19 C 219/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizována tři slova], [registrační značka], [VIN kód].

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám právního zástupce náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 41 036,32 Kč.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí soudu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku na základě toho, že žalobce kupní smlouvou ze dne 12. 1. 2021 (dále jen„ kupní smlouva“) prodal žalovanému osobní motorové vozidlo tovární značky [anonymizováno 5 slov], [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), a to za částku 319 000 Kč, která byla uhrazena v hotovosti při podpisu kupní smlouvy při předání vozidla. Ve lhůtě 10 dnů ode dne prodeje vozidla nedošlo k podání společné žádosti o zápis změny vlastníka vozidla v evidenci motorových vozidel, resp. žalovaný nesplnil povinnost, kterou mu ukládala kupní smlouva v čl. IV. Žalobce proto dne 11. 7. 2023 podal samostatnou žádost o zápis změny vlastníka. [stát. instituce] svým usnesením ze dne 9. 8. 2023, [číslo jednací] (sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka]) řízení zastavil, neboť ze strany žadatele nebyl předložen protokol o evidenční kontrole, který je nezbytnou a neopominutelnou přílohou žádosti o zápis změny vlastníka dle zákona. [stát. instituce] se marně pokoušel vyzvat žalovaného k součinnosti. Zápis změny v registru silničních vozidel bez součinnosti žalovaného jakožto kupujícího, tj. bez provedení evidenční prohlídky, kterou ale nelze udělat bez fyzické přítomnosti vozidla, tak není možný. Jedinou možností, jak zápis v evidenci motorových vozidel provést, je disponovat rozsudkem na určení, že žalobce není vlastníkem vozidla, resp. vlastníkem vozidla je žalovaný. Naléhavý právní zájem žalobce dovozuje ze skutečnosti, že žalovaný v rozporu s kupní smlouvou sám neprovedl zápis změn v evidenci motorových vozidel (registru vozidel), v registru vozidel nebyla zaznamenána změna v převodu vlastnického práva ze žalobce na žalovaného (faktický stav neodpovídá stavu právnímu) a soudní rozhodnutí ve věci je jediným způsobilým podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem ke změně zápisu vlastníka vozidla. Nelze pak rovněž odhlédnout od problémů, které vlastnictví k vozidlu dle registru vozidel ve spojení se zákonnou povinností hradit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla způsobuje žalobci ve vztahu k [obec] kanceláři pojistitelů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na jednání se nedostavil, bylo proto jednáno dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Dne 12. 1. 2021 byla mezi žalobcem jakožto prodávajícím a žalovaným jakožto kupujícím uzavřena kupní smlouva o prodej motorového vozidla, jejímž předmětem byl prodej a koupě motorového vozidla [značka automobilu], typ [anonymizována čtyři slova], barva vozidla bílá, rok výroby [rok], [VIN kód], zdvihový objem motoru [číslo], SZ [anonymizováno], číslo velkého technického průkazu [anonymizováno], číslo ověření o registraci vozidla [anonymizováno], to dle čl. III. Předmět smlouvy. Kupní cena byla mezi účastníky dohodnutá na 319 000 Kč, to dle čl. IV. Kupní cena, kdy kupní cenu zaplatil žalovaný jakožto kupující v hotovosti při podpisu dané smlouvy, což žalobce v rámci kupní smlouvy potvrdil. Kupní smlouvou bylo sjednáno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad, to dle čl. VI. Povinnosti kupujícího. Bylo sjednáno, že zaplacením kupní ceny přechází na kupujícího vlastnické právo k vozidlu, to dle čl. VI. Závěrečná ustanovení (prokázáno kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla). Řízení o žádosti ze dne 11. 7. 2023 o zápis změny vlastníka vozidla, kterou podal žalobce jakožto dosavadní vlastník, bylo zastaveno usnesením [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne 9. 8. 2023, [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], neboť nový vlastník, tj. žalovaný ani po výzvě neposkytl součinnost spočívající v doložení technického průkazu, osvědčení o registraci vozidla, protokolu o evidenční kontrole a dokladu o zákonném pojištění – zelené karty. Všechny nedoložené podklady lze nahradit, vyjma protokolu o evidenční kontrole vozidla, přičemž žalobce jakožto dosavadní vlastník nemá již k vozidlu od data prodeje přístup a nemůže tedy vozidlo k evidenční kontrole přistavit. Protokol o evidenční kontrole tedy nebyl doložen, což je podstatná vada žádosti, která brání pokračování v řízení (prokázáno usnesením [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne 9. 8. 2023).

4. Soud zamítl návrh na provedení důkazu spisem [stát. instituce], jak byl navrhován žalobcem, neboť dané důkazy byly zhodnoceny v rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] věcí ze dne 9. 8. 2023, [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], a tedy zdejší soud by se zřejmě nic nového z daného spisu než to, co je uvedeno v předmětném konečném rozhodnutí, nedozvěděl.

5. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci.

6. Soud z provedeného dokazování a po zhodnocení důkazů učinil tento skutkový závěr. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla, na základě které žalobce jako prodávající prodal žalovanému jakožto kupujícímu motorové vozidlo, a to za sjednanou cenu ve výši 319 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Účastníci nepodali společnou žádosti o zápis změny vlastníka vozidla v evidenci motorových vozidel, žalovaný tuto žádost nepodal ani sám a žalobce se změny v registru vozidel nemůže domoci, neboť již fyzicky nedisponuje vozidlem pro to, aby mohl přistavit vozidlo k evidenční kontrole, jejíž protokol je podmínkou pro změnu vlastníka v registru vozidel.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. Dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. Dle § 2085 odst. 1 o. z. jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.

11. Dle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

12. Dle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o podmínkách provozu vozidel“) došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.

13. Dle § 8a odst. 2 zákona o podmínkách provozu vozidel pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně.

14. Dle § 8 odst. 4 písm. a) zákona o podmínkách provozu vozidel k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě převodu vlastnického práva 1. osvědčení o registraci silničního vozidla a 2. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu.

15. Žalobce a žalovaný spolu uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo vozidlo, a to dle § 2079 a násl. o. z. a dle § 2085 a násl. o. z., neboť se jednalo o věc movitou. Vlastnické právo k automobilu přešlo na žalovaného zaplacením kupní ceny, a to ve smyslu čl. VI. Závěrečná ustanovení kupní smlouvy ve spojení s § 1099 věta za středníkem o. z., přičemž kupní cena byla zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, a tedy vlastnické právo k vozidlu přešlo na žalovaného dne 12. 1. 2021. V čl. VI. Povinnosti kupujícího kupní smlouvy bylo sjednáno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad, vše dle § 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Žalovaný však přepis neučinil, a to ani v rámci řízení zahájeného na žádost žalobce o zápis změny vlastníka osobního motorového vozidla u [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov], který žalovaného vyzýval k součinnosti, avšak bezúspěšně.

16. Dle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl.ÚS 114/20„ Požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu za podmínky, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu, nebo má-li skutečný vlastník možnost domoci se u civilního soudu vydání potřebných dokladů a vozidla k tomu, aby uvedený požadavek na doložení dokumentů, byť později, splnil. Takový požadavek proto nemá žádné negativní důsledky ve sféře práv chráněných ústavním pořádkem České republiky, zejména práva každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť odkázání dané osoby na postupy v občanskoprávním soudním řízení nejsou nepřiměřené jeho situaci, do které se dostal porušením své zákonné povinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka v registru vozidel ve stanovené lhůtě.“.

17. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 10/2006„ Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci.“.

18. Z uvedených rozhodnutí vyplývá, že pokud se osoba nemůže domoci změny zápisu v registru vozidel standardním způsobem, pak tak lze učinit skrze určovací žalobu u soudu, kdy daná osoba má naléhavý právní zájem, pokud bez této žaloby nelze dosáhnout změny zápisu v registru vozidel. V daném případě je patrné, že žalovaný přepis vozidla v registru vozidel doposud neučinil, a to přestože se k tomu zavázal v rámci kupní smlouvy ze dne 12. 1. 2021. Žalobce pak změnu sám učinit nemůže, neboť nedisponuje doklady potřebnými k přepisu vozidla dle § 8 odst. 4 písm. a) zákona o podmínkách provozu vozidel a ani nemá k dispozici předmětný automobil, a proto nemůže provést evidenční kontrolu dle § 10 odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel. I přesto se o to žalobce pokusil, a to svou žádostí ze dne 11. 7. 2023 u [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov], avšak předmětné řízení bylo pro nesplnění podmínek, konkrétně pro nedoložení protokolu o evidenční kontrole, zastaveno. Žalobce pak z důvodu nesprávného údaje v registru vozidel čelí případným negativním následkům, které s sebou může nést nesprávný údaj o vlastnictví k předmětnému vozidlu obsažený v registru silničních vozidel, např. objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za přestupky, příspěvky do garančního fondu, daňové povinnosti, a podobně, kdy tyto skutečnosti podporují závěr o naléhavém právním zájmu žalobce k určení vlastnického práva ve smyslu tohoto řízení.

19. Jelikož žalobce prokázal naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného k předmětnému vozidlu (viz výše), soud jeho návrhu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, pak mu soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Soud podotýká, že žalobci přiznal náhradu nákladů řízení i přesto, že žalobce nezaslal žalovanému před podáním žaloby předžalobní výzvu, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR reprezentovanou např. usnesením ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, dle něhož:„ V tomto směru nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným ustanovením § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o„ opomenutí“ dlužníka), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i kreakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Jinými slovy, jelikož (i) pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak„ zajistit“, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení, jinak - srov. např. ustanovení § 71a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti /notářský řád), není dán sebemenší důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.“, neboť žalovaný měl přepis vozidla uskutečnit již po uzavření kupní smlouvy dne 12. 1. 2021, jak se k tomu ostatně sám zavázal přímo v kupní smlouvě, nadto pak žalovaný nereagoval nejenom na výzvy [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov], kterými jej tento úřad vyzýval k součinnosti při přepisu vozidla v registru vozidel, ale žalovaný konečně nereagoval ani na výzvu zdejšího soudu, aby se vyjádřil k žalobě, pročež se ani nedostavil k nařízenému jednání. Z celkového postoje žalovaného, který je tedy zcela nečinný a nereaguje na žádné výzvy, pak tedy lze usuzovat, že ani zaslaná předžalobní upomínka by na věci ničeho nezměnila, a proto není spravedlivé, aby zdejší soud sankcionoval žalobce za to, že takovou výzvu před podáním žaloby ve smyslu § 142a o. s. ř. žalovanému nezaslal.

21. Výše náhrady nákladů řízení byla určena částkou 41 036,32 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 319 000 Kč (k tomu viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 7. 11. 2023, sp. zn. I. ÚS 1750/23, dle něhož je kupní cena obsažená v kupní smlouvě vyjádřením, jakou hodnotu má převáděné vozidlo, a tedy tato kupní cena má být, s ohledem na prioritu aplikace § 8 a. t. před zbytkovou normou § 9 a. t., považována za tarifní hodnotu, pakliže ze spisu ani z tvrzení účastníků nevyplývá, že by v daném místě a čase sjednaná kupní cena měla reflektovat nějaká specifika, zvláštní vztahy mezi účastníky, apod., kdy ke korigování takové ceny může dojít v případě, že soud nepovažuje sjednanou kupní cenu za dostatečně věrohodný údaj o hodnotě věci, přičemž v tomto nálezu uplatněné myšlenky lze zcela bez dalšího aplikovat i na projednávanou věc, byť se v tomto případě nejedná o vydání vozidla, avšak o určení vlastnického práva k vozidlu) sestávající z částky 9 580 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání), celkem tedy 28 740 Kč, 3 náhrad hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy 900 Kč, za cestu na jednání u soudu dne 6. 12. 2023 ze sídla právního zástupce žalobce, tj. z [obec] do sídla zdejšího soudu v [obec], a zpět, tedy celkem 230 km absolvovaných osobním vozidlem [anonymizováno] s pohonem na benzin s průměrnou spotřebou 6,6 l [číslo] km při ceně za litr pohonné hmoty ve výši 41,20 Kč, a to při amortizaci 5,20 Kč na 1 km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., celkem 1 821,42 Kč, náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 3 a. t. za 8 půlhodin (každá cesta za 4 půlhodin), tedy celkem 800 Kč, a jednadvacetiprocentní náhrady za daň z přidané hodnoty z částky 32 261,42 Kč ve výši 6 774,90 Kč.