18 C 423/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 1. 7. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný nesplnil povinnost zaplatit částku 2 000 Kč vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 29. 5. 2015, přičemž pohledávka původní věřitelky příjmení příjmení anonymizováno byla na žalobkyni postoupena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalobkyně je obchodní korporací sídlící na Kypru. Soud proto zkoumal pravomoc (mezinárodní příslušnost) českých soudů věc projednat a rozhodnout a zabýval se otázkou rozhodného práva. Ve smyslu § 84 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se na závazkový právní vztah (na otázku mezinárodní příslušnosti i rozhodného práva) primárně aplikují přímo použitelné předpisy Evropské unie a mezinárodní smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce coby spotřebitel mající bydliště v České republice vrátit právní předchůdkyni žalobkyně coby podnikatelce v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, jež zaměřuje svou činnost na Českou republiku, zavázal vrátit jednorázově poskytnuté peněžní prostředky. Český soud je proto podle článku 17 bodu 1 písm. c) ve spojení s článkem 18 bodem 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 Sb., o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), příslušný věc projednat a rozhodnout o ní. Rozhodným právem je podle článku 6 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Společnost příjmení příjmení anonymizováno, jiné reg. č. anonymizováno číslo, sídlící na Maltě, a žalovaný uzavřeli na dálku dne 29. 5. 2015 smlouvu o zápůjčce, v níž se právnická osoba příjmení anonymizováno zavázala poskytnout žalovanému částku 2 000 Kč převodem na účet žalovaného, žalovaný se zavázal tuto částku vrátit jednorázově bez úroku do 30. 6. 2015. Dne 29. 5. 2015 byla bankovním převodem poukázána částka 2 000 Kč dle žádosti žalovaného na jeho bankovní účet. Pohledávka právnická osoba příjmení p.l.c. za žalovaným byla postoupena dne 21. 12. 2017 na žalobkyni. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Společnost příjmení příjmení anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když včas nevrátil zapůjčenou částku a nezaplatil poplatek, čímž se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z.; opak žalovaný netvrdil ani jinak se nebránil. Pohledávka za žalovaným byla z původní maltské věřitelky postoupena na žalobkyni, jež je kyperskou obchodní společností, přičemž smlouva o postoupení se dle volby jejích stran řídí českým právem a byla uzavřena v souladu s § 1879 a násl. o z. Žalobkyně má vedle nesplacené jistiny v částce 2 000 Kč podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (ke dni počátku prodlení 8,05 % ročně), jelikož na ni přešlo právo k vymáhání předmětné pohledávky. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.