16 C 78/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 0+1 s příslušenstvím o celkové výměře 39,88 m2 nacházejícího se v 6.podlaží domu [adresa] na adrese [adresa žalobkyně], ze dne [datum], daná žalobkyni, je neplatná.

II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů soudního řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně podala k soudu návrh, na jehož základě žádala soud, aby byla určena neplatnost výpovědi z nájmu bytu [číslo] (byt shora) s tím, že žalobkyně dostala tuto výpověď od Městské části neoprávněně. Žalobkyně v podrobnostech uvedla (v rámci doplnění žalobního návrhu prostřednictvím ustanovené zástupkyně), že výpověď žalobkyně obdržela v červenci 2020, výpověď datována [datum], [datum] žalobkyně podala žalobní návrh na určení neplatnosti této výpovědi. Pokud jde o žalovanou, ta uvedla důvody výpovědi z nájmu bytu ve smyslu § [číslo] písm. a,d a ve smyslu § 2256/2 občanského zákoníku (účinného od 1.1.2014). Jako výpověď bylo uvedeno, že žalobkyně se měla dopouštět hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu a to tím (především), že vedle druha žalobkyně – [jméno] [příjmení], měl byt užívat i syn žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], svého syna přitom žalobkyně neměla uvést na evidenční list pro výpočet měsíční úhrady za užívání bytu, tedy nebyly na něj placeny naměřené služby. Žalobkyně má za to, že pokud by i v tomto tvrzené skutečnosti byly prokázány (jako, že syn žalobkyně tam ale fakticky nebydlel), pak by se ani nemohlo jednat o hrubé porušení povinností, vyplývajících z nájmu bytu a není to možno podřadit pod výpovědní důvod, dle § 2288/1 a) občanského zákoníku. Žalobkyně uvedla, že její syn bydlel na adrese [adresa], v jaké konkrétní době měl snad syn žalobkyně v bytě bydlet a za jaké období nebyly hrazeny poplatky. Žalovaná dále uvedla výpovědní důvod (jako důvod rozhodující) daný § [číslo] d a § 2256/2 občanského zákoníku, který měl spočívat ve skutečnosti, že nájemkyně bytu (žalobkyně) neměla dodržovat pravidla pro náležité chování v domě tím, že umožnila svému synovi zásadním způsobem narušovat pořádek v domě, především tím, že jej nezvládala. Býval často opilý, pod vlivem drog, obtěžoval ostatní nájemníky v domě ať již hlukem či nepořádkem, či jiným závadovým chováním. Žalobkyně uvedla, že toto není pravda. Syn v bytě především vůbec nebydlel a navíc žalobkyně se zcela distancuje od jeho chování, za které těžko může být zodpovědná, je-li její syn již dávno zletilý. Naopak, on sám je zodpovědný za své jednání. Žalobkyně tedy vychází z toho, že výpověď z bytu dostala pro kriminální jednání syna v obvodě žalované, ale za to žalobkyně nemůže a nenese žádnou odpovědnost a žalovaná si nemůže tímto způsobem s žalobkyní vyřizovat účty tím, že jí dá výpověď jenom proto, jak se chová její syn (který navíc v bytě nebydlel). Žalobkyně uzavírá, že chování jejího syna nelze podřadit pod výpovědní důvody shora uvedené, které se staví pouze a jen na nájemce; [jméno] [příjmení] žádným nájemníkem nebyl, sama žalobkyně se žádného závadového jednání nedopustila, nájemné platí a náležité soužití v domě dodržuje. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, kdy jí byla výpověď z bytu dána, tedy v době mimořádné situace v důsledku nákazy Covid-19, nepovažuje to za morální, kdy výpověď je navíc bez náhradního bydlení a znamenalo by to pro žalobkyni vyklizení na ulici. Žalobkyně je starobní důchodkyní a její druh rovněž, navíc ještě po onkologickém onemocnění.

2. Žalovaná se k žalobnímu návrhu vyjádřila tak, že navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta jako nedůvodná. Žalovaná má za to, že žalobkyně výpověď z [datum] dostala důvodně, a to právě proto, že syn žalobkyně [jméno] [příjmení] v rozhodné době v bytě bydlel, aniž byl hlášen jako člen domácnosti a spolužijící osoba a nebyly za něj placeny naměřené služby, jednalo se dlouhodobý a neřešený stav od února 2019, a toto žalovaná považovala za hrubé porušení povinností nájemce. Syn žalobkyně žil se žalobkyní ve společné domácnosti, než se přestěhoval někdy v r. 2017 ke své družce [jméno] [příjmení] do bytu v [anonymizováno] ulici, zařídil si tam trvalý pobyt. Oba jmenovaní byt zdevastovali, brali drogy a po skončení sjednaného nájmu byl byt vyklizen dne [datum]. [jméno] [příjmení] měl a má pobyt v [anonymizováno] ul. [číslo] evidován jako trvalý, ač byl byt po vyklizení a rekonstrukci přidělen jinému nájemci. Nemůže být tedy pravdivé tvrzení žalobkyně, že její syn bydlí v [anonymizováno] ul. [číslo], [obec a číslo]. Naopak po vyklizení tohoto bytu se syn žalobkyně k žalobkyni vrátil do bytu v [anonymizováno] ul. [číslo] (předmětný byt), kde také má evidovanou doručovací adresu. Dalším a hlavním výpovědním důvodem bylo nedodržování pravidel obvyklých pro chování v domě a respektování rozhodných pokynů pronajímatele pro zachování náležitého pořádku, když za [jméno] [příjmení] do domu v [anonymizováno] ul. docházela jeho přítelkyně [jméno] [příjmení] a další přátelé a všichni dělali v domě značný nepořádek. Žalobkyně na výstrahu ze dne [datum] reagovala tím, že syn není členem její domácnosti, že jeho chování nemůže ovlivnit a těžko může být za něj odpovědná. Žalovaná žalobkyni vytýká, že není schopna zamezit nezákonnému jednání jejího syna jak v [anonymizováno], tak i v [anonymizováno] ulici, a k tomu ještě sama svého syna [jméno] [příjmení] do svého bytu (předmětného bytu) pouštěla, ač věděla, jak se chová. Situace se zhoršovala a dokonce v domě se vyskytly štěnice a deratizační firma označila za původ výskytu hmyzu právě předmětný byt, kde žalobkyně bydlí, tj. byt [číslo]. Žalovaná tvrdí, že syn žalobkyně [jméno] [příjmení] žil v bytě žalobkyně od února 2019 cca do července či srpna 2020, neboť teprve po obdržení výpovědi z nájmu bytu v červnu 2020 druh žalobkyně [jméno] [příjmení] zasáhl a synovi zakázal vstup do domu. Ten tam však nadále občas docházel, házel na okna rodičů kameny a požadoval po žalobkyni peníze. Ta pak dávala synovi jídlo a cigarety, když se do domu dobýval, nepouštěla jej však dovnitř. Žalovaná uvedla, že měla pro žalobkyni pochopení, a to i dříve, kdy vázl určitý dluh např. na nájmu nebo na úhradě za služby, či byly problémy s vykázanou spotřebou vody. Nejde o žádné vyřizování účtů se žalobkyní pro synovo kriminální chování, jde pouze o pořádek v domě a řešení problémového nájemce, který ztrpčuje život ostatním. Žalovaná uzavírá, že chybou žalobkyně a potažmo výpovědním důvodem je to, že toto synovo jednání umožňovala, ač si musela být vědoma jeho závažnosti a nebezpečnosti.

3. K otázce skutkových zjištění soudu:

4. Mezi žalobkyní [celé jméno žalobkyně] a žalovanou – Městskou částí [obec a číslo] byla uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] o velikosti 0+1 v 6. patře domu v [obec a číslo], [ulice a číslo], k. ú. [obec], na dobu neurčitou, a to dne [datum] (smlouva o nájmu bytu dle zákona č. 89/2012 Sb. ze dne [datum]).

5. Žalobkyně od pronajímatele (MČ [obec a číslo]) obdržela výpověď z nájmu předmětného bytu v písemné formě s důvodem výpovědi, že vedle žalobkyně byt užívá i jiná osoba, a to její syn [jméno] [příjmení], aniž jako člen domácnosti a spolužijící osoba je v bytě hlášen, není veden na evidenčním listě pro výpočet měsíční úhrady za užívání bytu, nejsou za něj placeny naměřené služby s tím, že ještě závažnějším důvodem k výpovědi z nájmu bytu je nedodržování pravidel obvyklých pro chování v domě a rozhodných pokynů pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů, když dochází k nepřijatelně závadovému chování syna žalobkyně [jméno] [příjmení], který je opilý, pod vlivem drog, dělá v domě hluk, hádá se hlasitě se svým otcem, budí nájemníky v domě, jeví se jako osoba nebezpečná, nevypočitatelná a má vyhrožovat nožem, do domu si vodí přátele, kteří se chovají obdobně, dělají v domě nepořádek, čmárají po zdech, ničí zařízení domu. Opakují se stížnosti nájemníků a přitom jsou žalobkyni tyto skutečnosti známé a nedostatečným způsobem je řeší, či je neřeší vůbec. Nad to byl v domě zjištěn výskyt štěnic, přičemž epicentrem zamoření má být byt žalobkyně. O udělení výpovědi z nájmu bytu rozhodla [jméno] [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], výpovědní doba je tříměsíční a počíná běžet první den následujícího měsíce po doručení výpovědi. Nájem by tak měl skončit dne [datum]. Žalobkyně byla poučena, že má právo vznést proti výpovědi námitky dle § 2286/2 o. z., navrhnout přezkoumání oprávněnosti soudem. Dále byla poučena, že nemá právo na náhradní ubytování ani přístřeší a pokud byt nevyklidí a neodevzdá dobrovolně, dojde k exekučnímu řešení (výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], usnesení MČ [obec a číslo] z [datum] se schválením výpovědi z nájmu bytu [celé jméno žalobkyně]).

6. Žalobkyně nesouhlasila s výpovědí a reagovala na tuto skutečnosti dopisem zaslaným starostovi – zastupitelstvu MČ [obec a číslo] s tím, že nesouhlasí s výpovědí, skutečnosti, které jsou jí kladeny za vinu, popírá s tím, že její syn je dospělou osobou a nemohla mít vliv na jeho jednání, poukazuje na svoji vážnou osobní sociální situaci, zdravotní stav, jakož i zdravotní stav svého nemocného partnera (dopis žalobkyně [příjmení] [obec a číslo] z [datum]).

7. MČ [obec a číslo] reagovala na nesouhlasný dopis žalobkyně přípisem z [datum], ve kterém sděluje žalobkyni, že MČ [obec a číslo] neschválila zpětvzetí výpovědi z nájmu bytu, která žalobkyni byla udělena dne [datum] a neschválila ani uzavřít s ní nájemní smlouvu k bytu [číslo] na uvedené adrese, právě kvůli závadovému chování jejího syna a rozhodnutí MČ [obec a číslo] je tak konečné (dopis žalobkyni z [datum]).

8. Nájemníci domu na adrese [adresa], podali stížnost na žalobkyni u Úřadu MČ [obec a číslo] v písemném vyhotovení s tím, že syn žalobkyně se v domě nevhodně chová vč. jeho kamarádů, dochází k nepřístojnému jednání, poškozování zařízení domu, s tím, že v takovém prostředí se nedá bydlet a je třeba zjednat nápravu. Nájemníci se cítí dokonce i ohroženi (dopis MČ [obec a číslo] s pěti podpisy nájemníků domu, které nejsou čitelné).

9. Na tento dopis následovala obratem výstraha MČ [obec a číslo] zaslaná žalobkyni s tím, že MČ [obec a číslo] řešila situaci chování syna žalobkyně v předmětném domě, je zjištěno, že nežádoucí stav v domě přetrvává a žalobkyně se dopouští závadového chování tím, že její syn s kamarády dělá v domě nepořádek, vyrušuje ostatní nájemníky, poškozuje zařízení domu, a žalobkyně tak dostává výstrahu, aby takové jednání ustalo, a je poučena o následcích, které vyplývají z občanského zákoníku, § [číslo] a následujících (dopis ze dne [datum] MČ [obec a číslo] určený žalobkyni).

10. Žalobkyně na tuto výstrahu odpověděla dopisem z [datum], kde uvádí, že její syn na uvedené adrese nebydlí a ona nezodpovídá za jeho jednání, nemá ho jak ovlivnit a zabránit mu v tom, jak se chová. Poukázala na to, že je nemocnou důchodkyní, ona sama se v domě chová slušně a očekává od MČ [obec a číslo] spíše pomoc než výhružky (dopis žalobkyně žalované z [datum]).

11. Mgr. [jméno] [příjmení] zaslal stížnost na správcovskou organizaci [anonymizováno], která spravuje domy v [obec a číslo] (vč. předmětného domu) s tím, že situace v [anonymizováno] ul. je neměnná, stále v domě dochází k nočnímu vyrušování, křiku, bouchání dveří apod., nájemníci jsou vyrušováni, protože problémová osoba ve svém chování neustává, zavírá svou matku na balkóně, příp. se dokonce na chodbě převléká za ženu, a nájemníkům dochází v důsledku této situace trpělivost (e-mailová zpráva Mgr. [jméno] [příjmení] zaslaná [jméno] [příjmení], [webová adresa] dne [datum]).

12. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že probíhala e-mailová komunikace mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že dne [datum] bylo vlastníkem bytu [číslo] panem [příjmení] zjištěn výskyt štěnic, ráno dne [datum] věc řešila deratizační firma, která štěnice kontrolovala v okolních bytech, a původ štěnic byl zjištěn z bytu [číslo] paní [celé jméno žalobkyně]. Ta má neustále porušovat veškeré dohody v rámci svého nepřizpůsobivého syna pana [příjmení] (e-mailová komunikace ze dne [datum]).

13. Pokud jde o osobu [jméno] [příjmení], [datum narození], pak z výpisu evidence obyvatelstva vyplývá, že uvedená osoba má evidováno bydliště na adr. [obec a číslo] [obec], [ulice a číslo], od [datum] (výpis z evidence obyvatelstva).

14. Z lékařské zprávy – posudku o invaliditě na jméno [jméno] [příjmení], [rodné číslo], vyplývá, že tento je invalidou III. stupně s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem; z lékařské zprávy na jméno [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum] vyplývá, že pacientka má psychogenní poruchu hlasu, neurotickou dekompenzaci se sociální fobií, hypertenzi (lékařské zprávy).

15. Žalobkyně při své účastnické výpovědi uvedla, že pokud jde o syna [jméno], ten v současné době pracuje (datum jednání [datum]), byl propuštěn z Psychiatrické léčebny [část obce] v květnu 2021, kde byl přes půl roku, nyní bydlí v [obec a číslo] na ubytovně, kam šel bydlet po své propuštění, jde o chráněné bydlení. Žalobkyni není známo, že by její syn měl v minulosti v domě dělat jakýkoliv nepořádek, dozvěděla se to fakticky až po stížnostech. S jejím vědomím její syn nic nekalého neprováděl. [příjmení] od jejího bytu měl do doby, než je ztratil, pak už mu nové nedala. Potom se syn z předmětného bytu odhlásil. Když klíče od bytu měl, občas tam docházel a je pravdou, že někdy pouštěl hodně nahlas hudbu, což se ani žalobkyni nelíbilo. [příjmení] od bytu neměl od doby, kdy se přihlásil ke své družce do bytu v [anonymizováno] ul., a to mohlo být někdy v r. 2019 2020. Uvedla, že poté, co se její s družkou odstěhovali z bytu v [anonymizováno] ul., dle jejího soudu žili jako bezdomovci. Syn přesto občas zašel do bytu žalobkyně, bylo jí ho líto, chtěl se třeba umýt, příp. mu dala i nějaké jídlo. Jestli přespával někdy v prostorách domu, to žalobkyni není známo, snažila se vždy„ vypakovat“ ven, doprovodila ho dolů a dala mu jídlo na cestu. Je skutečností, že jí syn měl doručovací adresu v místě předmětného bytu, tj. u žalobkyně. Když se pak odhlásil, doručovací adresu měl v [anonymizováno] ul. (výpověď žalobkyně jako účastnice řízení při shora uvedeném jednání soudu).

16. Pokud jde o druha žalobkyně [jméno] [příjmení] (zároveň otec syna žalobkyně), ten uvedl jako svědek, že syn [jméno] [příjmení] bydlí na adr. [anonymizována tři slova] v [anonymizována dvě slova], dle jeho soudu je to jakési zdravotnické poléčebné zařízení s názvem [anonymizováno], chodí do práce a má být vyléčen. Pracovat má v nějakém fastfoodu, je to e-shop a má doručovat. Syn dříve v bytě žalobkyně skutečně bydlel, ale co tam bydlí svědek, tj. od r. 2019, syn tam už nebydlel. Bydlel v [anonymizováno] ul. se svojí přítelkyní. Na návštěvu k nim občas docházel, nikoli s přáteli či družkou, neboť to si nepřáli, družka syna byla narkomanka. Syn do sporného bytu nedocházel od dubna nebo května 2020, protože mu to zakázali, když zachytili stížnosti na jeho osobu. Slyšel stížnosti od různých lidí, sám nic výrazného nepozoroval, a když synovi zakázali vstup do bytu, dělal jim syn i nějaké schválnosti, např. rozbil schránku nebo zalomil klíč. Svědkovi je známo, že na syna si lidé stěžovali, především pro nevhodné chování v domě. Syn měl od předmětného bytu klíče v minulosti, sám to potvrdit nemůže, protože když se do bytu nastěhoval, syn už klíče neměl. Svědek potvrdil, že skutečně v domě zasahovala deratizační služba s tím, že se v domě skutečně hmyz vyskytl. Byly to štěnice a byly ve více bytech. Jestli deratizační služba zjistila, že tento hmyz má původ v bytě žalobkyně, svědek uvedl, že neví. Svědek jinak uvedl, že se těžko může vyjádřit k tomu, co syn dělal v domě, nebyl u toho. Připustil, že když ho vyhazoval z bytu, k hádce došlo. Stejně tak když mu zakazoval návštěvy (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

17. Dále jako svědci navržení stranou žalovanou byli slyšeni nájemní z předmětného domu, a to Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Pokud jde o svědka [příjmení] [příjmení], ten při jednání soudu dne [datum] uvedl, že žalobkyni zná z domu; svědek bydlí v 7. patře a žalobkyně v 6., bydlí nad sebou. Svědek uvedl, že v bytě žalobkyně se v minulosti zdržovaly různé osoby, svědek dovodil, že to byl hlavně syn žalobkyně – několikrát jej v domě zahlédl, občas nebyl při smyslech, naposledy ho viděl asi před rokem. Také z bytu žalobkyně občas slyší mužské hlasy, má za to, že by to mohl být manžel/druh žalobkyně, příp. syn žalobkyně. Problémy v domě začaly, když se svědek stěhoval koncem r. 2018, ze začátku to nechtěl řešit, pak se obrátil na pana [příjmení]. Šlo o rušení nočního klidu synem žalobkyně. Svědek uvedl, že v domě se objevily i štěnice, o kterých řekl, že z jeho bytu nejsou a že by měly být z bytu paní [celé jméno žalobkyně]. Tuto informaci má od pana [příjmení]. Naposledy svědek slyšel hluk z bytu paní [celé jméno žalobkyně] někdy začátkem února 2022, nelze toto přiřadit konkrétní osobě. Pokud jde o hluk z bytu, jenž se nachází pod bytem svědka, pak hluk byl v období od dubna 2019 do června 2020, ale ještě i později, např. v r. 2021. Klid byl v létě, ale jak začala zima, situace se ještě více zhoršila (výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]). Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že také bydlí v předmětném domě, [anonymizována tři slova] (v úvodu své výpovědi si na jméno žalobkyně nevzpomněl), přičemž svědek uvedl, že syn žalobkyně má stále do předmětného domu docházet, což je vidět ze záznamu kamerového systému, je tam také vidět, že žalobkyně synovi otevírá dveře a pouští ho do bytu, naposledy to bylo 2. a [datum] (před jednáním soudu). Syn žalobkyně byl značně zfetovaný, čekal dlouhou dobu na žalobkyni, až přijde domů a otevře mu. Svědkovi je známo, že syn žalobkyně byl na léčení, to se neobjevoval, začal se objevovat až v poslední době. Svědkovi došlo, že je zase všechno špatně. Škody, které byly takto napáchány, mají dosahovat snad výše 100 000 Kč, jedná se především o renovaci výtahu, opravu dveří a dalších věcí. Svědkovi je jasné, že žalobkyně (jako matka) bude těžko syna odmítat a že jej bude jistě pouštět dále do domu a že s ním budou zase problémy. Svědkovi je známo, že syn žalobkyně snad měl kohosi v domě ohrozit nožem, byl upozorněn, ať se nikdo k panu [příjmení] raději moc nepřibližuje. Svědek viděl syna žalobkyně v poslední době v domě ležet a měl vyzuté boty. V domě je značné množství důchodců, kteří mají obavy z takových osob. Nějaký křik nebo hádky z bytu žalobkyně slyšel naposledy asi dvěma měsíci. Pokud jde o štěnice, to byl v domě velký problém, jejich likvidace byla poměrně drahá, likvidovalo se to dvakrát, hmyz se zanesl po stoupačkách. Svědkovi je známo, že štěnice se dostaly k bytu pana [příjmení], přičemž štěnice měly být z bytu paní [celé jméno žalobkyně]. K takovému závěru dospěl technik, který hmyz na místě samém likvidoval a tím, že bylo vycházeno z toho, že syn žalobkyně se pohybuje v komunitě feťáků, tedy mohl štěnice odtud také přinést. Svědkovi je známo, že štěnice se objevily i v jiných bytech. Pokud jde o syna žalobkyně, pak svědkovi je známo, že ten měl kdysi klíče od domu, měl i čip – jednou dokonce svědkovi říkal, ať mu dá nový, že mu špatně funguje, což svědek neučinil, naopak mu čip zablokoval. Do domu dokonce docházela i partnerka syna žalobkyně, která se tam také chovala nevhodně, což bylo cca před 1-2 roky. Pokud jde o klíče od bytu paní [celé jméno žalobkyně], tak jestli je měl její syn nebo v bytě bydlel, svědkovi známo není, nepozná, kdo má klíče od kterého bytu, ale je mu známo, že paní [celé jméno žalobkyně] svého syna do bytu pouštěla, také, že např. v noci běžela v županu mu dolů otevřít. Bylo to zřejmé i 2. a [datum]. Svědek uvedl, že kdyby paní [celé jméno žalobkyně] bydlela v domě, kde je nějaká recepce, tak by její syn rozhodně dělat nemohl. Pokud jde o žalobkyni, ta noční klid žádným způsobem neporušuje, svědek o ní může mluvit dobře, ale je mu známo, že z bytu [číslo] (předmětný byt) býval v noci slyšet křik. Největší problémy v důsledku chování syna žalobkyně byly od dubna 2019 do června 2020, to bylo období, kdy syn žalobkyně začal fetovat. Byla spousta stížností, sám svědek to řešil se žalobkyní asi 5x nebo 6x, aby dala věci do pořádku, žádná výrazná náprava se nestala. Když byl syn žalobkyně na léčení, byl v domě klid, teď je ale zase pouštěn do domu, nepořádek tam v důsledku toho zatím nevznikl, ale nájemníci mají obavy, že se to znovu rozjede (výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]).

18. K otázce právního posouzení věci a konečný závěr soudu:

19. Podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou, v 3měsíční výpovědní době, jestliže poruší nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu bytu.

20. Podle § [číslo] platí, že vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odst. 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi (jde o daný případ).

21. Podle ust. § 2290 o. z. platí, že nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

22. Podle ust. § 2291/2 o. z. platí, že nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem ([číslo] písm. a) uvádí„ hrubě“), zejména nezaplatí-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

23. Ke shora uvedenému je možné konstatovat, že žalobkyně byla upozorněna výstrahou na jednání, které se pronajímateli (MČ [obec a číslo]) nelíbí s tím, že za stěžejní důvod je považováno chování syna žalobkyně ve vymezeném období v prostorách předmětného domu, příp. před domem. Bylo jasně specifikováno, o jaké závadové jednání se jedná a že žalobkyně má tento stav odstranit. Dále je prokázáno, že nájemníci v domě si na žalobkyni stěžovali; stěžovali si ale fakticky na jejího syna, jehož jednání nájemníky v domě obtěžuje, a to především za období let 2019 2020, což je podepsáno pěti neztotožněnými nájemníky na příslušné listině, ale tento stav ostatně potvrzují i dva slyšení svědci, kteří v domě bydlí. Jsou značné výhrady vůči chování syna žalobkyně, který má obtěžovat nájemníky nevhodným chováním ve dne i v noci, a poškozovat zařízení domu.

24. Žalobkyně se vůči těmto výtkám opakovaně vymezovala, kdy uváděla, že některé skutečnosti jsou pravdivé, některé nikoliv, nicméně s tím, že její syn je dospělý, ona nemá faktické možnosti, jak jeho chování korigovat, občas jej do bytu pustila, zejména proto, aby se umyl a dostal od ní jídlo. Připustila, že někdy hádky v noci byly, zejména, když společně se svým druhem (otcem syna žalobkyně), jej z bytu vyhodili.

25. Pro soud je podstatné, jaký byl stav ke dni okamžiku výpovědi, kterou žalobkyně obdržela od MČ [obec a číslo], což ani nesporovala, byla s výpovědí obeznámena. Je tedy třeba posoudit stav ke dni [datum], kdy následně byla výpověď žalobkyni doručena a kdy jsou uvedeny jako výpovědní důvod důvody spadající pod ust. § [číslo]), tj. že nájemce má hrubě porušovat svou povinnost vyplývající z nájmu bytu, která je ve výpovědi specifikovaná jako„ nevhodné chování syna žalobkyně, kterému ona nezamezila“. Výpovědním důvodem také bylo to, že syn žalobkyně měl v bytě bydlet, aniž tam byl hlášen a byly za něj placeny poplatky. Dalším výpovědním důvod měl být zjištěný výskyt štěnic v domě, přičemž místem původu výskytu štěnic měl být byt žalobkyně.

26. Soud se tedy v dokazování zaměřil na to, zda výpověď má všechny formální náležitosti hmotněprávního úkonu, zda tato výpověď obsahuje všechny náležitosti, které obsahovat má dle zákona, zda tato výpověď byla doručena řádným způsobem žalobkyni, zda žalobkyně v zákonné lhůtě uplatnila svá práva u soudu, pokud brojí proti výpovědi, a pokud se toto vše stalo, zda výpověď obstojí vzhledem ke všem zjištěným skutečnostem.

27. Ohledně předmětné výpovědi soud konstatuje, že tato má veškeré náležitosti, ty ani nebyly žalobkyní nikterak namítány, soud k tomu přihlížel z úřední povinnosti. Je konstatováno, že výpověď zákonná kritéria naplňuje, jsou vymezeny všechny důvody, které jsou žalobkyni kladeny za vinu, je i doloženo, že MČ [obec a číslo] dala souhlas s touto výpovědí.

28. Bylo proto třeba zjistit, zda skutečně žalobkyně„ porušila hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu“ a soud dospěl k závěru, že s udělenou výpovědí z nájmu bytu bez dalšího souhlasit nelze.

29. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně a její druh, který je otcem syna žalobkyně, jistě nebudou v domě oblíbení nájemníci, a to ani ze strany pronajímatele MČ [obec a číslo], ani ostatních nájemníků, minimálně těch, kteří vypovídali před soudem, a těch, kteří se podepsali na příslušnou listinu, kde jsou zaznamenány výtky vůči jednání žalobkyně, resp. jejímu synovi. MČ [obec a číslo] brojí proti žalobkyni a jejímu synovi, považuje jednání uvedené ve výpovědi z nájmu bytu za neakceptovatelné, poukazuje na kriminální minulost syna žalobkyně a likvidaci jiného nájemního bytu. K osobě syna žalobkyně nebylo prováděno žádné dokazování ohledně jiných skutečností než těch, které se bezprostředně vážou k bytu, kde žalobkyně bydlí společně se svým druhem. Bylo zjištěno, že v minulosti, především v letech 2019 2020, syn žalobkyně se skutečně v domě dopouštěl jednání, které není slučitelné se zájmy ostatních nájemců jednotlivých bytů, že se jednalo o jednání netolerovatelné, narušující veřejné soužití. Nasvědčují tomu jednotlivé listiny, ve kterých jsou uvedeny stížnosti, jednání MČ [obec a číslo] proti žalobkyni a taktéž výpovědi slyšených svědků, kteří s uvedenou věcí měli v minulosti co do činění. Žalovaná nemá za to, že by žalobkyně porušila svou povinnost související s nájmem bytu zvlášť závažným způsobem dle § 2291 o. z. Takto výpověď nestojí, tedy žalovaná jako pronajímatel bytu nevolila tento krajní institut, kdyby dokonce ani neběžela výpovědní doba a bylo by možno požadovat vyklidit byt bez zbytečného odkladu. Tak by tomu bylo v případech uvedených v § 2291/2 o. z., kde takové zvlášť závažné porušení povinnosti nájemce by spočívalo v neplacení nájemného a služeb déle než tři měsíce, příp. poškozování bytu či domu závažným nebo nenapravitelným způsobem, či způsobení obtíží jiným nájemníkům apod. Tento postup žalovaná nevolila. Volila postup dle § 2288/1a) o. z., tj. s tříměsíční výpovědní lhůtou tvrdíc, že žalobkyně porušila hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. To ovšem bez dalšího nelze konstatovat.

30. Předně, pokud jde o provedené dokazování, pak žádným důkazem není spolehlivě prokázáno, zda syn žalobkyně a ve které době, v předmětném bytě skutečně bydlel, tedy trvale s zdržoval s úmyslem v bytě bydlet, když je zřejmé, od které doby bydlel v jiném v bytě v [obec] se svou přítelkyní, kdy se z tohoto bytu odstěhoval, s tím, že další okolnosti nasvědčují tomu, že syn žalobkyně dle tvrzení žalobkyně jako bezdomovec žít mohl, nasvědčují tomu pak výpovědi nájemníků a jednotlivé stížnosti, že v prostorách domu občas přespával, příp. že matka jej pouštěla do bytu se umýt a pak ho doprovázela dolů a dávala mu jídlo. Pak je také prokázáno, od které doby (především z výpovědi žalobkyně a otce syna žalobkyně), že syn se nacházel v ústavním léčení a z její výpovědi také vyplynulo, od kdy bydlí v tzv. chráněném bydlení. Z výpovědí slyšených svědků před soudem, tj. dalších nájemníků z domu, je zjištěno, že v poslední době v r. 2022 se syn žalobkyně v domě opět objevuje, je zfetovaný, nebylo tvrzeno, že by v domě něco ničil. Pokud jde o zjištěný hmyz v domě, což je také součástí uvedené výpovědi, pak závěr o tom, že tento hmyz je z bytu žalobkyně, je podložen domněnkami slyšených svědků, kterým to měl sdělit technik, který ohledáním dospěl k takovému závěru. Pokud se objevil v předmětném domě hmyz, který musel být likvidován deratizační službou, pak skutečnost, jak se takový hmyz do domu dostal, je skutečností, která nebyla v řízení prokázána, je opřena pouze o závěry jednoho ze svědků, že„ syn žalobkyně je feťák a takovým způsobem to mohl do domu přinést“. To bez dalšího nelze považovat za jedinou možnost, způsobů takového přenosu mohla být celá řada, zjištěny nebyly. Těžko tedy lze považovat tuto skutečnost za kvalifikovaný výpovědní důvod dle § 2288/1a) o. z.

31. Skutečnost, že syn žalobkyně bydlel skutečně v bytě žalobkyně„ nepřihlášen“, ve které době tomu tak bylo a že byt užíval a bydlel v něm, aniž byly za něj placeny naměřené služby, je skutečností neprokázanou, kdy bylo prokázáno pouze to, že syn žalobkyně v rozhodné době (před udělením výpovědi z nájmu bytu) do bytu skutečně docházel, to ještě neznamená, že ale díky tomu musel být bez dalšího také v bytě hlášena a musely být za něj placeny služby. Nebyla prokázána ani intenzita takových docházek, bylo pouze prokázáno, že jeho občasné docházky značně rušily nájemníky pro jeho nevhodné chování, což prokázáno je s tím, že se objevoval i hluk v nočních hodinách a rušil nájemníky. V řízení nebylo prokázáno, že sama nájemkyně bytu – žalobkyně – porušila hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, neboť takové jednání, které by se připínalo pouze k osobě žalobkyně, nebylo stranou žalovanou ani tvrzeno, pouze bylo poukázáno na to, že žalobkyně v minulosti měla něco dlužit na nájmu a pak to doplácet, příp. za vodu, pro MČ [obec a číslo] žalobkyně ani v současnosti a ani v minulosti nebyla zcela optimálním nájemníkem. Jediné, co je fakticky prokázáno, je nevhodné chování syna žalobkyně v předmětném domě, příp. přímo v bytě, který žalobkyně užívá, a to za dobu před výpovědí z nájmu bytu, neboť následná doba po udělení výpovědi již není pro posouzení výpovědi relevantní.

32. Soud dospěl k závěru, že nelze vzhledem ke zjištěným okolnostem považovat výpověď z nájmu bytu žalobkyně za opodstatněnou, neboť je prokázáno, že sice svého syna do domu občas pustila, jakož i to, že ten se posléze v domě či v předmětném bytě choval nevhodně (není tvrzeno ani prokázáno, že ve všech případech), přičemž těžko lze žalobkyni jako matce svého syna vytknout, že ve všech případech, kdy se domáhal vstupu do domu, jej neodmítla, že ho nechala v bytě se umýt a dala mu jídlo, že s ohledem na život syna žalobkyně se při takové příležitosti strhla hádka, je vcelku logické a je prokázáno, že jak žalobkyně, tak otec syna žalobkyně, se jej poté pokoušeli z bytu vyhodit. Je obtížně představitelné zakázat rodičům dítěte, aby jej nikdy nevpustili do svého bytu, zejména tehdy, jedná-li se o sociální důvody, jak ostatně žalobkyně tvrdila, když její syn byl na ulici. V tu chvíli není úplně nejpodstatnější, zda to bylo za situace, kdy si toto syn žalobkyně zavinil sám nebo nikoliv, ale těžko lze žalobkyni toto jako matce dítěte vyčítat. Je také zřejmé, že žalobkyně těžko mohla svého syna psychicky či fyzicky přinutit ke změně jeho jednání, je přitom prokázáno, že určitou dobu, kdy situace byla nejhorší, jej do domu, a tím pádem ani do bytu, nevpouštěla a docházela před dům přinášet mu jídlo. Je proto obtížné konstatovat, co více žalobkyně mohla udělat v dané situaci, než udělala, a nebylo možné po ní spravedlivě požadovat, aby jednala jinak či zásadně razantněji vůči svému synovi. Pokud by žalobkyně měla svého syna absolutně odmítat, nikdy jej do domu nevpustit a snad se s ním ani nekontaktovat, znamenalo by to faktické zpřetrhání vztahů matka – syn. Pokud toto žalobkyně neudělala nezavdala bez dalšího důvod k výpovědi z bytu.

33. Bylo také třeba přihlédnout k tomu, v jakém věku se žalobkyně nachází, stejně tak jako otec syna žalobkyně, a jaký je zdravotní stav obou jmenovaných. Je z toho zřejmé, že možnosti obou byly značně omezené a v rámci omezených možností se na syna určitým způsobem působit snažili, byť toto vzhledem ke všem zjištěných okolnostem se s úspěchem neshledalo. Je proto obtížně představitelné, aby žalobkyně společně se svým druhem vzhledem ke všem zjištěným okolnostem v důsledku výpovědi vyklízeli byt a šli tak de facto„ na ulici“. Nebyla totiž zjištěna v chování žalobkyně žádná očividná svévole hrubě porušovat své povinnosti vyplývající z nájmu. Bylo shledáno pouze to, že žalobkyně fakticky díky svým omezeným možnostem a schopnostem nebyla schopná svého syna usměrnit či zcela paralyzovat jeho nežádoucí jednání tak, aby k uvedeným událostem nemohlo docházet.

34. Z uvedených důvodů soud proto návrhu žalobkyně vyhověl.

35. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ustanovením § 150 o.s.ř., když soud žalobkyni právo na náhradu nákladů soudního řízení nepřiznal, byť byla ve věci zcela úspěšná, když žalobě bylo vyhověno. Nepřiznání nákladů řízení žalobkyni je odůvodněno specifickými okolnostmi případu a důvody, proč žalobě nakonec bylo vyhověno, kdy opačné rozhodnutí by soud považoval za nepřiměřenou tvrdost proti Městské části [obec a číslo], která nenese žádný podíl na tom, jaká neuspokojivá situace v předmětném domě vznikla, že se fakticky zastala nájemníků, kteří v domě bydlí.