19 C 97/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: návrh na zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Výživné stanovené žalovanému dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 3. 2018, č.j. [číslo jednací], ve výši 5 000 Kč měsíčně pro žalobkyni, se zvyšuje na částku 5 700 Kč za období od 1. 9. 2019 do 7. 9. 2020.

II. Nedoplatek na zvýšeném výživném za období od 1. 9. 2019 do 7. 9. 2020 ve výši 8 400 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zvýšení výživného na (nyní již) zletilé dítě, a to z částky 5 000 Kč/měsíčn, kterou byl žalovaný povinen platit od 9. 8. 2018 dle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4, [číslo jednací] [spisová značka], na částku 6 000 Kč/měsíčn. Zvýšení výživného žalobkyně odůvodnila tím, že jí v posledním ročníku studia vznikaly další náklady, na kterých by se dle jejího názoru měl žalovaný, jakožto otec žalobkyně, podílet. Konkrétně se jednalo o: (i) doučování anglického jazyka, celkem 6 600 Kč za 6 měsíců, cena 300 Kč/hodina, (ii) navýšení internetového připojení kvůli on-line výuce v důsledku Covidu, cena z 300 Kč/měsíc na 650 Kč/měsíc, (iii) náklady na softwarovou licenci MS Office 1 700 Kč/rok, (iv) nový notebook za 6 900 Kč, jelikož ten starý nefungoval a„ padal“, (v ) zapůjčení šatů na maturitní ples za 3 000 Kč, (vi) 500- 600 Kč za lístky na maturitní ples a (vii) 12 650 Kč za řidičský průkaz.

2. Žalovaný se (v květnu 2020) bránil tím, že výživné na úrovni 5 000 Kč/měsíčn považuje za přiměřené a že od posledního zvýšení výživného se potřeby žalované nezměnily. Dále žalovaný argumentoval i tím, že musí hradit výživné na syny z druhého manželství ve výši 3 200 Kč a 2 800 Kč. Dále žalovaný argumentoval i snížením svého platu o 2 500 Kč na průměr 21 500 Kč na základě zakázek pro zaměstnavatele. U minulého soudu argumentovala tehdy ještě matka žalobkyně zvýšením výživného kvůli dluhům na nájmu a ztrátou zaměstnání, kdy ale následně po zaplacení navýšení výživného ve výši 21 000 Kč odjela se svým bratrem do Dubaje. Později (v září 2020) uvedl žalovaný, že je veden na úřadu práce a že ukončil zaměstnání kvůli problémům se zády, kdy v minulém zaměstnání prováděl montáže mezi stropem a sádrokartony, dále se mu zhoršil zrak, nebyl schopen zvedat těžká břemena a kvůli nošení roušky se mu mlžily brýle. Na jednání dne 17. 12. 2021 žalovaný uvedl, že již má zaměstnání, ve kterém si vydělává cca 35 000 Kč hrubého/měsíčně s tím, že platí matce, u které žije, cca 12 000 Kč/měsíčn na výdaje na bydlení a platí dále 6 000 Kč/měsíčn na své dva syny.

3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Žalovaný má dle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4, [číslo jednací] [spisová značka], ze dne 27. 3., 2018 platit žalobkyni částku 5 000 Kč/měsíčn (zvýšení oproti původnímu 4 300 Kč/měsíčn), (prokázáno obsahem spisu OS pro Prahu 4, zn. [spisová značka], který je připojen).

5. Žalobkyně zaplatila za doučování angličtiny panu [jméno] [příjmení] celkem částku 6 600 Kč, a to za doučování od září 2019 do března 2020 (prokázáno výpisem z účtu, viz č.l. 60-61 spisu). Získání řidičského průkazu stálo žalobkyni 9 100 Kč za kurzovné (prokázáno potvrzením z ak autoškola [jméno] [příjmení], viz č.l. 62 spisu). Za notebook a MS Office 365 s dopravou zaplatila matka žalované celkem 8 015,79 Kč (prokázáno fakturou [číslo] viz č.l. 63-64 spisu) a za pouzdro na notebook s dopravou celkem 332 Kč (prokázáno fakturou [číslo] viz č.l. 65 spisu). Žalobkyně zaplatila 3 400 Kč za příspěvek florbalovému klubu [anonymizována dvě slova] za 1. pololetí (prokázáno potvrzením o přijetí platby, viz č.l. 66 spisu). Za internetové připojení a s tím spojené služby zaplatila za listopad 2019 matka žalobkyně částku 928,99 Kč (prokázáno vyúčtováním UPC, viz č.l. 67-68 spisu). Matka žalobkyně zaplatila celkem 2 900 Kč za šaty na maturitní ples (prokázáno paragonem na č.l. 101 spisu a fotografiemi na č.l. 70-71 spisu). Za lístky na maturitní ples zaplatila matka žalované celkem 2 750 Kč za 5 lístků na stání a 5 lístků na sezení (prokázáno e-mailovou komunikací a kopií počtu lístků na č.l. 108 a 109 spisu). Žalobkyně úspěšně složila maturitní zkoušku dne 7. 9. 2020 (prokázáno vysvědčením o maturitní zkoušce, viz přílohy založené na jednání dne 20. 1. 2021). Žalobkyně nebyla ke dni 12. 1. 2021 vedena na úřadu práce (prokázáno sdělením úřadu práce, viz č.l. 81 spisu). Žalobkyně nyní pracuje na recepci na [ulice] (prokázáno sdělením matky žalobkyně, které žalovaný nerozporoval).

6. Žalovaný pobíral u [právnická osoba] plat okolo 30 000 Kč hrubého v měsících září a říjen 2019. Následně pobíral v listopadu 2019 nemocenské dávky, v prosinci 2019 nepobíral žádnou mzdu a v lednu 2020 a únoru 2020 pobíral toliko hrubou mzdu ve výši 20 000 Kč a 25 000 Kč. Následně pobíral v měsících březnu a dubnu 2020 hrubou mzdu opět ve výši cca 30 000 Kč, ale poté opět začal od května 2020 pobírat náhrady mzdy/platu a nemocenské dávky a hrubá mzda mu poklesla na 12 442 Kč (červen 2020), pak na 7 809 Kč (červenec 2020) a 1 561 Kč (srpen 2020), (prokázáno potvrzením zaměstnavatele o výši mzdy/platu, viz č.l. 39-40 spisu a potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění z ČSSZ, viz č.l. 87-88 spisu a sdělení [anonymizováno] ze dne 19. 11. 2020, viz č.l. 41 spisu). Žalovanému bylo dne 17. 7. 2020 diagnostikováno onemocnění„ M5458“ (bolesti dolní části zad, pozn. soudu, prokázáno potvrzením od lékaře, viz č.l. 112 spisu). Žalovaný ukončil svůj pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] (jako klimatizační technik) dne 14. 8. 2020 (prokázáno sdělením ze strany [anonymizováno], viz č.l. 31 spisu, a dohodou o skončení pracovního poměru, viz č.l. 77 spisu). Žalovaný byl od 15. 8. 2020 nejméně do 18. 11. 2020 veden na úřadu práce, kde pobíral částku 11 450 Kč/měsíčn jakožto podporu v nezaměstnanosti (prokázáno potvrzením z úřadu práce, viz č.l. 49 spisu). Žalovaný byl od 15. 9. 2020 hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v [část obce] (prokázáno potvrzením o hospitalizaci, viz č.l. 33 spisu), kdy z toho důvodů nebyl schopen práce (prokázáno potvrzením o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, viz č.l. 46 spisu). Žalovaný v době jednání dne 17. 12. 2021 již pracoval s výdělkem cca 35 000 Kč hrubého měsíčně (prokázáno tvrzením žalovaného, které žalobkyně nerozporovala). Na nákladech žalovaný platí 6 000 Kč/měsíčn za své dva syny (prokázáno shodným tvrzením stran). Na nákladech na živobytí platí žalovaný cca 12 000 Kč měsíčně (prokázáno tvrzením žalovaného, kdy soud z úřední povinnosti ví, že tyto výdaje odpovídají průměrným měsíčním výdajům člověka v současné době, viz data ČSÚ).

7. Soud výše uvedený skutkový stav posoudil po právní stránce následovně:

8. Dle § 910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“): (1) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. (2) Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. (3) Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. (4) Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

9. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

10. Dle § 913 o. z. (1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 11. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

12. Dle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

13. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

14. Soud shledal, že žalovaný je jakožto otec povinen k výživě žalované – své dcery, a to v souladu s § 910 odst. 1 a 2 o. z., přičemž životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů dle § 915 odst. 1 o. z. V případě žaloby na zvýšení výživného je pak potřeba přihlédnout zejména k tomu, zda odůvodněné potřeby a majetkové poměry dítěte zvýšení výživného odůvodňují dle § 913 odst. 1 o. z. Dále je však potřeba také přihlédnout k tomu, zda schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodiče zvýšení výživného umožňují dle § 913 odst. 1 o. z., kdy je ale také potřeba zkoumat, zda se rodič bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu dle § 913 odst. 2 o. z.

15. Výživné pak může být poskytováno (i zletilému) dítěti toliko do doby, než je schopno se samo živit dle § 911 o. z.

16. Soud uznal, že poslední ročník školy, který je spojený s přípravou na maturitní zkoušku s sebou může nést zvýšené náklady, spočívající například v doučování před maturitní zkouškou, což je zcela jistě účelně vynaložený náklad, neboť směřuje k tomu, aby se dítě mohlo následně samo živit ve smyslu § 911 o. z. poté, co složí maturitní zkoušku. Soud tak vzal výdaj 6 600 Kč za doučování jakožto výdaj„ navíc“, na kterém by se měl rodič podílet. Stejně tak lze přistupovat k řidičskému oprávnění, kdy získání tohoto oprávnění je na pracovním trhu v mnoha případech výhodou.

17. Dále lze rovněž přistoupit jako k účelně vynaloženému nákladu k pořízení notebooku a MS Office, neboť i když byl notebook pořízen před tím, než se objevil virus Covid-19, pak v rámci zlepšení studijních podmínek a úspěšného zakončení studia, a také s ohledem na to, že následně se virus Covid-19 objevil, kdy výuka přešla do on-line prostředí a dostatečné hardwarové vybavení bylo v té době nutností, soud i tento náklad uznal jako účelově vynaložený.

18. Soud uznal za účelně vynaložený i náklad na zapůjčení šatů na maturitní ples, neboť se jedná o důležitou sociální událost v životě dítěte a zapůjčení patřičného slavnostního oděvu tak lze považovat za účelně vynaložený náklad – mohou-li si to rodiče dovolit. Soud však neuznal jakožto účelný náklad pořízení daného počtu lístků, neboť maturitní ples je zejména důležitý pro rodinné příslušníky, studenty a učitele a pozvání většího množství kamarádů na ples se již nejeví jako účelné.

19. Mezi výdaje, které by odůvodňovaly zvýšení výživného, nepatří platba florbalovému klubu, když za něj žalobkyně hraje již delší dobu a nejedná se tak o změnu oproti normálnímu běhu věcí, tedy o okolnost, která nemohla zohledněna v předchozím rozhodnutí o výživném. Rovněž navýšení internetového připojení, které proběhlo již v prosinci listopadu 2019, tedy před vypuknutím epidemie Covid-19 nelze bez dalšího brát jakožto účelně vynaložený náklad pro on-line výuku žalobkyně, když není jisté, zda by nepostačovalo i původní připojení k internetu.

20. Soud tak vzal za prokázané, že zde byly nad rámec dříve stanoveného výživného rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4, [číslo jednací] [spisová značka], ze dne 27. 3. 2018, mimořádné výdaje související s posledním ročníkem studia (maturitní ples), úspěšným ukončením studia (doučování, nový notebook) a lepším uplatněním na trhu práce (řidičské oprávnění) a proto navýšil výživné, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Soud rozhodl o navýšení výživného a to za období od 1. 9. 2019 (počátek školního roku) do 7. 9. 2020, kdy žalobkyně úspěšně složila maturitní zkoušku a od této chvíle tedy byla schopna se sama živit a výživné jí tak již nenáleželo (viz 911 o. z.).

22. Byť výdaje, které soud uznal za účelné a nad rámec původního výživného (zejména 6 600 Kč za doučování, 8 347,79 Kč za notebook a obal na něj, 2 900 Kč za zapůjčení šatů a pak také 9 100 Kč za řidičské oprávnění – byť zde jen zčásti neboť to není vždy podmínkou pro získání zaměstnání) činí dohromady částku téměř 27 000 Kč, pak soud zvýšil výživné toliko o 700 Kč/měsíčn, tedy za období od 1. 9. 2019 do 7. 9. 2020 uložil žalovanému, aby zaplatil celkem 8 400 Kč, což není přesně polovina výše uvedených nákladů. K tomuto soud přistoupil se zohledněním životní úrovně a příjmů žalovaného, kdy bylo prokázáno, že žalovaný měl v minulosti zdravotní problémy, kvůli kterým nemohl delší dobu pracovat, což se značně podepsalo na jeho příjmech, kdy v mnoha měsících nedosahoval příjmů ani poloviny své původní hrubé mzdy, a i přesto musel platit výživné 6 000 Kč na své dva syny a také 5 000 Kč na žalobkyni. Ostatně daných nižších příjmů dosahoval žalovaný i v předmětném období mezi 1. 9. 2019 a 7. 9. 2020. Soud tak postupoval dle § 913 odst. 1 o. z.

23. Ostatně i z doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti (dostupné z: https://justice.cz/web/msp?clanek=opatrovnicka-agenda) vychází, že výživné na dítě by se mělo pohybovat ve věku: (i) 0-5 let na úrovni 11- 15 % čistého příjmu rodiče (čistým příjmem se rozumí příjem upravený o odpočty odvodů na zálohy daně z příjmu a odvodů na platby sociálního zabezpečení, zpravidla zjišťovaný jako průměr za posledních 6 – 12 měsíců); (ii) 6-9 let na úrovni 13- 17 % čistého příjmu rodiče; (iii) 10-14 let na úrovni 15- 19 % čistého příjmu rodiče; (iv) 15-17 let na úrovni 16- 22 % čistého příjmu rodiče; (v) 18 a více let na úrovni 19- 25 % čistého příjmu rodiče.

24. Žalovaný pak průměrný čistý příjem za rok 2020 kvůli nemocem a ztrátě zaměstnání na úrovni 24 000 Kč – 30 000 Kč (což by odpovídalo 19- 25 % jeho čistého příjmu) neměl.

25. Z materiálů Ministerstva spravedlnosti (dostupná z: https://justice.cz/documents/12681/724488/Anal%C3%BDza_V%C3%BD%C5%BEivn%C3%A9ho.pdf/93c70207-570a-4e7c-886a-0f7d208cc6fb) pak vyplývá, že pro děti ve věku 0-5 let je nejčastěji stanovováno výživné mezi 1 000 – 3 000 Kč, kdy pro děti ve věku nad 18 let by mělo být výživné zhruba dvojnásobné, na základě poměru ve výše uvedené tabulce, tedy mezi 3 000 – 6 000 Kč, i z tohoto pohledu se tak jeví soudem stanovené výživné jako dostatečné.

26. Soud v daném případě rozhodl tak, že žalobkyni přiznal v souladu s § 150 o. s. ř. veškeré náklady soudního řízení, byť žalobkyně nebyla v řízení zcela úspěšná, neboť žalobkyně by byla v řízení zcela úspěšná, kdyby nebylo neblahé majetkové situace žalovaného. Soud tak posoudil, že zde není důvod, aby osvědčený nárok, jenž nebyl přiznán toliko v rámci zákonného beneficia pro žalovaného zohledňujícího jeho majetkové poměry, aby byla žalobkyně takto sankcionována i v rámci náhrady nákladů řízení.

27. Na náhradě nákladů řízení soud žalobkyni přiznal částku 1 500 Kč, které se skládají z nákladů řízení v celkové výši uplatněných bez doložení výše hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý z pěti úkonů (podání žaloby, vyjádření ze dne 24. 4. 2020, účast na jednání dne 20. 1. 2021, účast na jednání dne 27. 9. 2021 a účast na jednání dne 17. 12. 2021), celkem tedy 1 500 Kč.