18 C 277/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 34 856 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 34 856 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a., z částky 34 856 Kč, od 1. 9. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení, k rukám právní zástupkyně žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, částku ve výši 15 743 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se, po žalované, svým žalobním návrhem, doručeným ke zdejšímu soudu, dnem 1. 9. 2022, domáhal zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z toho důvodu, že žalobce stanovil žalované výši měsíčních poplatků, spojených s vlastnictvím její bytové jednotky, pro rok 2022, na základě rozhodnutí Shromáždění vlastníků, ze dne 18. 10. 2021, a to dle Zápisu z 23. Shromáždění vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo], dle bodu [číslo] Projednání a schválení rozpočtu/výše zálohy na rok 2022 a s tím souvisejícího Podkladu pro stanovení záloh příspěvku vlastníka (nájemného) a na služby pro rok 2022. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy žalobce předepsal žalované měsíční výši příspěvku vlastníka bytu, včetně služeb, s vlastnictvím bytu spojených, od 1. 1. 2022, ve výši 2 776 Kč měsíčně, se splatností vždy do 15. dne měsíce, na který je platba určena, nicméně, žalobce, v této souvislosti tvrdil, že platební morálka žalované byla vždy dosti liknavá, když žalovaná neplatila a stále neplatí, řádně, natož pak ve stanovené výši, měsíční poplatky, již z části roku 2019 až do roku 2022, včetně vyúčtování služeb, s vlastnictvím bytu spojených, takže nyní žalobci dluží, z tohoto titulu, částku v celkové výši 34 856 Kč.

2. Žalovaná však se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí, jelikož zpochybňovala, především, správnost jednotlivých vyúčtování a poukazovala na jakési nesrovnalosti, aniž by je však, jakkoliv konkrétně, specifikovala.

3. Podepsaný soud ve věci nařídil jednání, na den 7. 3. 2023, během něhož celá záležitost nakonec vyústila v přerušení tohoto řízení, dle ust. § 110, o. s. ř., jelikož obě strany tehdy daly soudu najevo svou ochotu jednat mimosoudně, přičemž žalovaná tehdy uvedla, že si hodlá jednotlivé doklady prostudovat, a to právě kvůli oněm údajným nesrovnalostem, aniž tak, jak se nakonec ukázalo, učinila.

4. Soud ve věci, a to poté, co k dohodě účastníků nedošlo, na základě návrhu právní zástupkyně žalobce, podaného na pokračování tohoto řízení, nařídil ve věci jednání, na den 20. 7. 2023, k němuž se však žalovaná, bez omluvy, nedostavila, ač tedy byla řádně a včas obeslána.

5. Soud tedy tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalované, když zástupkyně žalobce soudu sdělila, že dluh, který je předmětem tohoto řízení, i nadále trvá, s tím, že soud konstatuje, že žalovaná se k žalobě již vůbec nikterak nevyjádřila a byť na onom jednání, které bylo nařízeno na den 7. 3. 2023, a k němuž se tehdy dostavila, žalovaná uvedla pouze to, že jsou zde, dle jejího názoru, určité nesrovnalosti, jak již bylo naznačeno výše, takže si hodlá prostudovat veškeré doklady od žalobce, s tím, že, však, od té doby, až do vydání tohoto rozsudku, od žalované žádné podání, a to v souvislosti s jejím stanoviskem k žalobě, zdejšímu soudu již doručeno nebylo.

6. Soud tedy provedl dokazování řadou listinných důkazů, založených do spisu ze strany žalobce, z nichž soud zjistil, že tedy žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, založeném dle zákona č. 72/1994 Sb., a jehož předmětem činnosti je správa, provoz a opravy společných částí domu [ulice a číslo], [obec], [PSČ], [obec a číslo], když žalovaná je vlastníkem, ve výlučném vlastnictví, bytové jednotky [číslo] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] – [obec], kterážto bytová jednotka je zapsána na [list vlastnictví], pro katastrální území Chodov, Hl. m. [obec], vedeným Katastrálním úřadem pro Hl. m. [část Prahy]. Správu budovy pro žalobce zajišťuje správce - [ulice] bytové družstvo [anonymizováno], a to na základě Mandátní smlouvy ze dne 23. 11. 2009 (zjištěno z Výpisu z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] a dále i z Mandátní smlouvy - ze dne 23. 11. 2009).

7. Správce ([ulice] bytové družstvo [název]) pro žalobce vypracovává, vždy pro následující rok, na základě článku č. II., odst. 14, předmětné Mandátní smlouvy, listinu, označenou jako„ Podklad pro stanovení záloh příspěvků vlastníka a záloh na služby pro následující rok a předkládá jej nejpozději vždy do 30. 9., běžného roku, mandantovi (žalobci), k projednání. Částky měsíčních poplatků, pro jednotlivé spoluvlastníky, každoročně vypočítává žalobce na základě shora schválených rozpočtů a podkladů pro stanovení záloh příspěvku vlastníka (nájemného), dle velikosti podílu na společných částech domu a pozemků jednotlivých bytových či nebytových jednotek, ve vlastnictví vlastníků bytů a nebytových prostor. Žalobce, v souvislosti se shora sjednaným postupem, dle zmiňované Mandátní smlouvy, stanovil žalované výši měsíčních poplatků, spojených s vlastnictvím předmětného bytu, pro rok 2022, a to na základě rozhodnutí Shromáždění vlastníků - ze dne 18. 10.2021, jak vyplývá ze Zápisu z 23. Shromáždění vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo], dle bodu [číslo] Projednání a schválení rozpočtu/výše zálohy na rok 2022 a s tím souvisejícího Podkladu pro stanovení záloh příspěvku vlastníka (nájemného) a na služby - pro rok 2022. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a na základě ujednání Mandátní smlouvy žalobce, prostřednictvím svého správce, předepsal žalované měsíční výši příspěvku vlastníka bytu, včetně služeb, s vlastnictvím bytu spojených, od 1. 1. 2022 - ve výši 2 776 Kč měsíčně, a to se splatností vždy do 15. dne toho měsíce, na který je platba určena (zjištěno ze Zápisu z 23. Shromáždění vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo], ze dne 18.10.2021).

8. Žalovaná však takto předepsané zálohy neplatila řádně a ve stanovené výši, když soud, v této souvislosti, podotýká, že žalovaná ani netvrdila opak, a na základě čehož tak dospěl podepsaný soud k závěru, že žalovaná se svým platebním povinnostem poněkud vyhýbá, a byť tedy tvrdila, že jsou zde jakési účetní nesrovnalosti, tak tyto údajné nesrovnalosti však nikdy, jak již bylo shora řečeno, nespecifikovala.

9. Jak vyplývá z listiny, kterou soud doplnil rovněž dokazování, a jež je nazvána jako„ Řádné vyúčtování užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu - za období 01. 2021 – 12. 2021“, jakož i z účetního dokladu žalobce, nazvaného jako„ Výpis salda prostoru [číslo] - za období 01. 2021 - ze dne 29. 8. 2022“, tak žalovaná již předtím neplatila řádně a též ani nyní neplatí řádně a ve stanovené výši měsíční předpis poplatků, spojených s vlastnictvím její jednotky, a to za léta 2019 až 2021, když částky nezaplacené, tzv. dlouhodobé, zálohy (nezúčtovatelná částka), byly převedeny do vyúčtování služeb za uplynulé období, přičemž ani v roce 2022 neplatila žalovaná ony poplatky ve stanovené výši (když stále platí na původní předpis, platný od 1. 1. 2021, ve výši 2 705 Kč měsíčně) a též tedy nezaplatila ani vyúčtování služeb za rok 2021 - k datu 31. 8. 2022 (zjištěno z Vyúčtování služeb předchozích období, včetně dlouhodobé zálohy - nezúčtovatelné a převoditelné do dalšího období – dle Řádného vyúčtování užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu - za období 01. 2021 2021 – viz Informativní výpis evidovaných nedoplatků včetně DZ - dlouhodobé zálohy - od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2022). Na základě Vyúčtování služeb a oné dlouhodobé (nezúčtovatelné) zálohy – a to ve výši 23 788 Kč, pak došlo k zápočtu následně uhrazené částky, kteroužto úhradu žalovaná provedla až teprve na základě předtím schváleného soudního smíru (v související věci, projednávané již dříve u zdejšího soudu, pod sp. zn.: 9 C 56/2018), ve výši 393 043 Kč (když se jednalo o dluhy žalované od roku 2011 až do října 2019), a to dnem 4. 10. 2021, přičemž nadále však žalobci dlužila, za část roku 2019, ony, shora zmiňované, poplatky, a a dále pak též i za roky 2020 a 2021. V tomto ohledu soud žalobci uvěřil, že výše původní dlužné částky činila, k datu úhrady oné částky, stanovené soudním smírem, částku ve výši Kč 449 315 Kč, s tím, že k této částce byl započten účetní přeplatek vyúčtování služeb žalované - za rok 2020 - ve výši 32 484 Kč, tj., na základě výpočtu, provedeného žalobcem, takto: 449 315 Kč – 393 043 Kč – 32 484 Kč = 23 788 Kč).

10. Na základě shora provedeného výpočtu byla tedy výše oné nezaplacené dlouhodobé zálohy - za období 01 až 06/ 2021, převedena do dalšího účetního období, což tedy činí částku ve výši 8 115 Kč, k níž byla žalobcem připočtena ona částka 23 788 Kč (viz výše – bod [číslo]), a což tak celkem činí 31 903 Kč, takže Vyúčtování služeb a dlouhodobé zálohy, za předchozí období (VT), k datu 29. 8. 2022, představuje onu částku 31 903 Kč (zjištěno z Výpisu salda prostoru [číslo] - od období 01. 2021 - ze dne 29. 8. 2022, část VT Vyúčtování byty a garáže, dále zjištěno z Řádného vyúčtování užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu - za období od 01. 2020 – 12. 2020 a též i z Řádného vyúčtování služeb - za 01. 2021 2021).

11. Ve shora popsaných souvislostech tedy soud konstatuje, že, pokud tedy jde o Vyúčtování služeb dle skutečně uhrazených záloh – za období 01. 2021 2021, dle Řádného vyúčtování služeb - za 01. 2021 2021, splatného k datu 31. 8. 2022, činí zde vzniklý nedoplatek částku ve výši 2 953 Kč, a proto tedy součtem této částky s onou částkou 31 903 Kč (viz výše – bod [číslo]) žalobce dospěl k celkové dlužné částce ve výši 34 856 Kč, což je tak předmětem tohoto sporu, přičemž zdejšímu soudu se takto strukturovaný výpočet jeví jako správný (zjištěno z těchto listin: [ulice] předpis záloh na úhradu příspěvku vlastníka od 1. 1. 2022 + doklad o odeslání, Řádné vyúčtování užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu za období od 01. 2020 - 12. 2020, dále Řádné vyúčtování služeb za 01. 2021 2021 + doklad o odeslání, a též i Výpis salda prostoru [číslo] - od období 01. 2021 - ze dne 29. 8. 2022). A i když žalovaná správnost tohoto výpočtu zpochybňovala, tak nikdy však soudu nesdělila, v čem, konkrétně, by měly spočívat ony nesrovnalosti, na něž poukazovala, byť tedy výhradně na ní spočívalo, v tomto ohledu, břemeno tvrzení a rovněž tak i břemeno důkazní.

12. Žalované byla zaslána, dnem 21. 7. 2022, předžalobní výzva, doporučenou poštou, a rovněž i na její e-mailovou adresu, nicméně, žalovaná však ničeho žalobci nezaplatila.

13. Pokud se ještě jedná o onen, již shora zmiňovaný, spis, vedený u zdejšího soudu, pod sp. un.: 9 C 56/2018, jímž žalobce rovněž navrhoval doplnit dokazování, neboť v tomto souvisejícím řízení, jež nakonec skončilo soudním smírem, byly řešeny ony předchozí dluhy žalované, a to za období od roku 2011 – až do října 2019, a tak proto tedy strana žalující navrhovala též i připojení onoho spisu zdejšího soudu, vedeného pod sp. zn. 9 C 56/2018, když, ovšem, provedení tohoto důkazu, dle názoru zdejšího soudu, bylo opravdu poněkud nadbytečné, jelikož, vlastně, a to pokud se jedná o listinné důkazy, jež byly, v rámci tohoto řízení, zdejším soudem provedeny, tak, dle názoru zdejšího soudu, nárok, vyplývající z těchto listin, je, dle názoru soudu, po právu, a proto tedy soud k provedení tohoto dalšího důkazu již nepřistoupil, zvláště když se jednalo o zcela jiné účetní období.

14. Soud tedy znovu konstatuje, že, jak již uvedl shora, tak žalovaná, byť tedy avizovala, že si hodlá veškeré listiny, založené do spisu ze strany žalobce, prostudovat a vyjádřit se k nim, pokud tedy poukazovala na jakési nesrovnalosti, tak ty však nikdy nespecifikovala, přičemž žalovaná se již vůbec nikterak k těmto dokladům nevyjádřila, byť měla dosti značný časový prostor k tomu, aby tak mohla učinit, když, vlastně, ono prvé jednání, které bylo v této věci nařízeno na den 7. 3. 2023, bylo následně přerušeno, jak již bylo řečeno výše, takže žalovaná měla prakticky čtyři měsíce na to, aby se s danými podklady mohla seznámit, a případně je i zkonzultovat s nějakým odborníkem, což ovšem zjevně neučinila.

15. Soud tedy hodlal, především, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., poučit žalovanou o nezbytnosti doplnit svá tvrzení, jakož i důkazní návrhy, a to v souvislosti s případnou možností vyvrátit tvrzení žalobce, ohledně zpochybňování správnosti předmětných vyúčtování, kteroužto možnost však žalovaná nikterak nevyužila, jelikož, jak již bylo naznačeno výše, tak žalovaná se k soudu již pak vůbec nedostavila, ač byla řádně a včas obeslána, a též ani předtím se nikterak, vlastně, k věci relevantně nevyjádřila, a proto tedy soud projednal danou věc dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., jak již bylo rovněž řečeno výše, takže soud tedy opravdu nemohl nepřítomnou žalovanou patřičně poučit a vyzvat ji k případnému doplnění jejích, povýtce matných a prakticky nic neříkajících, tvrzení, jakož soud nemohl žalovanou vyzvat ani k označení přiléhavých důkazních návrhů, takže, za této situace, soud dospěl k závěru, že žalovaná neunesla své břemeno tvrzení a rovněž ani své břemeno důkazní, a to ohledně jednoznačného prokázání existence oněch účetních nesrovnalostí, v rámci tohoto řízení, byť, dle ustanovení § 79, odst. 1, a § 101, odst. 1, o. s. ř., má každý účastník, vždy, povinnost tvrzení, přičemž, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu pro případ, že skutková tvrzení a důkazní návrhy jsou neúplné. Následky, spojené s neunesením břemene tvrzení a důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06).

16. Předpokladem důkazní povinnosti je tak tvrzení skutečností účastníkem (§ 101, odst. 1, písm. a) o. s. ř.). Teorie procesního práva, v této souvislosti, hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti, rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak, zpravidla, ani nemůže splnit svou důkazní povinnost. Jinými slovy řečeno, tak nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má pak za následek to, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil, a která nevyšla, ani jinak, v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR - sp. zn.: 29 Odo 1014/2003 a sp. zn.: 29 Odo 953/2004).

17. V daném případě soud opakovaně konstatuje, že tedy žalovaná vůbec nespecifikovala své případné výhrady, vůči postupu strany žalující, a to pokud jde o zpracování shora zmiňovaných podkladů, a v důsledku čehož tedy soudu nakonec nezbylo, nežli žalobě vyhovět, a to, především, pro neunesení břemene tvrzení a rovněž ani důkazního břemene, na straně žalované. V této souvislosti pak soud ještě považuje za nezbytné podotknout, že, pokud by tedy soud ono další ústní jednání, konané dne 20. 7. 2023, kvůli nepřítomnosti žalované, odročoval a vyzýval ji, např., usnesením, o nezbytnosti doplnit obranná tvrzení, ohledně oněch údajných nesrovnalostí, jakož i o nezbytnosti k tomu označit též i přiléhavé důkazní návrhy, pak by takový postup ovšem byl, dle názoru zdejšího soudu, v rozporu se zásadou procesní ekonomie a došlo by tak i ke vzniku jen stěží odůvodnitelného průtahu, když soud je též i toho názoru, že, jaksi„ na dálku“, nelze nepřítomného účastníka poučovat, dle ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., a též jej vyzývat k případnému doplnění tvrzení i důkazních návrhů, když zdejšímu soudu se tedy takový postup jeví jakožto poněkud absurdní. Bylo proto na žalované, aby se buď k soudu dostavila a požádala, případně, o přiměřenou lhůtu, k doplnění svých tvrzení i k označení případných důkazních návrhů, anebo aby požádala soud o odročení zmiňovaného jednání, nicméně, pokud však žalovaná nic takového neučinila, pak tedy soudu opravdu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.

18. Soud, při svém rozhodování, vyšel z ustanovení zákona č. 67/2023 Sb., kterým se upravují některé otázky, související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů, v domě s byty.

19. Podle ust. § 4, shora zmiňovaného zákona, dle odst. 1), má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství.

20. Podle odst. 2), téhož ustanovení, platí, že, pokud nedojde k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.

21. Podle odst. 3), téhož ustanovení, platí, že pokud nedojde k ujednání o zálohách na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody, vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem.

22. Podle odst. 4), téhož zákonného ustanovení, platí, že má poskytovatel služeb právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.

23. V tomto konkrétním případě ovšem zjevně existuje onen Zápis z 23. Shromáždění vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo], ze dne 18. 10. 2021, jehož obsah ovšem žalovaná nikterak nezpochybňovala, a na základě něhož tak došlo k projednání a schválení rozpočtu/výše zálohy na rok 2022 a s tím souvisejícího Podkladu pro stanovení záloh příspěvku vlastníka (nájemného) a na služby - pro rok 2022. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a též i na základě ujednání výše zmiňované Mandátní smlouvy (viz výše – body [číslo] a [číslo]) proto žalobce, prostřednictvím svého správce, předepsal žalované měsíční výši příspěvku vlastníka bytu, včetně služeb, s vlastnictvím bytu spojených, od 1. 1. 2022 - ve výši 2 776 Kč měsíčně, a to se splatností vždy do 15. dne toho měsíce, na který je platba určena, takže pravidelné platby v této výši je žalovaná povinna hradit.

24. Podle ust. § 5, zákona č. 67/2023 Sb., ujedná způsob rozúčtování poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.

25. V tomto konkrétním případě tedy zjevně došlo k rozhodnutí ze strany společenství - na základě rozhodnutí Shromáždění vlastníků (viz opět onen Zápis z 23. Shromáždění vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo], ze dne 18. 10. 2021), a proto tedy podepsanému soudu opravdu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.

26. Žalovaná tedy své povinnosti nesplnila, když svůj dluh včas neuhradila, čímž se tak ocitla v prodlení, a to ve smyslu § 1968, o. z. [příjmení] žalovaná netvrdila a též ani jinak se, jak již bylo řečeno výše, vlastně ani nebránila, když onu, shora zmiňovanou, obranu žalované vyhodnotil podepsaný soud jakožto povýtce nic neříkající a tedy, jakožto i poněkud účelovou, zjevně bez poskytnutí konkrétních obranných tvrzení i bez označení konkrétních důkazních návrhů.

27. Žalobce proto má, dle § 1970, o. z., i právo na zaplacení úroku z prodlení, a to v zákonné výši, jež je stanovena v ust. § 2, vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění.

28. O nákladech tohoto řízení pak rozhodl podepsaný soud podle ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., když procesně neúspěšné žalované uložil povinnost zaplatit, procesně úspěšnému žalobci, který, v tomto sporu, byl právně zastoupen, náklady řízení, když se tedy jednalo o žalobcem řádně zaplacený soudní poplatek, za podaný žalobní návrh, a to ve výši 1 743 Kč, a dále pak se jednalo i o náklady právního zastoupení žalobce advokátkou, t.j., o odměnu advokátky žalobce, dle § 7 a § 8, vyhl. č. 177/1996 Sb. (Advokátního tarifu), z tarifní hodnoty 34 856 Kč, za celkem 5 úkonů právní služby - á 2 500 Kč (1x převzetí a příprava věci, 1x písemné podání – žalobní návrh, dále 1x před žalobní výzva a dále 2x účast na jednáních, konaných u podepsaného soudu - dne 7. 3. 2023 a též i dne 20. 7. 2023), tj., celkem 12 500 Kč, a dále též i pět režijních paušálů (tedy 5 paušálních náhrad výdajů advokátky žalobce), po částce 300 Kč, dle § 13, Advokátního tarifu, a celkem tedy v částce 1 500 Kč, s tím, že advokátka žalobce, však, výslovně, soudu sdělila, že již není plátcem DPH, takže požaduje přiznat náklady tohoto řízení bez DPH, z odměny advokátky žalobce a z paušálních náhrad jejích výdajů, a proto tedy soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, již nemusel promítnout onu položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokátky a z oněch paušálních náhrad jejích výdajů, a v důsledku čehož tedy celkové náklady tohoto řízení činí 15 743 Kč.

29. O povinnosti žalované, uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, a to v celkové výši 15 743 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, bylo rozhodnuto podle ust. § 149, odst. 1, o. s. ř.

30. Pokud jde o určení lhůt k plnění, tak soud tedy stanovil žalované, pro splnění jejích povinností, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (dle ust. § 160, odst. 1, o. s. ř.).