16 C 47/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa ,

I. Žalovaný je povinen se žalobcem uzavřít po právní moci tohoto rozsudku následující smlouvu o bezúplatném převodu pozemků: [země] – [název žalované], [IČO], sídlem [adresa žalované] (dále jen převodce) a [celé jméno žalobce], [rodné číslo], nar.: [datum], bytem [adresa] (dále jen nabyvatel) uzavírají podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen zákon o půdě) tuto Smlouvu o bezúplatném převodu pozemků: 1) Převodce vlastní ideální 1/3 spoluvlastnického podílu k parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec]. 2) K uspokojení restitučního nároku nabyvatele touto smlouvou převodce převádí bezúplatně na nabyvatele ideální 1/3 spoluvlastnického podílu k parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]. Nabyvatel ideální 1/3 spoluvlastnického podílu k parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], přijímá do svého vlastnictví. 3) Hodnota převáděného podílu k nemovitosti shora označené, tj. k parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], je stanovena na základě znaleckého posudku opatřeného zákonnou doložkou dle ust. § 127 a o.s.ř.

II. Žalovaný zaplatí žalobci náklady soudního řízení a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši [částka], k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobci podali k soudu návrh, na jehož základě se domáhali nahrazení projevu vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků (původně většího počtu) v k.ú. [část obce] ve smyslu zákona č. 229/91 Sb., přičemž pozemek [číslo] v k.ú. [část obce] zapsaný na [list vlastnictví] o výměře 309 m2, byl vyloučen k samostatnému řízení a zůstal předmětem tohoto sporu. V podrobnostech žalobci uvedli, že původně uplatnili své nároky u příslušného [anonymizováno] úřadu na vydání nemovitostí, kterých byla celá řada, vesměs k.ú. [příjmení] či [část obce], s tím, že o nárocích žalobců rozhodovalo [stát. instituce] – [pozemkový úřad] s tím, že vlastnického právo k pozemkům přešlo na stát na základě rozhodnutí tehdejších orgánů ze [datum], že nebude naplněn restituční titul, neboť se nezachovaly žádné dokumenty dokládající, že by byly splněny podmínky pro vyvlastnění a nebyly dohledány dokumenty o vyplacení náhrady za vyvlastnění, a tak byl dán restituční titul ve smyslu § 6 odst. 1 písm. n) zákona o půdě. V žalobě také byla vysvětlena geneze právního následnictví žalobců po původních vlastnících, a to [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. [datum], či [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne [datum] se paní [jméno] [příjmení], pan [jméno] [celé jméno žalobce] (v průběhu soudního řízení p. [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel a do jeho procesních práv vstoupil žalobce a) a žalobce b)) domáhali, aby rozhodnutí [stát. instituce], [pozemkový úřad], č.j.: PÚ [číslo] ze dne [datum], bylo nahrazeno soudním rozhodnutím, a to tak, že pozemky uvedené v tomto rozhodnutí správního orgánu jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobců, a to každý spoluvlastnickým podílem ve výši 1/3. V rámci soudního řízení bylo znaleckým posudkem Ing. [příjmení] zjištěno, že -) Pozemek 771 (závodiště) o výměře 6 970 m2 je nyní zapsán v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], jako pozemek p. [číslo] o výměře 3 605 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 3 244m2, pozemek p. [číslo] o výměře 35 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 3 605 m2; -) Pozemek 798 (role) o výměře 5 746 m2, je nyní zapsán v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], jako pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] o výměře 1 010 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 2 214 m2; -) Pozemek 815 (role) o výměře 12 073 m2, je nyní zapsán v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], jako pozemek p. [číslo] o výměře 2 116 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 85 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 2 264 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 315 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 305 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 172 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 312 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 142 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 46 m2, pozemek p. [číslo] o výměře 653 m2; -) Pozemek 843 (role) o výměře 2 143 m2, je nyní zapsán v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], jako pozemek p. [číslo] část pozemku p. [číslo]; -) Pozemek 845 (role) o výměře 3 891 m2 je nyní zapsán v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], jako pozemek p. [číslo], [číslo] a část pozemku p. [číslo]; -) Pozemek 851 (role) o výměře 1 719 m2 je nyní zapsán v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], jako pozemek p. [číslo] část pozemku p. [číslo]. Dne [datum] pak Obvodní soud pro Prahu 5, pod č.j.: 35 C 233/2005-299, vyhlásil rozsudek, kterým žalobě částečně vyhověl a určil, že každý ze žalobců tohoto řízení je vlastníkem id. 1/3 pozemků p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Ohledně ostatních pozemků rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 tak, že žalobci nejsou jejich vlastníky a v části rozhodl soud o zastavení řízení. Dne [datum] pak v téže věci rozhodoval Městský soud v Praze, jako soud odvolací a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j.: 35 C 233/2005-299, v části, kde bylo rozhodnuto, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky každý id. 1/3, potvrdil toto spoluvlastnictví jen ohledně pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] a dále rozhodl tak, že ostatní pozemky nejsou ve vlastnictví žalobců (viz rozsudek MS [obec] č.j.: 24Co 211/2012-349).

2. Žalobci tak uvádí, že dle § 4 zákona o půdě jsou oprávněnými osobami s restitučními nároky, žalobcům přitom bylo sděleno přípisem žalovaného, že jsou registrováni jako oprávněné osoby a mají nárok na vydání náhradních pozemků, příp. na finanční vyrovnání. Žalobci poukázali, že stát po dobu čtvrt století nebyl schopen zajistit svoje rozhodnutí o přiznání práv žalobcům dle příslušného zákona, jeden z právních předchůdců žalobců v průběhu řízení dokonce zemřel. Poukázali na nedostatečnou nabídku adekvátních náhradních pozemků, podávají tuto žalobu, když se domáhají vydat konkrétní náhradní pozemek, který nebyl doposud zahrnut do veřejné nabídky, a poukázali na rozsáhlou judikaturu českých soudů, zejména Nejvyššího a Ústavního soudu.

3. V průběhu řízení pak bylo ze strany žalobců požádáno, aby soud připustil změnu žaloby, že žalovaná je povinna uzavřít již pouze se žalobcem b) [celé jméno žalobce] smlouvu o bezúplatném převodu pozemku: -) Převodce vlastní ideální 1/3 spoluvlastnického podílu k parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště v [obec]. -) K uspokojení restitučního nároku Nabyvatele touto smlouvou Převodce převádí bezúplatně na Nabyvatele ideální 1/3 spoluvlastnického podílu k parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, a Nabyvatel ideální 1/3 spoluvlastnického podílu k parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, přijímá do svého vlastnictví. -) Hodnota převáděného podílu k nemovitosti shora označené, tj. k parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, je stanovena na základě znaleckého posudku opatřeného zákonnou doložkou dle ust. § 127a o.s.ř.

4. Změnu žaloby pak žalobce vysvětlil ve svém podání z [datum], kdy je konstatováno, že je žádáno vydání toliko 1/3 pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], neboť je doloženo, že žalovaná strana je k této 1/3 ideálního spoluvlastnického podílu z pozemku subjektem věcně pasivně legitimovaným. Vycházejí přitom z toho, že je možné rozhodnout i o části pozemku, např. ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 360/99, kdy věcí celou je třeba rozumět i spoluvlastnický podíl. Výše restitučního nároku žalobce činí [částka] a je tedy dostačující k převodu 1/3 ideálního spoluvlastnického podílu k pozemku. Pozemek je trvalým travním porostem a je součástí zemědělského původního fondu, převodem pozemku nemůže dojít k poškození práv jiných fyzických nebo právnických osob, a v případě, že pozemek vysoudí, zamýšlí na něm zřídit zahradu, o kterou se bude na rozdíl od žalované starat, což žalovaná nečiní, jak potvrdil i zástupce žalované na jednání soudu dne [datum]. Zemřelý původní vlastník se nemovitostí logicky také o pozemek pečovat nemohl a vykonávat svá vlastnická práva. Dále žalobce uvádí, že zápis v Katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, když vlastníkem celého pozemku je v současné době stát a liknavostí žalované je žalobce nucen se nadále domáhat převodu pouze 1/3 ideálního spoluvlastnického podílu. Na pozemku se navíc nenachází žádní asfaltová nebo zpevněná komunikace, žalovaná nedoložila, že by pozemek měl být ze zákona z převodu vyloučen.

5. Změna žalobního návrhu pak byla připuštěna při jednání soudu dne [datum].

6. Žalovaná navrhla, aby žalobní návrh byl v plném rozsahu zamítnut s tím, že pozemek není převoditelný, je částečně využíván jako cesta, není ani zřejmé, zda by příp. převodem nemohly vzniknout spory mezi spoluvlastníky. Důvodné pochybnosti lze mít též o tom, zda v případě převodu podílu budou moci žalobci plně vykonávat svá vlastnická práva či zda takový výkon nezasáhne do práv ostatních spoluvlastníků. Pozemek navíc nesplňuje ani obecné předpoklady pro to, aby mohl být považován za vhodný náhradní pozemek – předně, jak je uvedeno, nachází se na něm cesta, z podstatné části je tak pozemek neobhospodařovatelným. Navíc pozemek je své větší části územním plánem určeným k zastavění obytnými domy, tedy k dalšímu rozvoji městské části, a to i když je veden jako„ zeleň městská a krajinná“, ale ve větší části se jedná o plochu čistě obytnou. Tedy do budoucna pozemek není zamýšlen jako pozemek zemědělský.

7. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že pokud jde o finanční zůstatek žalobců ([jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce]), pak skutečně původně patřili mezi oprávněné osoby ohledně restitučních nároků k řadě pozemků, jež byly původně v žalobním návrhu zmíněny. Pokud jde o finanční zůstatek žalobců, pak skutečně jde o částku před milion korun a pokud jde o ocenění předmětného pozemku tak, jak žalovaná provedla, pak to je toliko [částka]. Ostatní skutečnosti pak mezi účastníky předmětem sporu byly.

8. K otázce skutkových zjištění soudu:

9. Předmětný pozemek parc. [číslo] je zapsán u Katastrálního úřadu [obec] na [list vlastnictví], jde o pozemek o výměře 309 m2, vlastnické právo z 1/3 má Česká republika, z 1/3 [jméno] [příjmení] a z 1/3 [jméno] [příjmení]. Příslušnost hospodařit s majetkem státu má [název žalované] (výpis z katastru nemovitostí).

10. Pokud jde o uvedenou nemovitost, jež původně byla součástí pozemku označeného [číslo] s označením parcely [příjmení], pak tato byla původně zapsána v pozemkových knihách pod číslem knihovní vložky [anonymizováno] katastrální [územní celek] a je zjištěno, že dle zápisu z [datum] (poslední zápis) se vložilo vlastnické právo pro československý stát (výpis z pozemkové knihy [číslo]).

11. V tomto výpisu z pozemkové knihy bylo původně vloženo vlastnické právo [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V pozemkové knize byl zapsán jako vlastník [jméno] [příjmení].

12. Dále soud zjistil, že právním zástupcem zemřelého [jméno] [příjmení], zemř. [datum], je [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] (odevzdací listina č. A VIII [číslo]).

13. Dodatečně bylo zahájeno řízení o projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemř. dne [datum], k provedení úkonu dodatečného projednání pozůstalosti byl pověřen příslušný soudní komisař (rozhodnutí ze dne 5. 10. 2020 čj. 32 D 427/2020-56).

14. Dále bylo zjištěno, že pokud jde o předmětný pozemek, pak tento není vyloučen z převodu a nejsou s ním žádné další plány (zpráva [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu ze dne [datum] na čl. 91 spisu). Pozemek se nenachází v zastavitelném území obce, jen pouze část, není doloženo, že pozemek by byl určen k zastavění stavbou (příloha [číslo] sdělení [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] na čl. 93 spisu).

15. Ze sdělení [anonymizováno] části [obec a číslo] pak vyplývá, že předmětný pozemek není vyloučen z převodu a není určen k zastavění stavbou (zpráva [anonymizováno] [obec a číslo], odboru výstavby, čj. [anonymizováno] [číslo]).

16. Dále bylo zjištěno, že pokud jde o předmětný pozemek, jedná se o trvalý travní porost, není vyloučen z převodu podle restitučních zákonů a nebude využit pro společná zařízení v rámci pozemkových úprav (zpráva [anonymizováno] pozemkového úřadu čl. 97 spisu). Tato zpráva také vyplývá ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum], že pozemek není vyloučen z převodu (čl. 98).

17. Dále je zjištěno, že Úřad [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] provedl dne [datum] na místě samém šetření, přičemž zjistil, že parcela není zastavěná, jedná o druh pozemku trvalý travní porost a přes předmětný pozemek nevede žádná místní komunikace určená pro motorová vozidla. [příjmení] předmětného pozemku není zpevněná, a to ani ve smyslu zpevněné účelové komunikace. Přes předmětný pozemek nejezdí žádná motorová vozidla, nejsou zde patrné vyježděné koleje. Předmětný pozemek leží mezi ulicemi [anonymizováno] a slepou ulicí [ulice]. Obě ulice mají platné dopravní značení zákaz vjezdu a přes plochu, mj. přes předmětný pozemek, není možné jezdit motorovými vozidly. [příjmení] je holá bez vegetace, a pokud jde o terénní úpravy, nebylo v odboru výstavby zahájeno žádní správní řízení (zpráva ÚMČ [obec a číslo], odboru výstavby, ze dne [datum] čj. P12 [číslo]).

18. Fotografickou dokumentací dokazování prováděno nebylo, neboť veškeré podstatné skutečnosti, které by příp. z fotografií bylo možné zjistit, vyplynuly z příslušných zpráv správních orgánů.

19. K otázce právního posouzení věci a konečný závěr soudu:

20. Zákon č. 229/91 Sb. se vztahuje zejména půdu, která tvoří zemědělský půdní fond, nebo do něj náleží (§ 1 odst. 1 písm. a) zákona).

21. Dle § 4 uvedeného zákona oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské federativní republiky, jehož půda, budovy a další přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 (§ 4 zákona).

22. Dle § 4 odst. 2 zákona, zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od [datum] do [datum] do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, přichází pak v úvahu a) dědic ze závěti, příp. děti a manžel osoby uvedené v zákoně či rodiče, sourozenci (§ 4 odst. 2 zákona).

23. Dle § 5 odst. 1 zákona platí, že povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby s tam uvedenými výjimkami. 24. § 6 odst. 1 zákona pak uvádí, které nemovitosti a na základě jakých skutečností budou vydány oprávněným osobám pod bodem a) -u) § 6/1, vesměs v případech, kdy došlo k porušení práv konkrétních osob, kdy nemovitosti byly často odnímány bez náhrady či na základě smluv uzavíraných v tísni apod.

25. Zákon [číslo] o [anonymizováno] pozemkovém úřadu pak v ust. § 6 odst. 1 se zabývá otázkou ve kterých případech nelze převádět z vlastnictví státu pozemky na jiné osoby, přičemž v daném případě v kontextu tohoto zákonného ustanovení byla řešena zejména otázka ust. § 6/1b), c), f), neboť to namítala žalovaná. Pokud jde o ust. § 6 odst. 1 písm. b), pak by to bylo v případě, bylo rozhodnuto umístění konkrétní stavby k zastavění takového pozemku ať již stavbami veřejně prospěšnými či stavby dopravní infrastruktury; v případě § 6 odst. 1 písm. c) by se pak jednalo o pozemek, kde by byla již vyznačená poznámka zahájení pozemkových úprav a v případě písm. f) tohoto zákonného ustanovení by pak šlo o pozemky v národních přírodních památkách či rezervacích.

26. Další příp. výjimky pro případ vydání pozemku jsou uvedeny v § 11 zákona č. 229/1991 Sb., kdy zákon konstatuje, že pozemky nelze vydávat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno práva osobního užívání, b) na pozemku byl zřízen hřbitov, c) kdy pozemek po přechodu do vlastnictví státu byl zastavěn, d) na pozemku byla zřízena zahrádková či chatová osada, e) na pozemku bylo zřízeno sportovní či tělovýchovné zařízení, f) pokud nelze provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu z r. 1945 a následujících.

27. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pokud jde o předmětný pozemek, pak ten zásadně převoditelný je, neboť tomu nasvědčují jednotlivé zprávy shora uvedených správních orgánů, které se k této otázce vyjadřovaly ať již z popudu soudu či z důvodů jiných. Je-li pozemek převoditelný a mezi účastníky nebylo sporu v tom, že žalobce je osobou oprávněnou alespoň k 1/3 předmětných pozemků, pak soud nezjistil žádnou okolnost, který by převodu měla bránit, neboť účastníci se vyjádřili kladně k otázce, že [název žalované] žádal příslušný správní orgán, zdali pozemek je či není vyloučen z převodu dle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., přičemž není zjištěno, že by pozemek bránil zemědělskému využití, byť v současné době pozemek fakticky neslouží ničemu, nasvědčuje tomu zejména místní šetření provedené příslušným orgánem [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], žádná komunikace přes pozemek nevede, pozemek tedy není zastavěn žádnou stavbou ani ve smyslu zpevněné dopravní infrastruktury (na pozemek je dokonce i zákaz vjezdu). Zároveň je zřejmé, že nedošlo k zahájení žádných pozemkových úprav na předmětném pozemku a tento není zatížen právy třetích osob. Nebylo jasně konstatováno, natož prokázáno (ze strany žalované), proč by převodem části pozemku na žalobce měly vzniknout jakékoliv další problémy pro obhospodařování pozemku a bezobtížný výkon práv. Pozemek zároveň nemá takový charakter, aby jeho vydání tvořilo výluku z důvodu charakteru konkrétního pozemku či z důvodu staveb na něm umístěných, které se tam žádné nenacházejí. Česká republika je dle výpisu z katastru nemovitostí vlastníkem minimálně 1/3 předmětného pozemku (byť žalobce tvrdí, že celého) a nepochybně proto způsobilou osobou tuto část pozemku na žalobce převést. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu čj. 28 Cdo 4608/2018 potom vyplývá, že převoditelné jsou i náhradní pozemky, které nejsou řádně spravovány a neslouží svému původnímu účelu, přičemž v daném případě se právě o toto jedná, neboť pozemek svému původnímu účelu neslouží, není zemědělsky obhospodařován (dříve veden jako role, tedy zemědělský pozemek) a že není náležitě spravován je rovněž zřejmé, neboť není žádným způsobem využíván ačkoliv by využíván být mohl a žalobci tvrdí, že jej využívat hodlají.

28. Na základě shora uvedeného soud proto rozhodl tak, že žalobnímu návrhu vyhověl, pokud jde o 1/3 předmětného pozemku tak, jak bylo žádáno v průběhu řízení dle změněného návrhu, který byl připuštěn.

29. Ohledně nákladů řízení má žalobce právo na náhradu nákladů soudního řízení, neboť žalobce měl ve sporu úspěch, přičemž soud nepřihlížel k tomu, že z původně žalovaného celku pozemku žalobce nakonec požadoval 1/3 předmětného pozemku, neboť je bez pochybnosti žalobce osobou oprávněnou a svůj žalobní návrh podal důvodně. Náklady řízení žalobce spočívají v nákladech za právní zastoupení advokátem, kterým byl žalobce pro toto řízení zastoupen ve smyslu vyhlášky č. 177/96 Sb. advokátního tarifu. Soud vycházel z ustanovení § 9 vyhlášky, kdy nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka [částka]. Dle § 7 bod 4 vyhlášky, je za jeden úkon právní pomoci, při tarifu [částka], částka [částka]. Soud přiznal částku [částka] za jednotlivé úkony právní pomoci po [částka], přičemž šlo o převzetí věci, sepis žalobního návrhu, podání ze dne [datum] na č.l. 64, účast na jednání soudu [datum], podání ze dne [datum] na č.l. 74 a účast zástupce na jednání soudu [datum]. K 6ti úkonům právní pomoci pak soud započítal 6 režijních paušálů po [částka], tedy [částka] a dále pak 21% DPH z částky [částka], což je [částka]. Celkově tak jde o náklady [částka].