19 C 17/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o: příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné od 1. 6. 2019 do 25. 12. 2020 částkou ve výši 6 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 6. 2019 do 25. 12. 2020 ve výši 107 000 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobkyni v deseti pravidelných měsíčních splátkách po 10 700 Kč, které jsou splatné vždy k 15. dni v měsíci, a to od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Co do zbytku se žaloba zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 757,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

VI. Ustanovenému zástupci žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátovi, se přiznává odměna ve výši 75 721,62 Kč, která mu bude vyplacena po právní moci tohoto rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů státu částku, jejíž výše a lhůta k plnění bude určena v samostatném usnesení.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit státu na soudním poplatku částku 2 070 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném výživy neprovdané matky z toho důvodu, že se jí se žalovaným narodila dne 25. 12. 2018 dcera [jméno] [příjmení], kdy otcovství otce bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem [obec]. Žalobkyně je svobodná, kdy po dobu těhotenství ani po narození dítěte jí otec ničím nepřispěl na zvýšené výdaje, které měla v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Od června 2019 pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 000 Kč. V současné době bydlí u rodičů, kde ale nemůže bydlet věčně, a proto se musí přestěhovat do jiného bytu, kde jí vzniknou náklady na nájem ve výši 16 000 Kč/měsíc. Dále má náklady na speciální stravu, jelikož trpí celiakií, které se pohybují na úrovni cca 6 000 Kč/měsíčn. Dále si nárokuje náklady na pořízení věcí souvisejících s pořízením výbavičky pro miminko (postýlka, vanička, přebalovací pult, jídelní židlička, kočárek, nosítko, autosedačka a další) v celkové výši 41 615 Kč a požaduje, aby otec uhradil polovinu těchto nákladů. Dále měla náklady spojené s těhotenstvím a porodem, o kterých partner věděl a souhlasil s nimi, ale nepřispěl na ně (medikace, péče soukromé porodní asistentky). Žalovaný (otec dítěte – [jméno] [příjmení]) je majitelem společností: [právnická osoba], a je podílníkem ve společnostech: [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov] a [anonymizováno]. Dále je majitelem bytu 3+1 v [obec] na adrese [ulice a číslo] pronajímá si byt [anonymizováno] v [obec] [část obce] na adrese [anonymizována tři slova] (viz č.l. 1-2 spisu). Následně vzala žalobkyně žalobu zpět, co se týče výbavy pro dítě, jelikož to bylo předmětem opatrovnického řízení u [název soudu] pod sp. zn. [číslo jednací]. Uplatněným nárokem tak zůstaly náklady na porodní asistentku. Dále bylo upraveno období, za které bylo požadováno výživné, a to od 25. 12. 2018 do 25. 12. 2020 (viz č.l. 27-28 spisu a č.l. 90 spisu). Následně bylo řízení v této části zastaveno a bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby (viz č.l. 91 spisu). Žalobkyni bylo následně přiznáno osvobození od soudních poplatků ve výši 90 % a ustanoven zástupce z řad advokátů (viz č.l. 83 spisu).

2. Žalovaný se bránil tím, že žalované umožnil, aby bydlela v jeho bytě v [obec] u [obec], který je vzdálen od centra [obec] cca 20 km, kdy od tohoto bytu má klíče (viz č.l. 13 spisu). Později se žalovaný bránil tím, že žalobkyně užívala zcela bezplatně jeho byt v [obec] od listopadu 2018 do ledna 2020, kdy náklady za tento byt hradil ve výši 4 000 Kč/měsíčn žalovaný. Žalobkyně mu vrátila klíče od bytu až v lednu 2020. Žalobkyně tak ušetřila náklady za celkem 15 000 Kč/měsíčn, jelikož takovou částku by musela platit za nájem, kdyby si musela k bydlení pronajmout byt od třetí osoby. Žalovaný uhradil za byt i nedoplatek ve výši 9 205 Kč a dále hradil nákupy potravin pro žalobkyni od prosince 2018 do března 2019 v minimální výši 5 000 Kč měsíčně, kdy žalobkyně je celiak a potraviny pro ni jsou tak mnohem dražší než běžné potraviny. Žalobkyně si navíc v rámci stěhování do [obec] z bytu odvezla věci v hodnotě cca 15 000 Kč (postel, koberec, mikrovlnnou troubu a další drobné vybavení). Žalovaný je vlastníkem bytu v [obec], který je od jejího odstěhování prázdný, jelikož v covidové době je těžké ho pronajmout. Dále je žalovaný vlastníkem 4 automobilů: [anonymizováno] (r.v. 1990, mimo provoz), [anonymizováno] (r.v. 1997, užívá matka žalovaného), [anonymizována dvě slova] (r.v. 1999, užívá otec žalovaného) a [anonymizována dvě slova] (r.v. 2008, užívá žalovaný). Žalovaný je od září 2019 nezaměstnaný, ale není evidován na úřadu práce. Do září 2019 byl zaměstnán a pobíral minimální mzdu. Nyní žije žalovaný z platu jeho přítelkyně a dá se říci, že patří do nižší sociální vrstvy. Jeho úspory jsou nulové a má dluh na zdravotním a sociálním pojištění cca 20 000 Kč a vyjednává se společnostmi splátkový kalendář. Co se týče účasti v právnických osobách, tak zisky těchto osob jsou nulové a není ani vyplácen žádný podíl na zisku či odměny členům stat. orgánů. Náklady na porodní asistentku (dulu) nejsou nezbytnými náklady souvisejícími s porodem, navíc, když žalobkyně rodila ve zdravotnickém zařízení. Žalovaný uvedl, že žalobkyně byla zaměstnána jako dětská psycholožka v psychologické poradně. O jejich příjmech nemá představu, proto žádá soud, aby si vyžádal její příjmy za roky 2017 a 2018 (viz č.l. 97-100 spisu).

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu: K otcovství žalovaného 4. Z rodného listu [jméno] [příjmení] je patrné, že otcem dítěte je žalovaný. Dítě se narodilo dne 25. 12. 2018 (prokázáno rodným listem, viz přílohy založené žalobkyní na jednání 22.9.2021). K snížení příjmu žalobkyně v důsledku porodu a péče o dítě 5. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory je patrné, že od 1. 6. 2019 je žalobkyni poskytován rodičovský příspěvek ve výši 7 000 Kč (prokázáno oznámením o přiznání dávky, viz č.l. 5-6 spisu).

6. Z potvrzení zaměstnavatele o příjmech žalobkyně za rok 2017 je patrné, že žalobkyně za rok 2017 pobírala průměrnou čistou mzdu na úrovni 23 450 Kč/měsíc (prokázáno potvrzením, viz č.l. 158).

7. Z potvrzení zaměstnavatele o příjmech žalobkyně za rok 2018 je patrné, že žalobkyně za rok 2018 pobírala průměrnou čistou mzdu na úrovni 21 240 Kč/měsíc (prokázáno potvrzením, viz přílohy založené žalobkyní na jednání 22.9.2021).

8. Z výpisu z účtu a z tabulky vytvořené žalobkyní vyplývá, že za období od narození dcery, tedy od listopadu 2018, do května 2019 pobírala tzv. mateřskou (termínově správně se jedná o peněžitou pomoc v mateřství), která v průměru činila 21 000 Kč. Za období od června 2019 do listopadu 2020 pobírala tzv. rodičovskou v průměru částku 6 983,88 Kč. Od února 2020 pobírala i příspěvek na dítě, tedy i s příspěvekm na dítě pobírala v průměru 7 428,33 Kč (prokázáno výpisem z účtu a tabulkou, viz přílohy založené žalobkyní na jednání 22.9.2021). K nákladům na porodní asistentku 9. Z potvrzení o provedení transakce vyplývá, že za porodní asistentku bylo uhrazeno ze strany žalobkyně dne 28. 12. 2018 celkem 16 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedení transakce, viz č.l. 31 spisu, rovněž viz přílohy založené žalobkyní na jednání 22.9.2021).

10. Dle sdělení advokátní kanceláře [příjmení] byly náklady na porodní asistentku celkem 20 060 (prokázáno e-mailem, viz přílohy založené žalobkyní na jednání 22.9.2021). Propočet daných sazeb odpovídá ceníku na stránkách [webová adresa] (prokázáno kopií internetových stránek, viz přílohy založené žalobkyní na jednání 22.9.2021). Ke stavu bytu v [obec], užívání bytu žalobkyní a jeho předání 11. Z fotografií pořízených od nastěhování žalobkyně do bytu v [obec] do května 2019 je patrné, že žalobkyně v tomto období i s dítětem v bytě pobývala, kdy původně spali s žalovaným na rozkládací pohovce, která byla následně nahrazena postelí. Žalobkyně s dítětem bydlela toliko v jedné místnosti, kdy k dispozici měla i kuchyň, která byla v horším stavu (opotřebovaná linka, zašlý dřez, atd.) a koupelnu (fotografie koupelny předloženy nebyly, prokázáno fotografiemi bytu, viz přílohy k č.l. 206-208, data posledních fotografií byly zjištěny z metadat fotografií, ze kterých vyplynulo, že fotografie byly pořízeny v květnu 2019 – viz protokol z ú.j. 6.4.2022, rovněž vzadu byla vidět uložená dětská kosmetika a dítě je již větší). Ve zbývajících místnostech bytu byly věci po prarodičích žalovaného, které žalovaný odmítl vystěhovat, tyto věci byly rovněž ve většině skříněk v kuchyni (shodné tvrzení účastníků).

12. Z fotografií bytu v [obec] je patrné, že jeho větší část byla v době od nastěhování žalobkyně až do února 2019 zaskládána věcmi (krabicemi, nábytkem atd.), které znemožňovaly užívání větší části bytu (prokázáno fotografiemi, viz přílohy založené žalobkyní na jednání 10. 12. 2021).

13. Z protokolu z ú.j. 14. 1. 2020 v rámci řízení u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (str. 3 protokolu, č.l. 53 spisu) vyplývá, že žalovaný uvedl, že žalobkyně zhruba od května 2019 bydlela v garsoniéře svého otce ve [část obce] a pak odešla do jižních [obec] (prokázáno obsahem spisu [spisová značka], viz připojený spis).

14. Z protokolu z ú.j. 30. 1. 2020 v rámci řízení u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (str. 2 protokolu, č.l. 66 spisu) vyplývá, že žalovaný uvedl, že byt mu ze strany žalobkyně nebyl předán, ale on ani předání nepožadoval – nechtěl eskalovat danou situaci. Od bytu měl klíče. Uvedl, že byt kvůli nepředání klíčů nemohl být pronajat (tomu soud nepřisvědčil, jelikož v bytě šlo velmi jednoduše vyměnit zámek a byt pronajmout). Byt vyžaduje vyklizení prostor, je značně zaplněný věcmi a vyžaduje další opravy. Je tam potřeba vymalovat, nakoupit do interiéru věci jako koberce apod., instalovat kuchyňskou linku atd. (prokázáno obsahem spisu [spisová značka], viz připojený spis).

15. Z protokolu z ú.j. 30. 1. 2020 v rámci řízení u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (str. 6 protokolu, č.l. 68 spisu) vyplývá, že žalobkyně byla ochotna klíče od bytu v [obec] žalovanému kdykoliv předat s tím, že jej informovala e-mailem ze dne 12. 9. 2019, že ať si s bytem dělá co chce, že ona s dítětem tam bydlet nebude (prokázáno obsahem spisu [spisová značka], viz připojený spis). K nákladům hrazených žalovaným 16. Z výpisu z ČSOB internetového bankovnictví vyplývá, že žalovaný hradil nepravidelně částku 290 Kč/měsíčn [právnická osoba] od 13. 11. 2018 do 9. 10. 2019, kdy ve dnech 14. 10. 2019 a 12. 3. 2020 hradil částky 5 405 Kč a 3 800 Kč (dohromady 9 205 Kč, prokázáno výpisem z účtu, viz č.l. 101-102 spisu).

17. Z výpisu z ČSOB internetového bankovnictví vyplývá, že žalovaný hradil nepravidelně částku SVJ v domě v [obec] (prokázáno výpisem z účtu, viz č.l. 103-104 spisu).

18. Z přehledu zpráv mezi 1. 1. 2019 a 7. 2. 2019 vyplývá, že žalovaný zajišťoval (kupoval) některé věci pro žalobkyni (byť u některých věcí bylo patrné, že je naopak nekoupil, neboť o jejich zakoupení žádala žalobkyně opakovaně, prokázáno přehledem zpráv, viz přílohy k č.l. 206-208). K majetkové situaci žalovaného vč. potenciality příjmů 19. Z výpisu z registru silničních vozidel vyplývá, že žalovaný byl mezi 1. 1. 2019 a 14. 4. 2021 vlastníkem 3 vozidel, a to: [anonymizována tři slova] od 2008 (r.v. 2000), [anonymizováno] od 2006 (r.v. 1997), [anonymizována dvě slova] od 2016 (r.v. 2008, prokázáno výpisem z registru, č.l. 117-118 spisu).

20. Z výpisu z katastru nemovitostí (KN) ze dne 6. 4. 2021 je patrné, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], k.ú. [obec], číslo [list vlastnictví], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Není patrné, že by nemovitost byla postihnuta exekutorským zástavním právem či jinak zatížena (prokázáno výpisem z KN, viz přílohy založené žalobkyní na jednání 10. 12. 2021).

21. Z výpisu z KN a fotografií z Google street view bylo zjištěno, že budova [adresa] v [obec], [příjmení], kde mají pronajaty prostory [právnická osoba] [příjmení] a [právnická osoba] je bytovým domem, kdy prostory užívané společnostmi žalovaného se tedy nacházejí v bytové jednotce (prokzáno výpisem z KN a fotografiem, viz přílohy k č.l. 202-205).

22. Dle tabulek s průměrnými příjmy a mediánovými příjmy za rok 2019 je patrné, že specialisté v oblasti marketingu, průzkumu trhu vydělávali v [obec] na úrovni mediánové mzdy 53 480 Kč hrubého a na úrovni průměrné mzdy 65 905 Kč hrubého. V roce 2020 si tito specialisté vydělávali 53 979 Kč hrubého na úrovni mediánové mzdy a 67 162 Kč hrubého na úrovni průměrné mzdy (prokázáno tabulkami, viz přílohy založené žalobkyní na jednání 10. 12. 2021).

23. Ze základních informací o hrubé měsíční mzdě v [obec] za rok 2019 vyplývá, že medián hrubé měsíční mzdy (ze všech profesí) se nachází na úrovni 36 049 Kč/měsíc a průměrná hrubá měsíční mzda se nachází na úrovni 45 878 Kč/měsíčn. Za rok 2020 činil medián hrubé měsíční mzdy 37 451 Kč/měsíčn a průměr hrubé měsíční mzdy 47 657 Kč/měsíčn (prokázáno informacemi o hrubě mzdě, viz přílohy k č.l. 202-205).

24. Z výzvy k zaplacení od JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 7. 9. 2021 vyplývá, že žalovaný dlužil na platbách vůči SVJ v případě bytu v [obec] částku 13 071 Kč (prokázáno výzvou, viz přílohy založené žalovaným na jednání 10. 12. 2021).

25. Z přehledu dlužníků SVJ domu [ulice a číslo], [obec], vyplývá, že k 31. 12. 2021 měl žalovaný dluh vůči SVJ na úrovni 10 212,95 Kč (prokázáno přehledem dlužníků, viz přílohy k č.l. 206-208).

26. Z vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění od 1. 11. 2019 do 8. 12. 2021 od [anonymizována čtyři slova]) je patrné, že žalovaný měl nedoplatek na pojistném ve výši 51 633 Kč a na penále 9 052 Kč (prokázáno vyúčtováním, viz přílohy založené žalovaným na jednání 10. 12. 2021).

27. Ze sdělení ČSOB ze dne 9. 12. 2021 je patrné, že [právnická osoba] [anonymizováno] měla exekuci ve výši 16 909,41 Kč v řízení [číslo jednací] ze dne 25. 10. 2021 [právnická osoba] měla exekuce: (i) ve výši 148 793,87 Kč (z toho 7 000 Kč uhrazeno) v řízení [číslo] ze dne 27. 8. 2021, (ii) 10 688, 512 Kč v řízení [číslo] ze dne 12. 10. 2021 a (iii) 48 991 Kč v řízení [číslo] 12.10.2021 [číslo] ze dne 14. 10. 2021 (prokázáno e-mailem, viz přílohy založené žalovaným na jednání 10. 12. 2021).

28. Z výpisu z účtu [právnická osoba] u ČSOB z měsíce října 2021 vyplývá, že konečný zůstatek na účtu byl 11 150 Kč (prokázáno výpisem z účtu viz přílohy založené žalovaným na jednání 10. 12. 2021).

29. Z výpisu z [webová adresa] je patrné, že žalovaný je společníkem a stat. orgánem u [právnická osoba] [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení]. Dále je společníkem s vkladem u společností [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] (prokázáno výpisem z [webová adresa] – překopírovaný do wordu, viz č.l. 4 spisu).

30. Z vyjádření [právnická osoba] je patrné, že žalovanému, jakožto společníkovi s 50 % podílem ve společnosti nebyly předány či odeslány žádné finanční prostředky. Toto bylo sděleno i ze strany [právnická osoba] a [právnická osoba], kde je žalovaný rovněž společníkem (prokázáno sdělením společností, viz přílohy založené žalovaným na jednání 10. 12. 2021).

31. Z výsledovek (v analytickém provedení) společností [právnická osoba] a [právnická osoba] vyplývá, že tyto společnosti v minulosti kolísaly mezi zisky (někdy i vysokými) a ztrátami (prokázáno výsledovkami v analytické podobě, viz přílohy založené žalovaným na jednání 10. 12. 2021).

32. Z mzdového listu od společnosti [právnická osoba] vyplývá, že žalovanému bylo vyplaceno na čisté mzdě za rok 2018 celkem 125 727 Kč, tedy v průměru 10 477,25 Kč/měsíc. Za rok 2019 mu bylo vyplaceno na čisté mzdě 94 780 Kč, tedy v průměru 7 898,33 Kč (prokázáno mzdovým listem, viz přílohy založené žalovaným na jednání 22.9.2021).

33. Z daňových přiznání a účetních závěrek společností [právnická osoba] a [právnická osoba] vyplývá, že byť společnosti formálně vykazují velké nerozdělené zisky z minulých let, pak mají také velké závazky a reálně nemají na svých účtech velké finanční prostředky (nižší desetitisíce Kč), skrze které by bylo možné vplatit zisk společníkovi – žalovanému (prokázáno daňovými přiznáními a účetními závěrkami, viz přílohy k č.l. 159-162 a přílohy založené žalovaným na ú.j. 6. 4. 2022). K účastnickým výslechům 34. Žalobkyně uvedla ve svém účastnickém výslechu dne 10. 12. 2021, že naprosto nezbytné měsíční náklady hradí ve výši 16 000 Kč (a to již za situace, kdy jí její rodiče pomáhají s bydlením, což jí šetří finanční prostředky; z toho cca 4 306 Kč/měsíčn na poplatky za bydlení – energie, potraviny 6 400 Kč/měsíčn, dále ostatní – oblečení, léky, doprava, služby apod. 4 400 Kč/měsíčn, ale prarodiče jí ještě hradí drogerii). Příjmy má cca 10 000 Kč, takže rozdíl je 6 000 Kč Tyto požaduje po žalovaném. Před porodem pobírala cca 23 000 Kč/měsíčn, takže následně měla velký propad v příjmech v důsledku porodu. Byt v [obec] byl naprosto nevyhovující z hlediska prostorového, vybavenosti, hygienického a sociálního. Musely se zde dělat různé opravy, dokupovat vybavení, takže to pak vzdala a přestěhovala se v lednu či v únoru do [obec] za svou rodinou. Od dubna 2019 pak přijela do [obec] do bytu svého otce, kde byla do začátku července 2019, kdy se definitivně odstěhovala do [obec] – nejprve k rodičům a pak do bytu, který jí rodiče poskytli. Porodní asistentka pro ní byla důležitá z hlediska odborného poradenství i psychické podpory, kdy např. zaručila nerušený bonding a byla u porodu, kde nebyl otec, který se nedostavil i přesto, že svou účast přislíbil. Celkově ji porodní asistentka podporovala v těhotenství a také jí zařídila porod dle jejích představ. Žalovaný s porodní asistentkou souhlasil. Platba za asistentku proběhla tak, že žalobkyně uhradila 16 000 Kč skrze bankovní převod a 4 000 Kč v hotovosti skrze dvě platby po 2 000 Kč. Žalovaný se zúčastnil jedné schůzky s porodní asistentkou. V bytě v [obec] byla všude špína, dále pračka byla napojená do vany, tedy nebylo možné umývat dítě ve vaně, nadto voda se nezdála býti nezávadná a teplota vody v bojleru kolísala, takže bylo možné dítě i opařit. V bytě byla zatuchlina. V bytě v [obec] ji žalovaný navštěvoval pouze několikrát do týdne na pár hodin. Žalovaná koupila do bytu v [obec] sporák a mrazák (vše z bazaru), cena každého spotřebiče do cca 5 000 Kč (viz účastnický výslech žalobkyně, č.l. 175-180 spisu).

35. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu dne 10. 12. 2021 uvedl, že jeho společnosti jsou na tom ekonomicky špatně, takže se již dostaly i do exekucí. [právnická osoba] se zabývá reklamou a IT a [právnická osoba] prodává a aplikuje ochranné povlaky na povrchy. Žalovaný vykonává pro tyto společnosti práci, i když není odborníkem v daných oblastech, má ale praktické zkušenosti z daných oblastí. Cítí za společnosti odpovědnost. On sám výdělečnou činnost nevykonává – stará se o své společnosti, kam směřuje svůj veškerý čas (minimálně 12 hod. denně, vč. přemítání o věcech týkajících se těchto společností). Žije v domácnosti s přítelkyní – zdravotní sestrou, která má příjem dle odhadu žalovaného cca 25-28 000 Kč/měsíčn - neví, jestli čistého či hrubého. Dále pobývá i v prostorách, které mají pronajaty jeho společnosti, a to na adrese [anonymizována dvě slova]. Žalovaný odmítá pobírat sociální podporu, nechce být přítěží pro společnost. Podporu by mohl brát v řádech nižších tisíců měsíčně. Společnosti [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [jméno] jsou v exekucích, které ale nehradí. Žalovaný se ale snaží, aby tyto společnosti své dluhy uhradily. Žalovaný se snažil uzpůsobit byt v [obec] pro žití žalobkyně s dítětem, ale měl na to málo času. S žalobkyní měli komunikační problémy, kdy ta ho údajně úmyslně odtahovala od jeho pracovních povinností, což způsobilo ekonomické problémy [právnická osoba] [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení]. Byt v [obec] žalovaný zdědil a bylo to pro něj místo kontaktu s jeho rodinou (duchovní svatyně). Žalobkyně dle žalovaného mohla v bytě klidně bydlet, ale chtěla se přestěhovat do vyššího standardu. Žalovaný se snažil byt v minulosti pronajmout, ale nepodařilo se mu to (viz č.l. 186-187 spisu). Snaží se byt dostat do stavu, kdy by se ho dalo normálně pronajmout. Byt je z 60. let, stejně tak většina jeho vybavení (kachličky, podlahy, umyvadla, atd.). Žalovaný potvrdil, že část bytu funguje jako skladiště, kde jsou věci po jeho prarodičích (viz č.l. 188 spisu). Žalovaný prováděl pro žalobkyni nákupy (když bydlela v [obec]) za cca 1 000, 1 200 či 1 500 Kč, a to 2-3x do týdne (viz č.l. 190 spisu). Žalovaný nechával žalobkyni v bytě drobné částky, když měl například přijít instalatér něco opravit, apod. (viz č.l. 190-191 spisu). [příjmení] [příjmení] využívá vozidlo [anonymizována dvě slova] z roku 2006. Žalovaný používá vozidlo [anonymizována dvě slova], kdy mu na benzin přispívají přátelé (viz č.l. 193-194 spisu). Pro schůzky s porodní asistentkou poskytl žalobkyni zázemí (prostor) a žalovaný s porodní asistentkou mluvil minimálně v jednom případě. Žalovaný se domnívá, že tam i nechával peníze, které měla dostat hotovostně (viz č.l. 194 spisu). Žalobkyně dle žalovaného využívala byt v [obec] i později po lednu 2019, kdy věci si odvezla do [obec] až mezi srpnem a říjnem 2019 (viz č.l. 194). Shrnutí 36. Z výše uvedeného skutkového stavu má soud ze prokázané, že dcera žalobkyně a žalovaného – [jméno] [příjmení] se narodila dne 25. 12. 2018 (viz rodný list), kdy následně žalobkyně bydlela s dítětem do února 2019 (2 měsíce) v bytě v [obec] (viz shodná tvrzení účastníků), kdy následně se na chvíli (cca 1 měsíc) přestěhovala do [obec] a poté se v bytě vyskytovala nepravidelně až do července 2019, v té době (od dubna-května 2019) však již bydlela i v bytě svého otce ve [část obce] (viz důkazy fotografiemi z bytu, dále tvrzení žalovaného u opatrovnického soudu, kde sdělil, že od května 2019 bydlela žalobkyně jinde a dále účastnická výpověď žalobkyně a žalovaného, kdy ti potvrdili, že k definitivnímu přestěhování žalobkyně z [obec] do [obec] došlo cca v červenci 2019, kdy si zároveň žalobkyně odvezla z bytu v [obec] i některé věci). Od března 2019 tak sice měla žalobkyně věci pro dítě i v bytě v [obec], ale již ho nevyužívala, neboť bydlela v bytě svého otce ve [část obce] (to, že žalobkyně bydlela u otce ve [část obce], ostatně potvrdil i žalovaný v opatrovnickém řízení, byť uvedl, že to bylo až od května 2019 – to je však toliko drobný rozpor ve výpovědi, když žalobkyně uvedla, že tam žila již od dubna 2019). Žalovaný věděl, že se žalobkyně odstěhovala do [obec], měl klíče od bytu a věděl, že žalobkyně v něm již dále bydlet nechce. Stav bytu byl nevyhovující, to ostatně potvrzují jak fotografie a výpovědi účastníků, ze kterých vyplývá, že byt byl z větší část zaskládán věcmi po prarodičích žalovaného, po kterých žalovaný byt zdědil, kdy žalovaný ani nechtěl na to, aby se na tyto věci sahalo (by to pro něj„ svatyně“ – místo kontaktu s rodinou). Byt byl starý a ve špatném stavu (viz fotografie, a shodně výpověď žalovaného i žalobkyně), tedy nevyhovující pro matku a novorozené dítě. S ohledem na to, že zde bylo uskladněno více starých věcí a byly zde staré a málo čištěné koberce, pak lze usuzovat, že zde byl i zatuchlý vzduch, jak tvrdí žalobkyně. Soud tak nemá pochyb o tom, že byt byl nevyhovujícím prostředím pro matku či dítě. Žalovaný zřejmě chtěl takto poskytnout žalobkyni zázemí, neboť neměl prostředky na úhradu lepšího bydlení, ale nemůže nutit matku s dítětem, aby bydlela v takovém bytě. O nevyhovujícím stavu bytu svědčí i to, že se ho nepodařilo pronajmout (viz výpověď žalovaného) a to i v blízkosti [obec], kdy je notorietou, že v [obec] a jejím okolí je nedostatek bydlení – tedy i nájemních bytů.

37. V důsledku narození dítěte se žalobkyni snížily její příjmy, kdy původně pobírala v průměru 23 450 Kč/měsíc v rámci čisté mzdy v roce 2017 a 21 240 Kč v rámci čisté mzdy v roce 2018. Za roky 2017 a 2018 tak žalobkyně pobírala v průměru na čisté mzdě 22 345 Kč/měsíčn (viz potvrzení o mzdě). Prvních šest měsíců, tedy od prosince 2018 (narození dcery) do května 2019 pobírala žalobkyně tzv. mateřskou, a to v průměru 21 000 Kč/měsíčn. Od června 2019 do listopadu 2020 pobírala tzv. rodičovskou a později i příspěvek na dítě na úrovni 7 428,33 Kč/měsíčn. Přehled plateb a příjmů z dávek mateřské (ČSSZ) a rodičovské (ÚP) je vidět níže v tabulce. měsíce roku; předchozí průměrný příjem žalobkyně za roky 2017 2018; průměrné příjmy z dávek ČSSZ a ÚP; rozdíl mezi původními příjmy a dávkami; 1/2 rozdílu mezi původními příjmy a dávkami [číslo]; 22 345 Kč; 21 000 Kč; 1 345 Kč; 673 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 21 000 Kč; 1 345 Kč; 673 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 21 000 Kč; 1 345 Kč; 673 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 21 000 Kč; 1 345 Kč; 673 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 21 000 Kč; 1 345 Kč; 673 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 21 000 Kč; 1 345 Kč; 673 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč [číslo]; 22 345 Kč; 7 428,33 Kč; 14 917 Kč; 7 458 Kč 38. Soud přisvědčil také tomu, že ze začátku žalovaný kupoval žalobkyni potraviny a potřebné věci, jelikož je logické (a žalobkyně to sama uvedla na jednání), že po porodu nebyla schopna si nic obstarat sama – tento stav trval nejméně do února 2019 (viz účastnická výpověď žalovaného a kopie SMS komunikace). Toto s určitostí (logicky) ustalo od července 2019, kdy se žalobkyně definitivně odstěhovala z [obec].

39. Žalovaný by mohl vydělávat finanční prostředky, pokud by si obstaral práci a nestaral se o nevýdělečné společnosti. Byť lze v jednání žalovaného, který chce, aby společnosti neukončily svou činnost a splatily všechny své dluhy, spatřovat do jisté míry šlechetný záměr, pak nelze pominout, že je to na úkor toho, že žalovaný neplní jiné povinnosti – neplatí dluhy vůči SVJ, neplatí žádné prostředky matce jeho dítěte (žalobkyni), atd. Nelze se ztotožnit s tím, že je vhodné, aby se žalovaný vzdával sociálních dávek, pokud má jiné závazky, které není schopen hradit. Žalovaný by zcela bez problémů mohl získat prostředky, pokud by se nechal zaměstnat a pokud by pronajímal byt v [obec]. To však žalovaný nechce na základě zcela osobních pohnutek (nechce v bytě nic měnit, má tam skladiště věcí po prarodičích; nechce pracovat„ sám na sebe“, ale stará se o ztrátové společnosti). Žalovaný nadto není nemajetný, když vlastní byt v [obec], který by mohl případně i zpeněžit prodejem a uhradit tak své závazky i z tohoto příjmu. Nadto na bytě není ani zapsáno exekutorské zástavní právo. Navíc žalovaný sám zvládá, i přesto, že nemá v podstatě žádné příjmy a má dluhy, hradit své životní potřeby, benzin do auta atd.

40. Co se pak týče duly, resp. porodní asistentky, tak žalovaný uvedl v účastnické výpovědi, že se s ní i setkal a vytvořil pro její setkávání s žalobkyní prostor. Nelze tedy z ničeho vypozorovat, že by s jejím zajištěním nesouhlasil. Dokonce potvrdil, že se porodní asistentce měly dávat finanční prostředky v hotovosti. Soud tak neměl důvod nevěřit žalobkyni, že se porodní asistentce hradila celkem částka 20 000 Kč (16 000 Kč na bankovní účet, viz výpisy z bankovního účtu, a 4 000 Kč v hotovosti, viz účastnická výpověď žalobkyně).

41. Soud další důkazy, vyjma výše uvedených, již neprováděl (jednalo se zejména o navrhované svědecké výpovědi rodičů účastníků řízení a porodní asistentky, dotaz na vlastníky bytového domu, atd., viz např. č.l. 229-230), neboť měl za to, že důkazní situace je již dostatečná. Z výše uvedených důkazů tak vyplývá dostatečně skutkový stav, a proto se další dokazování jeví jako nadbytečné. Nadto nelze pominout i to, že osoby navrhované k výslechu byly vždy v blízkém vztahu k účastníkům řízení (jednalo se o jejich rodiče) či jimi byly placeny (porodní asistentka), a je zde tím pádem velká pravděpodobnost, že jejich výpovědi by byly touto osobní vazbou ovlivněny. Soud hodnotil důkazy dle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

42. Soud na základě výše uvedeného skutkového stavu dospěl k následujícímu právnímu posouzení.

43. Dle § 920 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“), Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. (2) Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. (3) Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.

44. Dle § 913 o. z. (1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

45. Dle § 921 o. z. (1) Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. (2) Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.

46. Dle § 922 o. z. (1) Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. (2) Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

47. Dle komentáře C.H.Beck k § 920 o. z.„ Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence dochází zpravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí, flexibilitě, možnosti realizovat pracovní cesty, přesčasy, noční či lépe placenou práci apod. Je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. … Vlastní příjmy matky mohou plynout z pracovního poměru, ze samostatné výdělečné činnosti, může se jednat o výnosy z majetku, ale také o příjmy z celospolečenských zdrojů. Vždy je třeba rozlišovat, zda jsou příjmy matky dávkami z pojistných systémů (např. peněžitá pomoc v mateřství) či dávkami z nepojistných systémů, ať už jsou veřejnoprávními předpisy nazývány jakkoliv, např. dávky státní sociální podpory. Jak již bylo řečeno v rámci výkladu k obecným ustanovením (zejm. k § 910 a 913), jde-li o dávky z nepojistných systémů, je třeba je považovat za subsidiární k vyživovací povinnosti dle občanského zákoníku. … Jak již bylo řečeno, při určování výše výživného je třeba zohlednit i zvláštní zákonný požadavek pro stanovení výše výživného neprovdané matky, a to požadavek přiměřenosti výživy neprovdané matky. Rozsah výživného proto musí být stanoven tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána (§ 697), a ani v takovém rozsahu jako její dítě (viz § 915).“.

48. Soud tak shledal, že nárok žalobkyně je odůvodněný, a to alespoň z části. Nelze totiž přehlédnout, že do května 2019 byl její nárok v podstatě hrazen dávkami z pojistného systému tzv. mateřské, která pokryla téměř celé snížení příjmů žalobkyně (neprovdané matky). Průměrný rozdíl mezi příjmy matky za předchozí roky (2017 2018) a tzv. mateřskou činil 1 345 Kč/měsíčn (viz tabulka výše), což je velmi malá částka. S ohledem na to, že první cca dva měsíce (konec prosince až únor 2019) poskytl žalovaný žalobkyni bydlení (byť nevyhovující), kterým jí uspořil náklady na bydlení a zároveň jí zajišťoval i nákup různých potravin a potřeb (zejména zezačátku, kdy se žalobkyně nebyla schopna po porodu o cokoliv postarat, což probíhalo s odstupem času méně častěji a skončilo v červenci 2019, kdy se žalobkyně odstěhovala natrvalo do [obec]), soud neshledal důvody pro to, aby žalovaný hradil žalobkyni na výživném cokoliv za období od prosince 2018 do května 2019 (během doby, kdy žalobkyně pobírala tzv. mateřskou). Po květnu 2019 však již žalobkyně v bytě u žalovaného nebydlela a její příjmy nebyly kompenzovány tzv. mateřskou. Od této doby tak je žalovaný povinen hradit jí výživné dle § 920 odst. 1 o. z. tak, aby žalobkyni byl kompenzován pokles v jejích příjmech, který nastal v důsledku narození dcery žalovaného. Propad příjmů žalobkyně byl citelný, jelikož se jednalo o propad na úrovni (v průměru) 14 917 Kč/měsíčn. Požadavek žalobkyně na úhradu 6 000 Kč měsíčně je tak zcela v souladu se zákonem. Žalobkyně by dle názoru soudu měla nárok i na vyšší výživné (domáhá se ani ne poloviny rozdílu mezi výší jejích příjmů a tzv. rodičovskou), nicméně soud je v tomto ohledu vázán žalobním návrhem a nemůže tak přiznat více než 6 000 Kč/měsíčn, a to za období od června 2019 do listopadu 2020 (tedy za 18 měsíců). Celkem je tak nárok žalobkyně na výživné oprávněný co do částky 107 000 Kč (17 měsíců krát 6 000 Kč/měsíc a poslední měsíc poměrná částka z 6 000 Kč za 25 dní z 30 dní, tedy 5 000 Kč, viz výrok I. tohoto rozsudku).

49. Soud zásadně nepřisvědčil námitkám žalovaného, že žalobkyně mohla bydlet v jeho bytě i nadále, tedy že jí žalovaný poskytoval naturální plnění. V řízení bylo prokázáno, že byt je nevhodný k obývání, kdy žalovaný má v několika místnostech uskladněny věci po svých prarodičích a byt je ve špatném technickém a hygienickém stavu. O špatném stavu bytu svědčí i to, že o něj nikdo nemá zájem v rámci pronájmu. Nadto žalobkyni rozhodně nelze nutit, aby v bytě bydlela, pokud jí to nevyhovuje. Zejména, pokud se jedná o matku s novorozeným dítětem, kdy požadavky na čistotu a vyhovující prostředí mohou značně převyšovat požadavky běžného člověka, a to kvůli obavě o zdraví dítěte. Navíc žalovaný měl od bytu klíče a mohl tak kdykoliv po opuštění bytu žalobkyní vyměnit zámek a byt začít pronajímat třetím osobám. O to se žalovaný i snažil, ale bezúspěšně. Žalovaný se tak snaží ponížit nárok žalobkyně o hodnotu nabízeného bydlení, kterou ale nechtějí využít ani běžní tržní nájemci. Této obraně žalovaného tak soud nepřisvědčil. Jiná situace by byla, kdyby žalobkyně dobrovolně využila takovéto nabídky a v bytě dobrovolně bydlela, čímž by šetřila náklady na své bydlení, tak tomu však nebylo.

50. Nelze se ani ztotožnit s obranou žalovaného, který tvrdil, že nemá žádné příjmy a že platit cokoliv by pro něj bylo likvidační. Žalovaný by si zcela jistě mohl najít práci a vydělávat si přinejmenším průměrnou mzdu či mít mzdu i vyšší s ohledem na své zkušenosti v oblasti reklamy a nano materiálů. Zcela jistě by mohl při troše snahy i pronajímat byt v [obec] u [obec] (např. po jeho vyklizení, zlepšení technického a hygienického stavu), kdy za pronájem takto velkého bytu v dojezdové vzdálenosti od [obec] by dozajista mohl získat nemalé finanční prostředky. Žalovaný se však jakýmkoliv ziskům bez ospravedlnitelných důvodů brání a setrvává v tom, že se snaží udržet na živu neziskové společnosti, ve kterých je jediným společníkem. Byt v [obec] nepronajímá toliko z osobních důvodů, které nejsou z pohledu práva akceptovatelné. Žalovaný tak má dozajista velký potenciál v tom, aby si zajistil patřičné příjmy (viz § 913 odst. 1 o. z.) a to poměrně v krátké době (může začít pracovat jako zaměstnanec a pronajmout byt v [obec], může prodat byt v [obec]). Tomu, že by snad mohlo být přiznání výživného žalobkyni pro žalovaného likvidační, nelze přisvědčit, neboť žalovaný se v podstatě úmyslně udržuje na úrovni nízkých příjmů, zatímco jeho potencialita příjmů je vysoká. Soud nicméně přihlédl k tomu, že žalovanému bude trvat nějakou dobu, než si případně najde zaměstnání, pronajme či prodá byt v [obec], a proto rozdělil plnění žalovaného do splátek (viz výrok II. tohoto rozsudku). O tom, že žalovaný bezpochyby zvládne během měsíce nastřádat prostředky v rámci tisíců, svědčí i to, že žalovaný bez jakýchkoliv oficiálních příjmů v podstatě funguje (dokonce zvládá i hradit benzin do auta, což už může být považováno za určitý nadstandard ve srovnání s lidmi ve špatné ekonomické situaci, apod.), a to za situace, kdy odmítá pobírat státní sociální podporu a i přes exekuce není zatížen exekučním právem jeho majetek –například byt v [obec].

51. Co se týče nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (viz § 920 odst. 1 o. z.), pak soud uznal nárok žalobkyně i v této části. Byť je zjevné, že se nejedná o zcela nezbytné náklady na porod, neboť porodní asistentka není nezbytně nutná pro provedení samotného porodu (to je zajišťováno zdravotnickým zařízením, které je hrazeno z veřejného pojištění), pak soud neuvěřil žalovanému, že by s jejím objednáním nesouhlasil, neboť žalovaný sám uvedl, že vytvořil prostor pro to, aby se mohla žalobkyně s porodní asistentkou setkávat a sám se s ní také setkal. Nebylo tedy nijak prokázáno, že by žalovaný s porodní asistentkou nesouhlasil, důkazy svědčí o opaku. Spíše je patrné, že se nyní žalovaný zdráhá na ni cokoliv uhradit.

52. Byť se v daném případě nejedná o náklady k porodu nezbytně nutné, pak zákon ani podmínku toho, že by se muselo jednat o nezbytně nutné náklady, neuvádí. S ohledem na to, že žalobkyně je zřejmě prvorodičkou a byla velmi nervózní z porodu, pak lze uzavřít, že se jednalo o náklady přinejmenším účelné, neboť zajištění většího klidu matky před porodem může mít pozitivní dopady na její zdraví a také na porod samotný, což může mít pozitivní dopad na narozené dítě. Je notorietou, že stres má negativní účinky na zdraví a že by rozhodně matce neprospělo, aby byla před porodem ve stresu s tím, že neví, co jí čeká, zda u ní někdo v době porodu bude atd. S ohledem na to, že porodní asistentka žalobkyni pomohla se vším okolo porodu a byla u ní při porodu samotném, kdy s žalobkyní nebyl žalovaný, pak lze určit, že dané náklady byly účelně vynaložené.

53. S ohledem na to, že důkazy svědčí o tom, že žalovaný s porodní asistentkou souhlasil a s ohledem na to, že se dle názoru soudu jedná o náklady, které byly účelně vynaložené, pak soud posoudil nárok žalobkyně v tomto ohledu jako oprávněný z jedné poloviny, tedy v částce 10 000 Kč, jelikož dle § 920 o. z. je otec dítěte povinen na náklady spojené s porodem toliko přispět a nikoliv je hradit celé (viz výrok III. tohoto rozsudku). Jeví se tak jako spravedlivé, aby tyto náklady nesly obě strany rovným dílem.

54. Soud žalobu neshledal důvodnou co do prvních šesti měsíců (a 5 dní) po porodu a v polovině hodnoty porodní asistentky (10 000 Kč), proto žalobu v této části zamítl (viz výrok IV. tohoto rozsudku).

55. Žalobkyně podala žalobu k soudu dne 30. 10. 2019 s tím, že dcera se narodila dne 25. 12. 2018. Žalobkyně tak podala žalobu včas dle § 922 odst. 2 o. z., neboť žalobu podala do dvou let od porodu a tedy jí lze přiznat výživné za celou dobu od porodu dle § 920 odst. 1 o. z.

56. S ohledem na to, že rozsudek byl vynesen až v květnu 2022, pak soud přiznal žalobkyni vše v jedné částce, neboť doba, po kterou mělo být výživné pravidelně plněno v dávkách (viz § 921 o. z.), již zcela uplynula. Soud zároveň umožnil žalovanému, aby plnil tuto částku ve splátkách s ohledem na jeho aktuální majetkové poměry (viz výrok II. tohoto rozsudku), neboť je zřejmé, že potrvá nějaký čas, než si žalovaný najde práci či než pronajme či prodá byt v [obec] nebo si zajistí jinou formu příjmů či financování.

57. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně požadovala po žalovaném částku 144 000 Kč na výživném (6 000 Kč měsíčně za 24 měsíců) a částku 40 000 Kč na náhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, tedy celkem 184 000 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v části 117 000 Kč (107 000 Kč plus 10 000 Kč), tedy byla úspěšná v 63,58 %. Žalovaný byl úspěšný v části 67 000 Kč, tedy 36,42 %. Rozdíl mezi těmito procentuálními úspěchy je 27,16 %. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení 27,16 % svých nákladů, tedy celkem částky 5 757,70 Kč. Tyto náklady z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 184 000 Kč sestávající z částky 8 460 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 18. 2. 2020), tedy 16 920 Kč, 2 náhrad hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy 600 Kč, a náhrady za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 17 520 Kč ve výši 3 679,20 Kč Celkem tak činí náklady řízení žalobkyně částku 21 199,20 Kč, přičemž 27,16 % z této částky je představováno částkou 5 757,70 Kč.

58. Odměnu ustanoveného opatrovníka ve výši 75 721,62 Kč tvoří dle ust. § 140 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 6 odst. 1 a. t. odměna za zastupování ve smyslu ust. § 7 bod 6, 8 odst. 1, 12a odst. 1, 2 a 11 odst. 1 a. t. ve výši 5 000 Kč za 5 úkonů právní služby (porada s klientem dne 6. 4. 2021, porada s klientem dne 15. 9. 2021, účast na jednání 22. 9. 2021, účast na jednání 10. 12. 2021 za 2 úkony), neboť tyto úkony byly činěny za účinnosti § 12a odst. 1, 2 AT, celkem tedy 25 000 Kč, odměna za zastupování ve smyslu ust. § 7 bod 5, 8 odst. 1 a 11 odst. 1 AT ve výši 8 460 Kč za 4 úkony právní služby (vyjádření ze dne 31. 1. 2022, účast na jednání 6. 4. 2022 za 2 úkony, vyjádření ze dne 2. 5. 2022), celkem tedy 33 840 Kč. Dále paušální náhrada hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT ve výši 2 700 Kč za každý uvedený úkon právní služby po 300 Kč (tedy 9 úkonů x 300 Kč). Dále náhrada cestovních výdajů za cestu na jednání u soudu dne 22. 9. 2021 ze sídla právního zástupce žalobkyně, tj. z [obec] do sídla zdejšího soudu v [obec], tedy celkem 292 km absolvovaných osobním vozidlem Toyota AC Kombi s pohonem na benzin s průměrnou spotřebou 6,1 l [číslo] km při ceně za litr pohonné hmoty ve výši 27,80 Kč, a to při amortizaci 4,40 Kč na 1 km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., celkem tedy 1 779,97 Kč, náhrada cestovních výdajů za cestu na jednání u soudu dne 10. 12. 2021 ze sídla právního zástupce žalobkyně, tj. z [obec] do sídla zdejšího soudu v [obec], tedy celkem 292 km absolvovaných osobním vozidlem Toyota AC Kombi s pohonem na benzin s průměrnou spotřebou 6,1 l [číslo] km při ceně za litr pohonné hmoty ve výši 27,80 Kč, a to při amortizaci 4,40 Kč na 1 km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., celkem tedy 1 779,97 Kč, náhrada cestovních výdajů za cestu na jednání u soudu dne 6. 4. 2022 ze sídla právního zástupce žalobkyně, tj. z [obec] do sídla zdejšího soudu v [obec], tedy celkem 292 km absolvovaných osobním vozidlem Toyota AC Kombi s pohonem na benzin s průměrnou spotřebou 6,1 l [číslo] km při ceně za litr pohonné hmoty ve výši 37,10 Kč, a to při amortizaci 4,70 Kč na 1 km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., celkem tedy 2 033,23 Kč, náhrada za ztrátu času za 24 půlhodin (4 půlhodiny na cestě ze sídla právního zástupce žalobkyně do místa jednání zdejšího soudu a 4 půlhodiny na cestu zpátky, a to celkem na 3 ústní jednání), tedy celkem 2 400 Kč. Dále jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 69 533,17 Kč ve výši 14 601,97 Kč. Celková částka představující odměnu tak činí 84 135,14 Kč, přičemž je potřeba zohlednit usnesení zdejšího soudu ze dne 14. července 2020, č. j. 19 C 17/2020-83, dle něhož byla žalobkyně osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 90 %, a tedy v rozsahu 10 % je povinna k dané úhradě odměny opatrovníku samotná žalobkyně. V rozsahu 90 % je tak opatrovníkovi přiznána daná odměna, tedy 75 721,62 Kč, jež mu bude vyplaceno státem po právní moci tohoto rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.

59. Náhrada nákladů státu bude ve smyslu § 155 odst. 1 o. s. ř. vypořádána v samostatném usnesení. O náhradě nákladů státu soud rozhodne, až bude znát (pravomocně) celkové náklady státu. Stát vynaložil v řízení náklady na ustanoveného zástupce, který byl ustanoven žalobkyni usnesením zdejšího soudu ze dne 14. července 2020, č. j. 19 C 17/2020-83. Žalovaný je povinen k této úhradě ve výši svého neúspěchu v této věci (63,58 %) z celkových nákladů na ustanoveného zástupce. Povinnost zaplatit danou náhradu státu vyplývá z § 148 odst. 1 a § 149 odst. 2 o. s. ř.

60. Soudní poplatek je žalovaný povinen hradit dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., jelikož žalobkyně je od jeho placení ze zákona (viz § 11 odst. 2 písm. f) zák. č. 549/1991 Sb.) osvobozena. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek jen ve výši, ve které nebyl úspěšný, tedy ve výši nároku, kterou mu soud uložil zaplatit (vůči žalobkyni). Soudní poplatek tak činí dle položky 7 sazebníku soudních poplatků z částky 107 000 Kč částku 1 070 Kč (1 % z částky 107 000 Kč) a z částky 10 000 Kč dle položky 1 sazebníku soudních poplatků odst. 1 písm. a) částku 1 000 Kč.