18 C 244/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem, JUDr. Ladislavem Nevole, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , o zaplacení 1 593 770 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, s návrhem na to, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 593 770 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, ve výši 8,5 % p. a., od 26. 7. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na náhradě nákladů státu – znalečného, částku ve výši 49 876,36 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

1. Žalobce se, vůči žalované, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem 24. 8. 2018, domáhal zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z důvodu nedoplatku, vyplývajícího ze smlouvy o dílo, kteréžto dílo mělo spočívat v renovaci a rekonstrukci rodinného domu v [obec], v ulici [ulice] [číslo].

2. Žalovaná však se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí, jelikož tvrdila, že ničeho žalobci již nedluží, když žalobci předtím byla uhrazena pevně sjednaná cena dotyčného díla, a to v částce mírně převyšující 1 000 000 Kč, když, ohledně výše této ceny, takto zněla i dohoda obou stran tohoto sporu.

3. Podepsaný soud, původně, v této věci, rozhodl rozsudkem, vydaným dne 21. 7. 2020, pod č. j.: 18 C 244/2018-250, jímž byla žaloba zamítnuta, nicméně, usnesením Městského soudu v Praze, vydaným dne 3. 2. 2021, pod č. j.: 53 Co 368/2020-299, byl tento předchozí rozsudek zdejšího soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

4. Jak, z průběhu tohoto řízení, vyplynulo, tak podepsaný soud nařídil, v této věci, dlouhou řadu ústních jednání, jejichž účelem bylo zjištění skutkového stavu věci, přičemž soud však nakonec dospěl k závěru, že tento skutkový stav je poněkud jiný, nežli ten, který vylíčily obě strany tohoto sporu.

5. Soud provedl k důkazu Výpis z katastru nemovitostí, který byl vygenerován prostřednictvím internetu, zachycený na [list vlastnictví], pro katastrální území Benešov u Prahy, s tím, že se jedná o prokázání vlastnictví k nemovitostem, když toto vlastnické právo svědčí žalované ([celé jméno žalované]), a jedná se o nemovitosti, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, jejichž součástí, právě, je shora zmiňovaný rodinný dům ([obec], [ulice a číslo]).

6. Dále pak soud doplnil dokazování i dalšími listinami, a jednalo se o listinu, nazvanou jako„ Souhrnný list stavby – stavba [obec], [ulice a číslo], rodinný dům“, kde je uvedena cena s DPH - ve výši 2 027 407 Kč, a dále pak se jednalo o listinu, nazvanou jako„ Rekapitulace objektu stavby“, a jednalo se tedy o tutéž stavbu, jak byla zmiňována shora, s tím, že, celkové náklady na tuto stavbu, zde rovněž činily, včetně DPH, částku ve výši 2 027 407 Kč, když, tuto rekapitulaci, provedla [jméno] [příjmení] – oceňování stavebních prací, ulice [ulice a číslo], [obec], [IČO], přičemž, dle tvrzení žalobce, právě tyto listiny byly zpracovány z popudu samotného žalobce, a to na základě předchozí ústní dohody žalobce s paní [jméno] [příjmení], která je matkou žalované, což bylo, koneckonců, mezi oběma stranami i nesporné, pokud se tedy jedná o tento příbuzenský vztah, a s níž byly, i dle tvrzení samotného žalobce, jednotlivé položky, obnášející určité renovační práce, zamýšlené k realizaci na předmětné stavbě, konzultovány a následně i dohodnuty, když k takové dohodě mělo dojít mezi žalobcem a matkou žalované - [jméno] [příjmení], jež ovšem takovou dohodu striktně popírala a tvrdila, že dohoda obou stran představovala onu částku jeden milion Kč.

7. Dále soud doplnil dokazování ještě i dalším svazkem listin, obsahujícím tzv.„ Krycí list rozpočtu“, opět zpracovaný touž [jméno] [příjmení], k čemuž byla přiložena i další listina, kterou soud rovněž doplnil dokazování, a jednalo se o„ Rekapitulaci rozpočtu“, v níž je popsáno, co je předmětem dotyčných, takto zamýšlených, stavebních prací, když objednatelem je zde, sice, již shora zmiňovaná, [příjmení] [jméno], s tím, že se jednalo o tyto práce: hloubené vykopávky, přemístění výkopu stěny a příčky, úpravu povrchů vnitřních, úpravu povrchů vnějších, podlahové konstrukce, izolace proti vlhkosti a plynům, izolace tepelné, konstrukce tesařské, konstrukce sádrokartonové, konstrukce klempířské, podlahy, keramické obklady, malby, lešení, bourání konstrukcí, přesun sutě, a přesun hmot, a dále k tomu byla připojena též i další listina, s názvem:„ Rozpočet s výkazem výměr“, kde jsou uvedeny jednotlivé položky, přičemž se jednalo o svazek listin, které popisují právě shora konstatované, jednotlivé činnosti, týkající se prováděných prací, s tím, že, celkem, tento rozpočet, i s výkazem výměr, čítá 12 stran, když, ale, tento rozpočet nebyl, ze strany matky žalované, či ze strany její dcery, tedy ze strany přímo žalované, podepsán a nebyla k němu připojena ani taková listina, na základě níž by bylo prokázáno odsouhlasení ceny oněch prací v onom rozsahu 2 027 407 Kč (viz výše – bod [číslo]).

8. Dále pak soud doplnil dokazování ještě i dalšími listinami, a jednalo se opět o další verzi„ Krycího listu rozpočtu“, tentokrát zpracovaného dnem 20. 7. 2017, když se jednalo o další činnosti, a k tomu byla ještě přiložena i další listina, s názvem:„ Rekapitulace rozpočtu“ a znovu„ Rozpočet s výkazem výměr“, který byl zpracován v rozsahu 2 stran.

9. Kromě toho pak soud doplnil dokazování ještě i třetím„ Krycím listem rozpočtu“, opět s rozpočtem a s výkazem jednotlivých výměr, kterýžto Krycí list byl opět zpracován [jméno] [příjmení] (viz výše), z popudu žalobce, a dále, opět, k tomu byla připojena ještě i další listina, nazvaná jako:„ Rekapitulace rozpočtu – zkrácený popis“, s hlavičkou společnosti žalobce.

10. Všechny tyto listiny, obsahující ony„ Krycí listy rozpočtu“, byly, dle tvrzení žalobce, zpracovány na objednatele, jímž byla již zmiňovaná [jméno] [příjmení], a tedy matka žalované, když k žádné z těchto listin však nebyl připojen takový důkaz, jenž by svědčil o tom, že dohodnutá cena dotčených prací měla činit mnohem více nežli jeden milion Kč.

11. Dále soud doplnil dokazování i fakturami, vystavenými ze strany žalobce, v rámci tohoto řízení, kteréžto faktury byly vystaveny přímo na žalovanou, což soud zjistil z těchto faktur, vystavených ze strany žalobce, a to: faktura – daňový doklad [číslo] na částku 37 500 Kč, která byla vystavena na jméno žalované, se splatností dne 21. 09. 2017, dále faktura – daňový doklad [číslo] opět vystavená, ze strany žalobce, na žalovanou, tentokrát na částku 59 550 Kč, se splatností dne 10. 11. 2017, dále další faktura – daňový doklad, tentokrát [číslo] se splatností dne 10. 11. 2017, opět vystavená žalobcem na žalovanou, v částce 32 608 Kč, s tím, že, opět v rozporu s uvedením plátce ([celé jméno žalované]), však byl, k těmto fakturám ještě připojen i Příjmový pokladní doklad - [číslo] – s poznámkou:„ přijato od: [jméno] [příjmení]“, celkem„ částka 163 000 Kč - dnem 30. 11. 2007“, když příjemcem je zde firma žalobce.

12. Z toho, co bylo uvedeno shora, tedy vyplynulo, že žalobce se, o rozsahu jednotlivých prací, sice dohadoval s [jméno] [příjmení], od níž přijímal i jednotlivé zálohy, což, ostatně, vyplynulo i ze svědeckého výslechu [jméno] [příjmení] (viz níže), nicméně, veškeré faktury, které, dle názoru soudu, zcela přesně nekorespondují s údaji, uvedeným v jednotlivých„ Krycích listech Rozpočtu“, a tedy s onou celkovou částkou ve výši 2 027 407 Kč, kvůli drobným odchylkám, byly žalobcem vystaveny přímo na žalovanou, s níž ovšem žalobce nikdy nejednal a nikdy se s ní ani nesetkal (zjištěno ze svědeckého výslechu [jméno] [příjmení] i z účastnického výslechu jednatele žalobce, jímž je [anonymizována dvě slova]).

13. V rámci listinných důkazů, založených do spisu, ze strany žalobce, doplnil soud dokazování i další listinou, a jednalo se o listinu, s hlavičkou společnosti žalobce, s názvem:„ Seznam faktur – [obec]“, a tentokrát zde, jakožto objednatel, byla uvedena přímo žalovaná - [celé jméno žalované], s názvem akce:„ [ulice a číslo], [obec]“, s tím, že se mělo jednat o rekapitulaci zaplacených faktur, kde je celkem zaplacena, dle tohoto dokladu, částka ve výši 1 157 050 Kč, s tím, že, z toho„ zaplacená faktura – [jméno] [příjmení] - dle provedeného odpočtu - [číslo] 2017 - činí 146 000 Kč“, s tím, že„ celkový rozpočet po dokončení všech prací činí 2 604 820 Kč“, takže dlužná částka zde činí 1 593 770 Kč, s tím, že, k tomu, je připojeno ještě i vyúčtování jednotlivých prací a dopravy, za měsíce srpen, září, říjen, listopad, prosinec - bez uvedení roku, a dále i za měsíc leden - bez uvedení roku, a dále též materiál za stavbu a dopravní a ostatní náklady.

14. Z listiny, popsané v bodu [číslo] tedy, pro podepsaný soud, vyplynulo to, že žalobci byla uhrazena částka 1 157 050 Kč, což, nakonec, bylo učiněno i nesporným, s tím, že tuto částku žalobci uhradila, postupnými zálohami, či platbami, právě matka žalované - [jméno] [příjmení], když, pokud jde o onu původně, v předmětných rozpočtech, stanovenou částku ve výši 2 027 407 Kč, tak tato částka zjevně nekoresponduje s onou částkou ve výši 2 604 820 Kč, z níž, dle tvrzení žalobce, měla vyplynout i ona dlužná částka ve výši 1 593 770 Kč, kteroužto částku učinil žalobce výslovně předmětem své žaloby, když ale žalobce nikdy nebyl schopen tento rozpor soudu vysvětlit, přičemž z účastnického výslechu jednatele žalobce vyplynulo pouze to, že [jméno] [příjmení] opakovaně požadovala další práce, když slibovala, že je doplatí, ale [jméno] [příjmení] to zase popírala, takže zde bylo tvrzení proti tvrzení, bez konkrétních a lépe uchopitelných listinných důkazů.

15. Žalobce, jak již bylo naznačeno shora, sice opakovaně tvrdil, že předmětem tohoto sporu je tedy ona částka ve výši 1 593 770 Kč, přičemž, dále, též tvrdil i to, že se dohodl s [jméno] [příjmení] i na jakýchsi vícepracích, v rozsahu částky 577 413 Kč, takže cena předmětného díla byla sjednána v celkové výši 2 604 820, 31 Kč, a nikoliv tedy ve výši 2 027 407 Kč, což ovšem prokázáno nebylo, neboť slyšená svědkyně, [jméno] [příjmení], vehementně trvala na tom, že celková cena všech prací měla činit 1 milion korun českých, což již žalobci, a dokonce ještě i o něco více, dávno uhradila, takže žalovaná mu již ničeho nedluží.

16. V návaznosti na to, co bylo uvedeno shora, dále soud zjistil, že žalobce vystavil ještě i další fakturu - [číslo] jednalo se o daňový doklad se splatností dnem 25. 7. 2018, když i tato faktura byla vystavena na žalovanou, a to v částce 1 385 887 Kč, přičemž částka 207 883 Kč zde tvoří DPH, která je součástí dotyčné ceny, když tato cena je zde tedy uvedena bez DPH - ve výši 1 385 887, takže, k úhradě, je zde celkem částka ve výši 1 593 770 Kč, což je tedy právě onen předmět tohoto sporu, když žalobce však nebyl schopen přesně soudu vysvětlit, na základě jakých konkrétních skutečností a podkladů tedy žalobce tuto fakturu vystavil, zvláště když zde neexistovala žádná písemná dohoda, jež by pro správnost takového postupu svědčila, a proto tedy soud žalobce, v rámci provedené koncentrace tohoto řízení, poučil, v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., a to tak, že žalobce tíží důkazní břemeno, a to ohledně toho, že se jedná o dluh žalované, právě v této výši, vůči žalobci, plynoucí z předmětné smlouvy o dílo, o níž žalobce tvrdil, že byla uzavřena pouze ústně, a takto tomu tak bylo i s [jméno] [příjmení], jakožto matkou žalované, jež tvrdila totéž, ale ve zcela odlišném finančním vyjádření.

17. Žalobce, tedy, podepsanému soudu, vlastně, nedotvrdil a též ani nedoložil ničeho, co by odůvodňovalo jeho požadavek na zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a tedy částky ve výši 1 593 770 Kč a to právě vůči žalované ([celé jméno žalované]), byť, dle ustanovení § 79, odst. 1 a § 101, odst. 1, o.s.ř., má každý účastník povinnost tvrzení, takže soudu nakonec nezbylo, nežli posoudit věc prizmatem jiné právní kvalifikace, a tedy prizmatem bezdůvodného obohacení, neboť onu verzi žalobce, o tom, že j zde, na straně žalované, onen dluh ve výši 1 593 770 Kč, nepotvrdil vlastně žádný ze slyšených svědků.

18. Podepsaný soud tedy rekapituluje, že vyjádření žalobce byla, pokud jde o přesnou kalkulaci výše dlužné částky, jakož i pokud jde o onu kalkulaci oněch víceprací, jež činily, dle žalobních tvrzení, částku ve výši 577 413 Kč, poněkud nepřehledná, když soud, v tomto ohledu, vyslechnul i řadu svědků, jak již bylo shora naznačeno, což byli spolupracovníci žalobce, kteří pracovali na dotyčné stavbě, ale, kteří, vlastně, ničeho konkrétního a přesného, soudu rovněž nesdělili. Jednalo se o svědky: [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], z jejichž výslechů však žádné podstatné okolnosti, a to ve smyslu toho, jak tedy došlo k uzavření oné ústní smlouvy o dílo, a tedy za jakých konkrétních podmínek, za jakou cenu, a v jakém rozsahu byly dohodnuty i předmětné vícepráce, pro podepsaný soud nevyplynuly, když všichni tito svědkové si sice pamatovali to, že až na to, že na dotyčnou stavbu dojížděla [jméno] [příjmení], což potvrdil i další svědek, [jméno] [příjmení], což byl realitní makléř, který zařizoval prodej dotyčných nemovitostí v [obec], v rámci svého písemného prohlášení, které učinil z toho důvodu, že jeho svědecká výpověď nemohla být provedena, a to kvůli jeho cestě do zahraničí, když, tedy, tento [jméno] [příjmení] výslovně uvedl, že předával předmětné nemovitosti, při jejich koupi, právě [jméno] [příjmení], a tedy matce žalované, ovšem žádný z těchto svědků se nevyjádřil k meritu věci, když taková, povýtce obecná, tvrzení o tom, že žalobce přinesl matce žalované, [jméno] [příjmení], nějaké listiny, resp., rozpočet prací, apod., opravdu nejsou žádnými důkazy o existenci skutečné dohody, ohledně rozsahu i ceny prováděných prací.

19. Nežli soud přikročí k dalším závěrům, které, v rámci tohoto řízení, učinil, tak, tedy, soud považuje za nutné podotknout ještě i to, že doplnil dokazování též i dopisem právního zástupce žalobce, datovaným dnem 23. 4. 2018, který je adresován rovněž [jméno] [příjmení], a v němž právní zástupce žalobce [jméno] [příjmení] sice sděluje, že to byla ona, kdo uzavřel smlouvu o dílo se žalobcem, na základě které byl rekonstruován dům [adresa], nacházející se v katastrálním území Benešov, ulice [ulice] [číslo] (viz odstavec [číslo] předmětného dopisu), přičemž, dále, v odstavci [číslo] tohoto dopisu, zase zástupce žalobce [jméno] [příjmení] vyzývá k tomu, aby, jeho klientovi (zde žalobci), uhradila částku 1 393 698 Kč, což je částka, kterou jeho klient údajně odvodil od toho, že, na dotyčné stavbě, došlo k výskytu určitých vad, jejichž hodnotu jeho klient odhadnul na částku 200 000 Kč, takže, nárok jeho klienta, původně, činil 1 593 698 Kč, nicméně, žaloba, jak již bylo řečeno výše, však zněla na částku 1 593 770 Kč, a tento rozpor žalobce nebyl nikterak schopen soudu vysvětlit, a už vůbec pak tato částka nekoresponduje s onou částkou ve výši 2 027 407 Kč, zahrnutou ve shora zmiňovaných rozpočtech (tedy v oněch Krycích listech), když, jak již bylo naznačeno shora, tak ani slyšení svědkové, označené samotným žalobcem, se k tomu rovněž nebyli schopni jakkoliv, alespoň trochu konkrétněji, vyjádřit.

20. Z výše popsaných skutečností tedy, pro podepsaný soud, vyplynulo, že žalobce neprokázal své tvrzení o tom, že dluh žalované, vůči němu, plynoucí z předmětné, ústně uzavřené, smlouvy o dílo, činí právě částku ve výši 1 593 770 Kč, jakož pak neprokázal ani své tvrzení o tom, že cena dohodnutých víceprací měla činit částku v celkové výši 577 413 Kč. Shora popsané„ Krycí listy rozpočtu“, ač tedy byly vystaveny na [jméno] [příjmení], jakožto na objednatele, ovšem nebyly [jméno] [příjmení], a natož pak žalovanou, podepsány, či odsouhlaseny, takže to, že žalobce tyto listiny [jméno] [příjmení] předal, vlastně neznamená vůbec nic.

21. Dále, v této souvislosti, soud ještě zjistil, že onu fakturu, kterou žalobce vystavil žalované, na částku 1 593 770 Kč (viz faktura [číslo] – ze dne 18. 7. 2018), a to v rozporu s obsahem onoho dopisu svého právního zástupce, popsaného v bodu [číslo] (viz výše), žalovaná, prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně, Mgr. [příjmení] [příjmení], žalobci vrátila, jakožto nedůvodně vystavenou (zjištěno z listiny, nazvané jako:„ Vrácení faktury – daňového dokladu [číslo]“ - ze dne 18. 7. 2018, a to včetně přílohy, ze dne 6. 8. 2018, kde tehdejší zástupkyně žalované - Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] - v příloze vrací zástupci žalobce výše zmiňovanou fakturu, s tím, že se zde tvrdí, že tato pohledávka neexistuje).

22. Vzhledem ke všem skutečnostem, uvedeným shora, tedy soud zaměřil své zkoumání na to, zda tedy opravdu došlo k uzavření předmětné (ústní) smlouvy o dílo, když žalovaná permanentně tvrdila, že cena díla měla, v konečném důsledku, obnášet pouze částku ve výši cca 1 milion Kč, jelikož žalobcem požadovaná cena díla byla značně nadhodnocena, a když toto své obranné tvrzení žalovaná dokládala i znaleckým posudkem Ing. [příjmení], z nějž vyplynulo, že cena předmětného díla, provedeného žalobcem, ve skutečnosti, činila pouze 960 403 Kč, a to včetně DPH (jednalo se o stavebně technický znalecký posudek [číslo] ze dne 5. 3. 2019, obsahující i znaleckou doložku, a to ve smyslu ust. § 127a, o. s. ř., jenž tehdy byl zpracován soudním znalcem – Ing. [jméno] [příjmení]), k čemuž pak byl připojen ještě i další posudek, jakožto jakýsi aktualizovaný výsledek znaleckého zkoumání téhož znalce, Ing. [příjmení], kteréžto posudky však vyhodnotil soud jakožto povýtce nepoužitelné, neboť soud se, v tomto ohledu, ztotožnil s názorem žalobce, předestřeným v tom smyslu, že znalec [příjmení] [příjmení] vycházel pouze z informací od matky žalované, když žalobce k tomu, navíc, vůbec nebyl přizván, takže soud se ztotožnil s názorem žalobce na to, že ony výsledky znaleckého zkounání Ing. [příjmení] jsou povýtce tendenční, a proto z nich nebylo možno vycházet.

23. A byť tedy žalovaná též tvrdila i to, že se, na stavbě, vyskytly i nějaké vady, což tak, vlastně, korespondovalo i s tím, co, v rámci svého dopisu, adresovaného [jméno] [příjmení] (viz výše – bod [číslo]), uvedl i sám právní zástupce žalobce, a k čemuž soud vyslechnul i další svědkyni – [jméno] [příjmení], která sice tvrdila, že, ve sklepě, došlo k jakémusi průsaku vody, a to z jakési nesprávně napojené trubky, tak, i tato okolnost, však je, dle názoru podepsaného soudu, dosti nejasná, když tato svědkyně se nedokázala vyjádřit k finančnímu vyjádření oněch vad a když, navíc, spolu nikterak přesně nekorespondují ani ony finanční částky, zmiňované výše (viz bod 19).

24. Z obsahu účastnického výslechu samotného žalobce soud zjistil, že žalobce se, s [jméno] [příjmení], a tedy s matkou žalované, znal již z dřívější doby, a že, mezi nimi, panovaly velmi přátelské vztahy, takže se spolu dohodli na provádění předmětných renovačních či rekonstrukčních prací, když [jméno] [příjmení] jej, údajně, opakovaně ubezpečovala o tom, že mu vše zaplatí, jen ať v provádění předmětných prací pokračuje, což ovšem [jméno] [příjmení] stále popírala a tvrdila, že dohoda mezi nimi zněla na částku okolo jednoho milionu Kč.

25. Z výše popsaných skutečností tak pro soud vyplynulo to, že žalobce neprokázal, že se dohodnul na předmětné smlouvě o dílo, ústní formou, s [jméno] [příjmení], která figuruje nejen v oněch„ Krycích listech rozpočtu“, a též i v Příjmovém pokladním dokladu - [číslo], a to takovým způsobem, že by, k doplacení, zde měla ještě být i částka v celkové výši 1 593 770 Kč, takže žalobce neprokázal uzavření smlouvy se sjednanou cenou díla, a to v rozsahu onoho doplatku, uplatněného žalobou, a tedy v rozsahu částky 1 593 770 Kč, což tedy představuje předmět tohoto sporu, a byť tedy tato částka byla, ze strany žalobce, vůči žalované, vyfakturována, když, tedy, pokud se jedná o onu nespornou částku ve výši 1 000 000 Kč (s mírným přeplatkem – viz výše – bod [číslo]), tak tato částka ovšem není předmětem tohoto sporu, když mezi stranami bylo nesporným to, že tato částka byla, ze strany žalované, vůči žalobci, již uhrazena, tak, ovšem, důvodnost oné fakturace, provedené ze strany žalobce, v rozsahu částky 1 593 770 Kč, jakož ani opora této fakturace v oněch Krycích listech rozpočtu, žalobcem prokázána nebyla.

26. Na základě této procesní situace, kdy strana žalující tedy neprokázala uzavření smlouvy o dílo, a to nad rámec oné částky ve výši 1 000 000 Kč, tedy soudu opravdu nezbylo, nežli poučit stranu žalující, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 2, o. s. ř., o nutnosti posoudit celou věc prizmatem jiné právní kvalifikace, a tedy prizmatem bezdůvodného obohacení, jak již bylo shora naznačeno, když, vlastně, i pokud se jedná o výsledky provedeného dokazování, shora popsané, tak skutečně nebylo prokázáno, ze strany žalující, to, že by zde opravdu došlo k uzavření smlouvy na onu částku ve výši 1 593 770 Kč. Soud tedy poučil stranu žalující, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 2, o. s. ř., s tím, že, k tomuto poučení, zástupce žalobce uvedl, že tedy navrhuje zpracování znaleckého posudku, a to soudem ustanoveným nezávislým znalcem, s tím, že, tedy, účelem prokázání vzniku takto vzniklého bezdůvodného obohacení, vyvěrajícího z faktu neprokázání uzavření dohody o ceně předmětného díla, je tedy stanovení výše bezdůvodného obohacení, k němuž, dle tvrzení žalobce, došlo na straně žalované, a to právě v rozsahu oné částky 1 593 770 Kč.

27. A byť tedy zástupce žalované, proti tomuto postupu soudu, brojil, tak zdejší soud je ovšem toho názoru, že takovýto postup byl správný, zvláště když v onom zrušovacím usnesení odvolacího soudu (viz výše – bod [číslo]), bylo, ze strany odvolacího soudu, konstatováno, že zdejší soud má zvážit vypracování znaleckého posudku, respektive, zadání vypracování znaleckého posudku, přičemž zdejší soud je toho názoru, že, pokud tedy žalobce byl poučen, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 2, o. s. ř., o možnosti posoudit celou věc prizmatem bezdůvodného obohacení, pak tedy soud nemohl upřít straně žalující právo prokázat existenci onoho bezdůvodného obohacení, k němuž by mohlo dojít na straně žalované, a to právě v rozsahu oné částky 1 593 770 Kč, když ani žalovaná, v této souvislosti, neprokázala, že by dohoda účastníků opravdu zněla tak, že cena dotyčného dála měla obnášet pouze onu částku v rozsahu jednoho milionu Kč, a proto tedy soud ustanovil 28. Dále ještě zdejší soud považuje za potřebné podotknout i to, že nyní již vlastně není pochyb o tom, že by žalovaná, jakožto dcera [jméno] [příjmení], nebyla pasivně věcně legitimována, v rámci tohoto řízení, když tedy podepsaný soud o tomto původně měl pochybnosti, nicméně, zdejší soud konstatuje, že musí respektovat závazné právní názorry soudu odvolacího, a tedy Městského soudu v Praze, tělenédo onoho zrušovacího usnesení (viz výše – bod [číslo]), a to o tom, že tedy, pokud se jedná o dotyčnou plnou moc, kterou žalovaná udělila své matce, [jméno] [příjmení], takže, vlastně, se jednalo o to, že žalovaná zmocnila svou matku k zastupování, a to pokud se jedná o dojednávání podmínek dotyčné rekonstrukce předmětné nemovitosti.

29. Soud tedy ustanovil revizním znalcem, z oboru ekonomika a stavebnictví, znalecký ústav - [právnická osoba], se sídlem [adresa znalce], [IČO], jemuž soud uložil, aby vypracoval znalecký posudek, a to za účelem určení toho, jaká tedy byla obvyklá, a tedy tržní, cena veškerých prací, provedených žalobcem, a to v souvislosti s renovací a rekonstrukcí předmětného rodinného domu žalované, v [obec], v ulici [ulice] [číslo] tedy v době faktického provedení dotyčných prací, k nimž došlo v průběhu let 2017 až 2018, s tím, že znalecký ústav byl, v této souvislosti, povinen přezkoumat i závěry znaleckého posudku – [číslo] předloženého žalovanou, který zpracoval, dne 28. 6. 2019, znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce].

30. Znalecký ústav – [právnická osoba], však, nakonec, nebyl schopen tento svůj znalecký úkol splnit. A byť tedy zmiňovaný znalecký ústav vypracoval svůj znalecký posudek, jenž byl zpracován pod [číslo] tak z jeho závěrů zdejší soud příliš moudrý nebyl, a proto tedy byl proveden i doplňující výslech zástupce tohoto znaleckého ústavu, Ing. [jméno] [příjmení], nicméně, z tohoto výslechu vyplynuly dosti alarmující skutečnosti, předestřené v tom smyslu, že, pokud se tedy jedná o onu zásadní otázku, kdy znalec mohl zkoumat rozsah provedených prací pouze za pomoci sond, když v dotyčné nemovitosti jež poté byly provedeny další úpravy, takže, pokud by se jednalo o provádění takových sond, tak, k tomu, slyšený znalec uvedl, že by to byla záležitost značně nákladná, s tím, že kdyby ty sondy byly prováděny, tak by jich muselo být značné množství, jelikož by bylo nutno provádět ty sondy u všech překladů, a pokud tedy žalobce uváděl, jakožto částku, že by byl ochoten uhradit ony náklady, v souvislosti s dotyčnými sondami, tak s provedením těch sond by musel souhlasit majitel domu, a tedy, respektive, strana žalovaná, která dala soudu jasně najevo opak, jelikož celý ten dům by se musel„ rozvrtat“, když další problém spočíval i v tom, že ty práce, ze strany žalobce, se neprováděly podle nějakého sanačního projektu, takže, v tomto ohledu, znalec uvedl, že„ někde se něco ubouralo, někde se něco přizdilo“, když další problém by pak byl ještě i ten, že i kdyby žalobce náklady na provedení těch sond zaplatil, tak aby se tedy vůbec rozsah těch prací mohl ohodnotit, pak, jak se o tom znalec rovněž výslovně vyjádřil, tak tedy„ by bylo nutno uvést ten dům do původního stavu, což by musel taktéž žalobce uvést na svůj vlastní náklad“, takže by se jednalo, tudíž, o jistý„ destruktivní zásah“.

31. Dále se Ing. [příjmení], jakožto zástupce znaleckého ústavu, vyjádřil i tak, že„ Ing. [příjmení] přiznal, že tedy, vlastně, to posuzoval podle toho, co mu bylo sděleno ze strany žalované, a, s ohledem na to, že, vlastně, zde neexistuje sanační projekt nebo nějaký ten výchozí dokument, a že se tedy nevedl ani stavební deník, tak pak je, vlastně, velice malá šance zjistit, co skutečně je pravda, není zde tedy žádný výchozí dokument, na základě něhož by bylo možno zjistit, co tedy konkrétně bylo, přesně, předmětem dotyčných prací, protože my máme pouze demoliční projekt, ale, nemáme sanační projekt, s tím, že žalovaná tvrdila, že řadu těch prací vlastně dělala sama, pokud se jedná, například, o práce na té zahradě, a podobně, takže zde stále existuje spor o to, kolik, třeba, stromů bylo pokáceno, kolik pařezů bylo vykopáno, a podobně, což sondami nelze zjistit, a, s ohledem na to, že neexistuje zápis ve stavebním deníku, pak je otázkou, zda by to opravdu stálo za to“.

32. Konečně pak ještě Ing. [příjmení], jakožto zástupce shora zmiňovaného znaleckého ústavu, uvedl i toto:„ Ještě bych se chtěl zmínit o tom, že ty sporné věci, o nichž jsem hovořil, které by se vlastně nedaly zjistit, se netýkají jenom té zahrady, ale, vlastně, i toho domu, protože tam značné procento těch prací spočívalo v pracích bouracích, kteréžto práce, vlastně, již zjistit ani nelze, a další část těch prací, tedy, spočívala ve vyzdívání, ale, ty bourací práce sondami zjistit nelze, a navíc jsou tam ještě i další sporné položky, spočívající v tom, že žalobce tvrdil, že tedy, něco, pomáhal dělat elektrikářům, kteří tam pracovali, s tím, že žalovaná ovšem tvrdí, že to není pravda, že ty elektrikáře platila ona sama, a že žalobce jim nepomáhal“.

33. Z výše popsaných skutečností tedy podepsaný soud dovodil, že žádné destruktivní zásahy do dotyčné nemovitosti opravdu povolit již nelze, i když soud by je, sice, nařídit případně mohl, nicméně, pokud z provedeného dokazování, i ze závěrů znaleckého zkoumání společnosti [právnická osoba], vyplynulo, naprosto jasně, i to, že na žádném demoličním projektu se obě strany vlastně nikdy nedohodly, když ten demoliční projekt, který žalobce nedoložil, vlastně ani zpracován nebyl, takže, i když by takový demoliční projekt měl osvědčit ten stav, který zde byl před tou rekonstrukcí, tak zpětně jej, vlastně, provést už ani nelze, a to právě s ohledem na další, následné stavební úpravy předmětného domu, a navíc, přičemž zjevně nebyl zpracoán ani žádný sanační projekt a vůbec se nevedl stavební deník, a když, jak zástupce znaleckého ústavu rovněž uvedl, že„ každá strana má jiný názor na to, co se bouralo, protože každá strana říká, že se bouralo něco jiného, takže je sporný i rozsah těch bouracích prací, v důsledku čehož, tedy, dle mého názoru, by se to vlastně nevyplatilo“, pak tedy dospěl podepsaný soud k závěru, že již vůbec nelze zjistit rozsah a též ani hodnotu onoho bezdůvodného obohacení, k němuž mělo dojít na straně žalované, a proto tedy podepsanému soudu nakonec nezbylo, nežli žalobu zamítnout, jakožto nedůvodnou.

34. Soud pak již nepovažoval za nezbytné vyslýchat ani žalobcem navrhovaného dalšího svědka, [jméno] [příjmení] (viz výše – bod [číslo]), což byl topenář, který rovněž pracoval pro žalovanou, a který, už jen z toho důvodu, že se zjevně nejednalo o odborníka z oboru stavebnictví, by, tak jako tak, již stejně nebyl nikterak schopen zvrátit ony výsledky znaleckého zkoumání Ing. [příjmení], a pokud tedy žalobce, v této souvislosti, soudu nepředestřel ani jednoznačná tvrzení o tom, které konkrétní práce a jaké konkrétní finanční vyjádření takových prací by tedy měla výpověď tohoto svědka objasnit, pak se soudu opravdu jevilo jako naprosto nadbytečné ještě i tohoto svědka vyslýchat, zvláště kdy právní zástupce žalobce, pouze obecně, uváděl, v této souvislosti, to, že by se tento svědek mohl vyjádřit k rozsahu provedených prací, nicméně, když takový rozsah nebyl schopen zjistit ani znalecký ústav, jakožto odborná firma z oboru stavebnictví, ekonomika, jakož i oceňování nemovitostí, pak tedy zdejší soud skutečně neshledal žádného důvodu pro provedení takto navrženého, dalšího, svědeckého výslechu a, tedy, v konečném důsledku, pro další prodlužování tohoto řízení, což by bylo zjevně v rozporu se zásadou procesní ekonomie, a proto tedy tento výslech již proveden nebyl.

35. Dle ust. § 2586, o. z., platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad dílo, pro objednatele, který se zavazuje dílo převzít a zaplatit jeho cenu. Na základě provedeného dokazování však nebylo prokázáno to, že by došlo k uzavření ústní smlouvy, natož konkretizované oněmi„ Krycími listy rozpočtu“, a na základě čehož se tak matka žalované, [jméno] [příjmení], měla dohodnout se žalobcem, jakožto zhotovitelem, na předmětu i rozsahu dotyčného díla.

36. Dle odst. 2, téhož zákonného ustanovení, platí, že cena díla je ujednána dostatečně určitě, pokud je dohodnut alespoň způsob jejího určení, přičemž tento způsob sice byl, poněkud nejednoznačně, popsán v jednotlivých„ Krycích listech“, vykazujících určité odchylky a též i určité nesrovnalosti, jak bylo shora popsáno, nicméně, soud dospěl k závěru, že, jak již bylo naznačeno shora, tak že, tedy, cena díla nebyla, v tomto konkrétním případě, dohodnuta.

37. Obecně lze dále zkonstatovat, že, dle ust. § 1724, o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Žalobce však neprokázal, že by žalovaná, v tomto konkrétním případě, projevila svou vlastní vůli a že by se tedy obě strany spolu na ceně dála dohodly.

38. Z účastnické výpovědi samotného jednatele žalobce, jak již bylo naznačeno shora, vyplynulo, že sice jednal s [jméno] [příjmení], která mu udílela různé pokyny, v souvislosti s jednotlivými pracemi, umožnila mu přístup do dotyčného domu, když soud uvěřil žalobci v tom, že se spoléhal na přátelské vztahy k [jméno] [příjmení], což ovšem, dle názoru podepsaného soudu, nakonec mělo ony fatální důsledky, které popisoval zástupce znaleckého ústavu, Ing. [příjmení] (viz výše). Soud též uvěřil jednateli žalobce i v tom, že on se všemožně snažil požadavkům [jméno] [příjmení] vyjít vstříc, když některé její požadavky se, v průběhu prací, měnily, ale žalobce, i přesto, a právě vzhledem k existenci oněch přátelských vztahů, dále v provádění dotyčných prací pokračoval, aniž by tedy výsledky této jeho činnosti byly podchyceny v nějakých relevantních listinných důkazech.

39. Dle ust. § 1757, odst. 1, o. z., platí, že, po uzavření smlouvy, mezi stranami, v jiné formě nežli písemné, je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí či nikoliv. Zde, v tomto konkrétním případě, si však obě strany vlastně ničeho písemně nepotvrdily, byť mezi nimi probíhala čilá elektronická (SMS) komunikace, ale z níž vůbec jakákoliv dohoda o rozsahu či o ceně předmětného díla rovněž nevyplynula. Z tohoto důvodu bylo tedy na žalobci důkazní břemeno, ohledně prokázání onoho bezdůvodného obohacení, jak již bylo shora naznačeno, které, bohužel, žalobce neunesl.

40. Dle ust. § 2991, odst. 1, o. z., platí, že ten, kdo se na úkor jiného, bez spravedlivého důvodu, obohatí, pak musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalobce však neprokázal, že by se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila, takže neprokázal, že by žalovaná získala od žalobce majetkový prospěch, který jí nenáleží, a tedy plněním, poskytnutým, ze strany žalobce, bez právního důvodu (viz ust. § 2991, odst. 2, o. z.), a proto žalovaná není povinna žalobci vydat onu částku ve výši 1 593 770 Kč, spolu s příslušenstvím.

41. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto, ve výroku II., dle ust. § 150, o. s. ř., a tedy tak, že soud, s ohledem na shora popsané skutečnosti, žalované, byť tedy byla v tomto sporu zcela úspěšnou, náklady tohoto řízení nakonec vůbec nepřiznal. Žalovaná totiž zjevně, a to značnou měrou, přispěla k tomu, že se zde vůbec nevedl žádný stavební deník, když, z jejího chování, soud dovodil i to, že žalovaná se, vlastně, poněkud vyhýbala i tomu, aby žalobci alespoň nějakou listinu podepsala, či aby mu byly nějaké práce nějakým, poněkud lépe uchopitelným, způsobem odsouhlaseny, když už ne v písemné formě, tak alespoň třeba elektronicky, když vše se odvíjelo především v souvislosti s tehdy existujícími velmi přátelskými vztahy, mezi žalobcem a matkou žalované, o níž se dokonce jednatel žalobce vyjádřil i tak, že matka žalované jej snad chtěla adoptovat, a když soud jednateli žalobce uvěřil i právě v tom, že mu žalovaná sice slibovala zaplacení nějakých svých dodatečných požadavků, resp., nákladů, na splnění takových požadavků, které se občas i měnily a které vůči němu uplatňovala, tak, nicméně, pokud se tedy však vůbec nevedl stavební deník, pak tedy zjevně neexistuje ani žádný konkrétní přehled o prováděných pracích, a tedy o tom, kdy a v jakém rozsahu k nim došlo, a když žalovaná, vlastně, v této souvislosti, ani netvrdila, že by na takovém postupu trvala a že by tedy, dokonce, vedení takového přesného stavebního deníku po žalobci vyžadovala, natož aby se to snažila prokazovat, pak je to tedy ona, kdo, prostřednictvím své matky, [jméno] [příjmení], opravdu dosti značně přispěl k takto vzniklému chaosu a rovněž i k oněm, dosti alarmujícím, závěrům, k nimž dospěl znalecký ústav [příjmení] [jméno] (viz výše). A i když podepsanému soudu opravdu nepřísluší hodnotit osobní vztahy účastníků řízení, tak, i přesto, však soud konstatuje, že značný podíl na takto vzniklé situaci má právě žalovaná, jak již bylo shora zmíněno, a to prostřednictvím své matky, [jméno] [příjmení], což tedy soud považuje za okolnosti opravdu natolik zvláštního zřetele hodné, že tedy podepsaný soud nakonec rozhodl tak, jak je shora uvedeno.

42. A byť si je tedy podepsaný soud vědom i toho, že, v souladu s ustálenou soudní judikaturou, při úvaze o aplikaci § 150, o. s. ř., soud„ přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen u účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale, také z pohledu poměrů oprávněného účastníka, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu, k postojům účastníků v průběhu řízení apod.“, tak, v rámci tohoto konkrétního případu, je ovšem nutno zohlednit právě postoj žalované, jak již bylo shora naznačeno, takže, i když je jasné, že případný závěr soudu o výjimečnosti každého konkrétního případu a o důvodech hodných zvláštního zřetele, pro nepřiznání náhrady nákladů řízení, se musí opírat o takové zjištěné okolnosti, pro které by, v konkrétním případě, bylo„ nespravedlivé ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci neměl úspěch, a za kterých by zároveň bylo možné spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady řízení jím vynaložené nesl ze svého“ (viz, např., rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 556/2014), tak, i přesto, však je podepsaný soud přesvědčen o tom, že, za dané situace, je nepřiznání nákladů tohoto řízení, vůči žalované, zcela na místě, a to právě za takto vzniklé situace, na čemž má žalovaná rozhodně nezanedbatelný podíl, v rámci tohoto konkrétního případu, zvláště když, jak je též známo, tak„ soudní praxe považuje za důvody pro užití moderačního práva především podíl obou stran na vzniku a průběhu sporu, povahu a okolnosti sporu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 1805/2001) či odstranění nepřiměřené tvrdosti (viz, např., Nález Ústavního soudu sp.zn. I.ÚS 1317/19, ze dne 5. 11. 2019)“, a zvláště když je tedy zjevné i to, že tento spor se rozhořel právě kvůli nevraživosti obou stran, čemuž ovšem předcházely jejich dřívější velmi přátelské vztahy, a což tak vedlo i k tomu, že bývalí přátelé nyní zjevně již vůbec nejsou schopni dohodnout se spolu na jakémkoliv rozumném uspořádání svých vzájemných rozporů, a tak proto tedy rozhodl podepsaný soud, po zralé úvaze, tak, jak je shora uvedeno.

43. Ve výroku III., tohoto rozsudku, pak ještě soud rozhodl i o tom, že procesně neúspěšný žalobce je povinen zaplatit České republice, na náhradě nákladů státu – znalečného, částku v celkové výši 49 876,36 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 4, když zde rozhodl podepsaný soud v souladu s ust. § 148, odst. 1, o. s. ř., dle něhož má stát, podle výsledků řízení, proti účastníkům, právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V této souvislosti však soud podotýká, že žalobce rozhodně nesplňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, natož aby to tvrdil a snažil se to prokazovat, a proto tedy soud musel uložit žalobci povinnost nahradit náklady státu, ve výši 49 876,36 Kč, z titulu znalečného, které bylo přiznáno shora zmiňovanému znaleckému ústavu ([příjmení] Appraisal), když to byl právě žalobce, kdo trval, prostřednictvím svého právního zástupce, na zpracování onoho znaleckého posudku, jakož i na doplňujícím výslechu zástupce tohoto znaleckého ústavu, a to za účelem prokázání svých žalobních tvrzení. Tyto náklady byly, ze strany České republiky, prostřednictvím podepsaného soudu, zaplaceny, a to na základě usnesení zdejšího soudu, vydaného dne 26. 8. 2022, pod č. j.: 18 C 244/2018-526, ve výši 46 246,36 Kč, a dále i dle dalšího usnesení zdejšího soudu, vydaného dne 22. 12. 2022, pod č. j.: 18 C 244/2018-560, a to ve výši 3 630 Kč, a celkem tedy ve výši 49 876,36 Kč, když obě tyto částky představují ty náklady státu, jež přesahují rámec předtím složené zálohy, ze strany žalobce, kterážto záloha byla žalobcem složena v částce 12 000 Kč, a kterážto záloha již byla zcela vyčerpána, a proto tedy, z rozpočtových prostředků zdejšího soudu, musela být, z titulu znalečného, doplacena právě ona částka v celkové výši 49 876,36 Kč, jak již bylo výše uvedeno, takže celkové náklady, vynaložené z titulu znalečného, představují součet oné zálohy, složené žalobcem, ve výši 12 000 Kč, a oné částky ve výši 49 876,36 Kč, což tak celkem činí 61 876,36 Kč, a proto tedy ty náklady státu, jdoucí nad rámec oné složené zálohy, je žalobce povinen České republice zaplatit, na účet podepsaného soudu, a to ve lhůtě tří dnů, ode dne právní moci tohoto rozsudku (dle ust. § 160, odst. 1, o. s. ř.).