21 C 100/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 130 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 3 030 Kč ohledně úroku z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky 10 100 Kč od , datum, do , datum, a dále ohledně úroku z prodlení ve výši 0,5 % p. a. z částky 10 100 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 407,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 130 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 100 Kč, přičemž měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalobkyně rovněž k datu splatnosti požadovala smluvní úrok ve výši 1 % denně z jistiny, tj. částka 3 030 Kč. Žalovaný však ničeho nezaplatil a žalobkyně se tedy žalobou domáhala částky 13 130 Kč, která představuje nesplacenou jistinu a z úroku 3 030 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na 8. 6. 2026 se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena (fikcí) dne , datum, . Žalobkyně se k jednání rovněž bez omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se doručeno dne , datum, . Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Dne , datum, byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 100 Kč, tj. 13 130 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 1 % denně. Žalovaný měl uhradit výše uvedené nejpozději do , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, částku 10 100 Kč (vše zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a potvrzení o provedené platbě ve výši 10 100 Kč dne , datum, ).

5. Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, , neuhradil však ničeho (vše zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, vč. potvrzení o podání zásilky dne , datum, a tvrzení žalobkyně).

6. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni cokoliv uhradil.

7. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

8. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 100 Kč.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C-679/18, ze dne 5. 3. 2020, dospěl k závěru, že je povinností vnitrostátního soudu, „…aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“12. Soud je tedy s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by žalobkyně tuto povinnost splnila řádně. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala a úvěr žalovanému vyplatila, aniž by splnění podmínky úvěruschopnosti žalovaného skutečně řádně ověřila. Žalobkyně soudu nepředložila žádné listiny prokazující výši příjmů a výdajů žalovaného v době posuzování žádosti o úvěr ani výpisy z dostupných evidencí.

13. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se k jednání nedostavila, a soud jí tak nemohl poučit ve smyslu § 118a o. s. ř., muselo být vycházeno pouze z předložených důkazů.

14. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpal peněžní prostředky ve výši 10 100 Kč. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Ve světle již zmiňovaného rozsudku Soudního dvora EU č. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a je proto v souladu s § 2991 o. z. povinen žalobkyni částku 10 100 Kč vydat.

17. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení však soud odvodil od předžalobní výzvy ze dne , datum, , která byla podána , datum, a kterou byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání předmětné částky, a o které platí domněnka doby dojití dle § 573 o. z. dne , datum, . Ve výzvě byla stanovena lhůta k úhradě do tří dnů a žalovaný tak měl plnit nejpozději do , datum, , od dalšího dne je tedy žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží úrok z prodlení v zákonné výši.

18. Z těchto důvodů soud zamítl žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbylé části soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 407,92 Kč, přičemž tato částka představuje 53,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,92 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,08 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 130 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

20. O platebním místě nákladů řízení a o lhůtách k plnění rozhodoval soud dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.