16 C 352/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova , sídlem adresa o zaplacení 1 588 664,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 588 664,61 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 588 664,61 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 308 802,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 588 664,61 Kč s příslušenstvím za provedené práce demolice čtyř objektů bytových domů na adrese [adresa], [číslo] a [číslo], vše [obec a číslo] - [část obce]. Mezi žalobkyní a žalovanou probíhala jednání za účelem provedení demolice čtyř objektů, včetně odvozu odpadu (fasády, polystyren s omítkou, izolace, dřevo) s tím, že na místě měl zůstat cihelný recyklát a betonový recyklát. Dne [datum] byla provedena prohlídka objektů demolice a žalované sdělena cena demolice ve výši 1,5 milionu Kč + DPH. Žalovaná následně vznesla požadavek na písemnou smlouvu a zaslala žalobkyni svůj návrh, který žalobkyně zaslala zpět s připomínkami (revizemi), k uzavření písemné smlouvy však pro průtahy ze strany žalované nedošlo. Současně však žalovaná požadovala reálné zahájení prací z údajných časových důvodů a nutnosti rychlé demolice a žalovaná tak v dobré víře učinila. Dne [datum] žalobkyně písemně převzala staveniště k demolici od žalované a započala s pracemi, celý průběh prací je zaznamenán ve stavebním deníku a rovněž fotograficky zdokumentován, poslední zápis dne [datum] učinil objednatel (žalovaná) s tím, že staveniště bylo předáno zpět. Ještě v průběhu demolice žalovaná začala bezdůvodně vznášet nové požadavky a modifikace původní dohody, zejména ceny díla. Jelikož nedošlo k uzavření písemné smlouvy, žalobkyně žádala po žalované alespoň zaslání písemné objednávky, což bylo přislíbeno, ovšem ani objednávka zaslána nebyla. Z celého jednání žalované je zřejmý záměr žalobkyni nezaplatit, neboť žalovaná opakovaně zdržovala jednání o znění písemné dohody, nedošlo proto ke sjednání konečné ceny díla, současně však urgovala faktické zahájení a provedení prací. Žalobkyně provedla požadované práce, jejichž ukončení se zachycením stavu je potvrzeno žalovanou ve stavebním deníku. Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila a žalobkyně má právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Žalobkyně nechala zpracovat znalecký posudek na ocenění provedených prací znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], a jelikož se žalobkyni nepodařilo od žalované ani od příslušného stavebního úřadu získat projektovou dokumentaci k demolovaným objektům, znalec vypracoval posudek na základě dostupných podkladů k demolovaným objektům a stanovil nejnižší možnou hranici ceny provedených prací ve výši 1 588 664,61 Kč s tím, že při dalším doplnění či upřesnění dokumentace očekává navýšení ceny prací. Na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná označila nárok žalobkyně za zcela nedůvodný. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná písemná smlouva, nedošlo ani k uzavření ústní dohody, žádná smlouva tedy nevznikla. Není možné, aby kdokoliv prováděl práce bez jakýchkoliv podkladů a smlouvy, byť ústní, bez dokumentace, povolení a investorem odsouhlaseného technologického postupu. Žalobkyně nemohla být ani v dobré víře, když přiznává, že o smlouvách jednala, ale neuzavřela je. Pokud tedy vůbec nějaké práce na dané stavbě provedla, potom se zjevně jednalo o nepřikázané jednatelství dle § 3006 občanského zákoníku a žalobkyně nemá nárok na náhradu ničeho. Žalobkyně netvrdí ani neprokazuje co a kdy dělala, proč to udělala, jak při práci postupovala, kdo práci provedl, a z jakého titulu, kdo mu to schválil, komu co předal a co kdo převzal, jakou úplatu a platební podmínky si kdo sjednal. Není prokázáno, že žalobkyně skutečně práce demolice čtyř objektů provedla, s jakým výsledkem. Není zřejmá žádná souvislost, proč by měla za případné práce platit žalovaná. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně k odporu žalované doplnila své vyjádření tak, že není pravdou, že žalobkyně postupovala svévolně, žalobkyně protokolárně převzala staveniště, byl učiněn zápis ve stavebním deníku, podepsaný mj. zástupcem žalované (stavbyvedoucím), a to výslovně za účelem provedení demolice – odstranění staveb a úpravě odpadů (cihla, beton) s ponecháním na místě pozemků. Aktuální jednání žalované je v rozporu se zásadou poctivosti stanovenou v ustanovení § 6 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že„ nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“ Byla to navíc právě žalovaná, kdo svým vypočítavým chováním tento stav vyvolala. To platí i pro zpracovaný znalecký posudek, neboť žalovaná mohla k výzvám žalobkyně předat příslušnou projektovou dokumentaci objektů, ovšem neučinila tak. Z vyjádření žalované je zjevné, že se pouze snaží nadále těžit ze svého nepoctivého jednání, na základě kterého došlo k jeho bezdůvodnému obohacení.

4. Žalovaná dále připustila, že účastníci ve vzájemné shodě zahájili proces demolice objektů s tím, že k uzavření písemné smlouvy dojde dodatečně, a že spor je v podstatě zejména o ceně provedených prací. Jednání o výši kompenzace za skutečně provedené demoliční práce byly zahájeny dne [datum], účastníci se však neshodli. Předložený znalecký posudek je k vyčíslení nároku žalobkyně absolutně nepoužitelný, neboť neodpovídá skutečně provedeným pracím, žalovaná jej podrobně rozporuje. Žalobkyně navíc předběžně odsouhlasila nižší cenu díla. Žalovaná dále "z procesní opatrnosti" uplatnila k započtení nároky z vadného plnění dle § 2615 odst. 1 o. z., a to slevu z původně navrhované ceny ve výši 1 288 664,61 Kč s tím, že žalobkyně provedla práce v hodnotě 200 až 300 tisíc Kč. Vadou díla pak je "nedodržení dohodnutého technologického postupu", tj. nevyseparování materiálů, s tím, že dílo "neodpovídá smlouvě", práce nejsou realizovány ve sjednaném rozsahu, obsahu a kvalitě. Současně však žalovaná nadále tvrdí, že žádná smlouva nebyla uzavřena, a žalobkyně jednala v podstatě svévolně.

5. V rámci vedení účastníků soudem k uzavření smíru byla žalovaná za provedené práce ochotna uhradit maximálně částku 300 000 Kč, žalobkyně byla ochotna snížit požadovanou prací až na 1,3 miliónu Kč, k dohodě účastníků tak nedošlo.

6. Soud dále postupoval dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném (o. s. ř.) a k projednání věci nařídil jednání. Soud provedl dokazování listinnými důkazy výslechem navržených svědků. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Společnost žalobkyně i společnost žalované jsou zapsány v obchodním rejstříku, společnost žalobkyně s předmětem podnikání mj. provádění staveb, jejich změn a odstraňování, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady a další (z výpisů účastníků z obchodního rejstříku)

8. Dne [datum] byla na adresu žalobkyně [email] doručena emailová zpráva provozního ředitele žalované [jméno] [příjmení], s předmětem„ návrh smlouvy“ s textem„ prosím o kontrolu návrhu smlouvy“, jako příloha připojeno„ SOD [ulice] [část obce] [anonymizováno] (z odeslané i z přijaté e-mailové zprávy ze dne [datum]).

9. Podle nepodepsaného návrhu smlouvy o dílo (ze strany [právnická osoba], jako objednatele pro [právnická osoba] jako zhotovitele) měla být předmětem díla kompletní demolice všech objektů dle zadávací dokumentace a dle zadání objednatele, s tím, že na staveništi mají zůstat pouze dvě hromady nadrceného materiálu (recyklát cihelný, recyklát betonový), ostatní materiál bude odvezen na skládku a zlikvidován, s uvedenou cenou díla 1 000 000 Kč bez DPH, fakturovanou průběžně, se zahájením prací 2. týden roku 2021 a ukončením prací ve lhůtě do 14 dnů od nástupu (z návrhu smlouvy o dílo).

10. Stavbyvedoucí žalované [jméno] [příjmení] adresoval dne [datum] žalobkyni e-mailovou zprávu s předmětem„ demolice OS [ulice] [část obce]“ s textem:„ posílám titulní stranu stavebního povolení“. Pravomocným rozhodnutím Úřadu MČ [obec a číslo] ze dne [datum] došlo na základě žádosti stavebníka [jméno] [anonymizována dvě slova] k povolení stavby„ [anonymizována dvě slova] [ulice] [část obce]“, zahrnující bytový dům s [anonymizováno] sekcemi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o [anonymizováno] nadzemních podlažích (z emailové zprávy ze dne [datum], z rozhodnutí Úřadu MČ [obec a číslo] – 1.strana)

11. Žalobkyně ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]) reagovala na zaslaný návrh smlouvy o dílo e-mailovou zprávou ze dne [datum] s předmětem„ návrh smlouvy – demolice – OS [ulice] [část obce] – [právnická osoba]“ s textem„ v příloze posílám upravený návrh smlouvy. červeným písmem jsou opravené nebo doplněné věty či odstavce. Jsou tam doplněné základní věci“, jako příloha připojeno„ SOD [ulice] [část obce] [anonymizována tři slova] FINAL.docx (z e-mailová zprávy ze dne [datum]).

12. Žalobkyně provedla v návrhu smlouvy o dílo rozsáhlé a zcela zásadní změny a úpravy, které vyznačila do textu. Předmětem díla byla nadále kompletní demolice objektů, s doplněnou specifikací 4 objekty ul. [anonymizována dvě slova] [číslo], [číslo], [číslo], [obec a číslo] [část obce], opět s tím, že na staveništi mají zůstat pouze dvě hromady nadrceného materiálu (recyklát cihelný, recyklát betonový), ostatní materiál bude odvezen na skládku a zlikvidován, s navržená cena díla zůstala ve výši 1 000 000 Kč bez DPH (21%), se zahájením prací [datum] a ukončením prací ve lhůtě do 25 dnů od nástupu (z nepodepsaného návrhu smlouvy o dílo s vyznačenými revizemi a datem [datum]).

13. Dne [datum] bylo„ na základě SOD provedeno předání pozemku - 4 objektů ul. [anonymizována dvě slova] [číslo], [číslo], [číslo], [obec a číslo] [část obce] k provedení demolice – odstranění staveb a úpravě odpadů (cihla, beton) s ponecháním na místě“ s podpisy za předávajícího objednatele [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a za zhotovitele [právnická osoba] [jméno] [příjmení] (z výňatku ze stavebního deníku, list [číslo]).

14. Ve stavebním deníku jsou dále zachyceny denní záznamy za období od [datum] do [datum]. Vždy podrobně zachycena počet a identifikace strojů, počet osob, druh a rozsah prací. Návoz mechanizace, vyjádření vlastníka pozemku ke stavu inženýrských sítí, zahájení prací na odstraňování staveb dle SOD, bourací práce, asistence při kácení stromů, vyčištění úprava okolí staveb, opakovaně třídění odpadu či třídění stavební sutě, drcení sutě, odvoz odpadu. Dne [datum] na žádost stavbyvedoucího nadrcená 250 m3 cihlovina pro potřeby stavby, konečně se pozemek dočká vjezdu, nešlo přendat buňku - rozšířit příjezd. Dále záznam„ přerušit práce, než se strany dohodnou“ (z výňatku ze stavebního deníku, list [číslo]).

15. Dne [datum] byl učiněn poslední záznam, a to [jméno] [příjmení] za objednatele s tím, že byly odvezeny všechny 3 bagry a předáno zpět staveniště, 170 m3 cihlového recyklátu, nedokončené demolice 3 sklepních částí (z výňatku ze stavebního deníku, list [číslo]).

16. Z předložené fotodokumentace soud zjistil rozlohu staveniště, přítomnost a bourací práci stojů a odvoz materiálu nákladními vozidly, velikost 4 objektů (vily o 2 nadzemních podlažích) určených k demolici, existenci směsných hromad materiálu zejména přímo při bourací akci přítomným stojem, několika hromad stavebního odpadu, které se jeví jako vytříděné na betonové části, cihlová suť, dřevo/trámy, kácení stromů, vše bez časové či jiné specifikace (73 ks fotografií).

17. Žalovaná ([jméno] [anonymizováno]) zaslala žalobkyni ([jméno] [anonymizováno]) dne [datum] nesouhlas s cenou díla 677 175 Kč s odůvodněním, že nebyla dodržena dohoda o technologickém postupu, zejm. dohody o vyseparování materiálů tak, aby bylo možné recykláty dále užít, a to před samotným bouráním. Na stavbě je nyní namísto recyklátů materiál kategorizovaný jako suť. Aktuálně proto investor na žalovanou vznáší požadavky, kvůli nimž jí vznikají vícenáklady, s nimiž nebylo počítáno, případně škoda. Po odečtení ceny těchto nákladů od původní částky 1 mil. Kč může žalovaná za provedené práce nabídnout 200 000 Kč za podmínky, že žalobkyně zlikviduje na své náklady dřevěné prvky po demolici (z e-mailové zprávy z [datum]).

18. Žalobkyně reaguje tak, že částka 647 175 Kč bez DPH byla dne [datum] spočítána jako pouhé náklady (minimum) za dosud odvedenou práci, žalobkyně chce samozřejmě zaplatit hodnotu práce, která byla na začátku naceněna na 1,5 milionu Kč. Od počátku bylo dohodnuto pouze vytvoření cihlového a betonového recyklátu, vytřídění 2 hromad, které zůstanou na místě, žádné další speciální požadavky nebyly. Naopak žalobkyně přijala nabídku žalované na likvidaci požadovaného materiálu, žalovaná odvezla 3 nákladní vozy odpadu, který žalobkyně nakládala, vážní lístky odpadu nebyly dosud předány. Dále žalobkyně provedla jako vícepráce požadované kácení stromů, odvezení materiálu a naložení na kontejner. Nabízený odvoz materiálu žalovaná odmítla s tím, že si s ním umí poradit sama. U části sklepních prostor nemohly být práce provedeny, neboť nebylo zajištěno nezbytné odpojení (vyjádření plynařů), jak bylo ze strany žalované přislíbeno. Žalovaná nechala žalobkyni pracovat, měnila požadavky, přislíbila další spolupráci, požadovala změnu ceny, smlouvu však přesto dosud nepodepsala s tím, že je u právníků. Žalobkyně trvá na zaplacení ceny práce za demolici jako takovou, a to 1 400 000 Kč + DPH, kterou je třeba uhradit do [datum] (z e-mailové zprávy ze dne [datum]). 19. [právnická osoba] provedla pro odběratele [právnická osoba] práce„ drcení sutě dle vaší objednávky“, a to dle faktury [číslo] z [datum] za částku 225 423 Kč, zaplacenou dne [datum], a dále dle faktury [číslo] z [datum] za částku 134 371,95 Kč, se zaplacením rozdílu 132 847,35 Kč po vzájemné dohodě o zápočtu pohledávek ( (faktura [číslo] potvrzení o provedení transakce, faktura – [číslo] potvrzení o provedení transakce, dohoda o zápočtu).

20. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě částky 1 610 000 Kč (1 400 000 + 210 000 Kč DPH) a se shrnutím průběhu věci v intencích žalobního návrhu (z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne a informace pošty o doručení dne [datum]).

21. Znalecký posudek [číslo] 2021 ze dne [datum] zpracoval soudní znalec z oboru ekonomika, specializace rozpočtování, ceny a fakturace ve stavebnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Znalec stanovil obvyklou cenu demoličních prací v daném čase a místě na částku 1 588 664,61 Kč včetně DPH (1 314 945,96 Kč bez DPH). V ceně rozpočtové položky 1. (911 306,01 Kč) za práce a bourání zděných budov těžkou mechanizací (podíl konstrukcí do 20 %) je zahrnuta doprava bourací techniky (3 pásových bagrů) do místa prací, odstranění fasády 4 domů a jejich demolice bagry, demolice podsklepení 1 z domů, tj. vytržení základů, odkrytí základů u zbývajících 3 domů, odvoz demoliční techniky (do provozovny žalobkyně). Položka 2. rozpočtu (264 932,06 Kč) zahrnuje třídění stavebního odpadu ze 2/3 celkového vypočteného stavebního objemu. Položka 3. (110 308,74 Kč) zahrnuje drcení stavebního odpadu ze zdiva z cihel a kamene z objektu [číslo] s dopravou do 100 m a naložením, použitého k požadavku stavbyvedoucího na zpevnění plochy pro vytřídění odpadů (70 % cihelné suti, 20 % betonu a 10 % stavebního dříví z celkového objemu vypočteného pro objekt [číslo]). [ulice] rozpočtové náklady - na zařízení staveniště dle položky 4. (44 399,15 Kč) zahrnují přípravné a související práce, vybavení staveniště, připojení na sítě včetně nákladů na energie, zabezpečení staveniště proti vniknutí osob a pro bezpečnost práce a zrušení zařízení (oplocení kolem celého staveniště, zázemí pro pracovníky). Znalec vyšel z fotodokumentace demoličních prací zahrnuté do posudku, včetně nosiče CD, provedeného základního zaměření objektů, projektové dokumentace vytápění z května 1990 a zdravotechniky, rozvodu plynu z ledna a února 1990, výkresů a axometrického schématu v měřítku 1:50 a znalcem sestaveného rozpočtu na uvedené práce. Z dostupných půdorysů vypočítal plochy jednotlivých pater a ze schémat byly vzaty konstrukční výšky pater. Z plochy a výšky patra vypočetl obestavěný prostor, do něhož znalec nezapočetl žádná venkovní schodiště, rampy ani předsazené konstrukce. Z důvodu objektivity a nemožnosti jejich zjištění nebyly žádné sporné skutečnosti znalcem uvažovány. Tloušťka konstrukcí i celkový objem konstrukcí byly z týchž důvodů uvažovány vždy jako nejmenší možná, ačkoli ve skutečnosti byla větší. Na základě uvedených skutečnosti znalec uzavírá, že při dostupnosti příslušné projektové dokumentace by byla hodnota větší (ze znaleckého posudku [číslo] 2021).

22. Z výpovědi soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že na posudku a svých závěrech trvá. Znalec měl těžkosti se získáním konkrétních podkladů k demolovaným stavbám tak, aby vše bylo zpracováno s maximální přesností. Základní informace dohledal v archívu městské části. Projektová dokumentace byla k dispozici z roku 1990, kdy tam byly prováděny nějaké rekonstrukce. Dále měl podrobnou fotodokumentaci k demolici od žalobkyně, po jednotlivých částech k jednotlivým objektům, a rovněž nějaké fotky z Google maps. Video k dispozici neměl. Dokumentace je obsažena na CD přiloženém v posudku. [ulice] deník k dispozici nebyl. Objem demolovaných staveb je stěžejní položka rozpočtu. Dostupná projektová dokumentace řešila vnitřní rozvody celého objektu. [ulice] konstrukce tam nebyly, tedy to znalec nezohlednil, neboť to neměl jak spočítat. Krovy znalec porovnal podle výšky klasických pater. Z dostupné projektové dokumentace znalec stanovil nezbytné minimum. Dále vycházel z informace, že demolice byla dokončena zcela u prvního objektu, u dalších proběhla demolice ze dvou třetin, základy se nebouraly. K otázce, zda při demolici byl dodržen obvyklý technologický postup, se znalec vyjádřit nemůže, neboť u demolice nebyl přítomen. K otázce, zda byl bouraný materiál nějak zpracován, se rovněž nemůže vyjádřit, neboť vše již bylo hotovo. Drcení materiálu je obecně méně nákladné, než třídění, demolice pásovými bagry je zase obecně dražší, než drcení nebo třídění. Znalec vyšel, dle jeho soudu, ze skutečně provedených prací. Znalec považoval za nejbezpečnější určovat nejnižší cenu, tedy volil kvůli objektivitě vždy tu nejnižší hranici. Z těchto důvodů by reálně byla cena vyšší. Pro stanovení ceny je několik cenových soustav, např. je možno vycházet z ceny obvyklé v místě a čase a takovýmto způsobem i znalec v daném případě postupoval. Znalec vycházel z reálného fungování trhu (stavebních prací), vyšel z databáze [příjmení], je to jedna z největších firem v ČR. I jednotlivé firmy na trhu ty„ ursové“ ceny používají. Při stanovení ceny znalec zohlednil, že se jedná o práce na území hl.m. [obec].

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je otcem jednatele a společníka žalobkyně [jméno] [příjmení] a pracuje u žalobkyně na dohodu. Na předmětnou stavbu dohlížel jako mistr, měl dbát na bezpečnost práce, správnost provedení bouracích prací s přihlédnutím k ochraně životního prostředí, a také dohlížet na nějakou pracovní morálku na této akci. K tomu má dlouholetou praxi, byl odpovědnou osobou ve věcech technických, ve věcech smluvních ne – to byl jednatel [příjmení] [příjmení]. Žádnou smlouvu svědek neviděl, jen měl připomínky, že by bylo dobré, aby taková smlouva uzavřena písemně byla. Dozvěděl se, že se jednatelé nejsou schopni dohodnout. Pracovali v dobré víře, že co chce objednavatel, to se provede, a že smlouva se potom uzavře. Co konkrétně se má dělat se dohodlo na místě. Na jedné straně jednal za žalovanou pan [příjmení] a pan [příjmení], na straně druhé [jméno] [příjmení]. Byla dohoda z tohoto jednání a z předcházejícího jednání v prosinci 2020 s panem [příjmení], kterého byl svědek přítomen. Příprava staveniště před akcí probíhala tak, že napřed byla obhlídka, potom se dovezlo chemické WC a poté se připravila buňka pro zaměstnance. Svědek byl na stavbě byl každý den celou směnu a vedl zde stavební deník. [ulice] deník předkládal i panu [příjmení], který byl na místě rovněž denně jako stavbyvedoucí za žalovanou. Pan [anonymizováno] žádné připomínky ani výhrady neměl, jen občas naléhal, aby se věc uspíšila, aby to probíhalo všechno co nejrychleji. Na stavbě bylo tam cca sedm až devět lidí, tři lidé pro obsluhu tří bagrů, jeden bagr měl vydrcovací lopatu, druhý demoliční drapák a třetí trhal betony ze základů bouraných staveb. Bourací techniku dopravila žalobkyně. Jednalo se o demolici čtyř vilových domů, jedna z toho byla dvojvila. Domy byly odstraněny uvedenou mechanizací. Dále bylo prováděno třídění, nejprve drapákem, pak ručně roztřídění suti, třídilo se dřevo, polystyren, beton, cihla a železo., pak byla řešena otázka, zda lze materiál použít dále. Na staveništi zůstal stavební materiál v podobě dřeva např. z podlah, které se třídilo a pak substrát cihlový a betonový, polystyren a železo ze zárubní a z překladů apod. Pokud jde o polystyren, ten šel do žoků a byl odvážen. Vše bylo zachyceno na fotografiích. Co bylo dále s ostatním svědek neví. Nakládání s odpady měl svědek na starosti. K pojmu„ recyklát“ uvedl, že se vyselektuje materiál (železo, sklo, bez příměsí) tak, aby zbývající materiál mohl být použit, např. na zpevnění povrchu, který nebude extrémně zatěžovatelný. Pokud se rozemele cihla a zvlášť se rozemele beton vzniknou dva recykláty. Na místě došlo k drcení cihlové suti vydrcovací lopatou na jednom z bagrů, k dispozici byla po celou dobu stavby. Recyklát vzniká rozdrcením suti po demolici. K otázce, kdy jde o suť a kdy už je to recyklát, svědek uvedl, že by se musel konkrétně udělat rozbor, ke zjištění, zda to je či není nějak kontaminováno. Kdyby byla smlouva, bylo by tam přesně uvedeno, co se s recyklátem pak má dělat. Svědek přesto věděl, co s recyklátem dělat. Recyklát ze stavební suti se vytváří, protože to vyplývá ze zákona o odpadech, kdy to je nutné, co lze dále použít. Na stavbě vznikl recyklát z betonu a z cihel. Ohledně konkrétních vlastností stavebního materiálu nebyla mezi účastníky uzavřena žádná dohoda. Nebyla uzavřena konkrétní dohoda na technologických postupech. Nebezpečné odpady tam nebyly. Povolení k provedení separace k recyklátu zde bylo, žalobkyně má oprávnění nakládat s odpady na celém území ČR, logicky vč. území hl. m. [obec]. Žalobkyně neměla zajistit odvoz materiálu, který zbyl z budov, k likvidaci. Zhotoviteli (žalobkyni) nebyl znám další záměr objednatele (žalované). Skončení stavby a předání staveniště zapsal do deníku pan [příjmení]. Demolice proběhla u všech čtyř domů, u jednoho nedošlo k odstranění fasády, protože žádnou neměl, pouze u jednoho z domů nedošlo k demolici podsklepení, u zbývajících třech došlo k odkrytí základů. [ulice] technika žalobkyně byla odvezena zpět do [obec]. Svědek ztotožnil fotografie, které jsou přílohou znaleckého posudku.

24. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], soud zjistil, že se je zaměstnancem žalobkyně. Pracoval na demolici předmětných čtyř domů ve funkci řidiče. První den tam přitáhl stroje, 3 bagry, na dvou bagrech byla lopata, jedna zubatá, jedna s břitem a na posledním bagru byl drapák. Další dny se pracovalo, asi osm nebo možná deset lidí. Zbouralo se to všechno, na hromadě byly cihly, dále hromada dřeva, cihly a dřevo se dělalo technikou, polystyrén se se strhával bagrem, pak se ručně házel do žoků, zvlášť bylo železo, tedy materiál se třídil. Rozbouraný materiál neodváželi, ten tam zůstal. Dle svědka se materiál nedrtil, ačkoli se drtit měl, svědek byl na stavbě 4 dny, poté byly domy zbourány, končilo se a svědek odešel i s technikou, impuls k tomu dal pan [příjmení] mladší. Kdo to zadal a zda se bouralo dle stavební dokumentace svědek neví. Za žalobkyni tam byl jako vedoucí pan [příjmení] starší. Za objednatele tam byl pan [příjmení], ten ale komunikoval s panem [příjmení] [jméno] deník se tam dělal, svědek ho viděl, ale nebyl jeho úkol do něj zapisovat.

25. Na základě skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

26. Mezi účastníky není sporu o skutečnosti, že mezi nimi probíhalo jednání ohledně provedení demolice předmětných čtyř objektů, což potvrdil i svědek [příjmení] starší, ani o tom, že k uzavření písemné smlouvy ani sjednání ceny díla nedošlo. Dne [datum] žalovaná jako objednatel zaslala žalobkyni jako zhotoviteli návrh smlouvy o dílo na kompletní demolici všech objektů mj. s tím, že na staveništi mají zůstat pouze dvě hromady nadrceného materiálu (recyklát cihelný, recyklát betonový), ostatní materiál bude odvezen na skládku a zlikvidován, a s uvedenou cenou díla 1 000 000 Kč bez DPH, fakturovanou průběžně, se zahájením prací 2. týden roku 2021. Dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni rozhodnutí Úřadu MČ [obec a číslo] ze dne [datum] o povolení stavby„ Obytný soubor [ulice] [část obce]“. Žalobkyně provedla v návrhu smlouvy o dílo rozsáhlé a zcela zásadní změny a doplňky a upravený návrh smlouvy zaslala dne [datum] žalobkyni. Předmětem smlouvy byla nadále kompletní demolice objektů opět s tím, že na staveništi mají zůstat pouze dvě hromady nadrceného materiálu (recyklát cihelný, recyklát betonový), ostatní materiál bude odvezen na skládku a zlikvidován, s navržená cena díla zůstala ve výši 1 000 000 Kč bez DPH (21%), se zahájením prací [datum].

27. Přestože jednání o uzavření smlouvy nebyla ukončena, došlo mezi účastníky„ na základě SOD“ dne [datum] k písemnému předání a převzetí pozemku a 4 objektů v ul. [anonymizována dvě slova] [číslo], [číslo], [číslo], [obec a číslo] [část obce] za účelem„ provedení demolice – odstranění staveb a úpravě odpadů (cihla, beton) s ponecháním na místě“, a to záznamem ve stavebním deníku s podpisy za předávajícího objednatele i za zhotovitele. [ulice] deník zahrnuje každodenní záznamy za období od [datum] do [datum] se zachycením počtu a identifikace strojů, počtu osob, druhu a rozsahu prací. Zástupce žalobkyně byl po celou dobu provádění prací přítomen na staveništi, práce byly prováděny pod jeho dohledem a dle jeho pokynů, přičemž nebyly zaznamenány žádné výhrady či požadavky, což vyplývá ze stavebního deníku i výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení].

28. Ohledně důvodů ukončení prací se účastníci neshodli, z dokazování vyplývá pouze skutečnost, že žalobkyně nejprve dne [datum] předložila žalované požadavek na zaplacení částky 647 175 Kč bez DPH, s čímž žalovaná dne [datum] nesouhlasila s odůvodněním, že nebyla dodržena dohoda o technologickém postupu, zejm. o vyseparování materiálů (a v zde se taková námitka objevuje poprvé), a nabídla úhradu 200 000 Kč při dodržení dalších podmínek. Ve stavebním deníku byl [datum] byl bez dalších podrobností učiněn záznam„ přerušit práce, než se strany dohodnou“. Dne [datum] žalovaná převzala zpět staveniště s tím, že všechny bagry byly odvezeny, nebyla dokončena demolice 3 sklepních částí, na pozemku zůstal 170 m3 cihlový recyklát. Žalobkyně dne [datum] sděluje žalované, že částka 647 175 Kč bez DPH byla spočítána jako pouhé náklady za dosud odvedenou práci, a že žalobkyně bude požadovat celou hodnotu prací jak bylo dříve avizováno, námitku nedodržení sjednaného postupu odmítla. Část sklepních prostor nemohla být demolována z důvodů na straně žalované. Žalobkyně provedla další vícepráce vyžádané a žalovanou, nabízený odvoz materiálu žalovaná sama odmítla.

29. Soudní znalec při stanovení ceny obvyklé za provedené demoliční práce vyšel z dostupné technické dokumentace a z poměrné rozsáhlé fotodokumentace objektů, staveniště a průběhu demolice, vztahující se k předmětným čtyřem demolovaným vilám i rozsahu a způsobu prováděných demoličních a souvisejících prací, včetně rozsahu třídění stavebního odpadu ze 2/3 celkového objemu, drcení cihelného odpadu z jednoho objektu, i nedokončení demolice základů tří objektů, tedy ze zcela konkrétních reálných údajů, dle těchto údajů spočetl odpovídající parametry a vytvořil položkový rozpočet, odpovídající zjištěným skutečnostem, přičemž počítal vždy s nejnižšími možnými hodnotami ve vztahu k parametrům objektů, rozsahu prací i použitým sazbám, s vyloučením všem sporných údajů v zájmu objektivity a nespornosti stanovené ceny 1 588 664,61 Kč včetně DPH (1 314 945,96 Kč bez DPH). S obdobnou částkou ve výši 1 mil. Kč + DPH ostatně obě strany předběžně počítaly ve svých návrzích smluv, přičemž v průběhu provádění prací došlo jak k požadavku a provedení dalších prací, tak k částečném nedokončení prací. Dle ujištění znalce by při doplnění chybějící části projektové dokumentace mohlo dojít pouze k navýšení ceny. Své závěry si znalec před soudem obhájil a zadání revizního znaleckého posudku soud proto považoval za nadbytečné.

30. Soud má za prokázané, že demolice čtyř objektů specifikovaných v žalobě byla provedena tak, že došlo ke kompletnímu zbourání jednoho domu [číslo] zbourání dalších domů [číslo] [číslo] dvojdomu [číslo] v ulici [anonymizována tři slova], [obec a číslo] [část obce] s tím, že nebyly dokončeny pouze práce na likvidaci základů posledních 3 domů. Na stavbě bylo 4 dny pracováno se 3 bagry s různým příslušenstvím, přítomno bylo každodenně 7-9 dělníků včetně řidičů strojů. Byly provedeny konkrétní práce specifikované ve stavebním deníku, včetně třídění materiálu strojové a ruční (polystyren byl odvážen, železo a dřevo zůstalo na místě) a drcení cihlové suti, z níž část byla k požadavku žalované použita na zpevnění plochy, na stavbě vznikl recyklát z betonu a z cihel. Svědek [příjmení] byl na stavbě jako řidič pouze 4 dny, neviděl již drcení materiálu, ale pouze třídění. Po dokončení bourání probíhalo další dny zejména třídění, odvoz, a drcení. Součástí stavby bylo oplocení celého staveniště a zázemí staveniště. Tyto skutečnosti ohledně rozsahu provedených prací soud zjistil ze stavebního deníku, výpovědi svědků, a fotodokumentace.

31. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum], žalovaná ničeho žalobkyni za provedené práce neuhradila. Žalovaná pak v průběhu řízení "z procesní opatrnosti" uplatnila nároky z vadného plnění, a to„ slevu z ceny díla“ ve výši 1 288 664,61 Kč za nedodržení sjednaného technologického postupu s poukazem na nedostatečné třídění bouraného materiálu a na nutnost jeho odvozu a likvidace, čímž žalované vznikly další náklady.

32. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum], doručenou dne [datum] do datové schránky a dne [datum] prostřednictvím poštovního doručovatele.

33. Všechny v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že jsou plně věrohodné, nikterak si neodporují, naopak se navzájem doplňují a dohromady přesvědčivě vytváří ucelený obraz skutkového stavu. Soud již neprováděl výslech svědka [jméno] [příjmení], který nebyl přítomen na stavbě, a k otázce smlouvy, která nebyla podepsána, je jeho výslech nadbytečný, ani jeden z účastníků na jeho výslechu netrval. Soud dále neprováděl důkaz videodokumentací na předloženém žalovanou na nosiči CD, neboť část fotografií byla provedena k důkazu samostatně v dostačujícím rozsahu, fotografie včetně CD byly zahrnuty i do znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Soud dále neshledal nezbytně nutným zpracování revizního znaleckého posudku, neboť předložený posudek byl vyhotoven soudním znalcem z příslušného oboru, který posoudil s maximální odbornou péčí znalecké otázky zásadní pro rozhodnutí věci, a ke stvrzení a doplnění svého posudku byl vyslechnut při soudním jednání. Skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty.

34. Žaloba je důvodná.

35. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:

36. Podle § 2586 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

37. Soud má po provedení důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaná neuzavřely smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Oba účastníci pak vycházejí z toho, že neuzavřely písemnou smlouvu, dle žalované pak neměla v úmyslu uzavřít smlouvu o dílo ani v ústní podobě. Smlouvu o dílo lze sice uzavřít i ústní formou a může být výslovně uzavřena i bez určení ceny díla, účastníci se však dle zjištění soudu nedohodli ani na ceně, ani na způsobu jejího určení. V tomto případě tak nelze smlouvu posoudit ani podle § 1726 o. z., neboť účastníci smlouvu nepovažovali za uzavřenou, ale jednali dále o jejím obsahu, s tím že bude uzavřena později, ani ve smyslu § 1744 o. z. o přijetí nabídky tak, že se podle ní strana zachová, neboť žalobkyně návrh písemné smlouvy o dílo zaslala žalované s rozsáhlými změnami a doplňky, tedy učinila nový návrh, který nebyl žalovanou přijat, ani dle § 1756 a násl. o. z., vzhledem k prokázané vůli i chování účastníků. Ačkoli žalovaná následně fakticky prokazatelně předala staveniště s pokynem k provedení demolice čtyř objektů a dále bylo postupováno pod jejím dohledem, žalovaná nadále udržovala žalobkyni v přesvědčení, že smlouva bude„ doladěna“ a poté podepsána.

38. Zcela absurdní se pak jeví tvrzení žalované, že se jednalo o "pokoutní" činnost bez jejího příkazu či vědomí, že žalobkyně někde něco udělala, aniž věděla co, a vybrala si žalovanou jako údajného povinného, a že jde o nepřikázané jednatelství (§ 3006 o. z., vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač k tomu není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé). Provádění demolice prokazatelně neprobíhalo bez vědomí nebo dokonce proti vůli žalované, právě naopak žalovaná učinila zcela konkrétní a jednoznačné kroky k zahájení prací (písemné předání staveniště) s označením účelu a s konkrétními pokyny, byla každodenně přítomna provádění prací, na něž dohlížela, které byly prováděny dle jejích pokynů a dalších požadavků vznášených v průběhu demolice, a staveniště převzala zpět po kompletním zbourání 4 vilových domů. Teprve k požadavku žalobkyně na zaplacení nákladů dochází k zastavení spolupráce a vznesení námitky nedodržení technologického postupu. Žalovaná se v průběhu řízení stavěla k nároku žalobkyně rozporuplně, když postup žalobkyně označila za zcela svévolný, současně však odkazovala na ujednání (neuzavřené) smlouvy (o ceně i o způsobu provedení díla), a uplatnila nároky z vadného plnění dle § 2615 o. z. s tím, že dílo neodpovídá sjednanému plnění. Soud se v tomto případě ztotožňuje s tvrzením žalobkyně, že jednání žalobkyně se jeví jako účelové, případně i v rozporu se zásadou poctivosti jednání dle § 6 odst. 2 o. z.

39. Podle § 2993 věta prvá o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

41. Žalobkyně tedy oprávněně požaduje peněžitou náhradu dle § 2999 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.), s tím, že plnila, aniž zde byl platný závazek. Cena obvyklá skutečně poskytnutého plnění žalobkyně byla stanovena soudním znalcem ve zcela minimálním rozsahu ve výši 1 588 664,61 Kč včetně DPH (1 314 945,96 Kč bez DPH), a to s vyloučením všech sporných údajů v zájmu objektivity a s tím, že při doplnění další dokumentace k demolovaným objektům by muselo dojít k navýšení ceny. Soud se dále zabýval nárokem z vadného plnění na„ slevu z původně navrhované ceny díla“ ve výši 1 288 664,61 Kč, vzneseným žalovanou v průběhu řízení jako námitka k započtení, a to za nerealizování prací v ujednaném rozsahu, obsahu a kvalitě dle § 2615 odst. 1 o. z. Vadou díla mělo být nedodržení sjednaného technologického postupu s poukazem na nedostatečné třídění bouraného materiálu a na nutnost jeho odvozu a likvidace, čímž žalované vznikly další náklady. Žalovaná byla vyzvána dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby nabídla konkrétní skutková tvrzení a relevantní důkazy ke své obraně proti žalobnímu návrhu, tedy že k třídění materiálu nedošlo, či že bylo provedeno nekvalitně, a zejména že byla taková činnost mezi účastníky ujednána, a rovněž k uplatněné výši nároku žalované, a to s poučením o neunesení důkazního břemene. Z předložených a provedených důkazů soud zejména zjistil, že k uzavření smlouvy o dílo nedošlo, nelze tedy uplatňovat práva z vad s poukazem na nedodržení ujednání takové smlouvy. Staveniště bylo předáno dle záznamu ve stavebním deníku "k provedení demolice – odstranění staveb a úpravě odpadů (cihla, beton) s ponecháním na místě". Žádné další speciální požadavky nebyly. Rovněž v předchozích návrzích smlouvy o dílo bylo požadováno pouze vytvoření cihlového a betonového recyklátu, vytřídění 2 hromad, které zůstanou na místě. Takové 2 hromady cihlového a betonového recyklátu ostatně byly i dle svědků a fotodokumentace vytvořeny a ponechány na místě, nikoli jen„ hromada ze zbořeniště“. Rovněž dle stavebního deníku bylo průběžně prováděno třídění materiálu, a to včetně dalších druhů materiálu (polystyren, železo, dřevo) který byl částečně odvezen, částečně vydrcen, částečně ponechán na místě, s tím že v závěru byl předán„ recyklát“. Faktury předložené žalovanou pak prokazují pouze skutečnost, že žalovaná objednala drcení sutě, aniž by bylo možné vyvodit nejen souvislost s předmětnou demolicí, ale zejména jakékoli porušení povinností žalobkyně či její odpovědnost, navíc žalovaná ani úhradu těchto vynaložených nákladů nepožaduje. Ohledně konkrétních vlastností stavebního materiálu nebyla mezi účastníky uzavřena žádná dohoda, nebyla uzavřena dohoda ani o technologických postupech ani obecně ani v podrobnostech dle tvrzení žalované (krom provedení demolice, a ponechání na místě cihlového a betonového recyklátu), ani o odvozu materiálu (krom instrukce ponechání na místě). Jelikož smlouva o dílo nebyla uzavřena, nelze odkazovat na smluvní ujednání ohledně sjednaného postupu, ani jiná ujednání (cena, sjednaný technologický postup apod.). Soud z provedeného dokazování nezjistil, že by žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí dle § 5 o. z., a to navíc s důsledkem vzniklého nároku na straně žalované vůči žalobkyni (sleva z ceny díla).

42. Soud tak na základě uvedených skutečností závěrem shrnuje, že žalobkyně unesla důkazní břemeno k tvrzení o provedení předmětných demoličních práci pro žalovanou. Žalovaná naopak neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného neprovedení sjednaných činností, tedy existence vady díla, a od toho se odvíjející nárok na slevu z původně sjednané ceny. Žalovaná je tedy povinna k úhradě obvyklé ceny obdobných prací dle žalobního návrhu, která byla oceněna znalcem na základě dostupných podkladů jako nejnižší možná v daném čase a lokalitě, s uplatněním všech dostupných známých údajů k demolovaným objektům i prováděným pracím, s vyloučením všech sporných či neprokázaných vstupních údajů v zájmu objektivity.

43. Na základě shora uvedených skutečností soudu nezbylo než uzavřít, že nárok žalobkyně je oprávněný a rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

44. Soud dále přiznal žalobkyni úroky z prodlení s úhradou dlužné částky dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 308 802,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 79 435 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 588 664,61 Kč sestávající z částky 14 660 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 164 560 Kč ve výši 34 557,60 Kč a dále náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku v částce 30 250 Kč.