18 C 4/2009

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedou senátu JUDr. Ladislavem Nevole, jako samosoudcem, v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a původní účastnice, b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení 266 374 Kč,

I. Žaloba, s návrhem na to, aby žalovaný byl povinen zaplatit oběma žalobcům, na náhradě škody, způsobené provozní činností, částku ve výši 266 374 Kč, se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Původní žalobci, jakožto manželé (tedy celé jméno žalobce, narozený dne 16. 9. 1945, bytem adresa žalobce a původní účastnice, a dále i jeho, dnes již zesnulá, manželka, celé jméno původní účastnice, narozená dne 6. 6. 1946, která zemřela dne 4. 8. 2014, naposledy bytem adresa žalobce), se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, domáhali, a to jak vůči právnická osoba stavitelství právnická osoba, IČO, tak i vůči právnická osoba, s. r. o., IČO, zaplacení shora zmiňované částky, s tím, že, dle tvrzení strany žalující, tento nárok vznikl z titulu náhrady škody, způsobené provozní činností.

2. Následně došlo k vyloučení řízení, o náhradu zmiňované škody, k samostatnému projednání (Usnesením zdejšího soudu, vydaným dne 2. 12. 2008, pod č. j.: 18 C 364/2007-46), a to ve vztahu mezi oběma původními žalobci a právnická osoba stavitelství právnická osoba, jakožto žalovaným, kterážto společnost ovšem skončila v konkurzu, a proto bylo toto řízení, ze zákona, přerušeno.

3. Posléze došlo ke zrušení zmiňovaného konkurzu, prohlášeného na majetek právnická osoba stavitelství právnická osoba, a to Usnesením Krajského soudu v Brně, vydaným pod č. j.: insolvenční spisová značka číslo, dne 2. 5. 2022, kteréžto usnesení nabylo právní moci dnem 20. 5. 2022.

4. Oba původní žalobce, v rámci tohoto řízení, zastupoval advokát - JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa, který ovšem nyní, jak podepsaný soud zjistil, nahlédnutím do Seznamu advokátů České advokátní komory, svou aktivní činnost již nevykonává a byl ze Seznamu advokátů vyškrtnut, v důsledku čehož tak jeho plná moc již nutně zanikla, s tím, že, dále, podepsaný soud zjistil i to, že původní žalobkyně b) – celé jméno původní účastnice, mezitím zemřela, a to dne 4. 8. 2014, jak již bylo řečeno shora.

5. Proto tedy podepsanému soudu nezbylo, nežli rozhodnout o procesním nástupnictví (usnesením, vydaným pod č. j. 18 C 4/2009-42), když konkurz, prohlášený na majetek právnická osoba stavitelství právnická osoba, byl již zrušen, v květnu 2022 (viz výše – bod číslo), a to na straně původní žalobkyně b) – celé jméno původní účastnice, jelikož soud, na základě Usnesení, vydaného zdejším soudem, v pozůstalostním řízení (pod č. j.: 34 D 2090/2014-80, ze dne 27. 2. 2015, jež nabylo právní moci dnem 2. 3. 2015), zjistil, že dědicem po celé jméno původní účastnice se stal, kromě původního žalobce a) – celé jméno žalobce, tedy manžela zesnulé celé jméno původní účastnice, též i pozůstalý syn – celé jméno žalobce, dat. nar.: 11. 4. 1971.

6. Podepsaný soud tedy nařídil, v této věci, jednání, které se konalo dne 7. 7. 2022, k němuž soud řádně obeslal obě strany tohoto sporu, nicméně, soud však nakonec tuto věc projednal dle § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti účastníků, když soud, v prvé řadě, konstatuje, že sice prvé ústní jednání, v této věci, proběhlo již dnem 2. 7. 2008, když, následně, ovšem došlo k tomu, že byla vydána Vyhláška, Krajským soudem v Brně, a to o zahájení insolvenčního řízení, na majetek žalovaného, a tedy na majetek firmy Průmyslové stavitelství právnická osoba, přičemž soud konstatuje, že, pokud se jedná o důkazy, do spisu založené, tak soud doplnil dokazování, po ukončení insolvenčního řízení, dopisem Českého hydrometeorologického ústavu, ze dne 28. 7. 2008, a to v souvislosti s nárazy větru, které byly, právě kvůli velmi silným projevům orkánu Kyril, zachyceny v obec, dnem 18. ledna 2007.

7. Předmětné poryvy velmi silného větru, jak podepsaný soud zjistil, způsobily to, že, dne 18. 1. 2007, došlo k pádu věžového otočného jeřábu, jehož provozovatelem byl druhý žalovaný (právnická osoba), který instaloval tento jeřáb právě pro právnická osoba stavitelství právnická osoba, a to na stavbě bytového domu v ulici ulice, obec a číslo. Pádem jeřábu došlo ke zničení zahradního domku a v něm umístěných věcí, na parcele číslo v ul. ulice, obec a číslo, jehož vlastníky jsou žalobci.

8. Policie ČR však vyšetřování, ohledně podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení proti neznámému pachateli, odložila a oba (původní) žalobce tak odkázala na vymáhání náhrady škody v občanskoprávním řízení. Žalobci, v této souvislosti, poukazovali především na normu ČSN ISO číslo, dle níž je nutno veškeré činnosti, související s provozem jeřábu, provádět s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům, jakož i že, při provozu jeřábu, je nutno počítat též i s vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek. V této souvislosti žalobci odkazovali na znalecký posudek, vypracovaný pro Policii ČR, číslo ze dne 9. 2. 2007, dle něhož provozovatel předmětného jeřábu nevzal v úvahu polohu jeřábu, a to vzhledem k sousedství vysokého a dlouhého objektu, situovaného tak, že tento dlouhý objekt usměrňoval proud vzduchu směrem na jeřáb a tudíž zvyšoval účinek větrných poryvů. Dle názoru žalobců tak došlo k porušení povinnosti zabezpečit věžový jeřáb dle normy a na straně žalovaného je tudíž dána odpovědnost za škodu, způsobenou provozní činností. Žalobci proto požadovali úhradu částky ve výši 206 268 Kč, jako ceny poškozené nemovitosti, a dále i částku ve výši 60 106 Kč, za poškozené nebo zničené věci.

9. Soud má za prokázané, že dotyčný jeřáb byl, ze strany právnická osoba s. r. o., pronajat, a to v době, kdy došlo k onomu pádu, právnická osoba stavitelství právnická osoba, když podepsaný soud ovšem dospěl nakonec k závěru, že ke škodě nedošlo zvláštní povahou provozní činnosti, jelikož příčinou zmiňované havárie se staly extrémně silné poryvy větru, překračující maximální hodnotu normy ČSN, a to o 16%. Je tedy zjevné, že ke škodě na majetku došlo neodvratitelnou událostí, nemající původ v provozu žalovaného.

10. Ve dnech 18. a 19. ledna 2007 byla totiž oblast obec, jak již bylo řečeno výše, stejně jako i celá střední Evropa, zasažena mimořádně silným prouděním větru, kdy vítr, v odpoledních hodinách, v oblasti obec a číslo, dosáhl rychlosti 21 až 29 m. s., v nárazech běžně přesahovala rychlost větru až 35 m. s., přičemž varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), vydané na den 18. 1. 2007, bylo zveřejněno v médiích předcházejícího dne, ve 12:30 hod., kdy meteorologové varovali před mimořádným výkyvem počasí, během něhož vítr mohl dosáhnout rychlosti až 110 km/h (na horách až 145 km/h), a tedy síly orkánu.

11. Dle upozornění ČHMÚ se tehdy mohlo očekávat lámání stromů a větví, omezení dopravy, pády elektrických sítí a další škody na majetku.

12. Znalec, Ing. jméno příjmení, Csc., z odvětví všeobecného strojírenství, se specializací na stavební stroje a zařízení, ve svém Znaleckém posudku, objednaném Policií ČR, označil za příčiny havárie jeřábu následující skutečnosti: extrémně silné poryvy větru, přesahující o 16% max. hodnotu, se kterou počítá norma ČSN, dále sousedství vysokého a dlouhého objektu, který usměrňoval proud vzduchu na jeřáb a tím zvyšoval účinek větrných poryvů, dále též založení jeřábu na prazích o šířce 1 m bez zajištění proti posuvu (byť znalec uvedl, že tento způsob založení jeřábu není v rozporu s podmínkami stanovenými výrobcem). Znalec za technické opatření, kterým by bylo lze zabránit posuvům kotevních bloků, označil vodorovné zafixování kotevních bloků pevnými dorazy, byť tato opatření výrobce nepožaduje. Znalec, nicméně, i přesto, však dále uvedl, že, i o těchto dalších opatřeních, nelze s jistotou tvrdit, že by i taková opatření byla s to zabránit pádu jeřábu, jelikož síly větru byly v uvedené době zcela mimořádné. Znalec, Ing. jméno příjmení, CSc., ovšem zjistil, že podklad pro jeřáb byl správně založen, jakož zjistil i to, že byla použita závaží o předepsaných hmotnostech, přičemž konstatoval též i vyhovující stav mechanismů. Uvedený znalec dále konstatoval, že neexistuje norma, nařizující demontáž jeřábu nebo jeho části, v případě předpokládaných enormních povětrnostních podmínek (zjištěno ze Znaleckého posudku Policie ČR, ze dne 9. 2. 2007).

13. Soud dále zjistil že firma právnická osoba, s právnická osoba stavitelství právnická osoba, uzavřely, dne 30. 11. 2006, Smlouvu o nájmu, jejímž obsahem bylo dočasné používání jeřábu značka automobilu anonymizována dvě slova a dále i jeřábu značka automobilu anonymizována dvě slova, přičemž nájem prvého jeřábu měl trvat od 1. 11. 2006 do srpna 2007, zatímco nájem druhého jeřábu, a tedy toho, který, v důsledku extrémních povětrnostních podmínek, spadnul, měl trvat od 30. 11. 2006 do června 2007 (viz Smlouva o nájmu číslo ze dne 30. 11. 2006).

14. Podepsaný soud pak ve věci ustanovil znalce, Doc. Ing. jméno příjmení, Csc., z oboru strojírenství – stavební stroje, dopravní a manipulační technika, který uvedl jako příčinu pádu dotyčného jeřábu, k čemuž došlo dne 18. 1. 2007, velmi silný a nepravidelný účinek větru (poryvy a víry), který přesahoval výpočtové limity, podle nichž jsou jeřáby i jejich založení projektovány. Dále tento znalec učinil závěr v tom smyslu, že shora zmíněný jeřáb byl založen a zabezpečen v souladu s příslušnými předpisy – ČSN ISO číslo, ČSN číslo, jakož i v souladu s projektovou dokumentací a též i s návodem výrobce jeřábu. Dle tohoto znalce neměl provozovatel jeřábu možnost, během 24 hodin, učinit žádná technická opatření, která by vedla ke zvýšení stability jeřábu, neboť veškerá možná i technicky realizovatelná opatření by pak byla v rozporu s platným projektem založení jeřábu. Znalec tvrdil, že nelze objektivně prokázat, že by, při realizaci dalších technických opatření, vedoucích ke zvýšení stability jeřábu, nedošlo k jeho pádu, neboť taková další opatření by vyžadovala projektové ověření. Tento znalec dále tvrdil, že případné zajištění podkladních bloků proti posuvu nebylo možné realizovat z důvodu omezeného času. Případným fixováním podkladních bloků proti posuvu (závrtnými šrouby do podkladových prahů) by totiž zase mohlo dojít k oslabení prahů otvory. Zvětšení plochy podkladových prahů znalec vyloučil z důvodu komplikovanosti řešení, přičemž jinou technickou možnost znalec neuvedl (viz Znalecký posudek Doc. Ing. jméno příjmení, Csc., číslo). Zároveň tento znalec též vyloučil i námitku žalobců, týkající se založení a obsluhy jeřábu, s tím, že, dle tohoto znalce, byl jeřáb založen v souladu s pokyny výrobce. Tento znalec, k námitce žalovaných, také vysvětlil i to, že nepoužil normu ČSN ISO číslo - 3, jelikož tato norma nebyla, v době pádu předmětného jeřábu, ještě účinná. K námitce žalobců, ohledně neposouzení příčiny pádu jeřábu z důvodu zanedbání prevence, k níž mělo dojít, s ohledem na varování ČHMÚ, tento znalec uvedl, že takové zvláštní pokyny v návodu k jeřábu neexistují a neexistuje též ani jiný předpis, nařizující přijetí dalších opatření, v případě takového varování. Návod pouze nařizuje ukončení práce s jeřábem v případě větru, přesahujícího rychlost 20 m/s, a dále musí provozovatel provést činnosti, stanovené pro ukončení pracovní směny, což bylo, dle tohoto znalce, vše provedeno a splněno, takže havarovaný jeřáb byl instalován plně v souladu s pokyny výrobce a v souladu s platnými normami ČSN (viz dodatek číslo ke Znaleckému posudku číslo Doc. Ing. jméno příjmení, Csc., ze dne 30. 4. 2009).

15. S ohledem na tyto obsáhlé a podrobné závěry Znaleckého posudku a Dodatek k tomuto posudku (znalce Doc. Ing. jméno příjmení, Csc.) dospěl tedy soud k závěru, že tento znalec se velmi podrobně k dané problematice vyjádřil, a proto tedy soud uzavřel, že, v daném případě, se jednalo o situaci, kdy se žalovaný zprostil své odpovědnosti za škodu, neboť bylo, dle Znaleckého posudku Doc. Ing. jméno příjmení, Csc., prokázáno, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí, která neměla původ v provozu, nýbrž měla původ v extrémně silných poryvech větru (místy silnějšími než vichřice). Takovou živelní pohromu,„ vis major“, nemohl žalovaný předvídat ani při vyvinutí veškeré péče a též ji, při vynaložení všeho myslitelného úsilí, nemohl odvrátit. Znalec (Doc. Ing. příjmení příjmení, Csc.) též podrobně vysvětlil i to, že předmětný jeřáb byl založen v souladu s dokumentací výrobce Potain, což uvádí i příloha ½, jeho Znaleckého posudku. Výška jeřábu byla nižší nežli 47,2 metru nad zemí, s tím, že, podle dokumentace výrobce, je k založení takto vysokého jeřábu nutno použít 8 bloků, po 5-ti tunách, a 2 bloky, po 2,5 tunách, přičemž tyto bloky, právě v den, kdy došlo k neobvyklým poryvům větru, v daném místě prokazatelně byly. Předmětný jeřáb měl přitom výšku nižší, nežli uvádí dokumentace. Výška jeřábu byla tudíž nižší, nežli stanovená hranice 47,2 metru, a to asi o 1 metr. Tento znalec, při svém výslechu, rovněž konstatoval, že předmětný jeřáb měl být založen, podle výrobce firmy Potain, celkem 53 tunami zátěže, když takto založen i byl, a měl by tak odolat rychlosti větru v rozsahu 36,8 m/s. Nakonec však rychlost větru byla v inkriminované době vyšší, což připustil i Český hydrometeorologický ústav, takže soud nutně musel dojít k závěru, že předmětný zahradní domek sice byl zničen, a to včetně v něm uložených věcí, ovšem za tuto škodu žalovaný odpovědný není. Soud proto má za prokázané, že, v daném případě, se skutečně jednalo o takovou situaci, kdy se žalovaný zprostil své odpovědnosti za škodu, neboť bylo prokázáno, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí, která se, v tomto případě, projevila extrémně silnými poryvy větru (místy silnějšími nežli vichřice, dosahující až rychlosti orkánu). Takovou živelní pohromu, kterou nezbývá než kvalifikovat jako„ vis major“ (tzv.„ vyšší moc“), nemohl žalovaný předvídat, a to ani při vyvinutí veškeré péče, a nemohl ji tudíž odvrátit ani při vynaložení všeho myslitelného úsilí.

16. Dle § 420a, odst. 1, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do dne 31. 12. 2013, dle něhož soud tento případ posoudil, když vztahy, mezi účastníky tohoto řízení, vzešly, nepochybně, ještě z doby trvání účinnosti tohoto právního předpisu, platilo, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému, provozní činností.

17. Dle písm. a), odst. 2, téhož ustanovení, je škoda způsobena provozní činností tehdy, je-li způsobena činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při takové činnosti.

18. Dle odst. 3, téhož ustanovení, je pak stanoveno, že odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, pokud prokáže, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí, nemající původ v provozu, anebo vlastním jednáním poškozeného. Poškozený, při uplatňování škodního nároku, nemusí prokazovat porušení té či oné konkrétní právní povinnosti, na straně žalovaného, ale, pouze to, že škoda byla vyvolána zvláštní povahou jeho činnosti.

19. Žalovaný se sice nemůže své odpovědnosti zprostit prokázáním, že škodu nezavinil, avšak, nejedná se o odpovědnost absolutní, neboť se jí lze zprostit. Odpovědnosti se však může žalovaný zprostit pouze při splnění dvou předpokladů, uvedených v ust. § 420a, odst. 3, obč. zák. (viz výše), a tedy tím, že škoda byla způsobena vlastním jednáním žalobců, anebo prokázáním toho, že škoda nemá původ v provozu (činnosti) žalovaného, přičemž neodvratitelnou událostí, dle cit. ust. § 240a, odst. 3, obč. zák., rozumíme takovou událost, které nebylo možno předejít anebo zabránit, a to ani při vynaložení veškerého možného úsilí, které bylo lze, za daných okolností, na žalovaném, požadovat.

20. Soud, na základě předložených důkazů, jednoznačně vyloučil možnost způsobení škody jednáním žalobců. Ze závěrů Znaleckého posudku, vypracovaného Doc. Ing. jméno příjmení, Csc., ve znění jeho Dodatku číslo ovšem, zcela jednoznačně, vyplývá, že předmětný jeřáb byl tehdy (18. ledna 2007) řádně založen, a to v souladu se všemi příslušnými normami, a proto tedy podepsanému soudu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.

21. Pokud jde o další listiny, jimiž soud doplnil dokazování, tak se tedy jednalo o výpis z Obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, v oddíle B, vložka číslo, o právnická osoba stavitelství právnická osoba, z nějž soud zjistil, že tato společnost, i po ukončení konkurzního řízení, i nadále existuje, a dále soud doplnil dokazování i rozsudkem zdejšího soudu, vydaným pod č. j. 18 C 364/2007 – 183, jímž byla zamítnuta tatáž žaloba, týchž účastníků, podaná proti druhému žalovanému, jímž byla právnická osoba s. r. o, IČO, s tím, že, tedy, soud si opatřil listiny, z onoho spisu, vedeného pod sp. zn. 18 C 364/2007, popsané výše (viz body číslo – číslo), a jednalo se, tedy, kromě již zmiňovaného rozsudku, který byl vydán dnem 19. 4. 2011, též i o Protokol o jednání, z téhož dne, na základě čehož tehdy byla zamítnuta žaloba, týkající se nároku, uplatněného ze strany žalobců, na částku ve výši 266 374 Kč, spolu s příslušenstvím, a to právě v souvislosti s doplněním dokazování oním Znaleckým posudkem, který byl zpracován Doc. Ing. jméno příjmení, Csc., a v důsledku čehož bylo již tehdy konstatováno, že, dotyčným poryvům větru, které způsobily ony fatální záležitosti, v daný den (18. ledna 2007), nebylo možno nikterak zabránit.

22. Dále pak soud doplnil dokazování ještě i dalšími listinami, které si soud opatřil z Insolvenčního rejstříku, veřejně dostupného, prostřednictvím internetu, a jednalo se tedy o příjmení zprávu, zpracovanou v souvislosti s oním insolvenčním řízením, vedeným na majetek žalovaného, tedy na majetek právnická osoba stavitelství právnická osoba, dále pak se jednalo i o Seznam přihlášených pohledávek, když soud, v této souvislosti, konstatuje, že, v rámci tohoto seznamu, který je součástí spisu, a který byl pořízen taktéž prostřednictvím internetu, z dotyčného insolvenčního řízení, soud ovšem zjistil, že, vlastně, pohledávka žalobců, uplatněná v rámci tohoto řízení, vůbec nebyla součástí onoho Seznamu přihlášených pohledávek, do předmětného insolvenčního řízení, což vyplývá, koneckonců, i z dalšího listinného důkazu, kterým soud doplnil dokazování, když se tedy jednalo o Opravu návrhu na dodatečné rozvrhové usnesení dlužníka, a tedy firmy Průmyslové stavitelství právnická osoba, a dále pak soud doplnil dokazování ještě i Usnesením Krajského soudu v Brně, o dodatečném rozvrhu výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, kteréžto usnesení bylo vydáno pod č. j. insolvenční spisová značka číslo, když, vlastně, každá zjištěná, nezajištěná, pohledávka, uvedená v upraveném seznamu přihlášených pohledávek, zde bude uspokojena poměrně, a to jen do výše 0,002158030356336 %, k čemuž tedy bude celkem použita pouze částka ve výši 46 086,32 Kč, což, dle názoru tohoto soudu, znamená to, že, i kdyby tedy žalobci dotyčnou pohledávku, v rámci předmětného insolvenčního řízení, uplatnili, pak, tak jako tak, by z ní však neobdrželi prakticky ničeho, jelikož, s ohledem na velmi nízké procento poměrného uspokojení dotyčných věřitelů, mezi nimiž, vlastně, ale žalobci nefigurují, by stejně obdrželi jen velice zanedbatelnou částku.

23. Navíc, z důkazů, zde, tímto soudem, provedených (viz výše), opravdu nevyplývá, že by tehdy, onoho dne 18. 1. 2007, došlo k tomu, že by žalovaný byl odpovědný za vzniklou škodu, která má právě původ v naprosto neovladatelných okolnostech, k nimž tehdy došlo, a to v souvislosti s dotyčnými poryvy větru.

24. Konečně pak soud doplnil dokazování ještě i Usnesením Krajského soudu v Brně, vydaným pod č. j. insolvenční spisová značka – B číslo, s tím, že předmětem tohoto usnesení je rozhodnutí o zrušení konkurzu, prohlášeného na majetek právnická osoba stavitelství právnická osoba, IČO, s tím, že, tedy, toto Usnesení nabylo právní moci dnem 20. 5. 2022. Na základě toho, tedy, předmětný konkurz byl zrušen, po splnění rozvrhového usnesení, v rámci něhož ovšem ani jeden z obou žalobců (a tedy ani původní žalobkyně – celé jméno původní účastnice) rovněž nefiguruje. Jak již ovšem bylo naznačeno výše, tak částka, určená k rozdělení věřitelům žalovaného, je tak nízká, že by z ní oba žalobci prakticky ničeho stejně neobdrželi, takže, k takové, poněkud politováníhodné, skutečnosti by vlastně došlo i za situace, v rámci níž by odpovědnost žalovaného, za vzniklou škodu, dána byla.

25. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 150, o. s. ř., dle něhož soud nemusí náhradu nákladů řízení výjimečně, a to zcela nebo zčásti, přiznat, jsou-li zde důvody zvláštního zřetele hodné, byť žalovaný zaznamenal v této věci procesní úspěch. Soud, při svém rozhodnutí, vzal v úvahu především okolnosti, vedoucí k uplatnění nároku, a tedy to, že žalobcům prokazatelně vznikla škoda, na jejich majetku, a to v důsledku pádu jeřábu z blízkého staveniště (18. ledna 2007). Žalobcům tehdy nezbylo, než se domáhat náhrady škody, přičemž se nejednalo o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva, ale, naopak, zvážení a právní posouzení věci bylo závislé na provedených důkazech, na Znaleckém posudku, i na Dodatku ke Znaleckému posudku, jakož i na vysvětlení, podané ze strany znalce, a rovněž pak i na úvaze soudu. Žalobci si rozhodně vznik škody, na svém majetku, ničím nezpůsobili, ale, přitom existence jejich majetkové újmy je dána mimo jakoukoliv diskusi, přičemž, v důsledku shora zmíněné živelní pohromy, žalobcům vznikla nepochybně značná majetková ztráta. Soud tedy učinil závěr v tom smyslu, že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné, a proto tedy, z uvedených důvodů, soud žalovanému právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů, ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.