19 C 473/2020
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně a náhradě nákladů řízení 600 Kč. Soud uznal, že žalobkyně byla oprávněna provést nucený odtah vozidla podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu a měla nárok na úhradu maximální ceny za odtah a za první den střežení podle platného nařízení. Rozsudek byl vydán bez jednání, protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím na základě listinných důkazů. Soud uplatnil § 142 odst. 1 o. s. ř. pro náhradu nákladů řízení včetně soudního poplatku a paušální částky za úkony.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr Michalem Průžkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 2 150 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 150 Kč od datum do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení poplatku ve výši 1 900 Kč za odtah motorového vozidla registrační značka provedený dne datum a zaplacení ceny za jeden den střežení (parkovné) vozidla na parkovišti ve výši 250 Kč O odtahu byl sepsán dne protokol číslo vozidlo bylo umístěno na parkoviště provozované žalobkyní. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně požadovanou částku neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a vyzval usnesením žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalované doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne datum. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. Žalobkyně v podané žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.
4. Podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění tohoto rozsudku omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Z předložených listinných důkazů (zřizovací listina žalobkyně, nařízení rady územní celek číslo z roku 2013, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinné ode dne datum, protokol o odtahu vozidla číslo ze dne datum, karta vozidla anonymizováno číslo, osvědčení o registraci vozidla registrační značka, výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum a datum s dodejkami) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
6. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zřizovatelem anonymizováno obec. Předmětem činnosti žalobkyně je dle zřizovací listiny mimo jiné provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie územní celek a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání a zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek územní celek za odtah a parkovné motorových vozidel. Dle § 2 nařízení číslo z roku 2013 činí maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den činí 250 Kč/den. Dne 21. 8. 2019 provedla žalobkyně na adrese adresa, odtah vozidla značka automobilu, registrační značka, které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti. příjmení a provozovatelem vozidla byla žalovaná. Vozidlo bylo na odtahovém parkovišti vyzvednuto dne datum Cenu za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč ani za parkovné ve výši 250 Kč však žalovaná ve lhůtě do datum stanovené žalobkyní neuhradila. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou opětovně k uhrazení dlužné částky v celkové výši 2 150 Kč.
7. Žaloba je důvodná.
8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
9. Žalobkyně dne datum v souladu se svým předmětem činnosti na území anonymizováno obec odstranila na základě § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů silniční motorové vozidlo provozované žalovanou, které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti, a umístila jej na odtahové parkoviště, kde bylo týž den vyzvednuto. Žalované tak vznikla povinnost uhradit cenu za jeden úplný nucený odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a cenu za službu parkoviště za první započatý den ve výši 250 Kč stanovenou dle § 2 nařízení číslo z roku 2013. Žalobkyně tak má v souladu § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu nárok na zaplacení částky 2 150 Kč představující cenu za jeden nucený úplný odtah vozidla a cenu za službu parkoviště za první započatý den ve výši dle § 2 nařízení číslo z roku 2013.
10. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnila a dnem následujícím po splatnosti dlužné částky se dostala do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady v celkové výši 200 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) této vyhl. (výzva k plnění, podání žaloby) po 100 Kč za úkon dle § 2 odst. 1 této vyhl., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
12. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.