad o této věci především shora uvedená objednávka, která nebyla nijak rozporovaná, s číslem [spisová značka], podle které se smluvní strany dohodly o provedení díla, tedy na základě této objednávky pak byla smlouva o dílo uzavřena, ať už ústně, či konkludentně. Potvrzují to pak také další listiny a to především montážní zápis ze dne [datum]. Z něho je zcela zřejmé, že k převzetí díla došlo. Montážní zápis je podepsán a stalo se tak uvedeného dne [datum]. Z montážního zápisu nejsou zřejmé žádné vady či nedostatky, na které žalovaná poukazuje. Sám svědek uvedl, že pokud by nějaké nedostatky byly, jistě by to v montážním zápise bylo uvedeno. Je tedy patrné, že dílo skutečně bylo dokončeno a také bylo předáno. Žalovaná v průběhu řízení pak argumentuje vzniklou újmou penalizací jiných dalších subjektů, přičemž v průběhu řízení žalovaná neosvětlila rozhodné skutečnosti ohledně svých tvrzení tak, aby bez dalšího rozsáhlejšího či složitějšího dokazování bylo možno tvrzené nároky žalované přezkoumat a nepřiměřeně tím nezatížit řízení, co do jeho složitosti i délky. V tomto duchu soud pak zcela odkazuje na výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ze dne [datum], rozsáhle vysvětlující nemožnosti započtení pohledávky právě s přihlédnutím ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. Ustanovení § 1987 odst. 2 o.z., pak Nejvyšší soud ČR spatřuje zejména v ochraně věřitele před tím, aby v řízení o něm uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky, nepřiměřeně prodlužovala řízení. O pohledávce uplatněné žalobou je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Dále je dovozeno, že současně nelze daný nástroj aplikovat způsobem, který by žalovanou zcela zbavoval námitky započtení, jako zákonem předvídané procesní obrany. V tomto světle procesní obrany soud nemůže na základě citovaného zákonného ustanovení bez dalšího odhlédnout od jakékoli vzájemné pohledávky žalovaného dlužníka, pokud proti ní žalující věřitel uplatní racionální argumentaci, neboť tím není řízení o žalobou uplatněné pohledávce bez dalšího zdržováno. K tomuto soud uvádí, že to právě žalovaná uplatnit nemohla, když svou protipohledávku fakticky nemá uplatnit k čemu, pro naprostou vágnost svých skutkových tvrzení, týkající se protipohledávky a jde tedy o typický případ, kdy toto uplatnit nelze. Jisté je, že mezi účastníky nejde jen o spornost právní kvalifikace, ale především o skutkové posouzení věci, které by si vyžadovalo s velkou mírou jistoty složitější dokazování. Tedy takové pohledávky je možné označit za nejisté a neurčité ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. Navíc namítaná protipohledávka nevyvstává ze zcela stejného právního vztahu, jako pohledávka uplatněná žalobou. Za této situace je pak třeba dodat, že posouzení nároků žalované uplatněné, jako pohledávka proti žalobkyni z hlediska nejistoty a neurčitosti, nemůže působit ve vazbě na rozhodnutí soudu, jako cokoli překvapivého, neboť vůbec ze skutkových tvrzení žalované a nabídnutých důkazů nebylo možno, bez neúměrného zatížení řízení dalším dokazováním a nepochybně také odročováním jednání jenom kvůli tomu, zjistit adekvátně skutkový stav nároku tvrzeného žalovanou o způsobené újmě v důsledku jednání žalobkyně. Z výše uvedených důvodů soud proto nepovažuje obranu žalované za kompenzabilní proti pohledávce žalobkyně, když není doložena ani splatnost takovéto pohledávky, zejména pro skutkovou neurčitost nároku, jako takového. Z provedeného dokazování je také zřejmé, že žalovaná, v rámci provedeného díla, nepožadovala po žalobkyni žádné konkrétní finanční částky za nedostatky díla. To, že dílo má nedostatky, bylo tvrzeno ex post, až po relativně dlouhé době po provedení díla a jeho odevzdání a převzetí. I tato skutečnost zpochybňuje pohledávku žalované, co do právního základu, a jen podporuje komplikovanost případného dalšího dokazování a zatížení a prodloužení řízení. Ustanovení § 1987 odst. 2 o.z., se tedy v daném případě jednoznačně uplatní, proto soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl, považujíc nároky žalobkyně za prokázané, to vše i s přihlédnutím k tomu, že žalobou uplatněný nárok 36 540 Kč žalovaná v podstatě ani nerozporovala (žalobě se bránila námitkou započtení).

35. Pokud jde o otázku náhrady nákladů soudního řízení, pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni přiznal náklady řízení v plné výši, neboť také ve věci měla plný úspěch.

36. Náklady řízení žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek 1 825 Kč a dále jde o náklady za právní zastoupení advokátem.

37. Jeden úkon právní pomoci při základu 36 540 Kč představuje částku 2 580 Kč, přičemž zástupce žalobkyně vykonal tyto úkony: převzetí věci, výzva k zaplacení adresovaná žalované, sepis žalobního návrhu, vyjádření ve věci ze dne [datum] a účast na jednání soudu. Celkově 5 úkonů v celkové výši 12 900 Kč, přičemž ke každému úkonu právní pomoci soud připočetl jeden režijní paušál po 300 Kč, tj. 1 500 Kč Celkem 14 400 Kč. Z této částky pak soud počítal 21% DPH, které představuje částku 3 024 Kč. Celkově tedy jde o náklady řízení žalobkyně ve výši 19 249 Kč.