16 C 202/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, jejíž splatnost se stanoví na 60. den po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit úvěr v 84 měsíčních splátkách po částka (celkem částka), počínaje dnem datum. Žalovaná byla v období od dubna do srpna roku 2024 v prodlení s úhradou pěti splátek, čímž porušila svou smluvní povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila k datum. Na úvěr bylo celkem zaplaceno částka. Žalovaná částka částka sestává z částka jako dlužných splátek do ukončení smlouvy, jistiny částka, úroku z prodlení částka, nákladů na upomínky částka, nákladů na oznámení zesplatnění úvěru částka, smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek částka (10 % z dlužných splátek) a smluvní pokuty za zrušení smlouvy částka (0,1 % denně z jistiny). Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani k předžalobní výzvě žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.

3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný konkludentně, když nesdělil nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. IBAN, úvěrová smlouva č. IBAN ze dne datum, úvěrové podmínky žalobkyně ze dne datum a sazebník úč. od datum, kopie občanského průkazu žalované, akviziční formulář z datum, výplatní pásky ze srpna a září 2022, výpis z bankovního účtu žalobkyně u Anonymizováno, a.s. z datum, přehled plateb pro smlouvu č. IBAN z datum, tabulka umoření z datum, oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne datum, včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzva z datum, včetně dokladu o odeslání, z nichž soud na základě skutkových zjištění učinil následující závěry o skutkovém stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí:

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum prostřednictvím prostředků komunikace dálku (kód Anonymizováno) uzavřena smlouva o úvěru č. IBAN, na jejímž základě byl žalované na bankovní účet dle smlouvy č. č. účtu pod variabilním číslem hodnota poskytnut dne datum úvěr ve výši částka (výpis). Žalovaná se zavázala splatit úvěr v celkové výši částka v 84 splátkách po částka vždy k 15. dni v měsíci počínaje datum až do datum. Nominální úroková sazba byla výslovně sjednána jako pevná ve výši 9,99 % ročně s RPSN částka % ročně. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, nejprve hradila splátky s prodlením a počínaje splátkou splatnou k datum již nezaplatila vůbec. Žalovaná zaplatila 17 splátek po částka a od listopadu 2023 hradila dále měsíčně účtované smluvní pokuty, vynaložené náklady a úrok z prodlení, celkem na úvěrovou smlouvu zaplatila částka (přehled plateb). Jelikož žalovaná přes upomínky k úhradě dluhu, včetně upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru a s poskytnutím lhůty k zaplacení dluhu, na úvěrovou smlouvu dále již ničeho nezaplatila a svůj dluh neuhradila, došlo v souladu s ujednáním smlouvy (odst. A. smlouvy) ke dni datum k zesplatnění celého úvěru (oznámení). Žalovaná částka částka sestává z částky částka (pět dlužných splátek od dubna do srpna 2024, tj. do ukončení smlouvy), nesplacené jistiny ke dni ukončení smlouvy ve výši částka, neuhrazeného vyúčtovaného úroku z prodlení ve výši částka, nákladů na upomínky ve výši částka a nákladů na oznámení zesplatnění úvěru ve výši částka, smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek částka (10 % z dlužných splátek) a smluvní pokuty za zrušení smlouvy částka (0,1 % denně z jistiny) (přehled plateb, smlouva, sazebník). Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení z částky částka (částka + částka) jistina úvěru) od datum do datum ve výši 69,09 % ročně v částce částka a úrok ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, a rovněž zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu.

6. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně prověřovala schopnost žalované splácet úvěr, přičemž k výzvě soudu ohledně doplnění tvrzení a doložení zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že vycházela z informací poskytnutých žalovanou, a dále z veřejně dostupných i z neveřejných zdrojů (registrů a databází), příjem žalované ověřila výplatními páskami, žalobkyně rovněž vycházela z demografických a statických údajů zanesených ve skóringovém modelu; takové zkoumání považuje za dostatečné, navíc nebyla uplatněna námitka (relativní) neplatnosti smlouvy.

7. Dle akvizičního formuláře, sepsaného ke dni uzavření smlouvy, žalovaná uvedla, že je svobodná, bez vyživovaných osob, v domácnosti žije sama, je zaměstnaná na manažerské pozici u společnosti právnická osoba., IČO IČO, s čistým měsíčním příjem částka, výdaje na bydlení (nájem) má částka, splátky ostatních úvěru činí částka (smlouva), ostatní měsíční výdaje činí částka. Tyto údaje nebyly dle záznamu nijak ověřovány ani předkládány žádné doklady, krom občanského průkazu a dvou výplatních pásek za srpen a září 2022, z nichž vyplynul průměrný příjem částka. Z rejstříků a databází neměly dle tvrzení žalobkyně vyplynout žádné negativní údaje, ačkoli dle informací žalované i dle tvrzení žalobkyně měla žalovaná splácet další úvěry v částce částka. Ačkoli žalobkyně uvedla, že provedla scoringový model k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, z podkladů takový výpočet se zohledněním příslušného koeficientu, statistických údajů, životního minima apod. nevyplynul.

8. Žaloba je částečně důvodná.

9. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku ve smyslu § 1820 uzavřena smlouva o úvěru dle § 1810 a § 2395 a násl. o. z. Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele, smlouva podléhá též režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZoSÚ“).

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 75 ZoSÚ, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

13. Podle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Shora citovaná zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu, k tomu viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v něm rovněž Ústavní soud shrnul podobné závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, či Soudního dvora Evropské unie (např. v rozsudku ze dne datum ve věci C-449/13, Consumer Finance SA vs. jméno FO a další), podle nichž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Poskytovatel úvěru má tudíž „povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady).“ Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinnému do datum, je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016.

16. Soud je tedy povinen zkoumat ex officio (§ 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném od datum), zda věřitel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

17. Důkladnost zkoumání těchto hledisek způsobu a výsledků zkoumání a vyhodnocení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr závisí i na dalších okolnostech, zejm. na výši poskytovaného úvěru, či např. na skutečnosti, že se např. jedná o nebankovní poměrně nízký krátkodobý úvěr, splatnou jednorázovou platbou (tedy bez splátek) do 30 dnů, což jistě vyžaduje jinou míru obezřetnosti na straně poskytovatele úvěru než u úvěru v mnohem vyšším řádu a s delším splátkovým kalendářem (splátek hrazených po dobu měsíců či let). V daném případě se však jedná o dlouhodobý úvěr (7 let) v nikoli zanedbatelné výši částka (a sjednanou celkovou částkou k vrácení částka). Soud má za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalované bylo (s výjimkou výplatních pásek) vycházeno pouze z jejího prohlášení a ze strany žalobkyně bylo při zkoumání úvěryschopnosti postupováno zcela formálně. Tvrzené prověření žalované využitím dotazů na registry (jako služby SOLUS, NRKI apod.), doložené ofocenou tabulkou v textu vyjádření soud rovněž považuje za nedostatečné, a to tím spíše, že údaje nekorespondují s informacemi žalované ani s tvrzením žalobkyně. Úvěrující společnost se nemůže spolehnout pouze na prohlášení žadatelky, když je již z potřeby úvěru zřejmé, že její finanční situace není optimální, a z informací vyplývá, že její příjem není nijak vysoký (cca částka), pouze nájem činí částka, veškeré ostatní měsíční výdaje mají činí částka, výdaje žadatelky nejsou nijak specifikovány natož ověřovány či hodnoceny.

18. Úvěr byl žalované poskytnut bez adekvátního ověření úvěruschopnosti žalované, přičemž byl poskytnut ve výši, jež několikrát převyšuje uvedený měsíční příjem, se splácením po dobu sedmi let. Žalobkyně dle názoru soudu svým postupem nedodržela standard odborné péče, uvedená zjištění a způsob vyhodnocení budí důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti žalované úvěr v poskytnuté výši stanoveným způsobem splatit, což se v konečném důsledku projevilo nejprve na opakovaném prodlení splácení a posléze pozastavením plateb a nesplacení úvěru. Pro posouzení zkoumání úvěruschopnosti a na ni navazující případnou neplatnost smlouvy potom není důležité, jakou částku strana žalovaná na svůj dluh uhradila, neboť platnost smlouvy se neposuzuje zpětně podle toho, jakou částku strana žalovaná na svůj dluh zaplatila, jak plyne z rozsudku Soudního dvora EU ve věci C 755/22 ze dne datum. Zjištěný způsob zkoumání (posuzování, ověřování a vyhodnocení) úvěruschopnosti proto soud shledal zcela nedostatečným.

19. Z provedeného dokazování tedy nevyplývá, že by žalobkyně jako poskytovatel úvěru měla v poměrech projednávaného případu výsledky k náležitému posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 ZoSÚ, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, dle závěrů soudu zde naopak právě takové pochybnosti vyvstávají.

20. Jelikož žalobkyně nedostála své povinnosti dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a přesto poskytla žalované spotřebitelský úvěr, posoudil soud smlouvu pro porušení principu odpovědného půjčování jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a zejména pro rozpor se zákonem podle § 580, § 588 o. z. ve spojení s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ (citovaná právní úprava byla účinná pouze do datum).

21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z úvěrové smlouvy neplatné dle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Ustanovení § 87 ZoSÚ tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (nikoli vypořádání podle obecných zásad bezdůvodného obohacení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou část jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.

22. Žalobkyni tedy vzniklo tedy vůči žalované právo toliko na zaplacení poskytnutých finančních prostředků (jistiny úvěru) ve výši částka (částka úvěr bez zaplacených částka). Žalovaná svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho dále uhradila, a tedy neunesla v tomto smyslu své břemeno tvrzení a důkazní.

23. Na základě uvedených skutečností soud žalobě co do částky částka odpovídající bezdůvodnému obohacení žalobkyně vyhověl (výrok I.) a ve zbylém rozsahu (částka – částka), tj. v částce částka (část jistiny, sjednané poplatky, smluvní pokuty a úroky z prodlení) soud žalobu zamítl (výrok II.).

24. Jelikož žalovaná zůstala v řízení nečinná a soud neměl možnost zkoumat její konkrétní poměry, vycházel při stanovení lhůty dle § 160 o. s. ř. ze skutečnosti, že žalovaná nejpozději v únoru 2025 informována o povinnosti vrátit celou jistinu, byla jí zaslána předžalobní upomínka i žaloba, a s přihlédnutím k výši úvěru soud v tomto případě uzavřel, že je v možnostech žalované splatit dlužnou jistinu v prodloužené nové době splatnosti do 60 dnů po právní moci tohoto rozsudku, kteroužto lhůtu soud považuje za přiměřenou.¨ 25. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniknou žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením přisouzené částky v takto nově stanovené splatnosti, tedy šedesátým prvním dnem po právní moci tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 24,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,21 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.