Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

19 C 30/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-06-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH04:2023:19.C.30.2022.1

Citované zákony (6)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o určení neúčinnosti právního jednání

I. Určuje se, že vůči žalobci je právně neúčinná darovací smlouva – převod bytové jednotky ze dne 21.3.2019, uzavřená mezi dárcem [jméno] [příjmení], [příjmení], RČ [číslo] a obdarovanou [celé jméno žalované], RČ [číslo], která je evidována pod č. V [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], a jejímž předmětem je bezúplatný převod nemovité věci - jednotky [číslo] (byt), vymezené podle občanského zákoníku v pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (bytový dům), a dále parc. [číslo] včetně příslušného spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech shora specifikovaných pozemků (včetně domu), to vše v k.ú. [část obce], obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce ve výši 22 570 Kč.

1. Žalobce se domáhal po žalované určení, že je vůči němu právně neúčinná darovací smlouva, kterou byla na žalovanou převedena jednotka [číslo] (byt) v k.ú. [část obce], [územní celek], a to ze strany syna žalované p. [jméno] [příjmení], [datum narození], za kterým má žalobce pohledávky z titulu: -) smlouvy o zápůjčce, která byla mezi žalobcem a p. [jméno] [příjmení] uzavřena dne 24. 2. 2017 a skrze kterou zapůjčil žalobce p. [jméno] [příjmení] částku 1 330 000 Kč, jež se p. [příjmení] [příjmení] zavázal vrátit nejpozději do 31. 3. 2017 spolu se smluvním úrokem ve výši 2 % p.a., -) smlouvy o zápůjčce, která byla mezi žalobcem a p. [jméno] [příjmení] uzavřena dne 15. 12. 2017 a skrze kterou zapůjčil žalobce p. [jméno] [příjmení] částku 150 000 Kč, jež se p. [příjmení] [příjmení] zavázal vrátit nejpozději do 31. 1. 2018 spolu se smluvním úrokem ve výši 5 % p.a. Panu [jméno] [příjmení] byla rozhodnutím podepsaného soudu ze dne 25. 2. 2021, č.j. 32 C 42/2020-138, který nabyl právní moci dne 29. 10. 2021, uložena povinnost zaplatit žalobci (vrátit) zapůjčené částky včetně úroků a zaplatit mu také náhradu nákladů řízení. Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil výše uvedené rozhodnutí podepsaného soudu. Pan [příjmení] [příjmení] doposud uhradil žalobci toliko částku 35 138,40 Kč, která představuje náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobce vyzval p. [jméno] [příjmení] k zaplacení výzvami ze dne 17. 6. 2018 a 9. 1. 2019 (předžalobní výzvou). Následně převedl p. [příjmení] [příjmení] ze svého vlastnictví bezúplatně jednotku [číslo] (byt) v k.ú. [část obce], [územní celek], na svou matku, tedy žalovanou. Pan [anonymizováno] se tak úmyslně zbavil svého majetku, aby znemožnil uspokojení pohledávek žalobce. Pan [anonymizováno] v současné době nedisponuje žádnou nemovitostí, ze kterých by pohledávky žalobce mohly být uspokojeny. V době, kdy se žalobce dozvěděl o uzavření darovací smlouvy k jednotce [číslo] měl za p. [příjmení] splatné výše uvedené pohledávky, které však nebyly prozatím vykonatelné. S ohledem na to učinil žalobce z opatrnosti vůči žalované výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání v souladu s ust. § 593 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“). Tato výhrada byla učiněna prostřednictvím JUDr. [jméno] [příjmení], notářky se sídlem v [obec], pod [spisová značka]. Žalovaná oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti darovací smlouvy k jednotce [číslo] (byt) převzala dne 7.4.2020. Od tohoto dne tedy lhůta k podání odpůrčí žaloby neběžela až do dne, kdy se pohledávky staly vykonatelnými – tj. do 31.11.2021. Došlo tak k úmyslnému zkrácení věřitele (žalobce) ze strany p. [příjmení], z tohoto důvodu je darovací smlouva k jednotce [číslo] vůči žalobci právně neúčinná.

2. Žalovaná se bránila tím, že nevěděla, že by snad její syn – p. [příjmení], který na ni následně převedl jednotku [číslo] měl jakékoliv dluhy vůči žalobci. Naopak trvala na tom, aby p. [příjmení] vyřešil situaci týkající se dluhu vůči jí samotné a jejich rodině, kdy ta ho finančně podporovala. Darování jednotky [číslo] bylo sjednáno jako úhrada a splnění mravního závazku p. [příjmení] vůči jejich rodině za jeho předchozí podporu, a to jak finanční, tak psychickou (žalovaná nijak nerozvedla, o jaký konkrétní mravní závazek se mělo jednat a ani existenci mravního závazku nijak neprokázala, i přesto, že k tomuto byla poučena dle § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jako „o. s. ř.“), viz č.l. 74-75 spisu).

3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobce prokázal, že měl za p. [jméno] [příjmení] pohledávku ze smluv o zápůjčce ze dne 24. 2. 2017 a 15. 12. 2017 (prokázáno smlouvami o zápůjčce), kdy tyto uplatnil úspěšně u soudu, na základě čehož byly vydány rozhodnutí: podepsaného soudu ze dne 25. 2. 2021, č.j. 32 C 42/2020-138 (nabylo právní moci ve výroku I., kterým bylo žalobci přiznáno 1 480 000 Kč s příslušenstvím dne 29. 10. 2021) a Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2022, č.j. 20 Co 258/2021-211, kterým byla žalobci proti p. [příjmení] přiznána částka 1 480 000 Kč s příslušenstvím (prokázáno rozhodnutími soudů). Žalobce p. [příjmení] vyzval k zaplacení předmětný částek ze zápůjček předžalobními výzvami ze dne 17. 6. 2018 a 9. 1. 2019, kdy p. [příjmení] bylo reagováno dne 16. 7. 2018 s tím, že obě smlouvy o zápůjčce a dluhy z nich vzniklé uznává, nicméně zaplatí až bude realizován podnikatelský záměr a bude mít k tomu finanční prostředky (prokázáno předžalobními výzvami, potvrzeními o doručení a odpovědí p. [příjmení]). Je prokázáno, že p. [příjmení] vlastnil k 9. 1. 2019 jednotku [číslo] (byt) v k.ú. [část obce], [územní celek] (prokázáno výpisem z KN z 9. 1. 2019), kdy tuto následně bezúplatně převedl na svou matku – žalovanou skrze darovací smlouvu ze dne 20. 3. 2019 (prokázáno smlouvou, vlastnické právo žalované k jednotce je prokázáno výpisem z KN28. 2. 2020, kdy je jako vlastník jednotky [číslo] uvedena již žalovaná).

5. Žalobce učinil vůči žalované výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, kdy tento protokol byl sepsán notářem dne 2. 4. 2020 pod značkou [spisová značka]. Protokol si žalovaná osobně převzala dne 7. 4. 2020 (prokázáno protokolem a doručenkou).

6. Žalovaná k prokázání svých tvrzení žádné důkazy i přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačila, svou obranu ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 o. s. ř. nijak nerozvedla (viz č.l. 74-75 spisu).

7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce následovně:

8. Dle § 589 o. z. (1) Zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. (2) Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

9. Dle § 590 o. z. (1) Věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. (2) Věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

10. Dle § 591 o. z. Neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

11. Dle § 592 o. z. Stejně jako právní jednání uvedená v § 590 nebo 591 se posoudí i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým jiné osobě vůči sobě vznik, zachování nebo zajištění jejího práva majetkové povahy způsobil. To platí i tehdy, odmítl-li dlužník dědictví, ledaže bylo předluženo.

12. Dle § 593 o. z. Vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

13. Dle § 594 o. z. (1) Neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. (2) Vůči jinému právnímu nástupci se lze neúčinnosti dovolat jen tehdy, jestliže a) právnímu nástupci musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání, b) právní nástupce nabyl právo bezúplatně, anebo c) je právním nástupcem osoba blízká, ledaže jí v době, kdy právo po předchůdci nabyla, nemusely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání.

14. Soud konstatuje, že bylo prokázáno, že žalobce (věřitel) měl za p. [příjmení] (dlužníkem) pohledávky vyplývající ze smluv o zápůjčce, kdy p. [příjmení] mu pohledávky neuhradil a naopak převedl svůj majetek vyšší hodnoty – jednotku [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] bezúplatně na svou matku, čímž se dopustil zkrácení uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele dle § 589 odst. 1 o. z. (žalobce své pohledávky uplatnil u soudu a jedná se tak již o vykonatelné pohledávky).

15. S ohledem na to, že se v daném případě jedná o bezúplatné převedení jednotky [číslo] pak se postupuje dle § 591 o. z., kdy žalovaná pro to, aby byla v řízení úspěšná a ubránila se žalobě, musí prokázat naplnění některého z důvodů, pro které nelze neúčinnost právního jednání vyslovit. To však v daném případě žalovaná neučinila. Žalovaná toliko tvrdila, že darováním jednotky ze strany p. [příjmení] byly splněny mravní povinnosti, nicméně neuvedla blíže, o jaké povinnosti se mělo jednat a ani na výzvu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. toto nijak blíže nerozvedla ani neprokázala. V rámci dikce § 591 o. z. je pak lhostejné, zda žalovaná o dluzích p. [příjmení] věděla, to je relevantní pouze v případě § 590 o. z., nicméně zde se nejednalo o případ dle § 590 o. z., neboť jednotka [číslo] byla převedena bezúplatně a tudíž se postupuje dle § 591 o. z., který však neřeší vědomost žalovaného o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele (to je zde s ohledem na bezúplatnost převodu lhostejné).

16. Domožení se neúčinnosti právního jednání je také vázáno v souladu s § 591 o. z. na lhůtu, a to konkrétně dvouletou lhůtu, která se počítá od daného (zkracujícího) jednání. V daném případě tak lhůta započala běžet dnem, kdy byla podepsána darovací smlouva k jednotce [číslo] k čemuž došlo dne 21. 3. 2019, lhůta tak měla uplynout dne 21. 3. 2021. Žalobce však učinil u notáře dne 2. 4. 2020 protokol o oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání v souladu s § 593 o. z., kdy lhůta po dobu výhrady práva neběží a počíná opětovně běžet až tehdy, kdy se pohledávka stane vykonatelnou. S ohledem na to, že žalovaná si převzala výhradu dne 7. 4. 2020, pak lze určit, že lhůta pro dovolání se relativní neúčinnosti započala běžet 21. 3. 2021 a přestala běžet 7. 4. 2020 (tedy přestala běžet po 383 dnech) a započala opětovně běžet od 30. 11. 2021, kdy se výrok I. rozhodnutí podepsaného soudu č.j. 32 C 42/2020-138 stal vykonatelným. Žaloba pak byla u soudu podána dne 21. 1. 2022 (tedy po 52 dnech od nabytí vykonatelnosti pohledávky). Lze tak konstatovat, že s ohledem na výhradu uplatnění práva byla žaloba podána po 435 dnech, což je méně než 2 roky a tudíž je dvouletá lhůta dle § 591 o. z. zachována.

17. Žalobce se domáhá v souladu s § 594 o. z. neúčinnost právního jednání proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal a kdo z tohoto jednání nabyl prospěch, tedy vůči žalované, která s p. [příjmení] uzavřela darovací smlouvu a jednotku [číslo] nabyla do svého vlastnictví.

18. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro dovolání se neúčinnosti předmětného právního jednání (darovací smlouvy, kterou byla převedena jednotka [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] z p. [příjmení] na žalovanou) dle § 589 a násl. o. z. pak soud žalobě vyhověl a vyslovil neúčinnost daného právního jednání vůči žalobci, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. S ohledem na to, že žalobce byl v řízení zcela úspěšným, pak mu soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

20. Výše náhrady nákladů řízení byla stanovena částkou 22 570 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, neboť se jedná o určení neúčinnosti právního jednání týkající se nemovité věci, kdy hodnota nemovité věci nebyla v řízení prokazována, sestávající z částky 3 100 Kč za každý z 5 úkonů právní služby, které žalobce požadoval (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne 7. 4. 2022, účast na jednání 24. 4. 2023, účast na jednání 28. 6. 2023), tedy celkem 15 500 Kč, 5 náhrad hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy celkem 1 500 Kč, a náhrady za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 17 000 Kč ve výši 3 570 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.