18 C 358/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedou senátu JUDr. Ladislavem Nevole, jako samosoudcem, v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A , proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A , 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B , 3. Jméno žalované C , narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C , všechny zastoupeny advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B , o: zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím, I. Žalované jsou povinny, společně a nerozdílně, zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení, ve výši 10,00 % ročně, z částky , částka, , od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žalované jsou povinny zaplatit žalobkyni, společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení, k rukám jejího právního zástupce, , Jméno advokáta A, , advokáta, částku ve výši , částka, , a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobce, a tedy právní předchůdce nynější žalobkyně, , jméno FO, , se svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem , datum, , domáhal, po právním předchůdci všech tří žalovaných, jímž byl , jméno FO, , zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z důvodu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když původní žalobce svěřil, do rukou původního žalovaného, , jméno FO, , částku ve výši , částka, , jež měla postupně být vynaložena na drobná vydání, ve prospěch původního žalobce, k čemuž však, ze strany původního žalovaného, nedošlo.

2. Usnesením ze dne , datum, , vydaným pod č. j. , spisová značka, , však bylo toto řízení, z důvodu úmrtí původního žalobce, k němuž došlo dnem , datum, , přerušeno, a to až do skončení řízení o jeho pozůstalosti.

3. Poté, dnem , datum, , zemřel rovněž i původní žalovaný, takže i z tohoto důvodu nemohlo být v tomto řízení pokračováno.

4. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne , datum, , vydaným č. j. , spisová značka, , bylo pravomocně určeno, že , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, , bytem , adresa, , je dědičkou původního žalobce, , jméno FO, .

5. Usnesením zdejšího soudu, ze dne , datum, , vydaným pod č. j. , spisová značka, , bylo řízení o pozůstalosti po původním žalovaném pravomocně skončeno, a to schválením dohody dědiců o rozdělení jeho pozůstalosti, mezi , Jméno žalované A, , nar. , Datum narození žalované A, , bytem , adresa, , dále , Jméno žalované B, , nar. , Datum narození žalované B, , bytem , adresa, , a též i , Jméno žalované C, , nar. , Datum narození žalované C, , bytem , adresa, , což jsou tedy nyní žalované osoby, v rámci tohoto řízení.

6. Všechny tři žalované však se žalobou nesouhlasily a požadovaly její zamítnutí, jelikož tvrdily, že jejich právní předchůdce, , jméno FO, , si žádné bezdůvodné obohacení, na úkor původního žalobce, neponechal, ale, že, naopak, z vlastních finančních prostředků, osobě původního žalobce vypomáhal a vlastně jej tak i dotoval, resp., finančně mu vypomáhal. Kromě toho pak uplatnily žalované, vůči nároku, jenž je předmětem tohoto řízení, i námitku započtení.

7. Podepsaný soud ve věci provedl dokazování řadou listinných důkazů, z nichž soud zjistil níže popsané skutečnosti.

8. Především má soud za prokázané to, že nynější žalobkyně se stala dědičkou po původním žalobci, , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelém dne , datum, , a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a nastoupila tak na jeho místo v tomto řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu pozůstalostního řízení, vedeného po původním žalobci, zemřel i žalovaný, a to dne , datum, , nastoupily na jeho místo jeho dědičky, a to , Jméno žalované A, , , Jméno žalované B, a , Jméno žalované C, , a to na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, , vydaného pověřenou notářkou - , tituly před jménem, , jméno FO, , dnem , datum, , č.j. , spisová značka, (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , dále z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , jakož i z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, , vydaného pověřenou notářkou - , tituly před jménem, , jméno FO, , dne , datum, , pod č.j. , spisová značka, ).

9. Původní žalovaný, , jméno FO, , se k žalobě ještě stihnul vyjádřit, a to v podání, zaslaném zdejšímu soudu dne , datum, , v němž sdělil, že vlastně původního žalobce finančně podporoval. Toto obranné tvrzení je však v určité kontradikci s obsahem ručně sepsané Smlouvy o finanční náhradě za poskytnutou pomoc, dle níž si původní žalovaný nechával uhradit , částka, za každou návštěvu původního žalobce v domově pro seniory (zjištěno ze Smlouvy o finanční náhradě za poskytnutou pomoc).

10. Dále je nepochybné, že původní žalovaný se již nemohl stát ani dědicem původního žalobce, a to s ohledem na jeho dědickou nezpůsobilost, když vyšlo najevo, že původní žalovaný se vůči původnímu žalobci dopustil takového činu, který vykazoval rysy úmyslného trestného činu, jelikož původní žalovaný se vlastně dopustil takového, společensky nepřijatelného, jednání, když odmítl vrátit z úschovy dosti vzácnou sbírku zlatých mincí, v hodnotě minimálně , částka, , a též pak neoprávněně převedl z účtu původního žalobce částku ve výši , částka, , a to na svůj bankovní účet. V obou těchto případech se přitom původní žalobce (, jméno FO, ) domáhal vrácení těchto majetkových hodnot soudně, a to u nadepsaného soudu, jednak v rámci řízení, vedeného pod sp. zn. , spisová značka, (v tomto řízení se konkrétně jednalo o ony nevrácené mince), a jednak i vedeného pod sp. zn. , spisová značka, (v tomto dalším případě se pak jednalo o onu neoprávněně převedenou částku ve výši , částka, , z účtu původního žalobce na účet původního žalovaného, kterýžto převod inicioval původní žalovaný), když soud tyto skutečnosti z jistil z obou, shora zmíněných, soudních sporů (tedy z obsahu obou soudních rozhodnutí).

11. Původní žalovaný též zdejšímu soudu předložil i Potvrzení o vydání hotovosti, jež ovšem obsahuje pouze dvě částky, a to v celkové hodnotě , částka, (jedná se o částku , částka, - ze dne , datum, a dále pak o částku , částka, - ze dne , datum, ), když tento listinný důkaz však nikterak nereflektuje jakoukoliv souvislost s listinou, jež obsahuje předtím sepsané Potvrzení o převzetí částky , částka, - ze dne , datum, , když ono Potvrzení o převzetí oné částky ve výši , částka, , původním žalovaným, od původního žalobce, je zachyceno na jednom listu papíru, když, na druhé straně, téže listiny, pak měly být potvrzovány jednotlivé, vrácené, resp., vydané, částky, na ona drobná vydání původního žalobce, což vyplynulo i z onoho, shora zmíněného, rozsudku, vydaného Obvodním soudem pro , adresa, (zjištěno z Potvrzení o převzetí částky , částka, - ze dne , datum, , dále z Potvrzení o vydání hotovosti, jež obsahuje vydání dvou částek – v celkové hodnotě , částka, , jakož též zjištěno i z bodu č. , hodnota, ., obsaženého v odůvodnění zmíněného rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ).

12. Pokud se jedná o onu vynaloženou částku ve výši , částka, , tak vůbec však není zřejmé, co tato platba měla obnášet, na co tedy byla vynaložena, přičemž, navíc, v případě oné další částky, ve výši , částka, , vydané dnem , datum, , lze důvodně předpokládat, že se jednalo o částku, vynaloženou na úhradu narozeninové oslavy původního žalobce, což tvrdila nynější žalobkyně a což i soud považuje za naprosto logické vysvětlení (jelikož tato skutečnost byla zjištěna z účtenky, vydané restaurací , Anonymizováno, , a předložené soudu ještě původním žalovaným, a to z titulu úhrady narozeninové oslavy původního žalobce, když se zde jedná o naprosto totožnou částku a též i o stejné časové zařazení).

13. Pokud se pak ještě jedná o další listinný důkaz, což je Potvrzení ze dne , datum, , dle něhož „již nebudou vydávána další potvrzení“ - na částky, vydávané původním žalovaným, a to původnímu žalobci, na ona drobná vydání, tak tato listina je ovšem podepsána pouze ze strany původního žalovaného, ale, nikoliv již ze strany původního žalobce, takže tento listinný důkaz vyhodnotil soud jakožto zcela bezcenný.

14. Žalovaná strana zdejšímu soudu, v souvislosti s oním primárním tvrzením, předestřeným v tom smyslu, že původní žalovaný vlastně původnímu žalobci nesobecky finančně vypomáhal, předložila i různé účtenky, z nichž ovšem jednoznačně nevyplývá, že částky, v nich zachycené, skutečně představují náklady, vynaložené, ze strany původního žalovaného, právě ve prospěch původního žalobce, takže i tyto listiny vyhodnotil soud jakožto bezcenné.

15. A pokud jde dále o další obranné tvrzení strany žalované, předestřené v tom smyslu, že původní žalovaný vynaložil ony uschované finanční prostředky, jež mu byly svěřeny původním žalobcem, v oné celkové částce , částka, , na výstavu uměleckých děl z majetku původního žalobce, kteroužto výstavu organizovala galerie , Anonymizováno, , tak ani tato skutečnost ovšem prokázána nebyla, když ze svědecké výpovědi zástupce zmíněné galerie (, jméno FO, ), provedené dnem , datum, , a to v rámci onoho, již výše zmíněného, řízení, vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, , zcela jasně vyplynulo, že tyto náklady byly tehdy výhradně vynaloženy ze strany zmíněné galerie, která si za to mohla ona umělecká díla původního žalobce ponechat a část z nich rovněž pak i zpeněžila (zjištěno ze shora zmíněného rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ), takže i toto obranné tvrzení žalovaných vyhodnotil soud jakožto poněkud bezcenné a nic neříkající.

16. Mezi účastníky tohoto řízení sice bylo nesporným to, že původní žalovaný hradil pravidelnou částku ve výši , částka, měsíčně, a to od října 2015 až do května 2018, na účet onoho domova pro seniory, kde tehdy pobýval původní žalobce, a dále též od června 2018 až do smrti původního žalobce (, datum, ), když se ovšem jednalo o částku, hrazenou na bankovní účet původního žalobce, a což tedy zase nikterak nesouviselo s předáním oné částky , částka, , na ona drobná vydání původního žalobce, a tedy s jejím následným, postupným, vracením, ze strany původního žalovaného. Tato částka byla tedy nejprve hrazena původním žalovaným, z důvodu uzavřené Dohody o vzájemném využití finančních prostředků, ze dne , datum, (zjištěno ze zmíněné Dohody – ze dne , datum, ) a následně pak v návaznosti na Dědickou smlouvu, uzavřenou mezi původním žalobcem a původním žalovaným, dne , datum, (zjištěno z Dědické smlouvy – ze dne , datum, ). Tato částka (tedy ve výši , částka, měsíčně) tak měla pokrývat náklady na pobyt původního žalobce v onom domově seniorů, což ovšem na pokrytí těchto nákladů nestačilo, takže původní žalobce musel tento rozdíl doplácet, a což tak bylo v rozporu se zmiňovanou Dědickou smlouvou, a proto tedy původní žalobce odstoupil od zmíněné Dědické smlouvy (zjištěno z listiny, obsahující odstoupení původního žalobce od Dědické smlouvy).

17. Následně pak došlo k tomu, že původní žalobce prodal svůj byt dceři původního žalovaného, a to na základě Kupní smlouvy ze dne , datum, , když se jednalo o byt o velikosti 3+1, na adrese , adresa, , který byl takto prodán za kupní cenu v poněkud komicky nízké výši, kterou představovala pouze částka , částka, , přičemž též pak nebylo prokázáno ani to, že by takto nízká cena vůbec kdy byla původnímu žalobci uhrazena. Existenci předmětné úhrady však zdejší soud nezkoumal, jelikož ani tato záležitost tedy vůbec nesouvisela s oním postupným vracením oné předané částky ve výši , částka, , z titulu oněch drobných vydání.

18. V souvislosti s původním žalovaným uváděnou Dohodou o vzájemném využití finančních prostředků, ze dne , datum, (viz výše – bod č. , hodnota, .), je ovšem nezbytné uvést i to, že původní žalovaný si, v rozporu s touto Dohodou, převedl na svůj účet, ve dnech , datum, , , datum, a , datum, , z účtu původního žalobce, a tedy postupně, onu částku v celkové výši , částka, , jak již bylo naznačeno výše, když ale nebylo nijak prokázáno, že by s tímto krokem původní žalobce vůbec kdy byl vyslovil svůj souhlas.

19. V kontradikci s tímto krokem ovšem všechny tři žalované opakovaně tvrdily, že onen vztah mezi panem , jméno FO, a panem , jméno FO, byl založen na vzájemnosti plnění, když výše úhrady na náklady za pobyt pana , jméno FO, v domově pro seniory (v době uzavření předmětné Dědické smlouvy - ze dne , datum, ) činila cca , částka, měsíčně (přesně , částka, – poznámka soudu) a povinnost k úhradě těchto nákladů ležela na panu , jméno FO, , a tedy na původním žalovaném. Dále ještě žalované tvrdily, že, naopak, pan , jméno FO, se zase, v rámci vzájemného protiplnění, zavázal k převedení ¾ svého majetku na pana , jméno FO, , a to po své smrti (když zároveň byl pan , jméno FO, i závětním dědicem - dle závěti ze dne , datum, , ke zbývající ¼ majetku původního žalobce), a když současně zde byla panu , jméno FO, , ze strany , jméno FO, , uložena i povinnost obstarat a zrekonstruovat hrob, právě pro pana , jméno FO, , v , Anonymizováno, , a vypravit mu i církevní pohřeb, a z čehož tak žalované současně dovodily i to, že jejich právní předchůdce, tedy pan , jméno FO, , ovšem neměl, v tomto směru, jistotu, a to ohledně toho, jak dlouho bude muset ve prospěch pana , jméno FO, plnit, a proto tedy , jméno FO, pojal obavu, ohledně toho že takto zděděný majetek, po panu , jméno FO, , bude menší, nežli ty finanční prostředky, které , jméno FO, ve prospěch pana , jméno FO, vydal, a proto tedy byl původní žalovaný, tedy pan , jméno FO, , oprávněn převést na svůj účet, bez souhlasu pana , jméno FO, , onu částku v celkové výši půl milionu Kč (tedy , částka, ), čímž ovšem žalované současně popřely existenci onoho přátelského a nesobeckého vztahu původního žalovaného k osobě původního žalobce, natož aby se snažily prokazovat existenci nějakého ujednání, či dohody, mezi panem , jméno FO, a panem , jméno FO, , ohledně zmíněné finanční transakce, takže, v této souvislosti, dospěl soud k závěru, že se jedná až o teprve dodatečně vytvořenou konstrukci, ze strany žalovaných, a to za účelem obhájení onoho, ne zcela korektního, jednání pana , jméno FO, , který tak zjevně tuto transakci provedl bez souhlasu pana , jméno FO, .

20. Žalované tak vlastně samy popřely svou verzi o tom, že jednání pana , jméno FO, vůči panu , jméno FO, bylo nezištné a nesobecké, když poukazovaly, v této souvislosti, na onu obavu pana , jméno FO, , ohledně vydání takového finančního plnění, jež by mohlo převyšovat skutečnou výši zděděného majetku, po panu , jméno FO, , a proto tedy dospěl soud k závěru, že důvody jednání pana , jméno FO, , spočívající v převodu oné finanční částky v rozsahu , částka, , z účtu pana , jméno FO, na účet pana , jméno FO, , lze kvalifikovat jakožto zištné, když totéž platí i o nevrácení oné sbírky mincí a konečně to pak platí i onom, poněkud nehorázném, tvrzení, předestřeném v tom smyslu, že pan , jméno FO, musel uhradit ony náklady na pořádání výstavy uměleckých děl z majetku pana , jméno FO, (viz výše – bod č. , hodnota, .), kteréžto náklady však prokazatelně uhradila tehdy onu výstavu pořádající galerie.

21. Proto tedy, ze shora popsaných aktivit původního žalovaného, , jméno FO, , podepsaný soud dovodil, že původní žalovaný vlastně byl ve vztahu k panu , jméno FO, zjevně veden zištnými důvody, už jen proto, že tedy původní žalovaný pojal onu obavu z toho, že dědictvím získaný majetek, po původním žalobci, bude nižší, nežli očekával (viz vyjádření žalovaného - ze dne , datum, ).

22. Navíc je nutno ještě znovu podotknout i to, že pan , jméno FO, nebyl dědicky způsobilým nejen pouze z důvodu onoho neoprávněného převodu oné částky v celkové výši , částka, (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, – viz výše, který konstatoval, že takové jednání vlastně odpovídá trestnému činu krádeže), nýbrž také i z toho důvodu, že pan , jméno FO, nevrátil panu , jméno FO, onu, rovněž již shora zmíněnou, sbírku , Anonymizováno, , v minimální hodnotě , částka, (zjištěno taktéž z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který toto jednání kvalifikoval jakožto jednání odpovídající trestnému činu zpronevěry). A i když žalované, v tomto ohledu, namítaly, že odůvodnění zmíněného rozsudku, vydaného v civilní věci, není závazné a že civilní soud vlastně ani nemůže, svým rozhodnutím, ingerovat do věcí trestně právní povahy a hodnotit skutkové podstaty trestných činů, tak, ale, i když ono odůvodnění shora zmíněného rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, pro zdejší soud závazným není, tak, nicméně, přece jen tím nebyly nikterak rozptýleny ony pochybnosti zdejšího soudu, ohledně oné údajné, a žalovanými neustále proklamované, nezištnosti pana , jméno FO, , a to vůči panu , jméno FO, , kteréžto pochybnosti na straně zdejšího soudu však i nadále přetrvávají, a to i přes ujištění žalovaných, o tom, že úmysly jejich právního předchůdce byly vždy jen poctivé.

23. Žalovaná strana vlastně soudu neposkytla taková tvrzení, natož pak důkazní návrhy, směřující k tomu, aby ospravedlnila ono jednání původního žalovaného, pana , jméno FO, , spočívající v nevrácení, resp., nevydání oné částky ve výši , částka, , což tvoří předmět tohoto řízení. Žalované, v tomto ohledu, vlastně uplatnily, vůči oné částce , částka, , námitku započtení, čímž tak vlastně jen potvrdily existenci tohoto nároku, uplatněného v rámci tohoto řízení, když, namísto toho, aby žalované prokazovaly vrácení této částky, tak ovšem poukazovaly na nejrůznější další výdaje, které s touto částkou, vlastně, nesouvisely. Tímto svým přístupem tedy žalované ještě utvrdily zdejší soud v přesvědčení, že jednání pana , jméno FO, vůči panu , jméno FO, příliš korektní nebylo, i když se žalované sebevíc snažily prokazovat, co všechno pan , jméno FO, musel za pana , jméno FO, zaplatit. Žalované však neprokázaly to, že by po panu , jméno FO, disponovaly, vůči žalobkyni, takovými pohledávkami, a tedy, prapůvodně, vůči panu , jméno FO, , jež by byly způsobilými k započtení, a jež by vlastně odrážely existenci jakéhosi, žalovanými tvrzeného, bezdůvodného obohacení, k němuž mělo dojít na straně původního žalobce, tedy pana , jméno FO, , právě na úkor pana , jméno FO, , když takové údajné pohledávky však vůbec ani nemají oporu v provedených důkazech.

24. Pokud tedy pan , jméno FO, , což bylo i nesporné, platil onen pobyt pana , jméno FO, , v domově seniorů, a to v rozsahu částky , částka, měsíčně, což soud též zjistil i z jednotlivých bankovních výpisů , právnická osoba, a též i , právnická osoba, (viz Výpis z účtu , Anonymizováno, - č. ú.: , č. účtu, - za období od , datum, do , datum, , Výpis z účtu , Anonymizováno, - č. ú.: , č. účtu, - , Anonymizováno, (+ platba za , Anonymizováno, ), dále Výpis z , Anonymizováno, . s. - č. ú.: , č. účtu, - za , Anonymizováno, , dále Výpis z účtu , Anonymizováno, č. ú.: , č. účtu, - za , Anonymizováno, dále Výpis z , Anonymizováno, - č. ú.: , č. účtu, - za , Anonymizováno, jakož i viz Přehled plateb provedených , Anonymizováno, s. - č. ú.: , č. účtu, - za období od , datum, do , datum, – když původní žalobce ovšem zemřel již dne , datum, ), tak tedy tyto platby obnášely, za dobu oněch čtyř let, celkem , částka, , takže, za každý rok, byla takto vynaložena částka v celkové výši , částka, .

25. Tyto bankovní výpisy tedy prokazují, že , jméno FO, hradil, od prosince 2015 do prosince 2019, bezhotovostně, každý měsíc onu částku , částka, , když od listopadu 2015 (na měsíc prosinec 2015) až do července 2015, byla ona částka ve výši , částka, hrazena přímo na bankovní účet domova pro seniory (, právnická osoba, , adresa, - DSD), č. účtu: , č. účtu, , pod VS , var. symbol, (r. č. , jméno FO, ), a to na základě předpisu DSD, takže, za období těchto osmi měsíců, zaplatil pan , jméno FO, domovu pro seniory celkem částku , částka, . A jelikož tato částka byla uhrazena přímo ve prospěch zmíněného domova pro seniory, a pokud tedy žalované započítávají tuto údajnou pohledávku vůči žalobkyni, a to z titulu bezdůvodného obohacení právního předchůdce žalobkyně, pana , jméno FO, , k němuž mělo dojít na úkor pana , jméno FO, , tak tato pohledávka však zjevně způsobilou k započtení není, a to proto, že, pokud se tedy někdo měl či mohl bezdůvodně obohatit, tak to byl onen domov pro seniory, kam předmětné platby směřovaly, ale nikoliv pan , jméno FO, . A pokud od oné částky v celkové výši , částka, (viz výše – bod č. , hodnota, .), odečteme onu částku ve výši , částka, , což by, teoreticky, mohlo představovat bezdůvodné obohacení na straně onoho domova pro seniory, pak lze dospět ke zbývající částce ve výši , částka, , což, sice, je tedy suma, kterou pan , jméno FO, zmíněnými postupnými platbami zaslal na bankovní účet pana , jméno FO, , nicméně, pokud žalované tvrdí, že se ztotožnily i s tím, že, podle shora zmíněného rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , potvrzeném i Městským soudem v Praze, ohledně určení dědice po zesnulém , jméno FO, , tedy , jméno FO, platně odstoupil, dnem , datum, , od oné Dědické smlouvy, ze dne , datum, , a to proto, že , jméno FO, řádně neplnil závazek z této smlouvy vyplývající, a tedy závazek hradit náklady , jméno FO, na pobyt v , právnická osoba, , adresa, (DSD), pak, dle názoru podepsaného soudu, onen, vlastně totožný, závazek, sjednaný mezi týmiž účastníky, v jejich Dohodě o vzájemném využití finančních prostředků a následném vyrovnání - ze dne , datum, , nezanikl, a proto tedy byla ona částka ve výši , částka, měsíčně hrazena, od června 2018 až do úmrtí , jméno FO, (prosinec 2019), ze strany pana , jméno FO, na bankovní účet , jméno FO, , č. ú.: , č. účtu, , vedeného u , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., zcela dobrovolně, a což tak představuje onu souhrnnou částku ve výši , částka, , když, ale, ani tato údajná pohledávka ovšem není způsobilá k provedení započtení, a to pro rozpor s dobrými mravy, když , jméno FO, nikdy nevrátil , jméno FO, onu cennou sbírku mincí a kromě toho zde stále přetrvává i ona, poněkud neblahá, záležitost, související s prodejem onoho bytu, a to zjevně hluboko pod tehdy obvyklou (a tedy tržní, v daném místě i čase) cenou. Zdejší soud je proto toho názoru, že, i když tedy došlo k onomu odstoupení, provedenému dnem , datum, , od oné Dědické smlouvy, uzavřené dne , datum, , ze strany , jméno FO, , tak, ale, , jméno FO, , zcela zjevně, jak ze shora uvedených bankovních výpisů vyplývá, i poté, a tedy po onom odstoupení, až do smrti , jméno FO, (prosinec 2019) onu částku ve výši , částka, měsíčně platil, takže obě strany se tehdy, i nadále, vlastně chovaly dle oné Dohody o vzájemném využití finančních prostředků a následném vyrovnání - ze dne , datum, , když pan , jméno FO, tyto platby poskytoval a pan , jméno FO, mu je zjevně nevracel, i když zdejší soud zjistil i to, že pan , jméno FO, však nehradil zcela plně ony náklady na pobyt pana , jméno FO, v onom domově pro seniory, jak dle oné Dědické smlouvy měl (zjištěno z bodu č. , hodnota, , již shora několikrát zmíněného rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ), a proto tedy, právě v návaznosti na toto jednání pana , jméno FO, , pan , jméno FO, od oné Dědické smlouvy odstoupil, a to k onomu dni , datum, . Dle názoru podepsaného soudu však nedošlo k odstoupení od oné předchozí Dohody o vzájemném využití finančních prostředků a následném vyrovnání - ze dne , datum, , dle níž se pan , jméno FO, i pan , jméno FO, , a to až do smrti pana , jméno FO, , vlastně chovali tak, že pan , jméno FO, i nadále poskytoval panu , jméno FO, ony platby, když, dle názoru soudu, lze, v této souvislosti, důvodně předpokládat, vzhledem k předchozímu chování pana , jméno FO, , rovněž i to, že pan , jméno FO, postupoval shora naznačeným způsobem proto, že možná doufal, že se mu ještě podaří důsledky onoho odstoupení od předmětné Dědické smlouvy zvrátit.

26. I když úmysly obou zesnulých (a tedy původních) účastníků tohoto řízení již nelze spolehlivě zjistit, tak je však, dle názoru podepsaného soudu, nepochybné, že ona částka ve výši , částka, , jež je předmětem tohoto řízení, opravdu nemá nic společného s oněmi peripetiemi, spočívající v placení oněch nákladů na pobyt pana , jméno FO, v onom domově pro seniory, jelikož tato suma byla dohodou stran od samého počátku určena ke hrazení drobných výdajů pana , jméno FO, , ale nebyla panem , jméno FO, nikdy řádně vyúčtována, ani vrácena.

27. Obrana žalovaných se tedy poněkud utápěla ve vodách jakési bezradnosti, a proto soud již nepovažoval za nutné provést ani účastnický výslech žalované č. , hodnota, ), , Jméno žalované B, , jelikož soud dospěl, v této souvislosti, k závěru, že tato účastnice by nepochybně hovořila spíše o svých osobních pocitech nežli o skutečných vztazích mezi pány , jméno FO, a , jméno FO, .

28. A pokud ještě žalované tvrdily i to, že ona Dědická smlouva nezanikla k datu , datum, (a tedy k datu, kdy si pan , jméno FO, neoprávněně zaslal dotčené peníze, v celkové výši , částka, , z účtu pana , jméno FO, na svůj vlastní bankovní účet), tak, ale, k tomu žalované rovněž žádný relevantní důkazní návrh neoznačily, resp., je to vlastně již nepodstatné, když, jak již několikrát bylo, v této souvislosti, zdejším soudem konstatováno, tak výše zmíněným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, bylo pravomocně určeno, že pan , jméno FO, byl dědicky nezpůsobilým, a to, mimo jiné, právě z toho důvodu, že si převedl na svůj účet, a to neoprávněně, onu částku ve výši , částka, , takže jeho dědická nezpůsobilost tedy vznikla právě ke dni onoho neoprávněného převodu, a proto tedy, i kdyby kdokoliv namítal neplatnost shora zmíněného odstoupení od oné Dědické smlouvy, tak, za dané situace, to však mělo, tak jako tak, dle názoru zdejšího soudu, za následek právě zánik předmětné dědické způsobilosti pana , jméno FO, (zjištěno opět i ze shora zmíněného rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, – viz jeho bod č. , hodnota, . - tedy z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ).

29. Ze všech, výše popsaných, důvodů dospěl tedy soud k závěru, že žaloba důvodnou je, a proto jí vyhověl, když na straně původního žalovaného, pana , jméno FO, , došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, v rozsahu oné částky , částka, , a to na úkor původního žalobce, pana , jméno FO, .

30. Soud tedy dospěl k následujícím závěrům: , jméno FO, , i přes dříve nepochybně přátelské vztahy s panem , jméno FO, , ztratil svou dědickou způsobilost po svém dřívějším příteli, jelikož svým jednáním, které opravdu nelze charakterizovat jakožto korektní a společensky přijatelné, způsobil zánik oné Dědické smlouvy, neboť taková smlouva již nemohla být objektivně plněna. V rámci tohoto řízení rozhodně nebyla prokázána taková skutečnost, že by pan , jméno FO, panu , jméno FO, vrátil, resp., vyúčtoval, onu, předtím poskytnutou, částku ve výši , částka, , a tedy ani to, že by ji pan , jméno FO, nějak smysluplně spotřeboval na pokrytí oněch drobných vydání pana , jméno FO, . To, koneckonců, prokázaly nakonec i samy žalované, když, v tomto ohledu, vznesly, právě vůči oné částce , částka, , v rámci své procesní obrany, onu námitku započtení. Tím tedy žalované, vlastně, i samy přispěly k prokázání důvodnosti a existence tohoto nároku, spočívajícího v povinnosti vrátit onu částku ve výši , částka, , když ovšem neprokázaly, že by disponovaly právě takovými pohledávkami, vůči panu , jméno FO, , které by byly způsobilé k započtení, jelikož taková námitka započtení, uplatněná ze strany žalovaných, je zjevně v rozporu s dobrými mravy, jak již bylo řečeno výše, a proto tedy podepsanému soudu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.

31. Z hlediska právního posouzení dospěl tedy soud k závěru, že původní žalovaný, , jméno FO, , a to kvůli svému jednání, vůči zůstaviteli, , jméno FO, , již nemohl být dědicem ve smyslu § 1481, občanského zákoníku – zák. č. 89/2012 Sb. (o. z.).

32. Podle tohoto zákonného ustanovení se, totiž, ten, kdo se nezachoval dobře k zůstaviteli, stane se dědicky nezpůsobilým, ledaže mu zůstavitel jeho čin výslovně prominul. Nic takového však, v tomto řízení, a též ani v onom, shora již několikrát zmíněném řízení, vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, , prokázáno nebylo.

33. Ten, kdo je vyloučen z dědického práva, podle § 1481, o. z., nemá právo na pozůstalost jako dědic z jakéhokoliv dědického titulu. Případné odstoupení od dědické smlouvy pak přichází v úvahu až jedině, pokud by dědic byl dědicky způsobilý. Původní žalobce, jakožto zůstavitel, však od předmětné dědické smlouvy odstoupil platně, přičemž žalované zjevně nepodnikly vůbec ničeho proti tomu, aby tento závěr (vyslovený i rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, – viz výše), jakkoliv zpochybnily.

34. Na straně původního žalovaného, pana , jméno FO, , tedy došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, v rozsahu částky , částka, , což tak zjevně disponuje oněmi atributy, stanovenými, v souvislosti s definicí bezdůvodného obohacení, v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a proto jsou tedy všechny tři žalované povinny, společně a nerozdílně, takto získané bezdůvodné obohacení nynější žalobkyni vydat.

35. Podle § 2991, odst. 1, o. z., platí, že ten, kdo se, na úkor jiného, bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, a proto tedy podepsaný soud rozhodl tak, jak je shora uvedeno.

36. V rámci tohoto řízení dospěl též soud k závěru, že žalované zjevně nedisponují žádnou takovou pohledávkou, kterou by mohly účinně započíst, ve smyslu ust. § 1987, o. z., a to vůči nároku žalobkyně na vrácení oné částky , částka, , když opačný postup by byl v rozporu s dobrými mravy.

37. Na prvním místě je, v této souvislosti, nutno uvést, že, jak k započtení jednostrannému, tak i k započtení dohodou, může dojít pouze v případě existujících pohledávek, s tím, že žalované samozřejmě měly, a stále mají, možnost uplatnit tyto své případné nároky samostatnou žalobou, ovšem za předpokladu, že takové nároky budou doloženy, což, v rámci tohoto řízení, však žalované neučinily, když se zjevně jednalo o nároky, až teprve, jaksi dodatečně, vykonstruované a současně takové jednání naplnilo i ony zmíněné atributy rozporu s dobrými mravy.

38. Za současné situace, vzniklé v rámci tohoto řízení, však není možné, aby započtením došlo k zániku nějakých neexistujících pohledávek. Pro existenci započítávaných pohledávek je samozřejmě rozhodný okamžik účinnosti projevu vůle, směřujícího k započtení, tedy okamžik doručení projevu vůle druhé straně, v případě započtení jednostranného, a v případě dohody stran pak účinností takové dohody. Další podmínkou, tentokrát již explicitně zakotvenou v ust. § 1982, o. z., je skutečnost, že k jednostrannému započtení pohledávek lze přistoupit pouze v takovém případě, kdy si strany dluží vzájemná plnění stejného druhu. Věřitel i dlužník tedy musí mít (existující) vzájemné pohledávky, jejichž plnění je určeno druhově. V praxi se samozřejmě jedná v drtivé většině případů o plnění určené v penězích, vyloučeno však není ani jakékoliv jiné, druhově určené, plnění. Tato podmínka se však týká pouze započtení jednostranného, neboť vzájemnou dohodou stran lze, s odkazem na dispozitivní povahu současných právních norem, započíst i pohledávky, jejichž plnění stejného druhu není. Další nezbytnou podmínkou započtení, dle ust. § 1982, o. z., je skutečnost, že té straně, která jednostranný právní úkon, směřující k započtení, činí, vzniklo právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. V tomto konkrétním případě však žalované ani neprokázaly výši svých údajných pohledávek, vůči žalobkyni, resp., vůči jejímu právnímu předchůdci, , jméno FO, , jakož ani důvod vzniku takových údajných pohledávek, jelikož podepsaný soud je přesvědčen o tom, že vznik předmětných pohledávek, které předtím právním předchůdcem žalovaných, panem , jméno FO, , vůbec ani jakožto pohledávky zamýšleny nebyly, byl iniciován až teprve odstoupením od oné Dědické smlouvy, provedeným ze strany původního žalobce, a v důsledku čehož tak ona, žalovanými tvrzená, obava původního žalovaného, vyvěrající z toho, že zděděný majetek po panu , jméno FO, by byl menší, nežli se původně očekávalo, nepochybně eskalovala, a proto tedy, jaksi zpětně, došlo k prezentaci určitých nákladů, vynaložených ze strany původního žalovaného, a to takovým způsobem, že tyto náklady pak byly ze strany žalovaných charakterizovány jakožto pohledávky, resp., jakožto bezdůvodné obohacení, k jehož vzniku právě mělo dojít na straně pana , jméno FO, , a to z důvodu jeho nesobeckého i vstřícného jednání vůči panu , jméno FO, , aniž by je, ale, oni původní účastníci předmětného smluvního vztahu, tedy pánové , jméno FO, a , jméno FO, , takto vlastně zamýšleli, protože jinak by totiž jejich původní ujednání zcela postrádala jakoukoliv logiku.

39. Žalované tedy dobrovolně žalobkyni takto požadovanou částku, uplatněnou v rámci tohoto řízení, a to ještě ze strany jejího právního předchůdce, ve výši , částka, , nezaplatily a neučinil tak ani právní předchůdce žalovaných, a žalobkyni tedy, ve smyslu § 1970, o. z., náleží i zákonný úrok z prodlení, z této dlužné částky, a to ve výši 10,00 % ročně, od , datum, až do zaplacení.

40. Výrok o nákladech řízení se pak opírá o ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů řízení, a proto soud uložil žalovaným i povinnost zaplatit žalobkyni, společně a nerozdílně, náklady tohoto řízení, a to v celkové výši , částka, .

41. Tyto náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem, za důvodně podaný žalobní návrh, a to v částce , částka, , a též jsou pak tvořeny i náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, t.j., odměnou advokáta žalobkyně, dle § 7 a § 8, vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu), za celkem osm plných úkonů právní služby, po částce , částka, , za každý jednotlivý úkon, dle § 7, odst. 5, a dle § 11, odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (1x příprava a převzetí právního zastoupení, dále 1x podání žalobního návrhu, dále i 1x nahlížení do spisu, dále 1x písemné vyjádření žalobkyně – ze dne , datum, , dále 1x další písemné vyjádření ve věci samé – ze dne , datum, , a dále též ještě i další písemné vyjádření ve věci samé – ze dne , datum, , jakož i 2x účast na jednáních, konaných u podepsaného soudu – dne , datum, a dne , datum, ), a dále náleží advokátu žalobkyně i odměna za jeden poloviční úkon, dle § 11, odst. 2, advokátního tarifu, a to v částce , částka, (1x jednoduchá výzva k plnění), takže celkem náleží advokátu žalobkyně, z titulu odměny za všechny zmíněné úkony, částka ve výši , částka, , a též mu pak ještě náleží i náhrada devíti režijních paušálů, vztahujících se k celkem devíti úkonům právní služby, a to po částce , částka, , dle § 13, advokátního tarifu, a celkem tedy ve výši , částka, , s tím, že advokát žalobce soudu nedoložil, že by byl plátcem DPH, a proto soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, již nepromítnul onu položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokáta a z paušálních náhrad výdajů, a v důsledku čehož tak celkové náklady tohoto řízení představují částku ve výši , částka, .

42. O povinnosti všech tří žalovaných, uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, v celkové výši , částka, , společně a nerozdílně, k rukám právního zástupce žalobkyně, bylo rozhodnuto podle § 149, odst. 1, o. s. ř.

43. Soud stanovil žalovaným, pro splnění jejich povinností, zákonnou, a tedy 3 - denní, lhůtu (dle § 160, odst. 1, o. s. ř.).