18 C 165/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce , zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky , proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného , o zaplacení 9 443 490 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, s návrhem na to, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 443 490 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně, z částky 9 443 490 Kč, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se, vůči žalovanému, svým žalobním návrhem, doručeným ke zdejšímu soudu, domáhal zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu náhrady škody, která měla žalobci vzniknout tím, že žalovaný, jakožto banka, v níž měl žalobce zřízen svůj firemní účet, vyplatila shora uvedenou částku nepravému jednateli žalující společnosti, , jméno FO, , jenž byl tzv. „bílým koněm“, dle sdělení žalobce, a čímž tak došlo k faktickému odcizení takto vyplacených peněžních prostředků.

2. Žalovaný však se žalobou nesouhlasil a požadoval její zamítnutí, když tvrdil, že se žádného porušení zákonných předpisů, jakož ani interních bankovních předpisů, nedopustil a že dotyčné finanční prostředky byly vyplaceny tehdejšímu statutárnímu zástupci žalující společnosti, řádně zapsanému v obchodním rejstříku.

3. Podepsaný soud ve věci provedl dokazování řadou listinných důkazů, přičemž, na základě toho, soud zjistil níže popsané skutečnosti.

4. Soudem zjištěný skutkový stav: Soud má za nepochybné, že pravý jednatel žalující společnosti, , tituly před jménem, , jméno FO, , nabyl, dnem , datum, , na základě Smlouvy o převodu podílu, na společnosti , právnická osoba, . (zde žalobce), obchodní podíl v rozsahu 100 % na zmíněné společnosti (zjištěno z údajů, zachycených v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka č. , hodnota, ), když se , tituly před jménem, , jméno FO, současně stal i jednatelem zmíněné společnosti (konkrétně zjištěno z Notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v , Anonymizováno, , dále zjištěno ze Smlouvy o převodu podílu, uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., jako převádějícím, a , tituly před jménem, , jméno FO, , jakožto nabyvatelem, což je tedy Smlouva o převodu obchodního podílu, v obchodní společnosti , Anonymizováno, ., sídlem , adresa, , když tedy tato smlouva byla uzavřena dnem , datum, , a konečně pak zjištěno i z Úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka , Anonymizováno, , o oné obchodní firmě , Anonymizováno, , s tím, že tato obchodní firma, respektive, název této firmy, byl však vymazán z obchodního rejstříku a namísto toho bylo v obchodním rejstříku zapsáno obchodní jméno , Jméno žalobce, .). Až potud, o takto zjištěných skutečnostech, zde nebylo mezi účastníky sporu, nicméně, poté však došlo, jak se později ukázalo, k podvodnému jednání, když, na základě Smlouvy o převodu podílu, na uvedené společnosti , Jméno žalobce, ., v níž byl , tituly před jménem, , jméno FO, převodcem a shora zmíněný , jméno FO, nabyvatelem, uzavřené dnem , datum, , a když i na této smlouvě byl zachycen otisk razítka téhož notáře - , tituly před jménem, , právnická osoba, , a to rovněž ze dne , datum, , tak tato transakce, jak vyšlo později najevo, však byla padělána, resp., dotyčné listiny byly padělány, ač v době jejich vzniku byly akceptovány i Městským soudem v Praze, do jehož kompetence spadá i vedení obchodního rejstříku. Ještě před onou podvodnou transakcí však , tituly před jménem, , jméno FO, , a to dnem , datum, , založil u žalované banky podnikatelský účet, na jmenovanou , Anonymizováno, : , č. účtu, (zjištěno ze Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, s emblémem žalované banky , Anonymizováno, , když tehdy se jednalo o smlouvu, která se týkala bankovních služeb, pro společnost , Jméno žalobce, ., tehdy ještě zastoupené , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne , datum, , jakož zjištěno i z nesporných tvrzení obou účastníků). Následně ovšem došlo k tomu, že bylo zjištěno, že v obchodním rejstříku, v oné vložce č. , hodnota, , u Městského soudu v Praze, pak již najednou nebyl zapsán, jakožto jednatel i jakožto jediný společník jmenované , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , ale, že jakožto jediný společník i jednatel byl v obchodním rejstříku zapsán, namísto , tituly před jménem, , jméno FO, , právě onen , jméno FO, , dat. nar.: , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Tyto skutečnosti tehdy byly v obchodním rejstříku zapsány na základě nepravého rozhodnutí , tituly před jménem, , jméno FO, , na základě padělaného podpisu , tituly před jménem, , jméno FO, a rovněž i na základě zneužití úředního razítka shora zmíněného notáře - , tituly před jménem, , právnická osoba, (zjištěno z listiny, zachycující Rozhodnutí jediného společníka - , jméno FO, , ze dne , datum, , tehdy jediného společníka společnosti , Jméno žalobce, ., dále zjištěno i z listiny, s emblémem , tituly před jménem, , právnická osoba, , notáře v Praze, s názvem věci: Žádost o součinnost – zneužití úředního razítka notáře - , tituly před jménem, , právnická osoba, , s označením , Anonymizováno, , a jednalo se tedy o dopis, adresovaný , právnická osoba, , ze dne , datum, , ze strany notáře – , tituly před jménem, , právnická osoba, ), což jsou všechno skutečnosti, které ovšem vyšly najevo až teprve později. V souvislosti s dotčeným převodem podílu, na , jméno FO, , bylo, dnem , datum, , zaměstnancem žalovaného, , tituly před jménem, , jméno FO, , zřízeno , jméno FO, , jakožto tehdy v obchodním rejstříku zapsanému jednateli společnosti , Anonymizováno, , internetové bankovnictví, a to ke shora zmíněnému firemnímu účtu, když týmž dnem vybral , jméno FO, , opět z téhož bankovního účtu, v hotovosti, částku 9 443 490 Kč (zjištěno i z nesporných tvrzení účastníků). Tuto transakci tudíž považoval žalobce za podezřelou, když tvrdil, že žalovaný, jakožto banka, však nepodnikl takové kroky, jímž by takto vzniklé škodě mohlo být zabráněno, nicméně, za dané situace byl žalované bance předložen tehdy platný výpis z obchodního rejstříku a rovněž i usnesení Městského soudu v Praze, kteréžto usnesení bylo vydáno pod značkou , Anonymizováno, , a to s právní mocí, vyznačenou ke dni , datum, , s tím, že tato listina byla vydána dnem , datum, , s tím, že se zde zapisuje, jakožto statutární orgán zmiňované společnosti , Jméno žalobce, ., , jméno FO, , a to namísto vymazávané osoby - , tituly před jménem, , jméno FO, (zjištěno z usnesení Městského soudu v Praze , Anonymizováno, ). Poté se ovšem celým tímto případem začala zabývat Policie ČR, která kontaktovala jak shora zmíněného notáře – , tituly před jménem, , právnická osoba, , tak i žalovaného a rovněž i již několikrát zmíněného , jméno FO, (zjištěno z listiny, s emblémem , Anonymizováno, , obsahující tehdejší odpověď banky, adresovanou , právnická osoba, , s názvem věci: Odpověď na výzvu k součinnosti třetích osob, a jednalo se tedy o dispoziční oprávnění k předmětnému účtu, kde tehdy toto oprávnění svědčilo , jméno FO, a , jméno FO, , a též pak zjištěno i z listiny, zachycující Úřední záznam, s emblémem , právnická osoba, , Krajské ředitelství Policie , Anonymizováno, kraje, kde tehdy podává vysvětlení , jméno FO, , který je zde sice označen jakožto majitel společnosti , Jméno žalobce, .)., nicméně, celá tato záležitost však měla i trestně právní konsekvence, což vyústilo v rozsudek Krajského soudu v , adresa, , jenž se týkal právě obžalovaného , jméno FO, , č. j. , spisová značka, , s tím, že tento rozsudek byl vydán dnem , datum, . Do spisu pak byly založeny ještě i další listiny, jež se právě týkaly snahy , tituly před jménem, , jméno FO, o ochranu jeho práv, v souvislosti s obnovením jeho zápisu do obchodního rejstříku, jakožto pravého jednatele i společníka obchodní společnosti , Anonymizováno, , což ovšem, pro meritum této věci, nemá až tak velký význam, když nejdůležitější okolností zde tedy zůstalo to, zda žalovaný, jakožto banka, opravdu nese odpovědnost za takto vzniklou škodu a zda tehdy skutečně byly učiněny veškeré kroky, ze strany žalovaného, směřující k eliminaci jakýchkoliv škod, zvláště když žalobce, v této souvislosti, žehral na to, že nikoliv.

5. Rozbor soudem zjištěného skutkového stavu: Předmětem sporu mezi účastníky se tedy stal nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky, kterou žalobce kvalifikoval jakožto škodu, kterou mu měl způsobit žalovaný, jakožto bankovní ústav, jenž vlastně, dle tvrzení žalobce, zanedbal svou prevenční povinnost. Přitom je však nutno podotknout, že i sám žalobce, od samého počátku tohoto sporu, vždy uváděl, že právě onoho dne , datum, došlo k zápisu nového jednatele, , jméno FO, , do obchodního rejstříku (jako den vzniku funkce nového jednatele – , jméno FO, – bylo uvedeno datum , datum, ) a současně i jako jediného společníka, společnosti , Jméno žalobce, , IČO: , IČO žalobce, , sídlem , adresa, , , adresa, . Dle zápisu v obchodním rejstříku tehdy byl, zcela nesporně, ke dni , datum, , jediným společníkem i jednatelem žalující společnosti , jméno FO, , dat. nar. , datum, , bytem č. p. , Anonymizováno, , , adresa, (viz Úplný výpis z obchodního rejstříku). Banka (zde žalovaný) tedy, při přiřazení dispozic k účtu žalobce - č. , č. účtu, , tehdy zjevně musel vycházet z aktuálního zápisu ve veřejném rejstříku, v němž figuroval právě , jméno FO, .

6. Shrnutí způsobu jednání žalovaného, jakožto bankovního domu: Žalovaná banka tehdy zjevně jednala v důvěře v zápis ve veřejném rejstříku, když řádně zapsanému jednateli společnosti , Anonymizováno, , , jméno FO, , vyplatila požadovanou částku, takže není vůbec zřejmé, co tedy vlastně měl žalovaný, konkrétně, podniknout, zvláště když zde platí i zásada důvěry ve veřejný zápis, v obchodním rejstříku, přičemž v dané době zde bylo k dispozici ono pravomocné usnesení Městského soudu v Praze, o zápisu osoby , jméno FO, , jehož žalobce nazýval oním „bílým koněm“, do obchodního rejstříku, takže tehdy banka rozhodně neměla, a ani nemohla mít, jakékoliv důvody k pochybnostem, ohledně osoby, která byla v rozhodnou dobu oprávněna za žalobce jednat. Před přiřazením dispozic k dotyčnému bankovnímu účtu zjevně došlo k provedení fyzické identifikace nového jednatele a jediného společníka, dle občanského průkazu, což ostatně ani sám žalobce nikdy nezpochybnil. A pokud tedy žalobce opakovaně tvrdil, že zde byly určité podezřelé okolnosti, když v ten samý den bylo , jméno FO, zřízeno internetové bankovnictví a též pak mu byl vydán v hotovosti i onen, shora uvedený, finanční obnos, tak si lze ovšem jen stěží představit, co by, tedy konkrétně, měl bankovní dům učinit, aby nemusel dotyčné peněžní prostředky vyplatit. Jen stěží by bylo možno si představit, např., to, že by pracovníci banky měli zavolat Policii a sdělit onomu novému disponentovi, že mu peníze nemohou být vydány, protože se, např., chová podezřele, apod., což, už samo o sobě, vyznívá jakožto poněkud nepodařená komedie, která je v praxi nerealizovatelná. , adresa, disponent ohlásil výběr prostředků dopředu, což tvrdil žalovaný a žalobce to, ostatně, vůbec nikterak nepopíral, pouze spekuloval o jakémsi spiknutí, jehož aktéry snad měl být, kromě jmenovaného , jméno FO, , i onen, již shora zmíněný, pracovník banky, , tituly před jménem, , jméno FO, a dokonce pak i jeho matka, kteréžto osoby žalobce navrhoval vyslechnout jakožto svědky, ale, jejichž svědecké výslechy soud, a to pro zcela zjevnou nadbytečnost, již neprovedl, když si lze opravdu jen stěží představit, že by se tyto osoby, jen tak, samy, z vlastní vůle, k něčemu skutečně nekalému přiznaly, a i kdyby tomu opravdu tak bylo, tak je to vlastně nepodstatné, když ony podezřelé okolnosti, ohledně padělání podpisů i ohledně zneužití notářova razítka, vyvřely na povrch až teprve později, nikoliv ovšem v den realizovaného výběru finanční hotovosti z předmětného bankovního účtu. V době předmětné transakce, spočívající ve výběru oné finanční hotovosti, a to právě s ohledem na to, že se tehdy jednalo o jediného společníka a jednatele společnosti, řádně zapsaného v obchodním rejstříku (, jméno FO, ), nemohl mít žalovaný vlastně ani žádný pádný důvod k tomu, že by bylo možno považovat takový výběr za podezřelou okolnost, když zde evidentně tehdy chyběly jakékoliv indicie, naznačující, že by tehdy za žalobce mohla jednat neoprávněná osoba, anebo že by byly předmětné transakce spojeny s legalizací výnosů z trestné činnosti či dokonce s financováním terorismu, zvláště když ke zpochybnění zápisu v obchodním rejstříku došlo až teprve poté, co předmětné transakce proběhly, a, ostatně, ani sám žalobce, v rámci svého žalobního návrhu, nebyl schopen jakkoliv uchopitelným způsobem definovat to, co tedy, v době předmětných transakcí, vlastně měl žalovaný konkrétně podniknout. Koneckonců, ani sám žalobce, v tomto ohledu, tedy nebyl schopen, zcela jednoznačným způsobem, definovat konkrétní kroky, které měl žalovaný podniknout, když žalobce též nebyl schopen, jakkoliv konkrétně, definovat ani způsob či formu takového jednání, jak by tehdy banka mohla odmítnout dotyčné transakce provést a oprávněné osobě (tehdy zjevně oprávněné osobě, zapsané v obchodním rejstříku) požadované peníze, k čemuž zde existovalo dispoziční právo takové osoby, nevyplatit.

7. Právní hodnocení skutkového stavu (dle AML zákona): AML zákon, tedy zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, platí jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby, když přesně vymezuje osoby i situace, na které, a kdy, se jeho ustanovení vztahují a uplatňují. V zákoně jsou také popsány správné postupy povinných osob a případné sankce za nedodržení jejich povinností. Je třeba mít na však paměti i to, že, kromě AML zákona, má Česká republika ve své sbírce zákonů zahrnut také právní předpis č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, což se ovšem na bankovní transakce, i na výběry peněz v hotovosti, nevztahuje. Předmětná zákonná úprava stanoví hranici (konkrétní částku), nad kterou již není možné platit v hotovosti, což však zjevně není tento případ. To, co přesně se tedy myslí „podezřelým obchodem“, upravuje ust. \l "unit-234" \t "_blank"§ 4, odst. 1 a 2, AML zákona. Tento pojem je zde definován jako „obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu“. V tomto ohledu je však třeba konstatovat, že nic z této definice nelze pro tento, zdejším soudem projednávaný, spor použít. Výpisem z obchodního rejstříku, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vedeném u Městského soudu v Praze, který předložil soudu též i sám žalobce, bylo totiž prokázáno, že , jméno FO, byl, s účinností od , datum, , zapsán jakožto jednatel (a též i jako jediný společník) společnosti , právnická osoba, ., takže žalovaný, při přiřazení dispozic novému společníkovi a jednateli žalobce (, Anonymizováno, ) a při realizaci uvedených transakcí z firemního účtu , Anonymizováno, , se nemohl dopustit porušení svých povinností dle AML zákona, a proto tedy, z tohoto důvodu, žalovaný ani nemůže za vzniklou újmu žalobci odpovídat. V této souvislosti je též nutno poukázat i na to, že, podle § 1, AML zákona, mají opatření podle uvedeného zákona (a související práva a povinnosti osob) za účel „zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání“. To potvrzuje i důvodová zpráva k AML zákonu, z níž vyplývá, že: „Smysl a účel těchto opatření lze shrnout do dvou základních bodů: - zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci příjmů z trestné činnosti a financování terorismu, - uchování stop po přesunech majetku, včetně záznamu o tom, od koho, prostřednictvím koho a ke komu, se tyto prostředky přemisťovaly.“ Zmíněný AML zákon tedy chrání pouze veřejný zájem, spočívající v prevenci tzv. „praní špinavých peněz a potírání terorismu“, takže tento zákon nemůže být, ve vztahu k individuálním osobám, poškozeným trestnou činností, tzv. ochrannou normou, a to ve smyslu ust. § 2910, věty druhé, o. z. (zákona č. 89/2012 Sb.), dle níž platí, že: „Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“. A jelikož AML zákon tedy není, ve vztahu k individuálním osobám, poškozeným trestnou činností, onou ochrannou normou, pak tento závěr byl potvrzen i rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR (viz sp. zn.: 23 Cdo 3320/2020 - ze dne 30. 08. 2021 a viz č. j.: 25 Cdo 418/2022-474, ze dne 17. 5. 2022), když, s tímto názorem, se pak rovněž ztotožnil i Ústavní soud České republiky (viz rozhodnutí - III. ÚS 2338/22, ze dne 30. 5. 2023).

8. Právní hodnocení skutkového stavu – dle zák. č. 89/2012 Sb. („o. z.“): I v případě, že by bylo zjištěno, že by se žalovaný dopustil či mohl dopustit porušení povinností, uložených AML zákonem, tak ani v takovém případě by zde však zjevně nebyly splněny předpoklady pro odpovědnost za škodu dle ustanovení § 2910, o. z., a i když žalobce tvrdil, že porušením povinností dle AML zákona vznikla žalovanému povinnost nahradit žalobci škodu v souladu s ustanovením § 2910, o. z., tak ani s tímto názorem se však nelze ztotožnit, jelikož, v tomto konkrétním případě, dle názoru soudu, opravdu nedošlo k zásahu do absolutního práva žalobce.

9. Podle ust. § 2910, o. z., platí, že: „Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost, stanovenou zákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“10. Dle první věty výše uvedeného zákonného ustanovení nahradí škůdce poškozenému škodu, kterou způsobil zaviněným porušením zákonné povinnosti, kterým zasáhl do absolutního práva poškozeného.

11. Dle názoru podepsaného soudu zde, v této souvislosti, tedy byla velmi přiléhavá argumentace žalovaného, předestřená s ohledem na obsah rozhodnutí Ústavního soudu - III. ÚS 2338/2022 - ze dne 30. 5. 2023, když se zde jedná o problematiku absolutních majetkových práv a o problematiku peněžité pohledávky, přičemž, v této souvislosti, je nutno poukázat na právní větu, dle níž „peněžitá pohledávka není absolutním právem ve smyslu § 2910, věty první, občanského zákoníku“, což je tedy takto definováno i dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydaného pod sp. zn. 23 CDo 3320/2020, ze dne 30. 8. 2021.

12. V projednávané věci ovšem, dle názoru podepsaného soudu, k zásahu do absolutního práva žalobce skutečně nedošlo, ze strany žalovaného, neboť snížení majetku nepředstavuje, jaksi automaticky, zásah do vlastnického práva (viz i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – sp. zn.: 25 Cdo 535/2018). V tomto ohledu se tedy podepsaný soud ztotožnil s názorem, předestřeným ze strany žalovaného, a to v tom smyslu, že absolutní ochrana ovšem není poskytována pohledávkám, neboť se jedná o tzv. relativní práva. Přitom je nepochybné, že finanční prostředky na bankovním účtu jsou pohledávkou majitele účtu vůči bance, a tedy rovněž pouze relativním právem (viz i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – sp. zn.: 28 Cdo 3823/2015).

13. Ve shora popsaných souvislostech se tedy soud ztotožnil s názorem žalovaného, který poukazoval na to, že, v případě pohledávek, které vyplývají ze zůstatků na bankovních účtech, skutečně nejde o absolutní právo, jak výslovně judikoval Nejvyšší soud ČR -viz rozhodnutí – sp. zn.: 23 Cdo 3320/2020, ze dne 30. 8. 2021 (viz výše – bod č. 11.), ve kterém dovodil, že peněžitá pohledávka není absolutním právem ve smyslu ust. § 2910, věty první, o. z., když tento svůj závěr potvrdil Nejvyšší soud ČR znovu i ve svém dalším rozhodnutí - č. j. 25 Cdo 418/2022-474, ze dne 17. 5. 2022. Nadto poukazoval žalovaný i na shodné názory, vyslovené Ústavním soudem České republiky - v rozhodnutí III. ÚS 2338/22, ze dne 30. 5. 2023 (rovněž viz výše – bod č. 11.), kteréžto názory sdílí též i podepsaný soud.

14. Závěrečné shrnutí: V projednávané věci tedy žalobce utrpěl tzv. ryzí ekonomickou újmu, a to ve smyslu ustanovení § 2952, o. z., která se však, podle ust. § 2910, věty první, o. z., nenahrazuje, když zde nebylo prokázáno vlastní zavinění na straně žalovaného. Takové zavinění by, např., mohlo spočívat v tom, že by dotyčné bankovní transakce byly provedeny i přesto, že by bance byl předložen výpis z obchodního rejstříku s takovými údaji, které by byly v rozporu s údaji o té osobě, která výběr peněz v hotovosti, a případně i provedení jiných bankovních transakcí, požadovala. Zde však k ničemu takovému zjevně nedošlo. A protože AML zákon nemá, ve vztahu k ust. § 2910, věta druhá, o. z., povahu ochranné normy, tak proto zde tedy nejsou splněny ani předpoklady pro náhradu škody, vyžadované ustanovením § 2910, o. z., a v důsledku čehož tedy podepsanému soudu opravdu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.

15. V rámci tohoto řízení tedy nevyšly najevo takové skutečnosti, jež by mohly jakkoliv zpochybnit jednoznačný závěr podepsaného soudu o tom, že žalovaný nemůže být odpovědný za vzniklou škodu, takže argumentace, předestřená ze strany žalobce, mnohdy až poněkud i spekulativní, leč poněkud neurčité, až i prakticky neuchopitelné, povahy, tudíž opravdu není s to jakkoliv spolehlivě odůvodnit možnost případného vyhovění žalobě.

16. O nákladech tohoto řízení pak rozhodl podepsaný soud tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení nemá, když žalobce nebyl v tomto sporu úspěšným, a i když by, podle ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., mohl tyto náklady požadovat procesně úspěšný žalovaný, tak ten, ovšem, a to při jednání, konaném dne , datum, , zdejšímu soudu sdělil, že žádné náklady tohoto řízení nepožaduje, a proto tedy rozhodl podepsaný soud tak, jak je shora uvedeno.