18 C 96/2020
č. j. 18 C 96/2020-230
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 42 § 76 § 101 § 142 § 160 § 220 § 266 § 267
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 9 § 13
- o veřejných dražbách, 26/2000 Sb. — § 24
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 28 § 52
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1042
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedou senátu JUDr. Ladislavem Nevole, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , 2. celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované , zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , o: vyloučení podílu k družstevnímu bytu z exekuce,
I. Žaloba, s návrhem na to, aby z exekuce, vedené podle Exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 4, [ulice a číslo], [obec a číslo], [IČO], ze dne 16. 7. 2019, č. j. 154 Ex 71/19-16, byl vyloučen družstevní podíl, vztahující se k nájmu bytu [číslo] [ulice a číslo], v Družstvu spoluvlastníků domu v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], se zamítá.
II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným [číslo]), [celé jméno žalovaného], je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému [číslo]), na náhradě nákladů řízení, k rukám jeho právního zástupce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, částku ve výši 5 400 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou [číslo]), [celé jméno žalované], je žalobkyně povinna zaplatit žalované [číslo]), na náhradě nákladů řízení, k rukám jejího právního zástupce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, částku ve výši 13 068 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem 30. 3. 2020, domáhala, vůči oběma žalovaným, vyloučení podílu, vážícího se ke shora uvedenému družstevnímu bytu, a to z exekuce, vedené soudním exekutorem – Mgr. [jméno] [příjmení], podle exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], ze dne 16. 7. 2019, č. j.: 154 EX 71/19-16, vyklizením bytu [číslo] [ulice a číslo], PSČ [PSČ] [obec a číslo], v Družstvu spoluvlastníků domu v [obec a číslo], [adresa], [IČO].
2. Žalovaní však se žalobou nesouhlasili a požadovali její zamítnutí, jelikož oba tvrdili, že je podána nedůvodně, když zároveň zpochybňovali i aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, k vedení tohoto sporu, a to s poukazem na to, že žalobkyni již nesvědčí vlastnické právo k předmětnému družstevnímu podílu.
3. Soud nakonec tuto věc projednal a rozhodl dle ust. § 101, odst. 3, o.s.ř., a tedy v nepřítomnosti žalobkyně, která se opakovaně z jednání, nařízených u zdejšího soudu, v této věci, omlouvala a též i opakovaně žádala o jejich odročení, čímž tak vyvolala vznik již poněkud neúnosných průtahů, a v čemž jí soud, i přesto, však několikrát vyhověl, když soud, zpočátku, žalobkyni uvěřil, že se necítí dobře, a to kvůli svému těhotenství, aniž by ovšem žalobkyně poté ony důvody, jež by bezezbytku ospravedlňovaly takové opakované a nikam nevedoucí odročování, soudu řádně doložila, jelikož žalobkyně soudu sice předložila kopii lékařské zprávy, týkající se však zcela jiné osoby (a to její příbuzné, paní [jméno] [celé jméno žalobkyně]), a dále žalobkyně soudu doručila i kopii svého těhotenského průkazu, nicméně, z takto zachycených záznamů žádné její zdravotní problémy, které by byly natolik závažné, že by jí nedovolovaly zúčastnit se soudního jednání, nevyplynuly (a žalobkyně o tom rovněž žádné další potvrzení od lékaře soudu nedoručila). Dále pak soud konstatuje, že, v této věci, rozhodl i v nepřítomnosti právního zástupce žalovaného [číslo] který se ze své neúčasti na zmiňovaném jednání rovněž omluvil, a to z důvodu svého pozitivního PCR testu (COVID-19), nicméně, souhlasil však výslovně s tím, a by bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.
4. Naposledy žalobkyně soudu zaslala svou omluvu z jednání, nařízeného na den 1. 2. 2022, právě až teprve dnem 1. 2. 2022, a to krátce před takto nařízeným jednáním, s tím, že opět uvedla, že je v jiném stavu, resp., v pokročilém stadiu těhotenství, což sice doložila příslušným těhotenským průkazem, ve fotokopii, v němž ovšem žádná poznámka o rizikovém průběhu těhotenství obsažena nebyla, jak již bylo shora uvedeno, a žalobkyně, v tomto ohledu, soudu rovněž žádnou další lékařskou zprávu, která by se týkala její osoby, nedoručila, když podání, v němž se tedy již po několikáté omluvila, z neúčasti na jednání, nařízeného u zdejšího soudu, zaslala soudu opět, jak to ostatně bylo jejím pravidelným zvykem i předtím, se svým neověřeným elektronickým podpisem, přičemž, v této souvislosti, soud konstatuje, že, ještě předtím, a to dnem 12. ledna 2022, podala žalobkyně i svůj návrh na vydání předběžného opatření, s tím, že, v podstatě, se jednalo o totéž předběžné opatření, které, dle závazného právního názoru Městského soudu v Praze, není možno uložit exekutorovi, Mgr. [jméno] [příjmení], když žalobkyně se tedy opětovně domáhala toho, aby zmiňovanému exekutorovi bylo zakázáno provádět exekuci, a to vyklizením shora označeného bytu, s tím, že podepsaný soud tedy tento návrh, na toto předběžné opatření, zamítnul, a to usnesením ze dne 12. ledna 2022, vydaným pod č. j.: 18 C 96/2020 - 190, přičemž, proti tomuto usnesení, podala žalobkyně odvolání, opět s nepřipojeným elektronickým podpisem, s tím, že toto své podání, ve smyslu § 42, o. s. ř., však již poté nedoplnila o listinu, tedy o předložení originálu, či o podání shodného znění, s elektronickým ověřeným podpisem, a, navíc, ani nezaplatila soudní poplatek, za zmiňované odvolání, proti zamítnutí jejího zmiňovaného návrhu na předběžné opatření, takže podepsaný soud dospěl k závěru, že tato okolnost nikterak nebrání projednání věci, v rámci řízení, vedeného pod sp. zn. 18 C 96/2020, když, zároveň, soud rekapituluje, že, při svém rozhodování o zamítnutí výše zmiňovaného návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření, vycházel ze závazných právních závěrů soudu odvolacího (tedy Městského soudu v Praze).
5. Ve shora popsaných souvislostech tak soud rekapituluje, že žalobkyně se tedy nařízení předběžného opatření, identického obsahu, již jednou domáhala, když zdejší soud jí tehdy, původně, vyhověl, a to svým usnesením ze dne 27. 7. 2020, vydaným pod č. j.: 18 C 96/2020-61, kteréžto usnesení však bylo Městským soudem v Praze změněno tak, že se návrh žalobkyně, na nařízení shora zmiňovaného předběžného opatření, zamítá (viz usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 13. 1. 2021, vydané pod č. j.: 72 Co 460/2020-102, jež nabylo právní moci dnem 28. 1. 2021), jelikož, v rámci tohoto svého usnesení, tehdy Městský soud v Praze vyslovil své závazné právní názory, a to takto:„ Podle § 28, věta druhá, zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, se úkony exekutora považují za úkony soudu. Podle § 52, odst. 2, zákona č. 120/2001 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu. Z citovaných ustanovení (a rovněž z důvodové zprávy k exekučnímu řádu) vyplývá, že exekutor při provádění exekuce nemá postavení soukromoprávního subjektu, nýbrž vykonává pravomoc svěřenou mu předpisy veřejného práva. Je na něj delegována část státní moci, jejímž nositelem je při soudním výkonu rozhodnutí soud, tedy pravomoc nuceně vykonávat exekuční tituly. Exekutorovi nemohou být soudem ukládány závazné pokyny, jak v exekuci postupovat. Ochranu třetím osobám, tj. osobám odlišným od oprávněného a povinného v případě, že výkonem rozhodnutí (exekucí) bylo nepřípustně zasaženo do jejich práv, tzn., že výkonem rozhodnutí (exekucí) byla postižena jejich věc nebo právo, poskytuje § 267 a násl. o.s.ř. (tj. vylučovací resp. excindační žaloba). Až do rozhodnutí o excindační žalobě ohledně dotčené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty exekuční soud zpravidla odloží provedení exekuce podle § 266, odst. 2, o.s.ř., ve spojení s § 52, odst. 1, exekučního řádu. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220, odst. 1, o.s.ř., per analogiam změnil tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá“.
6. Z toho, co bylo uvedeno výše (viz bod [číslo]), v rámci něhož zdejší soud ocitoval právní závěry soudu odvolacího, které jsou pro podepsaný soud závazné, tedy vyplývá, že exekutor, při provádění exekuce, není soukromoprávním subjektem, a tedy onou třetí osobou, jíž, dle ust. § 76, odst. 1, o.s.ř., může soud, předběžným opatřením, uložit (dle ust. § 76, odst. 2, o.s.ř.), zejména, aby, mj., něco vykonala, něčeho se zdržela anebo něco snášela.
7. Podepsaný soud, v rámci tohoto řízení, tedy provedl dokazování řadou listinných důkazů, na základě nichž dospěl k závěru, že, z těchto důkazů, rozhodně nelze vystopovat vlastnické právo žalobkyně, k předmětnému družstevnímu podílu, jelikož soud zaměřil své zkoumání především na to, zda žalobkyně skutečně je vlastníkem shora popsaného družstevního podílu, s nímž se zároveň pojí i právo nájmu k dotčenému bytu, s tím, že, Rozsudkem Městského soudu v Praze - č. j.: 75 Cm 204/2019 – 120, již bylo rozhodnuto, že se žaloba paní [celé jméno žalobkyně] (tedy žalobkyně) na určení, že ona je vlastníkem předmětného družstevního podílu, zamítá, a byť tento rozsudek, v době vyhlášení tohoto rozsudku (tedy ke dni 1. 2. 2022), nenabyl právní moci, tak podepsaný soud je však toho názoru, že je schopen sám, jako předběžnou otázku, posoudit tvrzené vlastnictví předmětného družstevního podílu žalobkyní, když zdejší soud ovšem dospěl k závěru, že vlastnické právo žalobkyně, k dotčenému družstevnímu podílu, již definitivně zaniklo, a to z níže popsaných důvodů (viz bod [číslo]).
8. Podepsaný soud totiž, na základě provedeného dokazování, v rámci zdejšího řízení, zjistil, že předmětný družstevní podíl nabyla žalovaná [číslo] [celé jméno žalované], originárním způsobem, a to ve veřejné dražbě, čímž se tak stala jeho vlastníkem, a to i za situace, že by snad některé předcházející převody předmětného podílu byly neplatné, což už, samo o sobě, plně postačuje, jakožto důvod pro zamítnutí žaloby (zjištěno z Rozsudku Městského soudu v Praze - č. j.: 75 Cm 204/2019 – 120, ze dne 7. října 2020). Žalovaná [číslo] se totiž do veřejné dražby řádně zaregistrovala jako účastník předem, přičemž zmiňovaná dražba byla konána elektronickou formou, a to prostřednictvím portálu [webová adresa], s tím, že dražebníkem byla společnost [právnická osoba], a dražba se konala dne 13. prosince 2018, ve 14:00 hodin, přičemž této dražby se zúčastnilo celkem devět registrovaných dražebníků (zjištěno z Protokolu elektronické dražby - [číslo] D [číslo] - o průběhu dražby). Vyvolávací cena předmětného družstevního podílu byla stanovena na částku 2 000 000 Kč. Výsledná cena, dosažená vydražením žalovanou [číslo] byla stanovena částkou ve výši 3 410 000 Kč (zjištěno z Dražební vyhlášky [číslo] – tedy z Vyhlášky o konání veřejné dražby dobrovolné elektronické, dále zjištěno z Protokolu elektronické dražby [číslo] D [číslo], jakož i ze Znaleckého posudku [číslo] kterýžto posudek, dnem 7. listopadu 2018, vypracoval Ing. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo] [obec] – [obec], k čemuž byly přiloženy i další listiny, týkající se srovnatelných nabídek obdobných bytů, které byly uveřejněny elektronicky, prostřednictvím internetu, na serveru [webová adresa]“). Žalovaná [číslo] takto dosaženou, výslednou, cenu zaplatila, jednak složením dražební jistoty v částce 100 000 Kč, na účet dražebníka, již před konáním dražby, a též i doplacením rozdílu mezi složenou dražební jistotou a cenou, dosaženou vydražením, a tedy poukázáním částky, jejíž výše činila 3 310 000 Kč, na bankovní účet bývalého vlastníka předmětného družstevního podílu (zjištěno z Potvrzení o nabytí družstevního podílu - ze dne 27. prosince 2018).
9. Na základě listinného důkazu, který se nazývá jako„ Protokol elektronické dražby“, a týká se to právě onoho bytu, resp., družstevního podílu, který je předmětem tohoto řízení, tedy soud jednoznačně zjistil, že vydražitelem se stala [celé jméno žalované], tedy žalovaná [číslo] s tím, že, pokud se jedná o další listinné důkazy, které vedly soud k zamítnutí žaloby, tak se jedná, především, o Potvrzení o nabytí družstevního podílu, z nějž soud zjistil i to, že bývalým vlastníkem předmětného družstevního podílu byl pan [jméno] [příjmení], když tedy vydražitelem družstevního podílu, týkajícího se práva nájmu k předmětnému bytu, byla právě paní [celé jméno žalované], čili žalovaná [číslo] s tím, že, na základě Nájemní smlouvy, uzavřené na dobu neurčitou, kterážto smlouva byla uzavřena mezi Družstvem spoluvlastníků domu v [obec a číslo], [ulice a číslo], jako pronajímatelem, a členem družstva - [celé jméno žalovaného], čili žalovaným [číslo] to dnem 12. 4. 2019, se stal nájemcem dotyčného bytu (a tedy členem družstva) [celé jméno žalovaného] (zde žalovaný [číslo]). Z fotokopie Evidenčního listu, vystaveného původně na družstevníka - [celé jméno žalované] (žalovanou [číslo]) soud zjistil, že, před [celé jméno žalovaného], byla členkou družstva (a zároveň nájemkyní dotčeného bytu) právě [celé jméno žalované], když, ze stejnopisu Notářského zápisu NZ [číslo], N 197/2019, sepsaného dnem 15. 3. 2019, JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou, se sídlem v Kladně, Třída T. G. [adresa], jakož i z písemného Prohlášení [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného], pořízeného právě ohledně sepsání předmětného Notářského zápisu, ze dne 15. 3. 2019, v souvislosti se Smlouvou o převodu družstevního podílu, soud zjistil, že [celé jméno žalované] (zde žalovaná [číslo]), jakožto převodkyně, a [celé jméno žalovaného], jakožto nabyvatel, převedla předmětný družstevní podíl na [celé jméno žalovaného] (tedy na žalovaného [číslo]), a to na základě Smlouvy o převodu družstevního podílu - ze dne 15. 3. 2019.
10. V návaznosti na shora uvedené skutečnosti je tedy zcela zřejmé, že žalobkyně neprokázala existenci svého vlastnického práva, k předmětnému družstevnímu podílu, přičemž, na základě provedené veřejné dražby, prokazatelně nabyla předmětný družstevní podíl žalovaná [číslo] což je nezpochybnitelný způsob nabytí vlastnictví, když jej následně převedla na žalovaného [číslo] což tak vedlo podepsaný soud k tomu, že mu opravdu nezbylo, nežli žalobu, jakožto zcela nedůvodnou, zamítnout.
11. Námitky či výhrady žalobkyně, předestřené ohledně toho, že by se mělo jednat, ze strany obou žalovaných, o nějaké nekalé jednání, se tedy, ve světle shora popsaných listinných důkazů, nejeví jako podstatné, zvláště když předmětný družstevní podíl evidentně není ve vlastnictví žalobkyně, a žalobkyně, ostatně, na podporu tohoto svého tvrzení, žádný důkaz ani nepředložila.
12. Podle ust. § 267, o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí. Takovým právem, jež nepřipouští exekuci, je zejména vlastnické právo třetí osoby, což ovšem žalobkyně zjevně není.
13. U originárního - původního způsobu vlastnictví vzniká vlastnické právo nezávisle na vlastnickém právu předchozího majitele, pokud nějaké bylo. Vydražitel (v tomto případě tedy žalovaná [číslo] – [celé jméno žalované]) proto je, z pohledu vlastnictví, prvonabyvatelem. K provedení zápisů ve veřejných rejstřících a registrech přitom není nutná přítomnost bývalého vlastníka. I kdyby tedy žalobkyně takovým bývalým vlastníkem předmětného družstevního podílu byla, vzhledem ke shora popsané existenci veřejné dražby, jež nikdy nebyla prohlášena za neplatnou, je to tedy však nyní již bezpředmětné.
14. Podle ust. § 24, odst. 3, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, může totiž každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, a je buď účastníkem dražby, nebo navrhovatelem, či osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby či osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby anebo takovou osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby byla vyslovena neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač byl povinen tak učinit, anebo vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, anebo pokud nejsou splněny další podmínky, zakotvené v ust. § 12, odst. 1, odst. 2, dále v ust. § 14, odst. 3, dále v ust. § 17, odst. 5, odst. 6, jakož i v ust. § 19, v ust. § 20, v ust. § 23, odst. 1 – 10, a dále též v ust. § 25 a § 26, anebo byly-li vydraženy takové předměty, jež byly z dražeb vyloučeny, s tím, že, pokud není právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do tří měsíců ode dne konání dražby, pak takové právo zaniká. Žalobkyně, v této souvislosti, ovšem netvrdila, že by návrh na určení neplatnosti dotyčné dražby vůbec kdy vznesla.
15. Podle ust. § 1042, obč. zák. (zákona č. 89/2012 Sb.), se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem, do jeho vlastnického práva, zasahuje, nicméně, nikdo z obou žalovaných do vlastnického práva žalobkyně, jehož existenci žalobkyně neprokázala, ani jakkoliv zasahovat nemůže, a proto tedy rozhodl podepsaný soud tak, jak je shora uvedeno, jelikož, jak již bylo řečeno výše, tak v řízení bylo prokázáno, že předmětný družstevní podíl nabyla žalovaná [číslo] [celé jméno žalované], ve veřejné dobrovolné dražbě, konané dne 13. 12. 2018, aniž by tedy tato dražba byla prohlášena za neplatnou. A pokud jde o výhrady žalobkyně, předestřené v tom smyslu, že tedy nemohlo dojít k nabytí členských práv žalované [číslo] v souvislosti s předmětným družstevním podílem, tak ty vyhodnotil podepsaný soud jakožto irelevantní, jelikož, ať tak či onak, a tedy i kdyby žalobkyně vlastnické právo skutečně nabyla, tak ale žalobkyně již své (tvrzené) vlastnictví, k předmětnému družstevnímu podílu, již nepochybně pozbyla, a to právě udělením příklepu v oné veřejné dražbě, konané dne 13. 12. 2018. I kdyby tedy žalobkyně dotyčný podíl opravdu někdy vlastnila, tak toto vlastnictví, v důsledku onoho příklepu, uděleného dnem 13. 12. 2018, zaniklo, a proto soud uzavírá, že žalobkyně své případné vlastnické právo pozbyla v důsledku realizace oné, již shora několikrát zmiňované, dražby.
16. O nákladech řízení pak rozhodl podepsaný soud podle ust. § 142, odst. 1, o.s.ř., když procesně neúspěšné žalobkyni uložil povinnost zaplatit, procesně úspěšným žalovaným, kteří, v tomto sporu, byli oba právně zastoupeni, náklady řízení, spočívající v nákladech právního zastoupení každého z obou žalovaných.
17. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] [celé jméno žalovaného], vznikly žalovanému [číslo] náklady řízení v celkové výši 5 400 Kč, představující tedy náklady právního zastoupení žalovaného [číslo] advokátem, t.j., odměnu advokáta žalovaného [číslo] dle § 7 a § 9, odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu), za celkem tři úkony právní služby, z tarifní hodnoty 10 000 Kč, a to po částce 1 500 Kč, dle § 7, odst. 5, a dle § 11, odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (1x příprava a převzetí právního zastoupení, 1x sepis odvolání do usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 – o nařízení předběžného opatření – č. j.: 18 C 96/2020-61, a 1x účast na jednání u soudu - dne 11. listopadu 2021), a celkem tedy ve výši 4 500 Kč, a dále též i tři režijní paušály, po částce 300 Kč, dle § 13, advokátního tarifu, k uvedeným třem úkonům právní služby, a celkem tedy ve výši 900 Kč, s tím, že advokát žalovaného [číslo] však soudu nedoložil, že by byl plátcem DPH, a proto soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, vyčíslených ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] již nepromítnul onu položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokáta a z paušálních náhrad.
18. O povinnosti žalobkyně, uhradit takto stanovené náklady tohoto řízení, ve vztahu mezi ní a žalovaným [číslo] pak bylo rozhodnuto tak, že soud stanovil žalobkyni, pro splnění této její povinnosti, zákonnou, a tedy 3-denní lhůtu (§ 160, odst. 1, o.s.ř.).
19. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] [celé jméno žalované], vznikly žalované [číslo] náklady řízení v celkové výši 13 068 Kč, představující tedy náklady právního zastoupení žalované [číslo] advokátem, t.j., odměnu advokáta žalované [číslo] dle § 7 a § 9, odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu), za celkem šest úkonů právní služby, z tarifní hodnoty 10 000 Kč, a to po částce 1 500 Kč, dle § 7, odst. 5, a dle § 11, odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (1x příprava a převzetí právního zastoupení, 1x sepis návrhu na zrušení předběžného opatření, 1x sepis odvolání do usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 – o nařízení předběžného opatření – č. j.: 18 C 96/2020-61, 1x účast na jednání u soudu - dne 11. listopadu 2021, 1x sepis doplnění tvrzení a označení důkazů - ze dne 22. listopadu 2021, a 1x účast na jednání u soudu - dne 1. února 2022), a celkem tedy ve výši 9 000 Kč, a dále též i šest režijních paušálů, po částce 300 Kč, dle § 13, advokátního tarifu, k uvedeným šesti úkonům právní služby, a celkem tedy ve výši 1 800 Kč, s tím, že advokát žalované [číslo] soudu ovšem doložil i to, že je plátcem DPH, a proto soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, vyčíslených ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] promítnul i položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokáta a z paušálních náhrad, což tak představuje částku ve výši 2 268 Kč.
20. A byť tedy zástupce žalované [číslo] tvrdil, že, v tomto konkrétním případě, by měla tarifní hodnota činit částku ve výši 50 000 Kč, v důsledku čehož účtoval odměnu, za každý z oněch šesti úkonů právní služby, po částce 3 100 Kč, tak, s tímto názorem, se ovšem podepsaný soud neztotožňuje, jelikož družstevní podíl (tedy členský podíl v bytovém družstvu) není rozhodně nemovitou věcí (a vůbec se tedy, v tomto konkrétním případě, nejedná o právní vztah k nemovité věci, nýbrž ke družstevnímu podílu), a pokud se tedy žalobkyně domáhala vyloučení předmětného družstevního podílu z exekuce, pak je soud toho názoru, že ocenění takového družstevního podílu, když se, v tomto konkrétním případě, rozhodně nejedná o právo k bytové jednotce (a když, navíc, nikdo z účastníků ani netvrdil, že by předmětný dům byl na jednotky rozdělen), by bylo možno zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, a proto tedy rozhodl soud tak, jak je shora uvedeno.
21. O povinnosti žalobkyně, uhradit takto stanovené náklady tohoto řízení, ve vztahu mezi ní a žalovanou [číslo] to v celkové výši 13 068 Kč, pak bylo rozhodnuto tak, že soud stanovil žalobkyni, pro splnění této její povinnosti, zákonnou, a tedy 3-denní lhůtu (§ 160, odst. 1, o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.