18 C 267/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedou senátu JUDr. Ladislavem Nevole, jako samosoudcem, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 775 729,20 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: částku ve výši 775 729,20 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to: - ve výši 10 % p. a., z částky 176 700 Kč, od 6. 4. 2020 do zaplacení, - ve výši 8,25 % p. a., z částky 176 700 Kč, od 6. 10. 2020 do zaplacení, - ve výši 8,25 % p. a., z částky 175 800 Kč, od 6. 1. 2021 do zaplacení, - ve výši 8,25 % p. a., z částky 175 800 Kč, od 6. 4. 2021 do zaplacení, - ve výši 8,5 % p. a., z částky 70 729,20 Kč, od 6. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, částku ve výši 102 223,11 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem 24. 8. 2022, domáhal, po žalovaném, zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z důvodu dluhu, který vznikl, na straně žalovaného, v důsledku neplacení nájemného a záloh na služby, v souvislosti s předtím uzavřenou Smlouvou o nájmu prostoru, sloužícího k podnikání.

2. Žalovaný však se žalobou nesouhlasil, jelikož tvrdil, že nároky žalobce, uplatněné v rámci tohoto řízení, jsou vypočteny nesprávně, s tím, že další část vyjádření žalovaného, k žalobě, obsahující jakési sdělení o tom, že žalobce by si měl ponechat jakési vybavení a že činnost žalovaného„ zničila Covid – opatření“, vyhodnotil soud jakožto poněkud vágní, též i jako zčásti nesrozumitelnou a rovněž i jako postrádající jakoukoliv oporu v provedeném dokazování.

3. Soud ve věci nařídil jednání, na den 10. 1. 2023, k němuž se však žalovaný nedostavil, ač byl řádně a včas obeslán, když předvolání, ke zmiňovanému ústnímu jednání, bylo žalovanému doručeno s dosti značným časovým předstihem, a tedy již dnem 19. 12. 2022, do datové schránky žalovaného, nicméně, žalovaný se, k uvedenému jednání, vůbec nedostavil, též se neomluvil a též ani nepožádal o jeho odročení, byť předtím vehementně na projednání této věci, v rámci ústního jednání, trval.

4. Soud tedy tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalovaného, s tím, že soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, jimiž byly tyto listiny: Smlouva o nájmu prostoru, sloužícího k podnikání, což byla smlouva, uzavřená dnem 15. 10. 2019, dále se jednalo o svazek faktur, kde tedy odběratelem je žalovaný, výstavcem těchto faktur je žalobce, a jedná se tak o faktury těchto čísel: Opravný daňový doklad číslo 2021, dále faktura-daňový doklad číslo 2020, dále faktura- daňový doklad číslo 2020, dále faktura-daňový doklad číslo 2021, dále faktura-daňový doklad číslo 2021, dále faktura-daňový doklad číslo 2021, a dále pak soud doplnil dokazování i další listinou, ze dne 5. 8. 2021, což byla Výpověď z nájmu bez výpovědní doby, adresovaná žalovanému, s tím, že tuto listinu sepsal advokát žalobce - JUDr. [jméno] [příjmení], a k tomu bylo připojeno i Potvrzení o doručení této listiny, prostřednictvím datové schránky, žalovanému, a dále pak ještě soud doplnil dokazování i Před žalobní výzvou k úhradě dlužného nájemného a smluvní pokuty - ze dne 10. 10. 2021, opět ze strany JUDr. [jméno] [příjmení], což byla listina, taktéž adresovaná žalovanému, a k tomu opět bylo připojeno Potvrzení o odeslání této listiny do datové schránky žalovaného.

5. Na základě takto provedených listinných důkazů pak dospěl soud k níže popsaným skutkovým zjištěním.

6. Dnem 15. 10. 2019 byla, mezi žalobcem, jakožto pronajímatelem, na straně jedné, a žalovaným, jakožto nájemcem, na straně druhé, uzavřena Smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, když předmětem této Smlouvy byl nájem jednotky [číslo] jednotky [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Opava – Předměstí, a to za účelem podnikání. Dle čl. VII., odst. 1, dané Smlouvy o nájmu, bylo, mezi žalobcem a žalovaným, smluvně ujednáno nájemné ve výši 52 000 Kč - bez DPH - měsíčně, a dále pak, vedle takto sjednaného nájemného, dle odst. 4, téhož článku dané Smlouvy, také zálohy na vodné a stočné - ve výši 6 000 Kč - bez DPH - měsíčně, přičemž k zálohám na vodné a stočné mělo být dále připočteno i DPH v zákonné výši. Dle čl. VIII., odst. 1, dané Smlouvy o nájmu, bylo dále ujednáno, že žalovaný se zavazuje platit sjednané nájemné a zálohy na vodné a stočné vždy dopředu, ve čtvrtletních platbách, a to vždy nejpozději do 5. dne prvního kalendářního měsíce ve čtvrtletí, za které se nájemné a zálohy platí (zjištěno ze Smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání - ze dne 15. 10. 2019).

7. Dále soud zjistil, že žalovanému, jako nájemci, na základě shora uvedené Smlouvy, jejíž uzavření, navíc, žalovaný vlastně nikterak nezpochybňoval, vznikla povinnost zaplatit žalobci, jako pronajímateli, sjednané nájemné a zálohy, a to za následující období: 1) – za druhé čtvrtletí roku 2020 - v celkové výši 176 700 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 20 700 Kč), splatné do 5. 4. 2020, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2020, dále 2) – za čtvrté čtvrtletí 2020, a to v celkové výši 176 700 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 20 700 Kč), splatné do 5. 10. 2020, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2020, a dále 3) – za první čtvrtletí roku 2021, v celkové výši 175 800 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 19 800 Kč), splatné do 5. 1. 2021, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2021, a dále 4) – za druhé čtvrtletí roku 2021, v celkové výši 175 800 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 19 800 Kč), splatné do 5. 4. 2021, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2021, a konečně 5) – za třetí čtvrtletí roku 2021, v celkové výši 175 800 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 19 800 Kč), splatné do 5. 7. 2021, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2021, v důsledku čehož tedy žalobci vznikl dluh v celkové výši 880 800 Kč, spolu s příslušenstvím (zjištěno z daňových dokladů - č. VF 2020, č. VF 2020, č. VF 2021, č. VF 2021 a č. VF 2021).

8. Dále pak soud zjistil, že, s ohledem na to, že žalovaný se ocitnul v dlouhodobém prodlení s úhradou nájemného a záloh, dle shora zmiňované Smlouvy, byla žalovanému, v souladu s čl. XI., odst. 2, ve spojení s odst. 3, písm. a) téhož článku dané Smlouvy o nájmu, ze strany žalobce, jako pronajímatele, dána výpověď z nájmu, a tím tedy byla vypovězena shora zmiňovaná Smlouva o nájmu, a to bez výpovědní doby, takže předmětný nájemní vztah zanikl ke dni 6. 8. 2021, s tím, že, z důvodu, že došlo k ukončení nájemní vztahu ke dni 6. 8. 2021 a rovněž z důvodu, že nájemné za třetí čtvrtletí roku 2021 (tj., za dobu od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021) bylo žalovanému vyúčtováno v souladu s uzavřenou nájemní smlouvou dopředu, a to fakturou č. VF 2021, tak proto tedy byl žalovanému, ze strany žalobce, dnem 30. 9. 2021, vystaven dobropis - za nájemné a zálohy na služby, spojené s nájmem, a to za dobu od 7. 8. 2021 do 30. 9. 2021, opravným daňovým dokladem - č. 2021, na částku (mínus) – tedy ve výši 105 070,80 Kč, včetně DPH, v důsledku čehož tedy, na nájemném a službách, za třetí čtvrtletí roku 2021, žalovanému zůstala k zaplacení pouze částka ve výši 70 729,20 Kč, včetně DPH, spolu s příslušenstvím (zjištěno z listiny, obsahující daňový doklad č. 2021 – dobropis, jakož i z listiny, zachycující Výpověď z nájmu bez výpovědní doby - ze dne 5. 8. 2021 - včetně doručenky).

9. Celkem tak žalovaný žalobci dluží, na jistině, částku ve výši 775 729,20 Kč a dále i zákonný úrok z prodlení, přičemž žalobce, v tomto ohledu, zaslal žalovanému i před žalobní výzvu (zjištěno z před žalobní výzvy - ze dne 10. 10. 2021).

10. Jak již bylo naznačeno výše, tak žalovaný se k žalobě vyjádřil způsobem povýtce vágním, natož aby se obtěžoval označit nějaké konkrétní důkazy, a to ohledně jakési dohody o tom, že„ si strana žalující ponechá veškeré vybavení“, takže soud jej tedy, na zmiňovaném ústním jednání, hodlal poučit, a to v tom smyslu, aby tedy žalovaný přesně specifikoval své námitky, vůči žalobě, a tedy v souladu s ustanovením § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., nicméně, žalovaný, svou nepřítomností, na zmiňovaném jednání, využití této možnosti sám zmařil, když, tedy, soud jej nemohl shora naznačeným způsobem poučit, neboť nepřítomného účastníka, jaksi„ na dálku“, dle názoru soudu, nelze poučovat o nezbytnosti doplnit tvrzení a označit důkazní návrhy.

11. Soud tedy hodlal, jak již bylo naznačeno shora, především, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., poučit žalovaného, a to i v souvislosti s případnou možností vyvrátit shora předestřená žalobní tvrzení, nicméně, takovou možnost však žalovaná strana nikterak nevyužila, jelikož, jak již bylo řečeno výše, tak žalovaný se k soudu vůbec nedostavil a též ani jinak se, vůči žalobním tvrzením, relevantně nebránil, takže soud opravdu nemohl žalovanou stranu patřičně poučit a vyzvat ji k označení přiléhavých důkazních návrhů, a to za účelem případného vyvrácení shora zmiňovaných skutečností, v důsledku čehož tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a rovněž ani své důkazní břemeno, když, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení.

12. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu, pro případ, že skutková tvrzení či důkazní návrhy jsou neúplné. Následky, spojené s neunesením důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06).

13. V daném případě byli účastníci o koncentraci tohoto řízení poučeni již v předvolání k prvnímu ústnímu jednání ve věci, a proto tedy soud tuto věc projednal a rozhodl, dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., jak již bylo řečeno výše, přičemž shledal žalobu důvodnou, a to, především, vzhledem k nutnosti aplikace prastaré zásady„ pacta sunt servanda“ (smlouvy se mají plnit), jakož i v souladu s ust. § 2302 - § 2315, o. z. (občanského zákoníku – zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění).

14. Žalovaný tedy svou zákonnou povinnost nesplnil, když svůj dluh včas neuhradil, čímž se tak ocitl v prodlení, a to ve smyslu § 1968, o. z., a žalobce proto má, dle § 1970, o. z., i právo na zaplacení úroku z prodlení, z jednotlivých dlužných částek, a to v zákonné výši, jež je stanovena v ust. § 2, vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění.

15. Žalobce tedy svůj nárok prokázal, žaloba je proto důvodná a soud jí tímto rozsudkem vyhověl, s tím, že, o náhradě nákladů řízení, pak rozhodl soud podle § 142, odst. 1, o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v tomto řízení zcela úspěšným, nárok na náhradu nákladů řízení, a to v celkové částce 102 223,11 Kč.

16. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, v částce 38 787 Kč, a z nákladů právního zastoupení žalobce advokátem, kterému náleží odměna, stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.”), v rozsahu 4 úkonů právní služby, po částce 11 420 Kč (dle ust. § 8, odst. 1, ve spojení s § 7, bodem 6, advokátního tarifu), tj., celkem 45 680 Kč (1x převzetí a příprava právního zastoupení, 1x podání žaloby - ze dne 24. 8. 2022, dále 1x písemné vyjádření ve věci samé - k odporu žalovaného - ze dne 14. 11. 2022, jakož i 1x účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 4 - konaného dne 10. 1. 2023), k čemuž je nutno připočíst i 4x režijní paušál, dle ust. § 13, zmiňované vyhlášky („a. t.“), a tedy 4 paušální náhrady hotových výdajů - po 300 Kč (viz ust. § 13, odst. 4, advokátního tarifu), tj., celkem 1 200 Kč, s tím, že advokát žalobce účtoval i cestovné, na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 4, konané dne 10. 1. 2023, a to ve výši 4 346,54 Kč, kteréžto cestovné se skládá z nákladů na cestu z [obec] do [obec] a zpět (tj., v rozsahu 570 km), osobním automobilem značky BMW X1, [registrační značka], při průměrné spotřebě vozidla 5,5 l [číslo] km a při průměrné ceně motorové nafty ve výši 44,10 Kč l, a tedy celkem ve výši 1 382,54 Kč, a dále z náhrady za používání silničního motorového vozidla - ve výši 5,20 Kč za 1 km jízdy, tj., celkem ve výši 2 964 Kč, jakož i z náhrady za promeškaný čas, v souvislosti s poskytnutím právní služby, za čas strávený cestou na jednání k Obvodnímu soudu pro Prahu 4, konanému dne 10. 1. 2023, a to v délce trvání celkem 6 hodin, tj., za 12 promeškaných půlhodin - po 100 Kč, tj., celkem 1 200 Kč, s tím, že právní zástupce žalobce soudu doložil i to, že je plátcem DPH, a proto tedy soud musel do celkové částky, představující náklady tohoto řízení, promítnout ještě i položku, jež představuje DPH (21%) z odměny advokáta žalobce a z náhrad jeho výdajů, což tak činí částku ve výši 11 009,57 Kč O povinnosti žalovaného, uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, v celkové výši 102 223,11 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, bylo rozhodnuto podle § 149, odst. 1, o. s. ř., s tím, že soud tedy stanovil žalovanému, pro splnění jeho povinností, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (§ 160, odst. 1, o. s. ř.).