21 C 169/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% p. a. od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení ve výši 15% p. a. z částky 15 000 Kč za období od , datum, do , datum, a dále ohledně úroku z prodlení ve výši 0,25% p. a. z částky 15 000 Kč za období od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 861,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 15 000 Kč s úrokem z prodlení, neboť tato částka představuje bezdůvodné obohacení, které se dostalo žalované, že žalobce platil žalované výživné měsíčně 5 000 Kč v srpnu září a říjnu , Anonymizováno, , a to poté, co byla jeho vyživovací povinnost k žalované zrušena od , Anonymizováno, . Žalobce vyzval žalovanou k vrácení částky 15 000 Kč dopisem ze dne , datum, , avšak žalovaná ničeho nevrátila a je v prodlení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě daném na poštu dne , datum, , uvedla, že „zásadně nesouhlasí s tvrzením, že si údajnou výzvu, kterou údajně podal prostřednictvím svého právního zástupce, nepřevzala“ a chce, aby o vrácení částky rozhodl soud. (Toto vyjádření je vnitřně rozporné – žalovaná nesouhlasí s tvrzením, že si výzvu nepřevzala?). Při jednání pak žalovaná uvedla, že si je vědoma toho, že na toto výživné nemá nárok, nesouhlasí však s placením úroků z prodlení, neboť žádnou výzvu neobdržela.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Usnesením , Anonymizováno, soudu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byl soudem schválen smír, který uzavřela žalovaná s žalobcem v tomto znění: „Vyživovací povinnost otce , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , (žalobce) ke zletilé , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , (žalované) stanovená rozsudkem , Anonymizováno, soudu , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ve znění usnesení , Anonymizováno, soudu , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, se s účinností ode dne , datum, zrušuje. “ Usnesení nabylo právní moci dne , datum, (zjištěno z tvrzení žalobce, spisu , spisová značka, a usnesení ze dne , datum, ).

5. Žalobce zaslal žalované od srpna do října , Anonymizováno, celkem 15 000 Kč, a to poštovními poukázkami na adresu , adresa, a žalovaná přijetí této částky nesporovala. (zjištěno z poštovních poukázek s datem podání , datum, , , datum, a , datum, - zasíláno žalované na adresu , adresa, , tvrzení účastníků).

6. Žalobce (prostřednictvím právního zástupce) vyzval žalovanou dopisem ze dne , datum, k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč, a to do sedmi dnů od doručení výzvy na účet žalobce. Výzva byla odeslána dne , datum, na adresu , adresa, (zjištěno z výzvy ze dne , datum, a dodejky s podacím razítkem , datum, ).

7. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil podle zák. č 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) následovně:

8. Dle § 923 odst. 2 o. z. platí, že dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací.

9. Naproti tomu zletilé dítě musí přeplatek vzniklý v důsledku snížení či zrušení výživného soudem povinnému vrátit. V případě žalované se tedy jedná o částku 15 000 Kč za výživné za měsíce srpen, září a říjen roku , Anonymizováno, .

10. Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Bylo prokázáno (a žalovaná to ani nezpochybňovala) že vyživovací povinnost žalobce k žalované zanikla k , datum, a že žalobce po zániku vyživovací povinnosti zaplatil 15 000 Kč. V tomto rozsahu se tedy žalované dostalo bezdůvodného obohacení, které měla žalobci k jeho výzvě vydat, když si nechala majetkový prospěch z plnění (výživné) z právního důvodu, který s účinnosti od , datum, odpadl,13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Obecně přitom platí, že povinnost k vydání z bezdůvodného obohacení patří k nárokům, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele - teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 696/2018, dále rozsudek ze dne 25. 2. 2009 sp. zn. 33 Odo 1642/2006, ze dne 8. 1. 2013 sp. zn. 28Cdo 2202/2012, nebo ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4377/2014)

15. Bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalované na adresu , adresa, , kde se žalovaná fakticky zdržovala, výzvu k vydání bezdůvodného obohacení do 7 dnů od doručení dopisu datovaného dne , datum, , přičemž dopis odeslal dne , datum, . Žalovaná si dopis (výzvu k úhradě) nepřevzala.

16. V judikatuře je ustálen závěr, že hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní (doručené) okamžikem, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost s ním objektivně seznámit. Doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ochoten tak opravdu učinit, tj. vyzvednout si zásilku a seznámit se s jejím obsahem. Podle § 573 o. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. (domněnka doby dojití)

17. Účinky doručení výzvy adresované žalované k vydání částky 15 000 Kč tedy nastaly v souladu s § 573 o. z. ke dni , datum, . Poté počala žalované běžet 7 denní lhůta k zaplacení, která marně uběhla dnem , datum, , a od , datum, se žalovaná ocitla v prodlení.

18. Soud proto žalobu částečně zamítl ohledně úroku z prodlení za období , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. přiznal až od , datum, do zaplacení.

19. Soud poznamenává, že žaloba spolu s výzvou soudu, aby se žalovaná vyjádřila k žalobě, byla žalované doručena dne , datum, , a již poté mohla žalovaná v zájmu minimalizace nákladů řízení i úroků z prodlení požadovanou částku žalobci vydat, neboť v té době si již musela být vědoma toho, že jí tato částka nenáleží. Pokud tak žalovaná neučinila, nárok žalobce na úrok z prodlení je důvodný.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jen nepatrně neúspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v , Anonymizováno, . Tyto náklady sestávají:a) ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kčb) z odměny za zastoupení žalobce advokátem v celkové výši 10 861,50 Kč, a to- z částky 6 800 Kč za 4 úkony právní služby po 1 700 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“), (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání dne , datum, )- z částky 900 Kč za 3 paušální náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024- z částky 450 Kč za 1 paušální náhradu dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025- z částky 1 711,50 Kč představující 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z částky 8 150 Kč.

21. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobců soud rozhodl v souladu s § 149 o. s. ř. Třídenní lhůtu k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.