21 C 133/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 54 000 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba s tím, aby bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni částku 54 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 54 000 000 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení ve výši 1 401 966,50 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 2. 5. 2018 domáhá po žalované zaplacení výše uvedené částky s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 27. 12. 2016 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ pojistná smlouva“), kterou se žalovaná zavázala žalobkyni poskytnout pojistné plnění až do výše 60 000 000 Kč se spoluúčastí ve výši 10 %, a to v případě neplnění pohledávek ze strany [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ [jméno]“), kdy tyto pojištěné pohledávky vyplývaly ze smlouvy o dílo na provedení obnovy zařízení strojovny bloků [anonymizováno] a [anonymizováno] elektrárny [obec], uzavřené dne 12. 11. 2015 mezi žalobkyní jako zhotovitelem a [právnická osoba] jako objednatelem (dále jen„ smlouva o dílo“). Dne 30. 6. 2017 žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající z čl. 5 všeobecných pojistných podmínek [anonymizována tři slova] [číslo] platných od 1. 1. 2016 (dále jen„ pojistné podmínky“) a z článku [číslo] když zaslala žalované oznámení o hrozbě pojistné události, když se [právnická osoba] dostala do prodlení s platbami v souhrnné výši 93 958 252 Kč. Dne 1. 8. 2017 byl však usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] Krajského soudu v Brně zjištěn úpadek [právnická osoba]. V insolvenčním řízení žalobkyně přihlásila své pohledávky. Proběhlým přezkumným řízením v rámci insolvenčního řízení nastala pojistná událost, avšak žalovaná ve svém rozhodnutí ze dne 6. 12. 2017 rozhodla tak, že pojistné plnění ponížila na 0 %. Argumentace žalované, že jí měly být žalovanou zatajeny pohledávky za [právnická osoba] s dobou po splatnosti přesahující 30 dnů, je lichá, když o takových pohledávkách byla srozuměna již od samého počátku. Přesto žalovaná nadále pokračovala v kontraktačním procesu. Nelze tedy přistoupit na argumentaci, že by žalovaná pojistnou smlouvu neuzavřela, pokud by o takových pohledávkách věděla. Pohledávky vyúčtované žalobkyní fakturami [číslo] na částku 29 000 000 Kč se splatností 1. 8. 2016, [číslo] na částku 2 341 301,60 Kč se splatností 8. 9. 2016 a [číslo] na částku 796 906 Kč se splatností 13. 6. 2017, žalobkyně žalované nezatajila, ale pouze je neevidovala jako pohledávky po splatnosti. Nad to žalovaná o pohledávkách po splatnosti věděla z dotazníku, který byl žalobkyní předložen dne 21. 10. 2016 na samém počátku kontraktačního procesu, přesto byla pojistná smlouva uzavřena. Pohledávka [číslo] na částku 29 000 000 Kč se splatností 1. 8. 2016 byla sporná, jelikož mezi žalobkyní a [právnická osoba] v době uzavírání pojistné smlouvy probíhalo jednání, když [jméno] proti této pohledávce započetla pohledávku svou. Nakonec žalovaná se [právnická osoba] uzavřely dohodu o narovnání, která byla de facto uzavřena ještě před podpisem pojistné smlouvy, avšak k podpisu dodatku [číslo] došlo až 16. 1. 2017. Z tohoto důvodu žalobkyně nemohla tuto pohledávku považovat za existující natož splatnou. Dále je potřeba uvést, že na tuto pohledávku bylo ze strany [právnická osoba] plněno dne 7. 10. 2016 částkou 4 930 000 Kč. Na základě dodatku [číslo] pak byla [právnická osoba] povinna zaplatit žalobkyni po započtení částku ve výši 10 070 000 Kč, což také dne 22. 2. 2017 učinila. Pohledávky [číslo] na částku 2 341 301,60 Kč se splatností 8. 9. 2016 a [číslo] na částku 796 906 Kč se splatností 13. 6. 2017 pak nebyly po splatnosti, jelikož byly z větší části uhrazené a zbývající části představovaly sjednané zádržné. Žalobkyně tak nemohla předpokládat, že [právnická osoba] v budoucnu nebude schopna plnit své závazky. Žalovaná dále nijak neodůvodnila snížení pojistného plnění o celých 100 %. Takové snížení by bylo i v případě porušení povinností žalobkyní zcela nepřiměřené. Pokud je jediným důvodem takového snížení pojistného plnění skutečnost, že žalovaná nemohla vyhodnotit pojistné riziko a ekonomický stav [právnická osoba], tak je žalobkyni známo, že sama žalovaná uzavřela se [právnická osoba] několik pojistných smluv, na základě kterých měla [právnická osoba] povinnost pravidelně referovat žalované o svém hospodaření. Žalovaná tak měla dostatek informací důležitých pro rozhodnutí, zda pojistnou smlouvu uzavřít či nikoliv a skutečnost, že neměla být informována o několika pohledávkách po splatnosti, na tomto nemohla nic změnit. Je otázkou, proč žalovaná nereagovala na žádosti žalobkyně o prodloužení lhůty pro oznámení hrozby pojistné události, když v těchto žalobkyně uváděla pravdivě všechny pohledávky po splatnosti, tedy i pohledávky žalovanou vytýkané, a nevyužila svého práva zrušit či alespoň snížit úvěrový limit ve smyslu čl. 4 [číslo] pojistných podmínek.

2. Žalovaná potvrdila, že byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva. Žalobkyně však nedostála svým povinnostem, když žalované v předsmluvních procesech záměrně zatajila skutečnosti rozhodné pro posouzení rizika pojištění, tj. existenci pohledávek za [právnická osoba], které jsou po splatnosti delší než 30 dnů. Žalovaná se přímo dotazovala žalobkyně, a to prostřednictvím e-mailové komunikace proběhlé dne 13. 12. 2016, zda žalobkyně eviduje nějaké pohledávky po splatnosti více než 30 dní, a pakliže ano, tak ať žalobkyně tyto pohledávky konkretizuje a uvede počet dnů po splatnosti. Na to žalobkyně odpověděla doslovně tak, že:„ V současné době nemáme pohledávky po splatnosti delší než 30 dnů.“ Žalovaná tedy uzavřela se žalobkyní pojistnou smlouvu, kterou byly pojištěny i pohledávky za [právnická osoba], kdy úvěrový limit činil 60 000 000 Kč se spoluúčastí 10 %. Tím byla porušena povinnost žalobkyně vyplývající jak z čl. 4 .2.3 pojistných podmínek, tak i z § 2788 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tedy povinnost informovat pojistitele o skutečnostech, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek. Žalovaná tak využila svého práva uvedeného v č.l. 8 pojistných podmínek a snížila pojistné plnění o 100 %. Žalovaná nesouhlasí s tím, že o pohledávkách po splatnosti věděla z dotazníku ze dne 21. 10. 2016, neboť žalobkyně v tomto dotazníku uvedla pouze jednu pohledávku ve výši 29 366,70 Kč, o které se žalovaná v okamžik uzavření pojistné smlouvy domnívala, že je uhrazená, když to jí žalobkyně výslovně tvrdila. Pokud žalobkyně nyní tvrdí, že zmíněné pohledávky sama nepovažovala za splatné, pak žalovaná nechápe, proč tyto nakonec přihlásila do insolvenčního řízení dne 2. 10. 2017 či je vykazovala v oznámeních o hrozící pojistné události. Probíhalo sice nějaké jednání mezi žalobkyní a [právnická osoba] ohledně pohledávek, avšak pouze v tom směru, že [právnická osoba] oproti pohledávce [číslo] na částku 29 000 000 Kč započetla pohledávku svou a žalobkyně s tímto nesouhlasila - tedy žalobkyně ani [právnická osoba] nikdy nezpochybňovaly existenci pohledávky [číslo]. Toto bylo vyřešeno až v lednu 2017 uzavřením dodatku [číslo] smlouvy o dílo, kdy se zavázala [právnická osoba] uhradit žalobkyni částku ve výši 10 700 000 Kč, což [právnická osoba] učinila až 22. 2. 2017. Pokud další pohledávky ([číslo] na částku 2 341 301,60 Kč se splatností 8. 9. 2016 a [číslo] na částku 796 906 Kč se splatností 13. 6. 2017) měly podle žalobkyně představovat pouhé zádržné a žalobkyně je tak nepovažovala za pohledávky po splatnosti, pak toto nemůže obstát, jelikož sama žalobkyně tyto pohledávky uvedla v emailu ze dne 3. 7. 2017 jako pohledávky po splatnosti. Skutečnosti, které žalobkyně zatajila žalované před uzavřením pojistné smlouvy, jsou takového charakteru, že snížení pojistného plnění o 100 % je přiměřené, jelikož by žalovaná při znalosti platební morálky [právnická osoba] takovou smlouvu nemohla uzavřít.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Oba účastníci jsou obchodní společnosti zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku pro žalobkyni a žalovanou).

5. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] ze dne 27. 12. 2016, kterou se žalobkyně mj. zavázala platit žalované pojistné ve výši 680 000 Kč měsíčně, oproti čemuž žalovaná pojistila pohledávky žalobkyně za svým odběratelem, [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], a to až do výše 54 000 000 Kč (zjištěno z pojistné smlouvy [číslo] spolu s částí„ parametrický list pojistné smlouvy a částí„ zvláštní pojistné podmínky“)

6. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky [anonymizováno 5 slov] platné od 1. 1. 2014. V čl. 4 jsou stanoveny podmínky pro úvěrový limit a platnost úvěrového limitu a změny úvěrového limitu. V čl. 8 byly uvedeny výluky z pojištění a v 8.2.) ,b) ,c) podmínky pro snížení pojistného plnění až o 100 % v případě, že pojistník nebo pojištění poskytl pojistiteli nepravdivé nebo neúplné informace, zejména při sjednávání a změnách pojistné smlouvy, nebo že pojistník nesplní jakýkoli svůj závazek z pojistné smlouvy nebo uvede vědomě nepravdivé nebo neúplné údaje týkající se pojistné události, jejího rozsahu nebo příčin jejího vzniku. (zjištěno z pojistné smlouvy [číslo] všeobecných pojistných podmínek)

7. Uzavření zmíněné pojistné smlouvy předcházelo předsmluvní jednání mezi účastníky. V dotazníku předloženém žalobkyni pojišťovacím makléřem žalované žalobkyně uvedla, že má za [právnická osoba] pohledávky po splatnosti delší 3 měsíců v souhrnné výši 29 366,70 Kč (zjištěno z emailu pojišťovacího makléře žalobkyně vůči žalované ze dne 21. 10. 2016)

8. Následně byly žalobkyní specifikovány požadované limity pojištění k jednotlivým odběratelům. Ke [právnická osoba] žalobkyně původně požadovala limit ve výši 80 000 000 Kč, avšak žalovanou byl schválen limit pouze 60 000 000 Kč (zjištěno z emailu žalobkyně vůči žalované ze dne 12. 12. 2016, rozhodnutí žalované [číslo] ze dne 3. 1. 2017)

9. Žalovaná se dotázala žalobkyně, zda„ (…) za uvedenými odběrateli evidujete/neevidujete pohledávky po splatnosti více jak 30 dní. Pokud ano, prosím o aktuální rozklad pohledávek, s uvedením kolik dní jsou pohledávky po splatnosti.“ Žalobkyně však informovala žalovanou o pohledávkách po splatnosti delší 30 dnů pouze u dvou odběratelů. Žalovaná tak znovu a přesněji formulovala svůj dotaz:„ Můj dotaz na platební kázeň byl ke všem odběratelům ve Vaší excel tabulce, na které budeme dávat limity. Předpokládám, že nemáte pohledávky po splatnosti více jak 30 dní.“ Žalobkyně na toto odpověděla tak, že„ V současné době nemáme pohledávky po splatnosti delší než 30 dní.“ (zjištěno z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 13. 12. 2016)

10. Pojištěné pohledávky žalobkyně za [právnická osoba] vycházely ze smlouvy o dílo„ obnova zařízení strojovny bloků [anonymizováno] a [anonymizováno] elektrárny [obec]“ ze dne 12. 11. 2015 (dále jen„ smlouva o dílo“), kdy [právnická osoba] byla na straně objednatele a žalobkyně na straně zhotovitele. (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne 12. 11. 2015) Tato smlouva o dílo byla změněna dodatkem [číslo] ze dne 15. 11. 2016, dodatkem [číslo] ze dne 16. 1. 2017, kdy za žalobkyni bylo písemné vyhotovení podepsáno již 24. 10. 2016, a dodatku [číslo] ze dne 2. 6. 2017 (zjištěno z dodatku [číslo] ze dne 15. 11. 2016, dodatku [číslo] ze dne 16. 1. 2017 a dodatku [číslo] ze dne 2. 6. 2017)

11. Předmětem dodatku [číslo] ke smlouvě o díle bylo narovnání sporu ohledně pohledávky 29 000 000 Kč vyfakturované žalobkyní fakturou [číslo] ze dne 1. 8. 2016 splatnou 8. 9. 2016. [příjmení] [jméno] na tuto pohledávku plnila nejdříve pouze 4 930 000 Kč s tím, že vůči zbylé části započetla svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 24 070 000 Kč, a to z důvodu prodlení žalobkyně s předáním realizační dokumentace ke smlouvě o dílo. Žalobkyně s existencí této smluvní pokuty nesouhlasila a odmítala tedy i vzájemné započtení pohledávek. Proto žalobkyně se [právnická osoba] uzavřela narovnání ve formě tohoto dodatku, kdy došlo ke shodě, že i. pohledávka žalobkyně ve výši 24 0700 Kč vyfakturovaná fakturou [číslo] i nadále existuje; ii. žalobkyně je povinna uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 14 000 000 Kč; iii. tyto své pohledávky započítávají oproti sobě v rozsahu 14 000 000 Kč; iv. [právnická osoba] je povinna žalobkyni uhradit částku 10 070 000 Kč (zjištěno z dodatku [číslo] ze dne 16. 1. 2017)

12. Jednání o dodatku [číslo] ke smlouvě o úvěru započalo již v říjnu roku 2016. Dne 24. 10. 2016 pak generální ředitel a předseda představenstva [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prostřednictvím emailu sdělil žalobkyni, že:„ S textem dodatku souhlasím. Prosím o zaslání podepsaného scanu a dodání originálů na stavbu.“ (zjištěno z emailové komunikace [anonymizována dvě slova] ze dne 24. 10. 2016) K samotnému podpisu dodatku [číslo] došlo až 16. 1. 2017, a to s tím, že dle čl. 2 odst. 5 dodatku č. 2, tento nabývá platnosti a účinnosti okamžikem podpisu poslední ze stran. (zjištěno z dodatku č. 2 ze dne 16. 1. 2017)

13. V měsíci dubnu r. 2017 vystavila žalobkyně [právnická osoba] fakturu [číslo] na částku 72 500 000 Kč se splatností 17. 5. 2017 s tím, že po odečtení zálohy ve výši 29 000 000 Kč zbylo k uhrazení 43 500 000 Kč, a dále fakturu [číslo] na částku 29 000 000 Kč se splatností 17. 5. 2017 (zjištěno z faktury [číslo] spolu s výpisem z bankovního účtu č. [bankovní účet] z období 22. 1. 2016, faktury [číslo] na částku 29 000 000 Kč se splatností 17. 5. 2017) 16. 5. 2017 pak žalobkyně vystavila [právnická osoba] fakturu [číslo] na částku 266 563 Kč se splatností 15. 6. 2017 a v měsíci červnu fakturu [číslo] na částku 6 691 689 Kč se splatností 23. 7. 2017, fakturu [číslo] na částku 14 500 000 Kč se splatností 27. 7. 2017 (zjištěno z faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo])

14. Dne 30. 6. 2017 byl ke Krajskému soudu v Brně podán insolvenční návrh na [právnická osoba]. K insolvenčnímu řízení vedeném pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] přistoupila sama [právnická osoba] s návrhem na povolení reorganizace ze dne 25. 7. 2017 (zjištěno z návrhu dlužníka na zahájení insolvenčního řízení ze dne 25. 7. 2017) Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 8. 2017, č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek [právnická osoba] (zjištěno z usnesení ze dne 1. 8. 2017, č.j. [insolvenční spisová značka])

15. Žalobkyně dne 30. 6. 2017 zaslala žalované dokument zvaný„ Oznámení hrozby pojistné události“. Žalobkyně v něm sdělila žalované, že má za [právnická osoba] celkem 22 pohledávek po splatnosti. Z toho pohledávky po splatnosti delší 30 dnů v okamžiku uzavření pojistné smlouvy činily celkem 9 223 054,44 Kč (zjištěno z oznámení hrozby pojistné události ze dne 30. 6. 2017) Následně však vyplynulo, že se oznámení hrozby vzniku pojistné události týkalo pouze 5 pohledávek v celkové výši 93 958 252 Kč. Žalovaná sdělila žalobkyni, že k pojistné události dosud nedošlo, když pohledávky za [právnická osoba] jsou prozatím sporné a určující bude rozhodnutí insolvenčního správce. Také byla žalobkyně upozorněna, že v průběhu pojistného šetření žalovaná zjistila existenci pohledávek, které byly v okamžiku uzavření pojistné smlouvy již více než 30 dnů po splatnosti, a to může ovlivnit případné pojistné plnění. (zjištěno ze sdělení ve věci šetření hrozby pojistné události ze dne 31. 8. 2017, oznámení hrozby pojistné události ze dne 30. 6. 2017)

16. Žalovaná tak vyzvala žalobkyni dne 3. 7. 2017, aby předložila kompletní výpis z knihy vydaných faktur za posledních 12 měsíců a taktéž všechny otevřené pohledávky za [právnická osoba] (zjištěno z emailu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 3. 7. 2017 s přílohou) Téhož dne žalobkyně vyhověla výzvě žalované a zaslala tabulku nazvanou importní šablona platební morálky. V ní žalobkyně uvedla mj., že pohledávku vyfakturovanou fakturou [číslo] na částku 29 000 000 Kč, která byla splatná 8. 9. 2016 [právnická osoba] plně uhradila dne 22. 2. 2017, pohledávku vyfakturovanou fakturou [číslo] na částku 2 341 301,60 Kč, která byla splatná 8. 10. 2016 [právnická osoba] plně uhradila dne 15. 5. 2017, pohledávku vyfakturovanou fakturou [číslo] na částku 796 906 Kč, která byla splatná 5. 11. 2016 [právnická osoba] plně uhradila dne 13. 6. 2017 (zjištěno z emailu žalobkyně adresovaného žalované ze dne 3. 7. 2017 s přílohou)

17. Dne 6. 12. 2017 žalovaná rozhodla o pojistném plnění tak, že snížila jej o 100 % s odůvodněním, že žalobkyně porušila svou zákonnou povinnost, když žalované zatajila před uzavřením pojistné smlouvy pohledávky za [právnická osoba] po splatnosti delší 30 dní v souhrnné výši 27 208 207,60 Kč. Například pohledávka [číslo] ve výši 29 000 000 Kč (dne 6. 10. 2016 částečně uhrazeno 4 930 000 Kč) se splatností 8. 9. 2016 byla zcela uhrazena až 22. 2. 2017 (zjištěno z výpisu účtu žalobkyně s přijatou platbou 10 070 000 Kč od [právnická osoba]).

18. Z toho mělo plynout další porušení povinnosti žalobkyně, když dle čl. 8 části B pojistné smlouvy činila lhůta pro oznámení hrozby pojistné události 3 měsíce ode dne následujícího po splatnosti nejstarší pohledávky. Tedy již v okamžiku uzavření pojistné smlouvy byla žalobkyně povinna zaslat žalované oznámení hrozby pojistné události. Dle 2. 2 písm. h) se pak pojištění nevztahuje na pohledávky vzniklé až poté, co byla nebo měla být žalované oznámena hrozba pojistné události. (zjištěno z rozhodnutí o pojistném plnění ze dne 6. 12. 2017 spolu s přílohami)

19. Žalobkyně s rozhodnutím žalované o snížení pojistného plnění o celých 100 % nesouhlasila a zaslala žalované dne 16. 1. 2018 prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu a žádost o přehodnocení svého rozhodnutí. (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2018) Žalovaná však setrvala na svém stanovisku, což žalobkyni sdělila dopisem ze dne 26. 1. 2018 (zjištěno z vyjádření pojistitele ze dne 26. 1. 2018)

20. Žalobkyně na základě objednávky [právnická osoba] č. [anonymizováno] dodala náhradní díly a elektropohony MTR, načež vystavila žalobkyně dne 6. 10. 2016 fakturu [číslo] na částku 796 906 Kč se splatností 5. 11. 2016 a dne 8. 9. 2016 fakturu [číslo] na částku 2 341 301,60 Kč se splatností 8. 10. 2016 (zjištěno z faktury [číslo] [číslo])

21. V čl. 7 objednávky č. [anonymizováno] ze dne 5. 5. 2016 si žalobkyně spolu se [právnická osoba] sjednaly tzv. zádržné ve výši 5 %, a to po dobu zkušebního provozu. (zjištěno z objednávky č. [anonymizováno] ze dne 5. 5. 2016)

22. Ke dni 5. 4. 2017 zůstalo na fakturu [číslo] celkem 352 112,05 Kč a na fakturu [číslo] celkem 32 930 Kč (zjištěno z žádosti o prodloužení lhůty pro oznámení hrozby ze dne 5. 4. 2017)

23. Zbylá částka na fakturu [číslo] byla uhrazena žalobkyni dne 15. 5. 2017 a zbylá částka na fakturu [číslo] pak byla dne 13. 6. 2017 započtena oproti pohledávce [právnická osoba] (zjištěno z výpisu z bankovního účtu žalobkyně s platbou od [jméno] ze dne 15. 5. 2017, započtení závazků a pohledávek ke dni 13. 6. 2017)

24. Dne 25. 9. 2013 uzavřela žalobkyně coby zhotovitel se [právnická osoba] jakožto objednatelem smlouvu o dílo – ekologizace energetického zdroje. V čl. 8 odst. 1 této smlouvy bylo dohodnuto 10% zádržné fakturované částky bez daně z přidané hodnoty s tím, že na každé vydané faktuře bude toto zádržné vyčísleno a bude uvolněno po předběžném převzetí do 5 dnů od předložení bankovní záruky jako zajištění za záruční plnění představující 5 % z kupní ceny bez daně z přidané hodnoty dle čl. 8 odst. 5 této smlouvy. (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne 25. 9. 2013) Bankovní záruka byla sjednána u [právnická osoba], dne 26. 11. 2015, a to na částku 5 275 000 Kč, což představuje 5 % ze smluvní ceny 105 500 000 Kč bez DPH dle čl. 3 odst. 1 této smlouvy o dílo, a to s platností do 30. 11. 2017 (zjištěno z bankovní záruky ze dne 26. 11. 2015 a dodatku [číslo] k bankovní záruce ze dne 13. 1. 2016) Nadto si společnost objednala u žalobkyně několik víceprací, a to objednávkou [číslo] [spisová značka] ze dne 6. 8. 2014 dílo o ceně 3 703 939 Kč, objednávkou [číslo] [spisová značka] ze dne 4. 7. 2014 dílo o ceně 18 394 362 Kč, objednávkou [číslo] [spisová značka] ze dne 3. 9. 2014 dílo o ceně 11 958 000 Kč, objednávkou [číslo] [spisová značka] ze dne 16. 9. 2014 dílo o ceně 4 980 000 Kč, objednávkou [číslo] [spisová značka] ze dne 2. 2. 2015 dílo o ceně 12 377 373 Kč, to vše bez DPH. Celková cena víceprací tak činila 51 413 674 Kč bez DPH. (zjištěno z objednávek [jméno] nad rámec smlouvy o dílo [anonymizováno])

25. Na fakturách vydaných za zhotovení díla na základě zde zmíněné smlouvy o dílo ze dne 25. 9. 2013 je uvedeno, že je [právnická osoba] oprávněna zadržet 10 % z ceny plnění. (zjištěno z faktur [číslo])

26. K předběžnému předání a převzetí díla došlo dne 30. 11. 2015 s tím, že k tomu datu byla [právnická osoba] předložena bankovní záruka. (zjištěno z protokolu o předběžném předání a převzetí díla [číslo] ze dne 30. 11. 2015)

27. Ke dni uzavření pojistné smlouvy nebylo například z faktury [číslo] ze dne 2. 1. 2015 uhrazeno 1 195 800 Kč z 10 851 885 Kč, když bez DPH činila fakturovaná částka 8 968 500 Kč a 10 % z toho činí 896 850 Kč (zjištěno z výstupu z účetnictví žalobce a z faktury [číslo])

28. Žalobkyně celkem 3 x žádala žalovanou o prodloužení lhůty pro oznámení hrozby pojistné události. Žalovaná ve všech případech žádosti vyhověla a lhůtu pro oznámení prodloužila. (zjištěno z žádostí o prodloužení lhůty, které vyhověla žalovaná dne 5. 4. 2017, dne 13. 4. 2017 a dne 12. 5. 2017)

29. V žádosti o prodloužení lhůty, které bylo vyhověno dne 5. 4. 2017, žalobkyně uvedla, že u pohledávek z faktur [číslo] [číslo]„ (..) by se mělo jednat o zádržné, avšak potvrzenou informaci nemám.“ s tím, že [právnická osoba] do týdne uhradí cca 10 000 000 Kč (zjištěno z žádosti o prodloužení lhůty, které vyhověla žalovaná dne 5. 4. 2017)

30. V žádosti o prodloužení lhůty, které bylo vyhověno dne 13. 4. 2017, žalobkyně uvedla, že má za [právnická osoba] pohledávky, které byly v okamžiku uzavření pojistné smlouvy déle než 30 dnů po splatnosti, v souhrnné výši 7 729 494,44 Kč Tyto byly žalobkyní okomentovány tím,„ (…) se jedná převážně o zádržné, na jehož splatnost máme s [příjmení] [jméno] rozdílný názor.“ (zjištěno z žádosti o prodloužení lhůty, které vyhověla žalovaná dne 13. 4. 2017)

31. Dne 3. 7. 2017 [právnická osoba] zaslala žalobkyni předžalobní výzvu, kterou se domáhala zaplacení smluvních pokut v souhrnné výši 260 425 000 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne 3. 7. 2017) Toto žalobkyně v dopise ze dne 13. 7. 2017 odmítla v celém rozsahu a naopak poukázala na špatnou platební morálku s tím, že:„ (…) [příjmení] [jméno] již dlouhou dobu neoprávněně neplatí splatné faktury (…)“ a toto doplnila tabulkou 18 pohledávek, s jejichž zaplacením byla [právnická osoba] v prodlení za období od r. 2015 do r. 2017, a to včetně pohledávky vyfakturované fakturou [číslo] se splatností 8. 9. 2016, který byla zaplacena až 22. 2. 2017 (zjištěno z odmítnutí nároků uplatněných v předžalobní výzvě [právnická osoba] ze dne 13. 7. 2017)

32. Dne 28. 7. 2017 žalobkyně informovala žalovanou, že má za [právnická osoba] 5 faktur po splatnosti a projevila zájem o poskytnutí zálohy na pojistné plnění. Na to žalovaná reagovala tak, že na takovou žádost neexistuje žádný vzor a je plně individuální. Avšak záleží, jak dlouho bude trvat insolvenční řízení do vyhlášení úpadku [právnická osoba], když poté se bude pojistná událost likvidovat celá. (zjištěno z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 28. 7. 2017)

33. Dne 4. 8. 2017 proběhla mezi účastníky emailová komunikace, kdy žalovaná konstatuje, že zjistila existenci pohledávek vyfakturovaných fakturami [číslo] které byly v době uzavření pojistné smlouvy po splatnosti delší 30 dnů, avšak o těch žalobkyně žalovanou neinformovala. Na dotaz žalobkyně, zda toto může mít vliv na výši pojistného plnění, žalovaná odpověděla tak, že:„ Na pojistné plnění by tato skutečnost mít vliv neměla. Z mé strany se jedná spíše o konstatování skutečnosti.“ (zjištěno z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 4. 8. 2017)

34. Žalovaná na svých webových stránkách ke dni 24. 4. 2019 uváděla, že výhodou jí nabízeného pojištění pohledávek je přístup k informacím o bonitě zákazníků jejích klientů. (zjištěno z otisku obrazovky webových stránek žalované ze dne 24. 4. 2019) Žalovaná v insolvenčním řízení vedeném proti [právnická osoba] přihlásila pohledávky za touto společností v celkové výši 277 439 655,10 Kč, které byly přihlášeny jako podmíněné a nesplatné. (zjištěno z přihlášky pohledávek žalované ze dne 29. 9. 2017)

35. Dne 13. 5. 2015 byla mezi žalovanou a [právnická osoba] uzavřena rámcová smlouva pojištění záruk, kterou se [právnická osoba] mj. zavázala průběžné informovat žalovanou o svém hospodářském stavu, tedy například předkládat žalované každé čtvrtletí rozvahu, výkaz zisků a ztrát, rozbor pohledávek a dluhů, kompletní smluvní či jinou dokumentaci uzavřenou mezi [právnická osoba] a osobou oprávněnou dle této smlouvy etc. (zjištěno z rámcové smlouvy ze dne 13. 5. 2015 spolu se všeobecnými pojistnými podmínkami) K totožným povinnostem se společnost vůči žalované zavázala též v pojistné smlouvě [anonymizováno] ze dne 23. 8. 2010 (zjištěno z pojistné smlouvy [anonymizováno] ze dne 23. 8. 2010)

36. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

37. Účastníci spolu uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2872 o.z., ve spojení s § 131 zákona č. 277/2009 Sb. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (dále jen „zákon o pojišťovnictví“).

38. Dle § 2872 odst. 1 o. z. platí, že pojišťuje-li pojistitel velké pojistné riziko v neživotním pojištění podle jiného zákona upravujícího pojišťovnictví, lze se odchýlit od jakéhokoli ustanovení této části ve prospěch kterékoli strany, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění.

39. Dle § 2778 o. z. platí, že k ujednání, kterým se strany odchýlí od § 2775 nebo § 2777, se nepřihlíží. To platí i v případě, vzdá-li se pojistník práva na vydání pojistky.

40. Dle § 2788 odst. 1 o. z. platí, že dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.

41. Dle § 2809 o. z. platí, že pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, a) o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události, b) kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v § [číslo] a c) pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek.

42. Dle čl. 8 odst. 2 všeobecných pojistných podmínek je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění až o 100 %, a to v případě že pojistník nebo pojištěný poskytl pojistiteli nepravdivé nebo neúplné informace, zejména při sjednávání a změnách pojistné smlouvy.

43. Dle čl. 4 odst. 2 bod 3 všeobecných pojistných podmínek pak je pojistník nebo pojištěný povinen oznámit pojistiteli veškeré případy nezaplacení pohledávek odběratelem a všechny okolnosti, jež by mohly vést k platební neschopnosti nebo nepříznivé ekonomické situaci odběratele.

44. Žalovaná se dne 13. 12. 2016 výslovně dotazovala žalobkyně, zda má za odběrateli, tj. i za [právnická osoba], pohledávky po splatnosti déle než 30 dnů. Žalobkyně na toto zcela jasně a bez možnosti odlišné interpretace odpověděla, že žádné takové pohledávky nemá. Žalobkyně proto neměla žádného důvodu neuzavřít se žalobkyní pojistnou smlouvu, a to i pro pohledávky za odběratelem [právnická osoba].

45. Pokud žalobkyně tvrdí, že sama žalovaná měla o platební morálce [právnická osoba] lepší přehled než žalobkyně, a to na základě rámcových smluv uzavřených mezi žalovanou a právě [právnická osoba], kdy ta měla povinnost pravidelně informovat o svém ekonomickém stavu žalovanou, pak soud nemá za prokázané, že by fakticky tomu tak opravdu bylo, když samotná smluvní povinnost ještě nezaručuje, že [právnická osoba] tuto plnila řádně a pravdivě.

46. Žalobkyně tak v několika případech hrubě porušila svou povinnost vyplývající jak ze zákona – z ust. § 2788 odst. 1 o. z., tak i ze všeobecných pojistných podmínek, konkrétně pak z čl. 4 odst. 2 bod 3 všeobecných pojistných podmínek. Jestliže žalobkyně tvrdí s odkazem na § 2809 o. z., že nebyly splněny všechny podmínky pro odmítnutí pojistného plnění s argumentací, že uvedené ustanovení je kogentní a nelze se tak od jeho znění smluvně odchýlit, pak soud musí poukázat na § 2778 o. z., dle kterého platí, že k ujednání, kterým se strany odchýlí od § 2775 nebo § 2777, se nepřihlíží. Pakliže zákonodárce výslovně určil kogentnost těchto taxativně vyjmenovaných ustanovení, tak není důvodu se domnívat, že je kogentní právě § 2809 o. z. Což doslovně zmiňuje též § 2872 odst. 1 o.z., když říká, že pojišťuje-li pojistitel velké pojistné riziko v neživotním pojištění podle jiného zákona upravujícího pojišťovnictví, lze se odchýlit od jakéhokoli ustanovení této části ve prospěch kterékoli strany, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění. Není tedy žádného důvodu, aby bylo ust. čl. 8 odst. 2 všeobecných pojistných podmínek týkající se snížení pojistného plnění až o 100 % v rozporu se zákonem.

47. Soud se dále musel zabývat otázkou přiměřenosti odmítnutí pojistného plnění v rozsahu celých 100 %. Za nejvýraznější porušení povinnosti informovat žalovanou o pohledávkách po splatnosti delší 30 dnů je třeba pokládat pohledávku vyfakturovanou fakturou [číslo] která byla vystavena na částku 29 000 000 Kč se splatností 8. 9. 2016 a zaplacením až 22. 2. 2017. Je pravdou, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] probíhala jednání ohledně této pohledávky, když [právnická osoba] vůči ní započetla svou pohledávku představující smluvní pokutu. Avšak není pochyb, že tato pohledávka existovala ještě v okamžiku uzavření předmětné pojistné smlouvy. Dne 6. 10. 2016 sice [právnická osoba] na tuto pohledávku plnila částkou ve výši 4 930 000 Kč, avšak o zbylé části bylo rozhodnuto až uzavřením dodatku [číslo] smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], který byl svou podstatou narovnáním, ve kterém se strany dohodly, že pohledávka 24 700 000 Kč vyfakturovaná fakturou [číslo] i nadále existuje a oproti ní bude započtena pohledávka [právnická osoba] ve výši 14 000 000 Kč. Žalobkyně sice tvrdí, že k uzavření tohoto dodatku [číslo] došlo již v říjnu roku 2016, když generální ředitel [právnická osoba] odsouhlasil prostřednictvím emailu znění dodatku [číslo] ale ani s tímto nemůže soud souhlasit, jelikož samotné smluvní strany dodatku [číslo] si v něm dohodly doložku, že jeho, platnost a účinnost nastala až okamžikem podpisu poslední ze stran. K jeho uzavření tedy došlo až dne 16. 1. 2017 a teprve tímto okamžikem zmíněná pohledávka částečně zanikla a to v rozsahu 14 000 000 Kč a nadále tak [právnická osoba] zůstala povinnost uhradit žalobkyni pohledávku ve výši 10 070 000 Kč. Dále je třeba uvést, že tak smluvní strany činily i v souladu s čl. 27 odst. 1 samotné smlouvy o dílo, který stanovuje povinnost uzavírat dodatky ke smlouvě v písemné formě. V okamžiku podpisu pojistné smlouvy i položení dotazu žalované na existenci pohledávek po splatnosti delší 30 dnů tato pohledávka prokazatelně existovala ve výši 24 700 000 Kč. A tato samotná skutečnost je takovým hrubým porušením povinností ze strany žalobkyně, že odmítnutí pojistného plnění v rozsahu 100 % je plně odpovídající. Jak již bylo uvedeno, tak sjednané pojištění je ze své podstaty neživotní pojištění s velkým pojistným rizikem, a proto je kladena velká důležitost na splnění informační povinnosti pojištěného, tedy žalobkyně.

48. V průběhu tohoto řízení bylo také zjištěno, že se ze strany [právnická osoba] nejednalo, pokud jde o hrazení pohledávek po splatnosti, o pouhý exces, ale o setrvalý stav, kdy takových včas nezaplacených pohledávek, sice řádově menších, bylo v celém průběhu spolupráce žalobkyně se [právnická osoba] několik. Jestliže žalobkyně tvrdila, že se jednalo o zádržné, pak i tyto pohledávky měla s dostatečným popisem žalované sdělit, aby ta mohla vyhodnotit pojistné riziko. K tomu je třeba uvést, že ne všechny tyto dlužné pohledávky byly ve výši rovnající se 10 % z fakturované částky bez DPH, když [právnická osoba] byla v prodlení s částkou mnohem vyšší (viz například pohledávka z faktury [číslo]). Za takové situace lze předpokládat, že by žalovaná v případě znalosti skutečné platební morálky [právnická osoba] pojistnou smlouvu se žalobkyní neuzavřela, a to pro přílišné riziko.

49. Otázkou zůstává, proč k pojištění pohledávek za [právnická osoba] došlo až dne 27. 12. 2016, přestože s ní žalobkyně spolupracovala minimálně od 25. 9. 2013. Tedy celé 3 roky žalobkyně nepovažovala za důležité si pohledávky za [právnická osoba] pojistit, aby několik měsíců po uzavření pojistné smlouvy byl vyhlášen úpadek této společnosti. Avšak tato otázka není důležitá pro rozhodnutí v této věci.

50. S odkazem na shora uvedené proto soud žalobu zamítl.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 401 966,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 000 000 Kč sestávající z částky 65 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 8 x 65 900 Kč za písemná podání ze dnů 27. 6. 2018, 8. 10. 2018, 30. 8. 2019, 5. 6. 2020, 30. 6. 2020, 2. 11. 2020, 14. 1. 2021 a 26. 2. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 x 65 900 Kč za účast na 5 jednáních soudu, když z toho 3 x překračovala 2 hodiny, a to dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 32 950 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 158 650 Kč ve výši 243 316,50 Kč.

52. O povinnosti žalobkyně k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalované rozhodl soud v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.