16 C 191/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Jméno žalované , Anonymizováno ( Anonymizováno ), narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro odpůrčí žaloba a zaplacení příslušenství

I. Určuje se, že smlouva o převodu 140 kusů akcií emitovaných společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem v , adresa, , PSČ , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka , Anonymizováno, , kterou dlužník , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , narozen , datum, , trvale bytem , adresa, převedl uvedené akcie žalované, je vůči osobě žalobce právně neúčinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů soudního řízení ve výši , částka, ,a to k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Shodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .

1. Žalobce podal k soudu návrh, na jehož základě se domáhal, vzhledem k žalované, určení, že „smlouva o převodu 140 ks akcií, emitovaných společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném u MS v Praze, odd. B, vložka , Anonymizováno, , kterou dlužních , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , dat. nar.: , datum, , trvale bytem , adresa, , převedl uvedené akcie žalované, je vůči osobě žalobce právně neúčinná“. Svůj návrh odůvodnil tím, že má vykonatelnou pohledávku ve výši , částka, s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení vůči dlužníkovi, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , dat. nar.: , datum, , trvale bytem , adresa, . V podrobnostech žalobce uvedl, že dne , datum, uzavřel Smlouvu o upsání a koupi dluhopisů , podezřelý výraz, , Anonymizováno, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsanou v obchodním rejstříku vedeném MS v Praze, odd. C, vložka , Anonymizováno, , na základě, které žalobce, jako kupující upsal celkem , hodnota, kusů dluhopisů „, podezřelý výraz, , Anonymizováno, “ v celkové jmenovité hodnotě upsaných dluhopisů ve výši , částka, (smlouva o upsání dluhopisů I.). Dále žalobce uzavřel dne , datum, smlouvu o upsání a koupi dluhopisů , podezřelý výraz, , Anonymizováno, se společností , podezřelý výraz, , na základě, které žalobce, jako kupující upsal celkem , hodnota, kusů dluhopisů „, podezřelý výraz, , Anonymizováno, “ v celkové jmenovité hodnotě upsaných dluhopisů ve výši , částka, (smlouva o upsání dluhopisů II.). Dlužník , jméno FO, přistoupil dne , datum, k dluhům společnosti , podezřelý výraz, vzniklých na základě výše uvedené smlouvy o upsání dluhopisů I. a smlouvy o upsání dluhopisů II. Dne , datum, byl , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou ve Dvoře , adresa, sepsán notářský zápis NZ 312/2024; N 357/2024, kterým došlo k sepsání dohody o zaplacení peněžitého dluhu se svolením k vykonatelnosti dle ustanovení § 274 odst. l písm. e) o.s.ř.; ustanovení § 71 písm. a) a c) zákona č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 40 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, na základě kterého, se dlužník , jméno FO, zavázal, spolu s dalšími spoludlužníky, společně a nerozdílně uhradit v termínu do , datum, své závazky, a to konkrétně:- částku ve výši , částka, ; a - částku ve výši , částka, představující výnos ze zakoupených a upsaných Dluhopisů I za období od , datum, do , datum, ; a - částku ve výši , částka, ; a - částku ve výši , částka, představujících výnos ze zakoupených a upsaných Dluhopisů II za období od , datum, do , datum, .Jedinou platbu, kterou Žalobce obdržel do doby sjednané splatnosti byla platba provedená spoludlužníkem – společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ: , adresa, , zapsanou v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C., vložka , Anonymizováno, , a to platba provedená dne , datum, ve výši , částka, a označená jako „úhrada dluhopisů , podezřelý výraz, , Anonymizováno, č. , hodnota, – , Anonymizováno, , NZ , Anonymizováno, /2024, N , Anonymizováno, /2024“. Neuhrazená do dnešního dne tak zůstala částka ve výši , částka, s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení.

2. V období od , datum, do , datum, uzavřel , jméno FO, se Žalovanou, která je jeho přítelkyní a matkou jejich dítěte, smlouvu o převodu celkem , hodnota, ks akcií (dále jen jako Smlouva o převodu CP“) emitovaných společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ: , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B., vložka , Anonymizováno, (dále jen jako „, právnická osoba, “). Aktiva společnosti , právnická osoba, činila v posledním známém účetním období částku převyšující 130 mil. Kč.

3. Žalobce uvádí, že dle jeho názoru je zjevné, že uzavřením Smlouvy o převodu CP ze strany dlužníka , jméno FO, došlo ke zkrácení uspokojení věřitele, tj. žalobce. V důsledku odporovaného právního jednání dlužník , jméno FO, pozbyl vlastnické právo k předmětným cenným papírům, aniž by za vlastnické právo k předmětným cenným papírům obdržel adekvátní protihodnotu v podobě odpovídajícího finančního plnění. Obecně dle konstantní judikatury není možné za zkracující jednání považovat jednání, které představuje tzv. ekvivalentní úkon, kterým dojde pouze ke změně formy aktiv dlužníka (např. v případě směny nemovitostí o stejné hodnotě). Uzavření Smlouvy o převodu CP však rozhodně není možné za takový ekvivalentní úkon považovat, když se Žalobce důvodně domnívá, že s ohledem na partnerský vztah mezi Žalovanou a dlužníkem , jméno FO, nebylo žádné protiplnění za cenné papíry poskytnuto a jediným účelem tohoto právního jednání bylo ukrýt tento majetek (akcie společnosti , právnická osoba, ) před věřiteli dlužníka , jméno FO, , a tedy i před Žalobcem. To, že ze strany dlužníka , jméno FO, se jednalo o zjevný úmysl věřitele zkrátit, je dle Žalobce, nad vší pochybnost. Výše popsaný řetězec událostí snad ani nelze vykládat jiným způsobem. Žalobce si proto jen pro úplnost dovoluje uvést, že Nejvyšší soud České republiky se tradičně na straně dlužníka spokojuje s úmyslem nepřímým, tedy hodnotí, zda si byl dlužník vědom, že ke zkrácení věřitele může dojít a pro případ, že k němu dojde, s tím byl srozuměn (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spis. zn.: 21 Cdo 3312/2017). Postačí přitom úmysl zkrátit pohledávku jakéhokoliv věřitele, nikoliv pouze odporujícího, třeba i budoucího věřitele.

4. Dále žalobce uvedl závěrem, že stran znalosti druhé smluvní strany o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele Žalobce uvádí, že na straně odpůrce, tj. Žalované, jde přitom o zaviněnou neznalost, když je odpovědná za to, že neznala dlužníkův úmysl, ačkoliv jej s ohledem okolnosti věci znát měla. Po odpůrci (Žalované) tak zákon požaduje, aby ve styku s dlužníkem jednala s náležitou pečlivostí. S tou však Žalovaná zjevně nejednala, pokud dokonce po dlužníkovi nežádala ani tak základní a jednoduchý krok, jakým by bylo alespoň formální učinění prohlášení, že jednáním dlužníka , jméno FO, nedochází ke zkrácení pohledávky žádného věřitele. K otázce, zda odporované jednání lze považovat za jednání mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou je možné dokázat na faktu, že dlužník , jméno FO, a Žalovaná jsou dlouhodobí partneři, dokonce spolu mají dítě. Jelikož tedy dlužník , jméno FO, a Žalovaná jsou osobami, které je nutno pokládat za osoby blízké, leží důkazní břemeno na Žalované, aby případně prokázala, že o zkracujícím úmyslu dlužníka , jméno FO, nemohla vědět.

5. Žalovaná k žalobě uvedla (vyjádření ze dne , datum, ), že s žalobou nesouhlasí a že je ochotna jednat se žalobcem mimosoudně a že v nejbližších dnech by mělo dojít k dohodě o urovnání sporu mezi , Anonymizováno, . , jméno FO, a , Anonymizováno, . , jméno FO, . Více žalovaná (z věcného hlediska) k věci neuvedla – tedy fakticky se k věci nevyjádřila.

6. K nařízenému jednání dne , datum, se pak žalované bez omluvy nedostavila a soud tak jednal dle § 101/3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.

7. K otázce skutkového zjištění soudu.

8. Ohledně , Anonymizováno, „, právnická osoba, “ bylo zjištěno, že jejím jednatelem je , tituly před jménem, , jméno FO, ; společníkem firmy je společnost „, právnická osoba, .“ (výpis z OR vedeného Městským soudem v Praze).

9. Existují dvě smlouvy o „upsání a koupi dluhopisů , podezřelý výraz, , Anonymizováno, “; jedna ze dne , datum, a druhá z , datum, . Obě smlouvy byly uzavřeny mezi společností „, právnická osoba, (emitent) na straně jedné a , jméno FO, na straně druhé (kupující) a společností „, Anonymizováno, , právnická osoba, .“ na straně třetí (zprostředkovatel – schovatel). Předmětem uvedených smluv je koupě a upsání dluhopisů vydaných emitentem a jsou ve smlouvách blíže specifikovány, finančně oceněny, je sjednáno splacení upisovací ceny, výplata výnosu, smluvní pokuty (smlouvy ze dne , datum, , , datum, ).10. , tituly před jménem, , jméno FO, z přistupitelem v rámci „Dohody o přistoupení k dluhu, vzhledem k věřiteli , jméno FO, , jde o smlouvy o upsání a koupi dluhopisů , podezřelý výraz, , Anonymizováno, “, přistupitel přistoupil k dluhům emitenta uvedených v této „dohodě“ (dohoda ze dne , datum, ).

11. Dne , datum, byl sepsán „Notářský zápis“ notářkou , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , za přítomnosti , jméno FO, , dále spol. „, právnická osoba, “ , Anonymizováno, . „, právnická osoba, “ a za přítomnosti , jméno FO, . Byla sepsána „dohoda“ o zaplacení dluhů pod oddíly , právnická osoba, , dle exekučního řádu, které jsou dále blíže specifikovány (notářský zápis ze dne , datum, ).

12. Další dokazování prováděno nebylo; soud považoval skutkový stav za dostatečně prokázaný pro rozhodnutí ve věci.

13. Žalovaná se k věci věcně nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, čímž nijak nepřispěla k tomu, aby se podařilo naplnit smysl a účel soudního řízení. Je však zřejmé, že ačkoli uvedla, že s „žalobou nesouhlasí“, žádné skutečnosti v žalobě uvedené ovšem nerozporovala. Soud z tohoto také vycházel ve svém rozhodnutí.

14. K otázce právního posouzení věci.

15. Žalovaná je v řízení pasivně věcně legitimována, neboť je prokázáno, že , jméno FO, na její osobu, jako osobu blízkou, převedl 140 ks akcií, kdy žalobce tuto smlouvu napadá důvodně a odporuje takovému jednání. Žalovaná neprokázala, že o z…………… úmyslu dlužníka , jméno FO, nemohla vědět. Je přitom zřejmé, že , Anonymizováno, . , adresa, dlužníkem byl, když žalobce prokázal, že má vykonatelnou pohledávku ve výši , částka, na dlužníka , jméno FO, , která vznikla ve smyslu smluv o upsání a koupi dluhopisů a splatnost nastala , datum, .

16. Dlužník , jméno FO, přistoupil , datum, k dluhopisům spol. „, podezřelý výraz, “ a téhož dne byl sepsán shora uvedený Notářský zápis o dohodě o zaplacení peněžitého dluhu, kde se , jméno FO, zavázal uhradit s dalšími dlužníky dluhy do , datum, .

17. Žalovaná nepředložila nic k tomu, zda se tak stalo. Soudem vyzvána být nemohla (§ 118 a/1,3 o.s.ř) neboť soud poučuje účastníky při jednání, tam se ale žalovaná bez omluvy nedostavila.

18. Nebylo proto důvodu, proč by nemohlo být vycházeno toliko ze skutkových tvrzení a důkazů žalobce.

19. Stejně tak žalovaná nedoložila, že o uvedených skutečnostech nemohla vědět, a tudíž neměla námitky, aby , jméno FO, s ní uzavřel smlouvu o převodu uvedených akcií, čímž se , jméno FO, zbavil majetkové hodnoty.

20. Dle ustanovení § 589/1 o.z., věřitel má právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele. Ke vzniku odpůrčího práva žalobce, jako věřitele je nutno, aby došlo k naplnění tří základních předpokladů, jež jsou vymezeny ve výše citovaném ustanovení § 589 odst. 1 o.z. Těmito předpoklady jsou:a) Existence vykonatelné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi a b) Právní jednání dlužníka, které c) Zkracuje uspokojení věřitele.

21. Ze strany dlužníka , jméno FO, se jednalo o zjevný úmysl věřitele zkrátit, čemuž nasvědčují uvedené důkazy. Nejvyšší soud ČR se tradičně na straně dlužníka spokojuje s úmyslem nepřímým, tedy hodnotí, zda si byl dlužník vědom, že ke zkrácení věřitele může dojít a pro případ, že k němu dojde, s tím byl srozuměn (viz rozhodnutí NS ČR, sp. zn.: 21Cdo 3312/2017). Postačí přitom úmysl zkrátit pohledávku jakéhokoliv věřitele, nikoliv pouze odporujícího, třeba i budoucího věřitele.

22. Stran znalosti druhé smluvní strany o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele je zřejmé, že na straně odpůrce, tj. Žalované, jde přitom o zaviněnou neznalost, když je odpovědná za to, že neznala dlužníkův úmysl, ačkoliv jej s ohledem okolnosti věci znát měla. Po odpůrci (Žalované) tak zákon požaduje, aby ve styku s dlužníkem jednala s náležitou pečlivostí. S tou však Žalovaná zjevně nejednala, pokud dokonce po dlužníkovi nežádala ani tak základní a jednoduchý krok, jakým by bylo alespoň formální učinění prohlášení, že jednáním dlužníka , jméno FO, nedochází ke zkrácení pohledávky žádného věřitele. Dle současné judikatury přitom postačí, že odpůrce (Žalovaná) musel v době právního jednání vědět, že dlužník , jméno FO, má alespoň jednu nesplacenou pohledávku, a to jakoukoli (nemusí se tedy nutně jednat konkrétně o pohledávku věřitele, který podal odpůrčí žalobu – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spis. zn.: 31 Cdo 417/99 nebo spis. zn.: 21 Cdo 1625/2016).

23. K otázce, zda odporované jednání lze považovat za jednání mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou je možné dokázat na faktu, že dlužník , jméno FO, a Žalovaná jsou dlouhodobí partneři, dokonce spolu mají dítě. Jelikož tedy dlužník , jméno FO, a Žalovaná jsou osobami, které je nutno pokládat za osoby blízké, leží důkazní břemeno na Žalované, aby případně prokázala, že o zkracujícím úmyslu dlužníka , jméno FO, nemohla vědět.požadované určení, je důvodný a prokázaný. Žalovaná se žalobě věcně nebránila a jednotlivá skutková tvrzení v žalobě nerozporovala.

25. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ustanovením § 142/1 o.s.ř. když žalobce měl ve věci plný úspěch. Jeho náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, , a co do zbytku jde o náklady za právní zastoupení. Právní zástupce žalobce vykonal tyto úkony právní pomoci: převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání soudu , datum, , Celkově jde o 4 úkony. Za každý úkon , částka, tj. , částka, , 4 režijní paušály po , částka, , tj. , částka, , 21% DPH z nákladů právního zastoupení , částka, . Náklady soudního řízení představují celkově částku , částka, .