18 C 111/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství, <b>I. Manželství, které spolu uzavřeli [celé jméno manželky], rozená [příjmení], a [celé jméno manžela], dnem [datum], na adrese [adresa], a to před Městským úřadem Frenštát pod Radhoštěm, okres [okres], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manželé se domáhali, a to svým společným návrhem, doručeným ke zdejšímu soudu, dnem 24. 4. 2023, rozvodu tohoto svého manželství, a to s odůvodněním, že toto jejich manželství je již zcela nenapravitelně rozvráceno, a proto obnovení manželského soužití není možné, když oba manželé soudu zároveň sdělili i to, že případné obnovení manželského soužití, v tomto případě, již definitivně vylučují.

2. Soud provedl dokazování Oddacím listem, který byl vydán [stát. instituce], a z nějž soud zjistil, že k uzavření manželství obou účastníků došlo dnem 26. 8. 2021, a to před zmiňovaným úřadem.

3. Mezi oběma účastníky pak bylo nesporným to, že, z jejich manželství, se nenarodily žádné děti.

4. Podle § 755, odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též „obč. zák.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze-li již očekávat jeho obnovení.

5. Soud, v této souvislosti, konstatuje, že tedy bylo nutno, v rámci tohoto řízení, zkoumat příčiny rozvratu tohoto manželství, takže soud tyto příčiny zkoumal, když oba manželé, nakonec, učinili nesporným to, že zásadní příčinou rozvratu tohoto jejich manželství je rozdílnost jejich povah i zájmů, jež postupně vedla k jejich citovému odcizení, a což tak postupně vedlo i ke ztrátě vzájemné důvěry obou manželů, dále ke ztrátě vzájemné komunikace a rovněž pak i k ochlazení jejich vzájemné náklonnosti, vyvěrajícího z rozdílných názorů obou manželů na vedení domácnosti, jakož i na způsob trávení volného času, takže případné obnovení manželského soužití již nyní nikdo z obou manželů ani neočekává.

6. Pokud se ještě jedná o nezbytnost zkoumání toho, zda rozvod tohoto manželství není v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, či nezletilých dětí, a to ve smyslu § 755, odst. 2, písm. a) obč. zák., tak, v tomto ohledu, soud konstatuje, že těmito záležitostmi se soud již vůbec zaobírat nemusel, když žádné děti z tohoto manželství nevzešly.

7. Dle ust. § 384, odst. 2, zák. č. 292/2013 Sb. (z. ř. s.), platí, že podá-li návrh, na zahájení řízení, jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by řízení bylo zahájeno návrhem společným, což je právě tento případ.

8. Jak již bylo shora naznačeno, tak oba manželé s rozvodem souhlasili, a proto tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, předmětnému návrhu zcela vyhověl a manželství obou účastníků rozvedl.

9. Dle ust. § 395, zák. č. 292/2013 Sb. (z. ř. s.), platí, že bylo-li takovému společnému návrhu na rozvod (k němuž se i druhý manžel připojil) vyhověno, pak tedy, proti takovému rozhodnutí soudu, již není odvolání přípustné.

10. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23, z. ř. s., podle něhož účastníci řízení, o rozvod manželství, nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení.