18 C 101/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A Anonymizováno zastoupený Jméno žalobce B , advokátkou, sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , proti žalovanému: Jméno žalovaného A Jméno žalovaného B ., IČO IČO žalovaného B sídlem Adresa žalovaného B , o zaplacení 19 790,10 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, , od , datum, do , datum, , ve výši 15,00 % p. a., a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, , od , datum, až do zaplacení, ve výši 12,00 % p. a., a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se, v rozsahu nároku žalobce, uplatněného na zaplacení částky ve výši , částka, , zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení, k rukám právní zástupkyně žalobce, , Jméno žalobce B, , advokátky, částku ve výši , částka, , a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se vůči žalovanému, svým žalobním návrhem, doručeným původně k Okresnímu soudu v , adresa, , dnem , datum, , a následně postoupeným ke zdejšímu soudu, domáhal, zcela původně, zaplacení částky v celkové výši , částka, , spolu s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu úhrady sjednané ceny za provedenou přepravu zboží, z destinace , Anonymizováno, České republice, na adresu , adresa, .

2. Žalovaný však se žalobou nesouhlasil a požadoval původně její zamítnutí, a to v celém jejím rozsahu, když tvrdil, že dotyčná přeprava byla provedena vadně, takže část předmětné zásilky byla poškozena, a proto tedy žalovaný fakturu, vystavenou žalobcem, v souvislosti s dotyčnou přepravou, neproplatil, s tím, že uvedl, že platbu dotyčné faktury, vystavené ze strany žalobce, pozastavuje až do té doby, nežli tedy bude rozhodnuto ohledně toho, kdo vlastně za vzniklou škodu odpovídá, s tím, že opakovaně tvrdil, že si tedy objednal mezinárodní přepravu a že vlastně obdržel poškozené zboží, takže, z tohoto důvodu, nemůže být odpovědný za to zboží, které mu bylo dodáno jakožto poškozené, respektive, že nemůže nést odpovědnost za takto vzniklou škodu, jelikož za poškozené zboží žalovaný, jakožto objednatel, neručí.

3. Podepsaný soud ve věci provedl dokazování řadou listinných důkazů, přičemž, na základě toho, soud zjistil níže popsané skutečnosti.

4. Soudem zjištěný skutkový stav: Mezi oběma stranami bylo nesporným, že mezi nimi vznikl obchodní vztah, a to v souvislosti se sjednanou přepravou movitých věcí z Itálie do ČR. Tento obchodní vztah vznikl tak, že na základě požadavku žalovaného tedy žalobce zajistil předmětnou přepravu zboží, a to na základě Zasílatelského příkazu, ze dne , datum, , s vykládkou zboží, provedenou v Praze dnem , datum, , což soud zjistil z Mezinárodního nákladního listu , Anonymizováno, , kterážto listina je potvrzena jak odesílatelem, tak i příjemcem zásilky, takže tato přeprava byla provedena, což vyplynulo i z nesporných tvrzení účastníků. Za takto provedenou přepravu byla žalobcem, dne , datum, , vystavena žalovanému faktura, č. faktury: , tel. číslo, , znějící na částku v celkové výši , částka, (včetně DPH), se splatností ke dni , datum, (čili se lhůtou splatnosti v délce trvání 30 dnů), s tím, že následně byla žalovanému zaslána upomínka této, nezapravené, platby, nicméně, žalovaný tuto fakturu neproplatil ani v náhradním termínu splatnosti, do dne , datum, , a proto tedy žalobce zaslal žalovanému i před žalobní výzvu, leč marně.

5. Rozbor soudem zjištěného skutkového stavu: Předmětem sporu mezi účastníky se tedy stal nárok žalobce na zaplacení ceny sjednané přepravy movitých věcí, když soud v této souvislosti zjistil, že žalobce je právnickou osobou, zabývající se zajištěním přepravy zboží (zjištěno z Výpisu z obchodního rejstříku o společnosti , právnická osoba, , jakož i z Výpisu z živnostenského rejstříku o společnosti , právnická osoba, ). Žalovaný (společnost , Jméno žalovaného A, , právnická osoba, .) vznesl požadavek na žalobce, a to ohledně zajištění přepravy zboží z Itálie do ČR (zjištěno z listiny, obsahující požadavek a pokyn , Jméno žalovaného A, , Anonymizováno, k provedení přepravy - ze dne , datum, ). Jak již bylo řečeno výše, tak takto objednanou přepravu žalobce pro žalovaného zajistil (zjištěno z Mezinárodního nákladního listu , Anonymizováno, - ohledně provedené přepravy), za což si žalobce vyúčtoval částku ve výši , částka, , včetně DPH (zjištěno z faktury č. , hodnota, , vystavené na částku , částka, , včetně DPH, se splatností dne , datum, ), kteroužto fakturu však žalovaný neproplatil, takže žalobce o tuto platbu žalovaného upomínal (zjištěno z upomínky ze dne , datum, , dále i z listiny obsahující potvrzení o zaslání upomínky, shora zmíněné, do datové schránky žalovaného, a to dnem , datum, , jakož pak zjištěno i z předžalobní výzvy, ze dne , datum, , opět spolu s potvrzením o jejím doručení do datové schránky žalovaného). V této souvislosti soud konstatuje, že žalovaný však původně vůbec netvrdil, že by onu vadnost dotyčné přepravy, resp., ono poškozené zboží, u žalobce reklamoval, když tedy žalovaný vlastně netvrdil ani to, v jakém rozsahu bylo přepravované zboží poškozeno a jak se to projevilo ve finančním vyjádření rozsahu takového poškození, a proto tedy soud, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 1 a 3 o. s. ř., vyzval žalovaného k tomu, aby tyto skutečnosti specifikoval. V tomto ohledu tedy soud poučil stranu žalovanou, a to ohledně nezbytnosti prokázání existence vzniku škody, která měla být způsobena při dotyčné přepravě, a z tohoto důvodu bylo tedy na žalovaném, aby doplnil svá obranná tvrzení a k tomu označil i přiléhavé důkazy, stran toho, jaký byl rozsah dotyčné škody a dále byl žalovaný soudem poučen i o tom, že na jeho bedrech leží i povinnost prokázat existenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalobce, respektive, mezi jednáním, které tedy mělo vést ke vzniku škody, a dotyčnou vzniklou škodou, kterážto příčinná souvislost tak byla nezbytná k prokázání toho, že tedy skutečně žalovanému byla, během dotyčné přepravy, způsobena škoda, a to právě v důsledku jednání žalobce, a též pak bylo nutno přesně prokázat i to, jaká byla výše dotyčné škody, jelikož k těmto okolnostem se vlastně žalovaný vůbec nevyjadřoval.

6. K otázce chování žalovaného, jakožto příjemce faktury, vystavené ze strany žalobce: Dále byl žalovaný soudem poučen i o tom, že kromě toho, že na jeho bedrech spočívá nezbytnost prokázání jak výše dotyčné škody, tak i existence oné příčinné souvislosti, mezi jednáním žalobce a takto tvrzenou škodou, tak, pokud se však jedná o dotyčnou fakturaci, tak z obranných tvrzení žalovaného vlastně vůbec nevyplynulo (a ostatně, ani sám žalobce to netvrdil), že by snad strana žalovaná dotyčnou fakturu vrátila straně žalující, a to jakožto nedůvodně vystavenou, ve lhůtě splatnosti, tak, jak to ukládá zákon o účetnictví, takže bylo na žalovaném i to, aby prokázal, že tedy postupoval v souladu se zásadami, vtělenými do zákona o účetnictví, a že tedy dotyčnou fakturu, pokud ji strana žalovaná neuznala, vrátil výstavci faktury (žalobci), jakožto nedůvodně vystavenou, a to s konkrétní reklamací, ohledně toho, proč ji nehodlal uhradit, a dále bylo na straně žalované ještě i to, aby též dotvrdila a doložila, že si tedy dotyčnou fakturu nezařadila do svého účetnictví a že tedy neprovedla odpočet DPH, který by jí, za takto nastolené situace, nepříslušeno provést (a jednalo by se tak, vlastně, o finanční delikt), aby tedy bylo postaveno na jisto, že v tomto případě nedošlo k neoprávněnému odpočtu DPH, ze strany žalovaného.

7. K dalším obranným tvrzením a důkazním návrhům žalovaného, učiněným po poučení, dle ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř.: Žalovaný poté soudu doručil své další vyjádření, ze dne , datum, , jehož obsah se však utápěl v jakési, ani ne příliš mnohomluvné, bezradnosti, a z jehož obsahu vyplynulo, že vlastně žalovaný nesporuje proběhlou přepravu a též vlastně ani částku, za ni fakturovanou, ale pouze namítá, že takto fakturovanou částku není, a to vzhledem k poškozenému zboží (ovšem opět bez jakékoliv bližší specifikace), povinen platit. Z předmětného vyjádření žalovaného opět nevyplynulo nic o tom, jaká škoda měla, a na jakém konkrétním zboží, a v jakém rozsahu, vzniknout, jak byla výše takové škody určena (a kdo ji určil) a jak se okolnost vzniku této škody měla projevit na nedodržení povinnosti žalovaného zaplatit žalobci za onu přepravu, natož aby se žalovaný jakkoliv obtěžoval sdělit, co tedy žalobce učinil špatného, ve smyslu způsobení tvrzené škody, a jakého konkrétního (nepřijatelného) jednání se tedy žalobce vlastně dopustil. V tomto směru žalovaný vlastně soudu vůbec ničeho nesdělil, a pokud jde o onu fakturu, tak pouze, poněkud suše, sdělil to, že byla zaúčtována podle zákona, takže soud dospěl k přesvědčení, že žalovaný má dotyčnou fakturu zachycenu ve svém účetnictví, a to jakožto závazek, který však z jeho strany nebyl zapraven. Přes naprosto nedostatečná obranná tvrzení však žalovaný soudu předložil celkem rozsáhlou elektronickou korespondenci, ze dne , datum, a dále ze dne , datum, a ještě i ze dne , datum, , v níž se sice hovoří o jakýchsi poškozených komponentech, ale vůbec z toho nevyplývá, že by dotyčné poškození způsobil žalobce. K tomu pak žalovaný přiložil ještě i fakturu, vystavenou na částku ve výši , částka, , kteroužto fakturu vystavila firma , Anonymizováno, , jméno FO, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , a dále ještě i fakturu - daňový doklad, číslo , hodnota, , od firmy , právnická osoba, ., znějící na částku , částka, , a konečně pak žalovaný ještě soudu předložil i fakturu od dodavatele - , jméno FO, , číslo faktury: , Anonymizováno, , znějící na částku v celkové výši , částka, , a jednalo se zde tedy o montáž příček , Anonymizováno, , ve firmě , Anonymizováno, (kam byla určena i vykládka onoho, žalobcem přepravovaného, zboží), a dále k tomu bylo žalovaným přiloženo i potvrzení o odchozí platbě, určené oné firmě , Anonymizováno, , jméno FO, , a to v částce oněch , částka, , a konečně pak žalovaný soudu předložil ještě i další potvrzení, od , právnická osoba, , o odchozí platbě, která se tedy týkala oné částky , částka, , dle shora zmiňované faktury, od firmy , právnická osoba, ., znějící na částku ve výši , částka, , a konečně ještě žalovaný soudu předložil i další potvrzení, tentokrát o zaplacení oné částky , částka, , za montování oněch příček , Anonymizováno, , přičemž všechna tato tři potvrzení tedy vystavila , právnická osoba, , když z takto provedených plateb však existence oné údajné škody, kterou měl způsobit žalobce, rovněž vůbec prokázána nebyla, ale pouze z těchto listin vyplynulo, že žalovaný uhradil částku ve výši , částka, , firmě , jméno FO, , za zhotovení nějakých příček (, Anonymizováno, – jednalo se o hliníkové profily), dále že žalovaný uhradil onu částku , částka, , a to firmě , právnická osoba, ., za přepravu oněch hliníkových příček (které stály žalovaného oněch , částka, ), a konečně, že pak žalovaný zaplatil ještě i částku ve výši , částka, , a to za montáž a servis příček , Anonymizováno, ve firmě , Anonymizováno, (tato firma byla pouze místem vykládky zboží, ovšem není stranou tohoto sporu, takže soudu není zřejmé, jak tedy montáž oněch příček v této firmě souvisí s onou fakturou, znějící na celkovou částku , částka, a jak to tedy celé vlastně souvisí i s onou, žalovaným tvrzenou, škodou), přičemž součástí takto fakturované, celkové, částky, ve výši , částka, , od dodavatele – , jméno FO, , byly dvě položky – jednak částka , částka, , za montáž příček , Anonymizováno, , a též i částka , částka, , za servis příček , Anonymizováno, . Z tohoto tedy ona vzniklá a žalovaným tvrzená škoda rovněž nevyplývá a nevyplývá z toho ani ona příčinná souvislost, mezi jednání žalobce a takto tvrzenou škodou, přičemž totéž pak platí i o žalovaným předložených pěti kusech fotografií, v černobílém provedení, z nichž ale opět nelze ničeho konkrétního seznat. V této souvislosti ještě soud podotýká, že žalovaný zpracoval i jakési své odborné vyjádření, nazvané jako „Právní pohled na zabezpečení nákladu“, což zachycuje jeho soukromé úvahy („de lege ferenda“), i spolu s rubrikou, nazvanou jako „Nedostatečný obal“, čímž dal žalovaný najevo, že dotyčná zásilka byla nedostatečně zabalena, s tím, že v této souvislosti ještě žalovaný, při ústním jednání, konaném u zdejšího soudu dne , datum, , uvedl, že vyčísluje onu škodu, způsobenou žalobcem, z důvodu onoho nedostatečného obalu, na onu částku ve výši , částka, , kteroužto částku žalovaný uhradil panu , jméno FO, , za provedení oprav oněch příček, a to v rámci úhrady oné celkové částky , částka, , nicméně, z výše zmíněné faktury, vystavené panem , jméno FO, , nic takového nevyplývá, když, jak již bylo řečeno výše, tak součástí takto fakturované celkové částky, ve výši , částka, , od dodavatele – , jméno FO, , byly dvě položky – jednak částka , částka, , za montáž příček , Anonymizováno, , a též i částka , částka, , za servis příček , Anonymizováno, , ovšem zde nebyla fakturována žádná částka za nějaké opravy, jak žalovaný tvrdil. A pokud tedy žalovaný tvrdil, že pan , jméno FO, musel provádět nějaké opravy oněch poškozených příček, pak ovšem nemá logiku to, proč tedy žalovaný nechal vyrábět ony další příčky, za onu částku , částka, , když ty poškozené měl pan , jméno FO, opravovat. Tyto nesrovnalosti ovšem žalovaný soudu nikterak neosvětlil a též ani nenavrhnul doplnit dokazování výslechem pana , jméno FO, , k čemuž by ovšem, tak jako tak, musel žalovaný předestřít i svá konkrétní obranná tvrzení, což ale též neučinil.

8. K otázce částečné platby, provedené žalovaným, v průběhu řízení: Ještě předtím, nežli došlo v dané věci k vyhlášení meritorního rozhodnutí, však žalovaný, poněkud překvapivě, začal tvrdit, že již žalobci uhradil částku ve výši , částka, , k čemuž žalovaný soudu předložil i Potvrzení o provedené odchozí platbě, s elektronickou pečetí , právnická osoba, , s tím, že, po ověření této skutečnosti, tedy došlo, ze strany žalobce, k částečnému zpět vzetí žaloby a též i k návrhu na změnu žalobního petitu, jelikož strana žalující vzala svou žalobu v rozsahu nároku, uplatněného ze strany žalobce, v částce , částka, , zpět. V této souvislosti tedy podepsaný soud vyhlásil při ústním jednání, konaném dne , datum, , usnesení o připuštění změny žalobního návrhu, když žalovaný, právě v této souvislosti, pokud se tedy jedná o onu, již výše několikrát zmiňovanou, fakturu, vystavenou panem , jméno FO, , na celkovou částku , částka, , tak že, tedy vlastně, žalovaný, v souvislosti s touto fakturou, uplatňuje pouze opravu a servis - v oné částce , částka, , když tedy zbytek oné celkové účtované částky, touto fakturou, již není předmětem tohoto sporu, když strana žalovaná, tudíž, tuto částku, která byla vyčíslena panem , jméno FO, , na , částka, , považuje právě za onu škodu, která byla způsobena stranou žalující, a to straně žalované (takže náklady žalovaného, vynaložené na onu „opravu a servis“, měly právě představovat onu částku , částka, ). Z toho tedy soud dovodil, že až teprve po provedení oné částečné platby, ve výši 14 303, , částka, , když nadále tedy zůstala předmětem tohoto sporu již pouze částka ve výši , částka, , spolu s příslušenstvím, vyčíslil žalovaný onu údajnou škodu, kterou mu měl žalobce způsobit, na částku , částka, , aniž by ovšem žalovaný vysvětlil, proč tedy zbylou část předmětné faktury již dříve žalobci neproplatil. I tak je ovšem zjevné, že fakturace nějakého „servisu příček“, a to bez konkrétní, další, specifikace, ve vztahu k oné, žalovaným tvrzené, škodě, opravdu ničeho neprokazuje9. Ke změně žalobního petitu: Soud tedy připustil změnu žalobního návrhu, a to tak, že předmětem tohoto sporu se tedy stala částka ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, , od , datum, do , datum, , a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, (když částka ve výši , částka, byla žalovaným uhrazena a na účet žalobce připsána právě dnem , datum, ), ode dne , datum, až do zaplacení.

10. K otázce úkonů, učiněných ze strany žalobce, a to v souvislosti s dotyčnou přepravou: Pokud jde o zabalení dotyčné zásilky, tak, kromě oněch černobílých fotografií, založených do spisu ze strany žalovaného, z nichž opravdu nelze ničeho konkrétního seznat, až na natržený papír na jedné z nich, v tomto ohledu žalovaný již žádný bližší popis oněch údajných vad nepředložil, přičemž žalobce v této souvislosti tvrdil, že z jeho pohledu, jakožto dopravce, bylo balení zásilky v době jejího převzetí bez závad. Zde žalobce odkazoval na čl. 8, odst. 1, písm. b) Úmluvy CMR, podle něhož lze na dopravci (zde tedy na žalobci) požadovat jen přezkoumání zjevného stavu obalu, nikoliv však již jeho vlastností. K tomu se vztahuje i ust. čl. 9, odst. 2, Úmluvy CMR, s kterýmžto stanoviskem se podepsaný soud ztotožnil, zvláště když se jednalo o takovou situaci, kdy odesílatel (nikoliv tedy žalobce) naložil na ložnou plochu tahače to zboží, které bylo určeno k přepravě, což navíc žalovaný ani nepopíral, a z čehož tak vyplývá, že je to odesílatel, kdo je povinen zajistit přepravované zboží potřebným způsobem proti nebezpečím silniční dopravy, neboť jen on má k dispozici odborné znalosti o povaze a charakteru k přepravě předaného zboží, a nikoliv tedy dopravce. Je to tedy odesílatel, kdo má odpovědnost i za bezpečné uložení a upevnění zboží proti otřesům a skluzům během jízdy, v rámci jeho obalu, takže musí zboží zabalit a naložit tak, aby bylo schopno dopravy bez nebezpečí vzniku škody, kterou ovšem jak již bylo řečeno výše, žalovaný nakonec vyčíslil pouze na částku ve výši , částka, , ač nikdy přesvědčivě nevysvětlil, proč tedy „pozastavil“ platbu celé fakturované částky a též ani nikdy nesdělil, v čem tedy vlastně žalobce, jakožto dopravce, pochybil.

11. Právní zhodnocení soudem zjištěného skutkového stavu: Jak soud již naznačil shora, tak na daný případ se nepochybně vztahuje Úmluva CMR. Jedná se tedy o Úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě, jež byla uzavřena v Ženevě dne , datum, . Na jejím základě vytvořila Mezinárodní silniční unie (IRU) nákladní list, známý jako „CMR dokument“. Je to doklad o průběhu přepravy, který byl vyhotoven i v rámci oné přepravy, jež je předmětem tohoto řízení, s tím, že žalobce navíc namítnul i promlčení onoho údajného nároku, z titulu vzniklé škody, tvrzené žalovaným, když nároky z přeprav, na které se vztahuje tato Úmluva, se promlčují v zásadě vždy za jeden rok, což je upraveno v článku 32, Úmluvy CMR. V případě poškození zboží musí být faktura za poškození vystavena nejpozději do 12-ti měsíců ode dne dodání zboží (viz článek 32, Úmluvy CMR).

12. K námitce promlčení, uplatněné ze strany žalobce: Tuto námitku vyhodnotil soud jakožto důvodnou, když z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětná přeprava byla ukončena ke dni , datum, , přičemž splatnost faktury, vystavené žalobcem, kterou byla přeprava fakturována, nastala ke dni , datum, a žalovaný nejenže nevystavil žalobci škodní fakturu, ani žalobci nevrátil jeho fakturu, jakožto nedůvodně vystavenou, nýbrž podal své vyjádření, datované dnem , datum, , až tedy dnem , datum, , aniž by zde ovšem konkrétní výši dotyčné škody vyčíslil, a tedy zjevně až po uplynutí promlčecí lhůty jednoho roku, ode dne ukončení přepravy, dle čl., 32, odst. 1, Úmluvy CMR. Nikdy předtím žalovaný tvrzenou škodu finančně nespecifikoval (až do dne , datum, , kdy ji vyčíslil na onu částku , částka, ), když z oněch faktur, které soudu předložil (na částky , částka, , dále , částka, a též i , částka, ), přesná výše takto tvrzené škody rovněž nevyplynula, a též z těchto faktur nevyplynula ani důvodnost jejich vystavení, a to právě v návaznosti na odstranění následků oné tvrzené škody, takže nakonec tedy žalovaný výši tvrzené škody vyčíslil na onu částku , částka, , a to až teprve při ústním jednání, konaném u zdejšího soudu dne , datum, . Žalobce však vůbec nebyl odesílatelem předmětné zásilky, a proto tedy rozhodl podepsaný soud tak, jak je shora uvedeno, a žalobě, v rozsahu po jejím částečném zpět vzetí, vyhověl, s tím, že v souladu s ust. § 96, odst. 2, o. s. ř., podepsaný soud toto řízení zastavil, a to co do částky ve výši , částka, , uhrazené žalovaným až teprve po podání žalobního návrhu.

13. K nedoložení toho, zda žalovaný má či nemá fakturu, vystavenou žalobcem, jež je předmětem tohoto řízení, zachycenu ve svém účetnictví a zda z ní byl proveden odpočet DPH: V této souvislosti soud konstatuje, že žalovaný ovšem nesplnil ani svou povinnost prokázat, že postupoval v souladu se zásadami, vtělenými do zákona o účetnictví, a že tedy onu fakturu, pokud ji nehodlal uznat a proplatit, vrátil výstavci faktury (žalobci), jakožto nedůvodně vystavenou, a to s konkrétní reklamací, ohledně toho, proč ji nehodlá uhradit, jakož žalovaný nesplnil ani svou povinnost dotvrdit a doložit, že si předmětnou fakturu nezařadil do svého účetnictví a že tudíž neprovedl odpočet DPH. I když se zde jedná o negativní skutečnosti, tak ty lze ovšem prokázat doložením účetní evidence a případně i přiznáním k dani z přidané hodnoty, což ovšem žalovaný rovněž neučinil. V této souvislosti ovšem podepsaný soud konstatuje, že žalovaný však žádné takové důkazy, jež by soud, v tomto ohledu, mohl vyhodnotit jakožto relevantní, vůbec soudu nenabídnul, jelikož, především jde o to, že žalovaný nedoložil, a to v souvislosti s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a především pak s odkazem na judikát - sp. zn. , spisová značka, , a dále i s ohledem na další judikát – sp. zn.: , spisová značka, , a rovněž i v návaznosti na zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., jmenovitě pak v souvislosti s ust. § 8, odst. 3, dále v souvislosti s ust. § 11, a dále i v souvislosti s ust. § 33a, tohoto zákona o účetnictví, jakékoliv relevantní skutečnosti, a tedy to, co učinil v souvislosti s tím, zda tedy splnil své povinnosti, jak již bylo naznačeno shora, a to ohledně toho, že se žalovaný, právě v souvislosti s onou fakturou, vystavenou žalobcem, choval takovým způsobem, že z jeho chování by bylo, zcela jasně, možno usuzovat na to, že s touto fakturou, jež je předmětem tohoto sporu, žalovaný nesouhlasil, a v tomto ohledu bylo tedy zcela na něm, aby doložil, jakým způsobem s touto fakturou naložil, a zda ji tedy vrátil, jakožto nedůvodnou, žalobci, jak již rovněž bylo naznačeno výše, protože, v souvislosti s § 33a, zákona o účetnictví, bylo, dle názoru tohoto soudu, povinností žalovaného tuto fakturu ve lhůtě její splatnosti vrátit straně žalující, jakožto nedůvodně či chybně vystavenou, samozřejmě s konkrétní reklamací a s vyčíslením oné výše tvrzené škody, což ovšem žalovaný zjevně nikdy neučinil. Z tohoto důvodu tedy dospěl soud k závěru, že žalovaný má předmětnou fakturu zachycenu ve své účetní evidenci a že tudíž s ní operuje i v souvislosti s odpočtem DPH, což, ostatně žalovaný soudu i sám sdělil, ve svém vyjádření ze dne , datum, , když uvedl, že dotyčná faktura je vedena v jeho účetnictví v souladu s právními předpisy.

14. Právní hodnocení částečného plnění, provedeného ze strany žalovaného, a to ve smyslu ust. § 2054, odst. 2, o. z., s nímž jsou spojeny právní účinky, upravené v § 639 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku): Jak již bylo řečeno výše, tak žalovaný, až teprve dnem , datum, , částečně onu fakturu, vystavenou ze strany žalobce, proplatil, a to do výše , částka, . Jde tedy o částečné plnění na dluh žalovaného, vůči žalobci. V této souvislosti poukazuje soud na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, který judikoval, že: „Nastane-li částečné plnění na dluh, je třeba se (při posuzování, zda tím došlo k uznání celého dluhu) dále zabývat tím, zda z takového částečného plnění lze usuzovat též na uznání zbytku dluhu. Plní-li dlužník částečně bez jakýchkoliv výhrad, pak je třeba s ohledem na § 6 odst. 1 a § 556 o. z. zkoumat, zda ve věřiteli byla vyvolána důvěra, že může očekávat i plnění zbylé části pohledávky, a má být proto aplikován § 2054 odst. 2 o. z. Při zkoumání, zda částečné plnění představuje uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., s nímž jsou spojeny právní účinky upravené v § 639 o. z., je třeba se zaměřit především na ty okolnosti, které jsou způsobilé ospravedlnit, že v daném případě o konkludentní uznání dluhu nejde. Nelze totiž ponechat mimo zřetel, že plyne z principu poctivosti, zejména z jeho složky zákazu venire contra factum proprium (tj. jednání v rozporu s vlastním dřívějším chováním), že ten, kdo vědomě částečně plní dluh bez dalšího, tak jeho zbylou část uznává. Za takových okolností může věřitel, objektivně posuzováno, důvodně očekávat, že dlužník počítá s tím, že má plnit i na zbylou část v budoucnu. Optikou tohoto přístupu je tak třeba se zaměřovat zejména na zjišťování těch skutečností, které vyvracejí závěr, že částečné plnění ze strany dlužníka má charakter uznání dluhu“ (např. dlužník poskytne část plnění s tím, že pokládá dluh za uhrazený – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR - sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ). V této souvislosti podepsaný soud konstatuje, že pokud tedy žalovaný, ze svého původního dluhu, v celkové výši , částka, , uhradil onu částku , částka, , takže k doplacení zde zbyla částka ve výši , částka, , a pokud ještě žalovaný tvrdil, že onou škodou je částka ve výši , částka, , pak zde stále zbývá k doplacení rozdíl, který činí , částka, . Tento rozdíl je tedy, dle názoru podepsaného soudu, součástí onoho uznání dluhu, jelikož žalovaný výslovně onu výši tvrzené škody vyčíslil pouze na částku , částka, (při onom ústním jednání, konaném u zdejšího soudu dne , datum, ), s tím, že žalovaný prokazatelně žalobci uhradil onu částku , částka, , zatímco onu zbývající částku, ve výši , částka, , vlastně nikdy a nikterak nezpochybnil, a proto ji tedy, dle názoru podepsaného soudu, uznal. A pokud jde o onu zbývající částku ve výši , částka, , kterou žalovaný neuhradil z titulu tvrzené škody, tak tu ale nikterak nedoložil, resp., neprokázal, že je to opravdu ta škoda, kterou mu způsobil žalobce.

15. Právní hodnocení odpovědnosti dopravce: Podle čl. 9, odst. 2, Úmluvy CMR, je odesílatel povinen zajistit přepravované zboží potřebným způsobem proti nebezpečím silniční dopravy, neboť jen on má k dispozici odborné znalosti o povaze a charakteru k přepravě předaného zboží, jak se o tom, koneckonců, soud zmínil již shora, a nikoliv tedy dopravce (zde žalobce). Podepsaný soud tedy uzavírá, že vlastně není zákonná povinnost mít sjednáno pojištění zásilek. Pojištění se totiž často zaměňuje s odpovědnostním pojištěním dopravce, avšak ani toto pojištění není zákonnou povinností. V mezinárodní dopravě existují podmínky pro dodání zboží pod názvem , Anonymizováno, , které počítají pouze s možností pojištění sjednat, nicméně, nejedná se však o zákonem uloženou povinnost, a proto tedy podepsaný soud uzavírá, že není povinností dopravce mít pojištění odpovědnosti za škodu na přepravovaném zboží sjednáno.

16. Závěr: V rámci tohoto řízení tedy nevyšly najevo takové skutečnosti, jež by mohly zpochybnit jednoznačný závěr podepsaného soudu o tom, že žalobce dotyčnou přepravu provedl a že mu za ni náleží odměna v plné výši, když žalovaný neprokázal, že by žalobce byl odpovědný za onu, žalovaným tvrzenou, škodu, kterou žalovaný v oné promlčecí lhůtě konkrétně ani nevyčíslil, takže soudu opravdu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.

17. K zákonným úrokům z prodlení: Žalobce má dále, dle ust. § 1970, o. z., i právo na zaplacení úroku z prodlení, z jednotlivých dlužných částek, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a to v zákonné výši, jež je stanovena v ust. § 2, vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění.

18. Náklady řízení: O nákladech tohoto řízení pak rozhodl podepsaný soud podle ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., ve spojení s ust. § 146, odst. 2, o. s. ř., jelikož to byl právě shora jmenovaný žalovaný, kdo, svou platbou, provedenou ovšem až teprve po podání zjevně důvodného žalobního návrhu, tak, vlastně, zavinil, že toto řízení muselo být ve shora uvedeném rozsahu zastaveno (viz ust. § 146, odst. 2, o.s.ř.), když procesně neúspěšnému žalovanému uložil soud povinnost zaplatit procesně úspěšnému žalobci, který v tomto sporu byl právně zastoupen, avšak nikoliv již od samého počátku vedení tohoto sporu, náklady řízení, když se tedy jednalo o žalobcem řádně zaplacený soudní poplatek, za podaný žalobní návrh, a to ve výši , částka, , když ve fázi, kdy žalobce nebyl zastoupen advokátkou, tak zde, pro právně nezastoupeného účastníka, soud žalobci přiznal částku ve výši , částka, – za vypracování předžalobní výzvy, dle § 151, odst. 3, o. s. ř., ve spojení s § 2, odst. 3, vyhl. č. 254/2015 Sb., a dále i částku ve výši , částka, – za vypracování žaloby, dle § 151, odst. 3, o. s. ř., ve spojení s § 2, odst. 3, vyhl. č. 254/2015 Sb., a pokud se jedná o další fázi tohoto řízení, v níž žalobce již byl zastoupen advokátkou, tak zde soud žalující straně přiznal odměnu advokátky žalobce, v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (Advokátní tarif - AT), a tedy částku ve výši , částka, – za 1x převzetí a přípravu věci, dle § 11, odst. 1, písm. a), ve spojení s § 8, odst. 1, § 7, vyhl.č. 177/1996 Sb. (AT), a k tomu 1x režijní paušál – ve výši , částka, , dle § 13, odst. 4, AT, ve znění do , datum, , a dále soud přiznal i částku ve výši , částka, – za 1x účast při jednání, konaném u podepsaného soudu dne , datum, , dle § 11, odst. 1, písm. g), ve spojení s § 8, odst. 1, § 7, AT, a rovněž 1x režijní paušál – ve výši , částka, , dle § 13, odst. 4, AT, ve znění účinném do , datum, , a též pak soud přiznal i částku , částka, – za 1x nahlížení do spisu, za účelem provedení reakce na podání žalovaného, dle § 11, odst. 3, ve spojení s § 11, odst. 1, písm. f) AT (v souladu s Nálezem Ústavního soudu ČR - sp. zn. I. ÚS 4012/18), a k tomu i 1x režijní paušál – ve výši , částka, , dle § 13, odst. 4, AT, ve znění účinném od , datum, , a dále soud, z titulu odměny advokátky žalobce, též žalobci přiznal i částku , částka, – za 1x písemné podání ze dne , datum, , dle § 11, odst. 1, písm. d), ve spojení s § 8, odst. 1, § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., k čemuž se též váže 1x režijní paušál – ve výši , částka, , dle § 13, odst. 4, AT, ve znění účinném od , datum, , a konečně pak soud přiznal žalobci ještě i odměnu advokátky žalobce – ve výši , částka, , a to za 1x účast při jednání, konaném u podepsaného soudu dne , datum, , dle § 11, odst. 1, písm. g), ve spojení s § 8, odst. 1, § 7, AT, k čemuž se opět váže 1x režijní paušál, ve výši , částka, , dle § 13, odst. 4, AT, ve znění účinném od , datum, , takže, pokud jde o ony náklady právně nezastoupeného účastníka, tak ty zde činí částku v celkové výši , částka, , když možnost zohlednění DPH se zde ovšem nepoužije, i když žalobce, jakožto právnická osoba, zjevně je plátcem DPH, nicméně, dle ust. § 137, odst. 3, o. s. ř., se však DPH, v rámci výpočtu nákladů řízení, přiznává pouze taxativně vyjmenovaným subjektům, mezi něž ovšem žalobce, jakožto právnická osoba, která ve svém předmětu podnikání nemá zahrnutou činnost, spočívající v poskytování právních služeb, rozhodně nepatří. Dle zmíněného zákonného ustanovení se totiž, zjednodušeně řečeno, náhrada za DPH zohlední v nákladech řízení jen tehdy, když je zástupcem účastníka advokát anebo notář anebo patentový zástupce, či advokát, který je společníkem právnické osoby, zřízené za účelem výkonu advokacie, anebo advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta, což rozhodně není tento případ, a proto tedy soud nemohl žalobci, jakožto právně nezastoupenému účastníku, v oné prvé fázi tohoto řízení, DPH přiznat. Takto totiž rozhodoval v nedávné minulosti i Vrchní soud v Praze, a to ve svém usnesení – sp. zn.: , incidenční spisová značka, , v němž uvedl následující právní názory: „Odvolací soud se opakovaně vyjádřil k této otázce tak, že nezastoupenému účastníku v souvislosti s přiznáním paušální náhrady nákladů dle vyhlášky nelze přiznat tuto náhradu i s příslušnou DPH (srovnej např. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), přičemž navázal na rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž Krajský soud v , adresa, uvedl, že: „Dle § 137, odst. 1, o. s. ř. se podává, že náhrada za daň z přidané hodnoty náleží pod náklady řízení. V odstavci 3, téhož ustanovení, zákon jednoznačně a výslovně uvádí, kdy náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení. Je tomu v případech, kdy zástupcem je advokát (popř. notář a patentový zástupce v rozsahu svých oprávnění stanovených zvláštními právními předpisy). Jestliže občanský soudní řád výslovně stanoví, kdy pouze náleží náhrada za daň z přidané hodnoty k nákladům řízení, nelze rozšiřujícím výkladem dospět k závěru, že náhrada za daň z přidané hodnoty náleží k nákladům řízení i v jiných případech, jak se toho domáhá žalovaný. Kdyby zákonodárce chtěl přiřadit náhradu za daň z přidané hodnoty i k jiným případům, než pokud je zástupcem advokát, notář či patentový zástupce tak, jak je uvedeno v § 137 odst. 3 písm. a) až d) o. s. ř., učinil by tak v souladu s přijetím novely § 151 odst. 3 o. s. ř. účinné od , datum, . Touto novelou, ani nijak jinak, však do § 137 zasaženo nebylo.“19. Dále Vrchní soud, v souvislosti s problematikou přiznání DPH, a to advokátem, notářem či patentovým zástupcem nezastoupenému účastníku, judikoval, že: „Je tedy namístě závěr ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř., že nebyl-li žalovaný zastoupen a nedokládal výši hotových výdajů, přísluší mu paušální náhrada dle vyhlášky bez navýšení o DPH, neboť nahrazuje toliko hotové výdaje účastníka (např. cestovné, kancelářské potřeby, telefony, pořízení kopií apod.) či jeho zástupce (jenž není advokátem, notářem či patentovým zástupcem). Jinými slovy, není-li účastník řízení zastoupen advokátem, notářem či patentovým zástupcem, přísluší mu paušální náhrada jeho hotových výdajů a hotových výdajů podle § 151, odst. 3, o. s. ř. a § 2, vyhlášky č. 254/2015 Sb., bez navýšení o daň z přidané hodnoty“.

20. Specifikace nákladů žalobce, jakožto právně nezastoupeného účastníka řízení: V této souvislosti tedy soud konstatuje, že přiznal žalobci, za tu fázi řízení, kdy žalobce ještě nebyl zastoupen advokátkou, právo na náhradu nákladů tohoto řízení, v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, ze dne , datum, , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151, odst. 3, občanského soudního řádu a podle § 89a, exekučního řádu, dle níž , právnická osoba, stanoví, podle § 374a, písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 218/2011 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., a podle § 131, písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 139/2015 Sb., a jež upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137, odst. 2, občanského soudního řádu, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přičemž, dle ust. § 1, se, pro určení hodnoty sporu použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu (tedy vyhl. č. 177/1996 , právnická osoba, účely zmiňované vyhlášky se pak úkonem rozumí, zejména, písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, příprava účasti na jednání, a rovněž i účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny. Dle ust. § 2, výše zmiňované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, , činí, pro účely § 151, odst. 3, občanského soudního řádu, výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně, částku , částka, za každý úkon. Ve věcech výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, je-li vymáháno peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, , činí výše paušální náhrady za podání návrhu na zahájení řízení, částku , částka, . V případech takto neuvedených pak činí výše paušální náhrady, pro účely § 151, odst. 3, občanského soudního řádu, a pro účely § 89a, exekučního řádu, částku , částka, za každý úkon, což je právě tento případ, takže podepsaný soud, v souvislosti s odkazem na advokátní tarif (vyhl. č. 177/1996 Sb.), přiznal žalobci, za ony dva úkony (1x předžalobní výzva a 1x podání žalobního návrhu) po částce , částka, , a celkem tedy , částka, , jak již bylo řečeno výše. V této souvislosti ještě soud konstatuje, že žalobce však požadoval i cestovní náhrady, za účast jednatelky žalující společnosti na dvou soudních jednáních, konaných v této věci, při použití osobního motorového vozidla, nicméně, jednatelka žalující společnosti si však předem nevyžádala souhlas soudu s použitím motorového vozidla, a proto jí tedy soud tyto náhrady nepřiznal, když ani nebyl proveden (a natož pak navrhován) její účastnický výslech, a když tedy žalobce byl, na obou ústních jednáních, již právně zastoupen, takže tyto náklady se soudu jeví jako povýtce neekonomické, přičemž je nelze přiznat ani dle právních názorů, prezentovaných Vrchním soudem v Praze (viz výše – bod č. , hodnota, .), který výslovně uvedl, že ona paušální náhrada výdajů právně nezastoupeného účastníka „nahrazuje toliko hotové výdaje účastníka“ (a tedy rozhodně i cestovné).

21. K nákladům spojeným s uplatněním pohledávky: Totéž, co bylo uvedeno shora, pak platí i o dalších nárocích, uplatněných však až teprve po vyhlášení tohoto rozsudku, a to právní zástupkyní žalobce, spočívajících v tzv. nákladech spojených s uplatněním pohledávky, což je ovšem kategorie, kterou sice lze uplatnit, ovšem současně s podáním žalobního návrhu, když se jedná o částku ve výši , částka, , dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterou lze uplatnit mezi podnikateli, v souvislosti s vymáháním určité pohledávky, což by sice v tomto případě v úvahu mohlo přicházet, ale protože tento nárok žalobcem původně vůbec uplatněn nebyl, a tudíž nebyl ani soudem zpoplatněn, jelikož takto uplatněný nárok vždy podléhá poplatkové povinnosti, tak jako jistina každé pohledávky, a když se pak objevil až teprve v písemném vyčíslení nákladů tohoto řízení, a to spolu s již zmíněnými cestovními náhradami, pak tedy soud nemohl žalobci přiznat nejen ony cestovní náhrady, ale rovněž ani náklady spojené s uplatněním pohledávky, jež lze uplatnit dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU, ze dne , datum, , o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, kterážto Směrnice uložila tehdy členským státům EU povinnost zajistit, aby v případech, kdy se v obchodních vztazích dostane dlužník do prodlení se zaplacením pohledávky, musí obdržet částku alespoň , částka, . Aktuálně je tato Směrnice provedena ustanovením § 1972 a § 513, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, a dále ustanovením § 3, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to tak, že paušální náhrada nákladů, kterou má věřitel v obchodních vztazích za vymáhání pohledávky obdržet, je stanovena částkou , částka, . Tato položka však nemůže být součástí nákladů soudního řízení a rovněž ani příslušenstvím pohledávky. V tomto ohledu poukazuje podepsaný soud na Usnesení Ústavního soudu ČR, ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 562/15, kde je uvedeno, že: „Stěžovatelce lze sice dát za pravdu, že by jí paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky (ve výši , částka, ) zřejmě měla náležet, avšak vzhledem k tomu, že v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tento svůj nárok nikterak nerozvedla (podrobné vylíčení svého nároku učinila až v ústavní stížnosti), nelze se postupu Obvodního soudu pro , adresa, , který žalobu v této části zamítl pro absenci skutkových tvrzení, příliš podivovat.“ Z těchto důvodů je tedy podepsaný soud rovněž i toho názoru, že takové náklady je nutno uplatnit již v žalobním návrhu, přičemž onu poplatkovou povinnost, spojenou s již zmíněnými náklady na vymáhání pohledávky, opravdu nelze obcházet ani tím, že by bylo možno je zahrnout do kategorie nákladů řízení, či snad dokonce do kategorie příslušenství pohledávky, a proto tedy rozhodl podepsaný soud tak, jak je shora uvedeno.

22. Specifikace nákladů, souvisejících s právním zastoupením žalobce advokátkou: Pokud se jedná o úkony advokátky žalobce, tak ta pro žalobce, v rámci právního zastoupení, vykonala celkem pět úkonů právní služby, k čemuž se váží i dva režijní paušály, každý z nich po částce , částka, (s účinností do , datum, ), a též pak i tři režijní paušály, každý z nich po částce , částka, (s účinností od , datum, ), takže, včetně onoho soudního poplatku, jakož i včetně oněch nákladů právně nezastoupeného účastníka, přiznal soud žalobci, na náhradě nákladů tohoto řízení, celkem částku ve výši , částka, , a jelikož advokátka žalobce soudu doložila, že je plátcem DPH, tak proto tedy soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, ještě musel promítnout i tuto položku, a tedy položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokátky a z oněch paušálních náhrad jejích výdajů, což tak představuje částku ve výši , částka, , a v důsledku čehož tedy celkové náklady tohoto řízení představují onu částku v souhrnné výši , částka, .

23. O povinnosti žalovaného, uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, a to v celkové výši , částka, , k rukám právní zástupkyně žalobce, bylo rozhodnuto podle ust. § 149, odst. 1, o. s. ř.

24. Soud stanovil žalovanému, pro splnění jeho povinností, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (dle ust. § 160, odst. 1, o. s. ř.).