19 C 96/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného O zaplacení 1 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 600 Kč od 19.6.2021 do zaplacení ve výši 8,25% p.a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný jakožto cestující nastoupil dne 18. 6. 2021 do vlaku společnosti [právnická osoba] (dále jen„ ČD“) [číslo] směr [obec] [část obce], čímž uzavřel s ČD smlouvu o přepravě osob. Po započetí přepravy pak žalovaný porušil přepravní podmínky tím, když neuposlechl pokynu daného mu pověřeným zaměstnancem a v rozporu s opatřením orgánu veřejné moci, přijatým za účelem zabránění šíření nakažlivé nemoci, odmítal mít ve vlaku nasazený respirátor, a dále porušoval běžná společenská pravidla a dobré mravy, když byl agresivní a napadl dalšího cestujícího. Pověřeným zaměstnancem ČD byla přivolána hlídka Policie ČR a za její asistence byl žalovaný vyloučen z přepravy. V důsledku tohoto incidentu došlo zaviněním žalovaného k nepovolenému zastavení a zpoždění vlaku. Žalovanému tak bylo vystaveno Potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby zaplatil přirážku k jízdnému ve výši 1 600 Kč dle platného Tarifu, kdy částku 1 000 Kč činila přirážka za nepovolené zastavení vlaku a 600 Kč náhrada za zpoždění vlaku o 2 min. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2021 na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu vydanému zdejším soudem dne 8. března 2022, [číslo jednací] podal žalovaný odpor, který odůvodnil tak, že někdy v červenci 2020 jel vlakem ČD ze stanice [obec] hlavní nádraží do stanice [obec] – [část obce] a neměl zakryté dýchací cesty z důvodu jeho zdravotních komplikací, kdy venku bylo 34°C a motala se mu hlava, a tak na chvíli respirátor sundal, přičemž v tom momentu průvodčí nechal zastavit vlak, což je z hlediska dopravy velmi nestandardní. Na místě pak věc řešila [ulice] policie a s pokutou, která mu byla uložena, nesouhlasil a stále se řeší právní cestou.

3. K výzvě soudu se žalovaný vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Uvedl, že nařízení nošení respirátorů bylo zcela v rozporu se zákonem, navíc v inkriminovanou dobu byla teplota přes 30°C a ve vlaku bylo ještě více a z důvodu jeho zdravotní indispozice respirátor sundal, neboť se mu motala hlava. Nesouhlasí tak, aby měl platit nějakou sankci, která je protizákonná. Žalovaný odkázal na zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) (dále jen„ krizový zákon“) a dále na internetové články ohledně nošení roušek a respirátorů. Závěrem žalovaný uvedl, že žádá o nařízení jednání za jeho přítomnosti, aby se k věci mohl zcela vyjádřit.

4. Ve věci bylo na den 17. 10. 2022 nařízeno jednání, z něhož se žalobkyně včas omluvila. Žalovaný v den jednání telefonoval zdejšímu soudu a omlouval se z nařízeného jednání, neboť pobývá v zahraničí a vrací se následující den. Soud kontaktoval žalovaného s tím, že jeho omluva z jednání není včasná, neboť o jednání věděl již 4 měsíce předem, přičemž žalovaný k tomuto uvedl, že musel pracovně se zásilkou do zahraničí, neboť zaskakoval za řidiče, který onemocněl a o tom, že pojede v daný den do zahraničí, se dozvěděl až v ranních hodinách od zaměstnavatele. Soud proto kontaktoval zaměstnavatele žalovaného, který verzi žalovaného nepotvrdil, když uvedl, že žalovaný se měl v rámci svých pracovních povinností pohybovat toliko v rámci ČR, a to dopoledne. Soud posléze proto kontaktoval opět žalovaného, jemuž sdělil informace od jeho zaměstnavatele, načež žalovaný uvedl, že může potvrdit, že měl vézt zásilku do zahraničí, k čemuž má potvrzení od zaměstnavatele, avšak s ohledem na to, že jednání bylo nařízeno na 15:30 hod., žalovaný sdělil, že v tento čas se k soudu dostaví (žalovaný se původně domníval, že jednání je nařízeno již na 14:30 hod., což mu nevyhovovalo, ale k času 15:30 hod. uvedl, že tento čas mu vyhovuje). Soudem byl žalovaný informován, že pokud by měl snad žalovaný zpoždění na trase, nechť informuje soud, který na jeho účast případně vyčká. Žalovaný pak telefonicky sdělil, že bude mít cca 20 minut zpoždění. Soud pak jednání zahájil v 15:30 hod., tedy v čas nařízeného jednání, avšak nikdo se k jednání nedostavil, a to až do 15:55 hod. (25 minut od začátku jednání), kdy soud opakovaně vyvolával všechny účastníky do jednací síně. Poté bylo rozhodnuto, že dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bude jednáno v nepřítomnosti obou účastníků. V 16:02 byl soud zpraven o tom, že žalovaný volal, že již parkuje a že by se měl tedy neprodleně dostavit k soudnímu jednání, avšak ani v následujících 5 minutách, kdy by se měl žalovaný dostavit do jednací síně, se nikdo na výzvu učiněnou vyvolávacím zařízením nedostavil. Nutno konstatovat, že žalovaný se do jednací síně nedostavil ani v průběhu jednání, které skončilo v 16:10 hod. (tedy ani 40 minut od začátku jednání).

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalovaný dne 18. 6. 2021 nastoupil do vlaku společnosti [právnická osoba] [číslo] směr [obec] [část obce]. Žalovaný vyvolal konflikt s vlakvedoucím, když si nenasadil roušku ani po výzvě vlakvedoucího, přičemž posléze vyvolal konflikt s dalším cestujícím, kterého vzápětí fyzicky napadl. Proto byla přivolána Policie ČR. Na základě toho byla žalovanému vystavena přirážka ve výši 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a ve výši 600 Kč za zpoždění vlaku 2 min. (prokázáno Potvrzením o nedodržení SPPO, Oznámením o závadách, výpisem z interního systému žalobkyně o zpoždění vlaku, e-mailovou komunikací mezi účastníky). Dle smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu a tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel činila přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a 600 Kč za zpoždění vlaku o 2 min. (prokázáno smluvními přepravními podmínkami Českých drah, tarifem drah pro vnitrostátní přepravu). [právnická osoba] uzavřela s žalobkyní dne 13. 12. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena též pohledávka za žalovaným (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou k úhradě dluhu, podacím archem).

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

9. Dle § 2551 o. z. dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády.

10. Dle bodu 144. písm. x) smluvních přepravních podmínek Českých drah se za porušení přepravních podmínek považuje, pokud cestující porušuje běžná společenská pravidla a dobré mravy tím, že se chová hlučně, produkuje hlučně hudbu nebo zpěv, používá hlasitě audiovizuální techniku nebo je i přes upozornění ostatním spolucestujícím neúnosným způsobem na obtíž nebo porušuje podmínky pro pobyt v tichém oddílu dle čl. 91 3. SPPO.

11. Dle bodu 144. písm. z) smluvních přepravních podmínek Českých drah se za porušení přepravních podmínek považuje, pokud cestující neuposlechne pokyn daný mu pověřeným zaměstnancem ČD.

12. Dle bodu 144. 2. smluvních přepravních podmínek Českých drah v některých případech je cestující podle charakteru porušení přepravních podmínek povinen zaplatit kromě přirážky ještě další náhrady a poplatky, jak například za poškození či zničení zařízení ČD, zpoždění dalších vlaků, vyplacených odškodnění atd.

13. Dle bodu 143. smluvních přepravních podmínek Českých drah za poručení přepravních podmínek se považuje, pokud cestující zaviní nepovolené zpoždění, zdržení nebo odřeknutí vlaku.

14. Dle bodu 143. 1. smluvních přepravních podmínek Českých drah v takovém případě zaplatí přirážku a náhradu za zpoždění nebo odřeknutí podle čl. 103 SPPO.

15. Žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel nástupem do dopravního prostředku provozované společností [právnická osoba], konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. o. z., a byl tedy (za použití vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu) povinen dodržovat přepravní podmínky stanovené v přepravním řádu dopravce.

16. Žalovaný v průběhu přepravy nedodržoval podmínky stanovené dopravcem, tj. společností [právnická osoba], když se choval nepřístojným způsobem, kterým porušoval běžná společenská pravidla a dobré mravy. Fyzické napadení dalšího cestujícího rozhodně nelze považovat za jednání souladným s běžnými společenskými pravidly a dobrými mravy. O tomto incidentu bylo sepsáno oznámení o závadách, kde bylo napadení konstatováno ze strany vlakvedoucího, přičemž popsanému stavu odpovídá i následný postup vlakvedoucího, tj. přivolání hlídky Policie ČR. Tento stav nadto žalovaný nikterak nerozporoval, byť se k žalobě vyjadřoval jednak v rámci podaného odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu a jednak v rámci dalšího vyjádření ve věci. Rovněž neuposlechnutí pokynů vlakvedoucího (výzva k nasazení si roušky) v době, kdy bylo účinné opatření proti šíření covidu, je porušením přepravních podmínek, pro které mohl být žalovaný také vyloučen z přepravy. Nic na tom nemění skutečnost, že v budoucnu bylo dané opatření zrušeno soudem, jelikož v době, kdy bylo účinné, byli všichni povinni se jím řídit. Není pak nestandardním jednáním, když dopravce požaduje, aby se v jeho dopravních prostředcích dané opatření dodržovalo. Na jednání se pak žalovaný nedostavil, a proto nemohl být v tomto směru poučen dle § 118a, § 118b a § 119a o. s. ř. Žalovaný nijak neprokázal, že by snad trpěl onemocněním, které by mu nošení roušky znemožňovalo.

17. Žalovaný tak porušil přepravní podmínky tím, že se choval nepřístojným způsobem (napadení jiného cestujícího, viz bod 144. písm. x) smluvních přepravních podmínek Českých drah) a neuposlechl pokynů vlakvedoucího (viz bod 144. písm. z) smluvních přepravních podmínek Českých drah), tímto jednáním pak zavinil nepovolené zastavení vlaku a následné zpoždění vlaku o 2 min. Za nepovolené zastavení vlaku pak přirážka činí 1 000 Kč dle bodu 103 smluvních přepravních podmínek Českých drah ve spojení s položkou č. 6 ceníku 6 obsaženým v tarifu drah pro vnitrostátní přepravu a za náhradu za zpoždění osobního, spěšného a rychlíku činí přirážka 200 Kč za každou i jen započatou minutu zdržení, nejméně však 600 Kč, a to dle položky č. 6 písm. a) ceníku 6 obsaženým v tarifu drah pro vnitrostátní přepravu. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, když dluh včas neuhradil, a ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. má proto, vedle práva na úhradu jistiny, dle § 1970 o. z. právo požadovat úhradu úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení).

18. Vzhledem k popsanému jednání soud dospěl k závěru, že přirážka vystavená žalovanému byla po právu. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. Lze ještě poznamenat, že i kdyby snad žalovaný prokázal, že k sundání roušky ho opravňovaly zdravotní důvody, pak porušení dopravních podmínek způsobil zcela jistě napadením jiného cestujícího, což žalovaný ani nijak nerozporoval.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 600 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.