18 C 10/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem, JUDr. Ladislavem Nevole, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , o přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájmu bytu, <b>I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu, umístěného v přízemí domu [adresa], stojícího na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Krč, obec Praha, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, sepsaná žalovanou, dne [datum], není oprávněná a je proto neplatná.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení, k rukám právní zástupkyně žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, částku ve výši 7 400 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se, vůči žalované, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem [datum], domáhal určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu.

2. Žalovaná však se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí, jelikož tvrdila, že předmětná výpověď byla dána žalobci po právu, když, v dané souvislosti, žalovaná tvrdila i to, že ji žalobce dokonce fyzicky napadl, takže dotyčný nájemní vztah byl vypovězen i z důvodu jakéhosi neurvalého chování žalobce, které bylo v rozporu s dobrými mravy.

3. Jak, z průběhu tohoto řízení, vyplynulo, tak podepsaný soud nařídil, v této věci, jednání, které se konalo dne [datum], a jehož účelem bylo zjištění skutkového stavu věci, přičemž soud však, nakonec, dospěl k závěru, že dotyčná výpověď, ve svém textu, vykazuje tolik rozporných momentů, že ji opravdu nebylo možno kvalifikovat jakožto oprávněnou.

4. Žalovaná, jak soud zjistil, tedy je vlastníkem pozemku - parc. [číslo] druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt k bydlení – budova s [adresa], v k. ú. [část obce], obec Praha, část obce Krč, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, když, ve zmiňované budově, [adresa], je vymezena, mj., bytová jednotka, která se nachází v I. NP (přízemí) předmětné budovy. Tuto bytovou jednotku užívá, a to na základě Nájemní smlouvy, ze dne [datum], ve znění jejího dodatku, kterým byl dotyčný nájemní vztah prodloužen na dobu neurčitou, žalobce (zjištěno Výpisem z katastru nemovitostí, dále zjištěno z Nájemní smlouvy, ze dne [datum], ve znění jejího dodatku, jakož zjištěno i z nesporných tvrzení účastníků).

5. Mezi oběma stranami bylo též nesporné, že žalobce obdržel od žalované přípis, nazvaný jako:„ Výpověď z nájmu bytu“, datovaný dnem [datum]. Žalovaná - dle textu předmětné výpovědi – tuto výpověď podala„ z výpovědních důvodů uvedených v ust. § 2288, odst. 2, písm. a) NOZ“. Dále se v textu předmětné výpovědi uvádí i to, že:„ Tato situace naplňuje výše uvedený výpovědní důvod dle ust. § 2288, odst. 2, písm. a), potažmo d) NOZ“. V závěru předmětné výpovědi se pak rovněž uvádí i to, že:„ …jako výpovědní důvod uvádím především ust. § 2288, odst. 2, písm. a) NOZ“ (zjištěno z Výpovědi z nájmu bytu - datované dnem [datum]).

6. Text shora zmiňované výpovědi, i přes svou složitost, určitou nepřehlednost a rovněž i nejednoznačnost, však srozumitelně daný výpovědní důvod, dle názoru podepsaného soudu, a tedy přesně a zcela jednoznačně, nedefinuje.

7. Obsah textu shora zmiňované výpovědi totiž směřuje k vysvětlení, spočívajícímu v tom, že nájemce (zde žalobce) se sice dopustil hrubého porušení svých povinností, ale též se však dopustil i takového chování, že vlastně žalované znemožňoval svobodně nakládat se svým majetkem, když žalovaná v textu předmětné výpovědi sdělila i to, že ona, nadále, hodlá využívat celou nemovitost pro sebe.

8. Takto formulovaný text výpovědi tedy v sobě zahrnuje hned několik výpovědních důvodů najednou, aniž by však byl, kterýkoliv z nich, přesně konkretizován, jak již bylo naznačeno výše.

9. Dále soud konstatuje, že se ztotožnil i s názorem žalobce, na to, že, pokud jde o obsah předmětné Výpovědi z nájmu bytu, tak žalovanou zde uváděný výpovědní důvod – pod písmenem d) – v ustanovení § 2288, odst. 2, NOZ, nemohl být naplněn, neboť písmeno d), v ust. § 2288, odst. 2, NOZ, není vůbec obsaženo.

10. Podle ust. § 2288, odst. 2, písm. a), zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), platí, že pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že byt má být užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno. Žalovaná sice v dotyčné Výpovědi uvedla, že, vlastně, hodlá využívat celou nemovitost pro sebe, nicméně, žalovaná se, dále, v textu Výpovědi, ještě rozepisuje též i o zavrženíhodném jednání žalobce, jež je v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná, v této souvislosti, pak tvrdila i to, že ji žalobce fyzicky napadl a zranil na hlavě, z čehož soud dovodil, že by se tedy mohlo jednat i o výpovědní důvod, vtělený do ust. § 2288, odst. 1, o. z., dle něhož pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou anebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, pokud: a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost, vyplývající z nájmu, d) je-li tu jiný, obdobně závažný, důvod pro vypovězení nájmu.

11. Dle ust. § [číslo], odst. 1, platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce byt odevzdal bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

12. Dle ust. § [číslo], odst. 2, platí, že nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména, nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, anebo pokud nájemce poškozuje byt nebo dům závažným anebo nenapravitelným způsobem, anebo pokud nájemce způsobuje jinak závažné škody či obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, anebo, užívá-li nájemce byt neoprávněně jiným způsobem či k jinému účelu, nežli bylo ujednáno.

13. Dle ust. § [číslo], odst. 3, platí, že, neuvede-li pronajímatel ve výpovědi to, v čem spatřuje závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li, před doručením výpovědi nájemce, aby, v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, pak se k výpovědi nepřihlíží, a v důsledku čehož tedy, dle názoru soudu, taková výpověď nevyvolává kýžené právní následky a nájem, tudíž, stále trvá.

14. Žalovaná nikdy netvrdila, že by žalobce, před doručením předmětné Výpovědi, vyzvala k odstranění jím způsobeného závadného stavu, či jeho závadného chování, a že by tedy žalobci poskytla přiměřenou dobu k nápravě onoho závadného stavu, natož aby se to snažila prokazovat. Z tohoto důvodu se tedy soud zaměřil na to, zda žalovaná v předmětné výpovědi uvedla konkrétně to, v čem tedy spatřuje ono zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, když soud rekapituluje, že žalovaná zde uvedla, že výpovědní důvod, dle ust. § 2288, odst. 2, písm. a), NOZ, jak již bylo shora naznačeno, spočívá v tom, že„ vlastník předmětné nemovitosti se nemůže volně pohybovat po předmětné nemovitosti a nadále hodlá užívat celou předmětnou nemovitost, tedy i byt pronajatý nájemci, a nadále nebýt omezován v nakládání se svou nemovitostí“. Nic z toho však nenaplňuje atributy onoho ust. § 2288, odst. 2, písm. a), o. z., když, z této formulace, však ani nevyplývá řádné označení konkrétního, závažného, a tedy hrubého, porušování nájemcovy povinnosti, což by sice mohlo naplňovat výpovědní důvod, vtělený do ust. § 2288, odst. 1, písm. a), potažmo písm. d), o. z., nicméně, není zde vlastně vůbec jednoznačně uvedeno, že by se onoho omezování volného pohybu, vůči žalované, dopouštěl právě žalobce.

15. Dále je ve Výpovědi uvedena celkem rozsáhlá úvaha nad tím, jak jednání žalobce poškozuje psychický stav žalované, aniž je zde tedy tato forma jakéhosi psychického nátlaku přesně popsána, když dále je zde uvedeno i to, že jednání, hrubě porušující dobré mravy, ze strany žalobce, přetrvává, a i když je zde poukazováno i na jakési konflikty a též i na obavu žalované o její zdraví, tak zde opět chybí konkrétní popis oněch konfliktů i důvodů, vedoucích k oněm obavám žalované, o její zdraví, přičemž tyto skutečnosti by zase dávaly tušit, že se jedná o výpověď dle ust. § 2288, odst. 1, písm. d), o. z., dle něhož by bylo možno dát výpověď i tehdy, je-li tu jiný, obdobně závažný, důvod, pro vypovězení nájmu, nicméně, jak na to podepsaný soud poukázal již shora (viz výše – bod [číslo]), tak, dle ust. § [číslo], odst. 3, platí, že, neuvede-li pronajímatel ve výpovědi to, v čem spatřuje závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li, před doručením výpovědi, nájemce, aby, v přiměřené době, odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, pak se k výpovědi nepřihlíží.

16. Zdejší soud je tedy toho názoru, že v předmětné Výpovědi opravdu není jednoznačně uvedeno to, v čem žalovaná spatřuje ono závažné porušení nájemcovy (zde žalobcovy) povinnosti, když text Výpovědi kumuluje hned několik skutečností, a, dokonce, i to, že žalobce zaplatil pouze část nájemného, splatného dnem [datum], a poté již ani neuhradil nájemné, splatné ke dni [datum], když ale žádná výzva, k ukončení protiprávního jednání, zdejšímu soudu, jak již bylo naznačeno výše, doložena nebyla.

17. Přitom, jak na to soud poukazoval již shora (viz výše – bod [číslo]), tak, dle ust. § 2291, odst. 2, o. z. platí, že nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména, nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, anebo pokud nájemce poškozuje byt nebo dům závažným anebo nenapravitelným způsobem, anebo pokud nájemce způsobuje jinak závažné škody či obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, anebo, užívá-li nájemce byt neoprávněně jiným způsobem či k jinému účelu, nežli bylo ujednáno, když, v takových případech, dle ust, § 2291, odst. 1, o. z., má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu byt byl bez zbytečného odkladu vrácen, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu, a v důsledku čehož tedy soud opravdu nerozumí tomu, proč tedy, v dotyčné Výpovědi, byla žalobci, jakožto nájemci, poskytnuta tříměsíční výpovědní doba, když tedy žalovaná vyslovila vážnou obavu o své osobní zdraví, a když její právní zástupce, dokonce, při jednání, konaném dne [datum], soudu sdělil i to, že žalobce nyní již dluží žalované platby za více nežli sedm nájmů.

18. Soud tedy dospěl k závěru, že dotyčná Výpověď je opravdu vnitřně rozporná, že jsou v ní jednotlivé důvody uvedeny poněkud nejednoznačně, až i poněkud zmatečně, a i když zástupce žalované tvrdil, že se jedná o administrativní nedopatření, a to, pokud jde o ono ust. § 2288, odst. 2, písm. d), NOZ, tak soud se však, s tímto vysvětlením, nemohl ztotožnit, zvláště když odkaz na toto neexistující ustanovení je v dotyčné Výpovědi uveden opakovaně, byť tedy předmětnou Výpověď sepisoval advokát, jak z jejího textu vyplývá, a proto tedy soudu, nakonec, opravdu nezbylo, nežli žalobě vyhovět,.

19. A i když žalovaná založila do spisu i Lékařskou zprávu, která byla provedena MUDr. [jméno] [příjmení], z [právnická osoba], a to ze dne [datum], na podporu svého tvrzení o tom, že trpí psychickými problémy, tak, z této listiny, ovšem vůbec nevyplývá, že se tak děje právě kvůli chování žalobce.

20. Dle ust. § 2288, odst. 3, o. z., platí, že, vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů, uvedených 1) a 2), téhož zákonného ustanovení, pak ve výpovědi uvede výpovědní důvod.

21. Dle názoru soudu je nutno posuzovat text každé výpovědi z nájmu tak, zda je v ní přesně uveden a konkrétně specifikován výpovědní důvod, když, jak již bylo naznačeno shora, tak, navíc, v případě onoho zvlášť závažného poručování nájemcovy povinnosti, není, vlastně, třeba nájemci výpovědní dobu vůbec poskytovat.

22. Podepsaný soud je tedy toho názoru, že, má-li pronajímatel za to, že nájemce porušil své povinnosti zvlášť závažným způsobem, a tedy naprosto zásadně, pak mu může dát výpověď bez výpovědní doby, jak již bylo shora konstatováno, nicméně, předtím, nežli přistoupí k podání výpovědi, však pronajímatel musí, podle § 2291, odst. 3, o. z., vyzvat nájemce, aby své závadné chování odstranil, popř., aby odstranil protiprávní stav.

23. Jde tedy o hmotněprávní podmínku, která odráží závažnost důsledků, spojených s výpovědí, a to bez výpovědní doby, takže, jen při jejím splnění může být výpověď oprávněná.

24. Jak již bylo výše uvedeno, tak žalovaná, i přes své psychické problémy, jež jí svým chováním měl způsobit žalobce, a rovněž i přes onu obavu o své zdraví, a dokonce i přes ono tvrzené fyzické napadení žalobcem, tak, i přes toto všechno, však poskytla žalobci výpovědní dobu v délce trvání tří měsíců, když, tomuto postupu žalované, soud opravdu nerozumí, neboť takto poskytnutou výpovědní dobou žalovaná, sama, a to zjevně z vlastní vůle, celý, dle jejího tvrzení neblahý, stav vlastně jen prodloužila.

25. Pokud tedy žalobce žalovanou opravdu fyzicky napadl, či jí způsobil nějaká psychická traumata, jak žalovaná vehementně naznačovala, tak žalovaná, tedy, namísto toho, aby se snažila celou věc vyřešit efektivně a aby se tedy, v nějakém krátkodobém časovém horizontu, pokusila svých útrap, popisovaných v rámci obranných tvrzení žalované, a způsobených žalobcem, zbavit, tak, i přesto, však žalovaná poskytuje žalobci onu tříměsíční výpovědní lhůtu a dobrovolně ono problematické soužití se žalobcem vlastně jen prodlužuje.

26. V rozporu s výše zmiňovanými, a žalovanou prezentovanými, formulacemi, a to ohledně jejích obav o své zdraví, jakož i ohledně jejích psychických problémů, však, primárně, definovala žalovaná, v předmětné Výpovědi, onen výpovědní důvod dle ust. § [číslo], odst. 2, písm. a), čili tak, že hodlá užívat, pro příště, celou dotyčnou nemovitost sama, k čemuž se ovšem nutně vztahuje i ona tříměsíční výpovědní doba (v předmětné Výpovědi je uvedeno„ lhůta“), a kterýžto výpovědní důvod zjevně neumožňuje vypovědět nájem okamžitě, což tak, ovšem, svědčí, dle názoru soudu, o tom, že se jedná, ve skutečnosti, o jiný výpovědní důvod, nežli o ten, který byl prezentován právním zástupcem žalované, a to jakožto psychický i fyzický nátlak, či obtěžování, ze strany žalobce, a proto tedy rozhodl podepsaný soud, nakonec, tak, jak je shora uvedeno.

27. O nákladech tohoto řízení pak rozhodl podepsaný soud tak, že přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, v celkové výši 7 400 Kč, procesně úspěšnému žalobci, a to podle ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., představující soudní poplatek, ve výši 2 000 Kč, za podaný žalobní návrh, a dále i náklady právního zastoupení žalobce advokátkou, t.j., odměnu advokátky žalobce, dle § 9, odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. (Advokátního tarifu), za celkem tři úkony právní služby, a to po částce 1 500 Kč, dle § 7, odst. 5, a dle § 11, odst. 1 písm. a) a d) Advokátního tarifu (1x příprava a převzetí právního zastoupení, 1x podání žalobního návrhu, jakož i 1x účast na ústním jednání, konaném u podepsaného soudu - dne [datum]), a celkem tedy ve výši 4 500 Kč, a dále též i tři režijní paušály, po částce 300 Kč, dle § 13, Advokátního tarifu, jež se vztahují k oněm třem úkonům právní služby, a celkem tedy ve výši 900 Kč, s tím, že advokátka žalobce však soudu nedoložila, že by byla plátcem DPH, a proto soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, již nepromítnul položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokátky žalobce a z paušálních náhrad jejích výdajů.

28. O povinnosti žalované, uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, a to v celkové výši 7 400 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, bylo rozhodnuto podle § 149, odst. 1, o. s. ř., s tím, že soud tedy stanovil žalované, pro splnění této její povinnosti, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (dle ust. § 160, odst. 1, o. s. ř.).