18 C 216/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedou senátu JUDr. Ladislavem Nevole, jako samosoudcem, v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce , zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce , proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného , zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta , o zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení, z částky , částka, , ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, 00 % ročně, od , datum, až do zaplacení, a dále je žalovaný povinen zaplatit žalobci i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení, částku ve výši , částka, , a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se, vůči žalovanému, svým žalobním návrhem, podaným ke zdejšímu soudu, dnem , datum, , domáhal, zcela původně, zaplacení částky ve výši , částka, , spolu s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené ceny za dílo – za dodání trafostanice i za její připojení.

2. Následně však, a to svým podáním ze dne , datum, , došlým zdejšímu soudu dnem , datum, , žalobce soudu sdělil, že svou žalobu bere v částečném rozsahu zpět, a tedy o částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to ve výši , Anonymizováno, ,00 % ročně, z uvedené částky, od , datum, do , datum, , když žalovaný se žalobcem mezitím uzavřel Dohodu o narovnání, na základě níž tedy žalovaný žalobci, dnem , datum, , uhradil onu částku , částka, , a proto tedy podepsaný soud toto řízení, dle ust. § 96, odst. 2, o. s. ř., v uvedeném rozsahu, zastavil.

3. Předmětem žaloby se tak stala již jen částka ve výši , částka, , jakož i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, z částky , částka, , od , datum, do zaplacení, dále i nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a rovněž i nárok na zaplacení nákladů řízení.

4. Dále je však nutno poukázat i na to, že naopak žalovaný, v rámci své obrany proti žalobě, jíž bylo původně vyhověno elektronickým platebním rozkazem, vůči němuž žalovaný podal svůj včasný odpor, uplatnil vůči žalobci zase nárok na náhradu škody, a to právě ve výši , částka, , údajně vzniklé prodlením se zhotovením dotyčného díla, spočívajícího v dodání a též i v instalaci objednané trafostanice, a v důsledku čehož tak žalovaný hodlal započíst tuto škodu vůči onomu původně uplatněnému nároku ze strany žalobce. Kromě toho však žalovaný tvrdil i to, že dotyčné dílo mu doposud předáno nebylo, a proto tedy, vlastně, žalobci nárok na jeho zaplacení nevzniknul.

5. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však právní zástupce žalovaného nedostavil, a proto tedy soud tedy tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalované strany, s tím, že soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, jimiž byly tyto listiny: faktura, daňový doklad - číslo , hodnota, , což je tedy faktura, která byla vystavena na částku , částka, , z čehož tedy značná část již byla žalovaným uhrazena, dále pak se jednalo o upomínku k uvedené faktuře, s tím, že se tedy jednalo o upomínku k zaplacení částky , částka, , včetně přiložené doručenky - do datové schránky, a dále pak soud doplnil dokazování ještě i další upomínkou, téhož obsahu, která byla zaslána žalovanému doporučenou poštou, a dále pak soud doplnil dokazování i objednávkou číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což tedy byla objednávka, která se týkala objednání i připojení oné trafostanice, s tím, že pak ještě soud doplnil dokazování i podací stvrzenkou, k oné upomínce, která byla zaslána straně žalované doporučenou poštou. Na zmíněné upomínky žalovaný nereagoval a, koneckonců, to ani netvrdil.

6. Dále soud konstatuje, že soudu byla předložena, ze strany žalobce, též i ona Dohoda o narovnání, z níž tedy vyplývá, že částka ve výši , částka, byla ze strany žalovaného již uhrazena.

7. Dále soud konstatuje, že doplnil dokazování též i listinou, zachycující Protokol o předání a převzetí díla, s tím, že se jednalo o Protokol ze dne , datum, , v souvislosti s čímž tak bylo vyvráceno ono, poněkud účelové, tvrzení žalovaného, předestřené ohledně toho, že dotyčné dílo doposud žalovanému předáno nebylo, když tento Protokol za žalovaného, jakožto objednatele, podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, , statutární zástupce žalovaného, a to právě dne , datum, , s tím, že z této listiny rovněž vyplývá i to, že téhož dne došlo i k předání klíčů, od dotyčné trafostanice.

8. Jak již tedy bylo naznačeno výše, tak strana žalovaná ve věci podala odpor, proti původně vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, s tím, že, dle názoru soudu, ta obranná tvrzení, která byla v dotyčném odporu předestřena, jsou ovšem poněkud vágní a rovněž i vnitřně rozporná, jelikož strana žalovaná sice tvrdila, že tedy zde vznikly, v důsledku jednání strany žalující, na straně žalované jakési škody, které však vůbec nebyly nikterak vyčísleny, a též ani specifikovány, a rovněž z tohoto vyjádření nevyplývá ani doložení existence příčinné souvislosti, mezi jednáním žalobce a takto vzniklou, údajnou, a dle strany žalované tedy tvrzenou, škodou, s tím, že soud opakovaně konstatuje, že právní zástupce žalovaného se k uvedenému ústnímu jednání, konanému u podepsaného soudu, dne , datum, , nedostavil, takže, v této souvislosti, jej soud ani nemohl poučit, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., a vyzvat jej k doplnění obranných tvrzení a též i k označení případných důkazních návrhů, a to v návaznosti na prokázání existence oné tvrzené škody, která měla straně žalované vzniknout.

9. Dále ještě soud konstatuje, že s ohledem na podpis oné Dohody o narovnání, se tedy spornou částkou stala již jen ona částka ve výši , částka, , spolu s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení, a dále i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , s tím, že pokud by tato částka měla představovat výši oné tvrzené škody, pak tedy soud hodlal stranu žalovanou poučit, dle shora zmíněného zákonného ustanovení, o tom, že předpokladem pro úspěšnost těchto obranných tvrzení je to, aby strana žalovaná tato svá obranná tvrzení přiléhavě doplnila, aby i označila k nim přiléhavé důkazní návrhy a aby tedy prokázala, že skutečně disponuje započitatelnou pohledávkou, a tedy pohledávkou, která je způsobilá k započtení, ve smyslu § 1987, občanského zákoníku, a to vůči nárokům, uplatněným ze strany žalobce, s tím, že na straně žalované by též bylo nezbytné prokázat i existenci oné příčinné souvislosti, mezi jednáním žalobce a vznikem oné údajné škody, která tedy měla být straně žalované způsobena, k čemuž ovšem naprosto chyběla jakákoliv konkrétní obranná tvrzení, spočívající v tom, které konkrétní, ať již zákonné či smluvní, povinnosti strana žalující měla porušit a jakým konkrétním způsobem tedy k takové škodě došlo.

10. Soud tedy hodlal, jak již bylo naznačeno výše, především, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., poučit žalovaného, a to v souvislosti s možností prokázat takto údajně vzniklou, resp., způsobenou, škodu, nicméně, možnost prokázat shora naznačené skutečnosti však žalovaná strana nikterak nevyužila, jelikož, jak již bylo řečeno výše, tak zástupce žalovaného se k soudu vůbec nedostavil, takže soud opravdu nemohl žalovanou stranu patřičně poučit a vyzvat ji k označení přiléhavých důkazních návrhů, za účelem prokázání shora zmiňovaných skutečností, a v důsledku čehož tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a rovněž ani břemeno důkazní, ohledně zmíněné škody, když, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu, pro případ, že skutková tvrzení či důkazní návrhy jsou neúplné. Následky, spojené s neunesením důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06).

11. Při ústním jednání, konaném u podepsaného soudu dne , datum, , žalobce navíc soudu předložil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne , datum, , z nějž vyplynulo jak předání onoho díla (trafostanice) bez konstatovaných závad, tak i předání klíčů od dotyčné trafostanice. A jelikož žalovaný se vlastně k dané věci relevantně nevyjádřil, pak tedy relevantní skutečností je právě onen Protokol, ze dne , datum, .

12. Takto uplatněná relevantní skutečnost nepochybně měla celkem podstatný vliv na rozhodnutí ve věci samé, a proto tedy soud nemohl přistoupit k případnému odročení zmíněného jednání, aby si případně vyžádal stanovisko žalovaného k dotyčnému Protokolu, zvláště když právní zástupce žalovaného se ze své neúčasti na zmíněném jednání ani neomluvil a rovněž ani nepožádal o jeho odročení, a proto tedy soud danou věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., neboť případné odročování zmíněného ústního jednání by představovalo zcela nepatřičnou ingerenci do zásady procesní ekonomie, když podepsaný soud je též i toho názoru, že, v nepřítomnosti účastníka, či jeho právního zástupce, opravdu nelze takového účastníka, v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., jaksi „na dálku“, poučovat a vyzývat k doplnění tvrzení i k předložení návrhů na doplnění dokazování.

13. Na základě provedeného dokazování tedy soud učinil závěr o skutkovém stavu takto: Mezi oběma stranami došlo k uzavření smlouvy o dílo, když žalovaný si u žalobce, a to na základě objednávky č. , IBAN, , pod označením , Anonymizováno, (trafostanice, připojení VN, NN) objednal dodání i připojení trafostanice. Cena za takto objednané dílo byla zmíněnou objednávkou stanovena na částku ve výši , částka, , bez DPH (zjištěno z objednávky číslo , IBAN, - ze dne , datum, ). Žalobce následně předmětné dílo řádně provedl a dne , datum, vystavil, na základě uvedené objednávky, žalovanému onu fakturu č. , hodnota, – daňový doklad, s datem splatnosti dne , datum, , znějící na částku ve výši , částka, (zjištěno z faktury číslo , hodnota, , ze dne , datum, a z doručenky datové zprávy). Z uvedené faktury též vyplynulo i to, že žalobce poskytnul žalovanému dokonce i slevu, ve výši , Anonymizováno, %, z původně sjednané ceny, což tak představovalo částku ve výši , částka, , kteroužto částku tedy žalobce žalovanému vůbec neúčtoval. Žalovaný však tuto fakturu, ve lhůtě její splatnosti, vůbec neproplatil, a proto žalobce žalovanému zaslal dvě upomínky, jednu ze dne , datum, a další ze dne , datum, (zjištěno z obou upomínek, z nichž prvá byla žalovanému doručena do jeho datové schránky a druhá pak byla odeslána doporučenou poštou – zjištěno z doručenky datové zprávy - ze dne , datum, a dále pak i z Podacího lístku - ze dne , datum, ). Jak již bylo řečeno výše, tak žalovaný předmětné dílo převzal, včetně klíčů, a to bez závad, a to na základě Protokolu ze dne , datum, . Tuto listinu, resp., její pravost i autenticitu, žalovaný navíc nikterak nezpochybňoval.

14. Po právní stránce posoudil soud takto zjištěný skutkový stav následovně: Obě strany spolu uzavřely, jak již bylo řečeno výše, smlouvu o dílo a dohodly se i na ceně díla, spočívajícího v dodání i v instalaci trafostanice. Smlouva o dílo je, i dle všeobecného povědomí, právní dohodou, v níž se zhotovitel zavazuje provést pro objednatele určitou činnost či zhotovit věc (dílo) na svůj náklad a nebezpečí, zatímco objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit sjednanou cenu. Klíčové je zde to, že se jedná o výsledek práce, nikoli však o pracovní poměr. Smlouva o dílo nemusí mít písemnou formu, takže, v tomto konkrétním případě, se tedy zhotovitel (žalobce) zavázal na svůj náklad a na své nebezpečí provést pro objednatele (žalovaného) dílo, spočívající v dodání a instalaci trafostanice, a to na základě shora zmíněné objednávky, zatínco objednatel se zavázal dílo převzít a zaplatit jeho sjednanou cenu (dle ust. § 2586, odst. 1, občanského zákoníku – zák. č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“).

15. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále též údržba, oprava anebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem (dle ust. § 2587, o. z.).

16. Cena díle může být určena pevnou částkou, odkazem na rozpočet nebo i odhadem (dle ust. § 2586, odst. 2, o. z.).

17. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (dle ust. § 2604, o. z.), s tím, že dílo je dokončeno i tehdy, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

18. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami anebo bez výhrad (dle ust. § 2605, odst. 1, o. z.).

19. Závěr: Pokud dílo neodpovídá smlouvě, má vadu (dle ust. § 2615, odst. 1, o. z.). Žalovaný však žádné konkrétní vady předmětného díla nespecifikoval, když dílo převzal bez výhrad, ale pouze následně tvrdil, že mu v souvislosti s činností žalobce vznikla jakási škoda, kterou se však žalovaný ani neobtěžoval jakkoliv doložit. A i když částečná úhrada faktury může znamenat uznání dluhu (tzv. konkludentní uznání), tak taková premisa však platí pouze za předpokladu, že z daných okolností vyplývá to, že dlužník tímto částečným plněním uznává i zbytek dluhu, což se ovšem v tomto konkrétním případě nepoužije, a to s ohledem na onu spornou částku ve výši , částka, , kterou žalovaný sice prezentoval jakožto způsobenou škodu, ale jejíž konkrétní výši, jakož ani příčinnou souvislost, mezi jednáním žalobce a onou, údajně vzniklou, škodou, však žalovaný neprokázal, a tak proto tedy podepsaný soud rozhodnul tak, jak je shora uvedeno.

20. Žalovaný, s ohledem na to, že neprokázal existenci své pohledávky, jež by byla způsobilá k započtení, a to ve smyslu ust. § 1987, o. z., se tím tak ocitnul v prodlení, ve smyslu § 1968, o. z., takže žalobce má, dle ust. § 1970, o. z., i právo na zaplacení úroku z prodlení, z oné dlužné částky, jež zůstala předmětem tohoto sporu, po onom částečném zpět vzetí žaloby, a to v zákonné výši, jež je stanovena v ust. § 2, vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění.

21. Pokud jde ještě o ony náklady spojené s uplatněním pohledávky, které soud žalobci rovněž přiznal, a to ve výši , částka, , tak dle ust. § 1972, o. z., platí, že: „Ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.“ Ustanovení § 1963, o. z., upravuje vzájemné závazky podnikatelů s povinností dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu a závazky mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, je-li obsahem závazku povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu veřejnému zadavateli. Výši takto stanovených nákladů, spojených s uplatněním pohledávky, určuje rovněž již zmíněné nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které, v ust. § 3, stanoví, že „Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky , částka, .“ Z tohoto důvodu tedy podepsaný soud rozhodnul tak, jak je shora uvedeno.

22. K nákladům řízení: O náhradě nákladů tohoto řízení rozhodl soud podle § 142, odst. 1, o. s. ř., když žalobce byl v tomto řízení, a to v rozsahu po onom částečném zpět vzetí žaloby, zcela úspěšným, a to ve spojení s ust. § 146, odst. 2, o. s. ř., jelikož to byl právě shora jmenovaný žalovaný, kdo, svou platbou, provedenou ovšem až teprve po podání zjevně důvodného žalobního návrhu, tak, vlastně, zavinil, že toto řízení muselo být ve shora uvedeném rozsahu zastaveno (viz ust. § 146, odst. 2, o. s. ř.), přičemž žalobci tak vznikly náklady tohoto řízení, a to v celkové výši , částka, , představující tu část soudního poplatku, ve výši , částka, , kterou soud, a to s ohledem na ustanovení § 10, odst. 3, zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, již nemohl, v souvislosti s oním částečným zpět vzetím žaloby, žalobci vrátit, a dále pak soud přiznal žalobci ještě i další náklady, když žalobce v tomto sporu nebyl zastoupen advokátem, a tedy náklady právně (advokátem) nezastoupeného účastníka, dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, ze dne , datum, , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151, odst. 3, občanského soudního řádu a podle § 89a, exekučního řádu, dle níž , právnická osoba, stanoví, podle § 374a, písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 218/2011 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., a podle § 131 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 139/2015 Sb., a jež upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137, odst. 2, občanského soudního řádu, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přičemž, dle ust. § 1, se, pro určení hodnoty sporu použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu (tedy vyhl. č. 177/1996 , právnická osoba, účely zmiňované vyhlášky se pak úkonem rozumí, zejména, písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, příprava účasti na jednání, a rovněž i účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny. Dle ust. § 2, výše zmiňované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, , činí, pro účely § 151, odst. 3, občanského soudního řádu, výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně, částku , částka, za každý úkon. Ve věcech výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, je-li vymáháno peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, , činí výše paušální náhrady za podání návrhu na zahájení řízení, částku , částka, . V případech takto neuvedených pak činí výše paušální náhrady, pro účely § 151, odst. 3, občanského soudního řádu, a pro účely § 89a, exekučního řádu, částku , částka, za každý úkon, což je právě tento případ, takže podepsaný soud, v souvislosti s odkazem na advokátní tarif (vyhl. č. 177/1996 Sb.), přiznal žalobci, za čtyři úkony (1x příprava účasti na ústní jednání ve věci, které se konalo dne , datum, , dále 1x písemné podání – žalobní návrh, dále 1x výzva ke splnění dluhu a rovněž i 1x účast na jednání před soudem – dne , datum, ), po částce , částka, , celkem tedy , částka, , takže, celkem, soud žalobci přiznal, na náhradě nákladů tohoto řízení, částku ve výši , částka, .

23. O povinnosti procesně neúspěšného žalovaného uhradit žalobci náklady tohoto řízení, a to v celkové výši , částka, , pak bylo rozhodnuto podle § 149, odst. 1, o. s. ř., s tím, že soud tedy stanovil žalovanému, pro splnění jeho povinností, dle tohoto rozsudku uložených, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (dle ust. § 160, odst. 1, o. s. ř.).