19 C 117/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 90 Kč od 14. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 1. 2022 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná dne 5. 8. 2019 využila u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu, a tedy jí vznikla povinnost uhradit regulační poplatek. Tento jí byl vyúčtován daňovým dokladem číslo variabilní symbol znějící na částku 90 Kč se splatností dne 13. 8. 2019, přičemž žalovaná uvedený dluh písemně uznala uznáním dluhu ze dne 5. 8. 2019. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní upomínky. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 27. 1. 2022 a žalovanou soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 19. 5. 2022. Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovala. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne 5. 8. 2019 využila u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu, která jí byla vyúčtována daňovým dokladem číslo variabilní symbol znějící na částku 90 Kč se splatností dne 13. 8. 2019, přičemž žalovaná uvedený dluh písemně uznala uznáním dluhu ze dne 5. 8. 2019 (prokázáno daňovým dokladem, uznáním dluhu za pohotovostní ošetření). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, podacím archem). Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, je pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství. Žalovaná v souladu s ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) svůj dluh vůči žalobkyni, sestávající z regulačního poplatku ve výši 90 Kč, písemně uznala a zavázala se jej zaplatit žalobkyni do 13. 8. 2019. Podle § 1968 o. z. se žalovaná ocitla v prodlení den následující po splatnosti vystaveného daňového dokladu, když dluh včas neuhradila, a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat vedle částky 90 Kč také úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (10 % ročně ke dni počátku prodlení). Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných bez doložení výše hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tedy 200 Kč, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.