21 C 213/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno původního účastníka , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. Mgr. jméno příjmení , PhD. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro určení vlastnického práva <b>I. Žaloba s tím, aby bylo určeno, že vlastníkem nemovitosti - bytu [číslo] v budově [adresa] v [obec] - [část obce], postavené na pozemcích na pozemcích parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickými podíly v rozsahu [číslo] na budově [adresa] v [část obce] a na pozemcích parc. [číslo] vše v obci [obec], katastrální území Záběhlice, zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrálního pracoviště Praha, byla ke dni svého úmrtí, tedy ke dni 29. 7. 2017, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka a původního účastníka], se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 40 800 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho právní zástupkyně žalovaného.</b> 1. Žalobou podanou 2. 8. 2017 se původně [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno] (otec současných žalobců) domáhal určení, že darovací smlouva uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] o darování nemovitostí je neplatná. Poté žalobní petit podáním ze dne 9. 2. 2018 změnil na znění uvedené ve výroku a soud tuto změnu připustil. Žalobce tvrdil, že má naléhavý právní zájem na takovém určení, neboť žalobce je jediným zákonným dědicem své manželky [jméno] [příjmení]. Tvrdil, že byli vlastníky v SJM bytu [číslo] v [obec a číslo], [část obce], se spoluvlastnickými podíly a [jméno] [příjmení] byla dále spoluvlastníkem nebytového prostoru [číslo] v uvedené budově. Na základě dohody mezi manželi o zúžení SJM došlo v březnu 2017 k převedení bytu do výlučného vlastnictví manželky. Dále žalobce jako výlučný vlastník nemovitostí - pozemku č. st. 78, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], tyto nemovitosti v dubnu 2017 převedl do výlučného vlastnictví manželky na základě dohody o zúžení SJM. Součástí dohody mezi manželi bylo, že v nemovitosti budou společně bydlet až do své smrti. Manželka však krátce poté a nedlouho před svou smrtí darovala nemovitosti bez vědomí a souhlasu žalobce [celé jméno žalovaného] – svému synovci. Žalobce tvrdil, že manželka zemřela 29. 7. 2017 v důsledku nádorového onemocnění a darovací smlouvu podepsala v době, kdy byla zřejmě v takovém duševním stavu, který ji činil neschopnou právně jednat a uzavřít tuto darovací smlouvu, v důsledku čehož je darovací smlouva podle § 581 občanského zákoníku neplatná. Navíc žalobce vedl s manželkou před její smrtí v obou nemovitostech společnou domácnost ve smyslu § 743 o. z., v bytě [číslo] v [obec a číslo], [část obce] má evidováno své trvalé bydliště a také tam s manželkou fakticky bydlel. V bytě byly provedeny stavební úpravy v koupelně (instalace sprchového koutu) a žalobce tam má většinu svých osobních věcí včetně oblečení, listin, fotografií, knih a dále se podílí na úhradě plateb spojených s bydlením v bytě, kde také skutečně fakticky bydlel, byť v poslední době trávil vždy část týdne v domě v [obec], když manželka byla zaměstnána v Praze, tedy trávila v pražském bytě větší část týdne než žalobce. O víkendu bydleli společně s manželkou v domě [adresa] v [obec], kde je v jeho prospěch zřízeno věcné břemeno spoluužívání, zajišťující mu právo v nemovitosti bydlet. Z tohoto důvodu nebyla manželka oprávněna obě nemovitosti, v nichž se nacházela rodinná domácnost manželů, bez souhlasu žalobce darovat a darovací smlouva je i z tohoto důvodu relativně neplatná podle § 747 odst. 1 občanského zákoníku. Dále žalobce tvrdil, že vlastnictví k jednotce [číslo] nebylo možno platně převést nejen bez spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a stavebním pozemku, ale ani bez spoluvlastnického podílu na výměníkové stanici, tj. nebytové jednotce [číslo] který tvoří součást bytové jednotky [číslo] ve smyslu § 505 občanského zákoníku, tedy bytovou jednotku nebylo možno převést bez převodu podílu na jednotce nebytové, neboť se jednalo o práva spojená ve smyslu § 20 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., který na daný případ dopadá podle § 3063 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a rovněž z tohoto důvodu je darovací smlouva ze dne 18. 7. 2017 absolutně neplatná podle § 580 občanského zákoníku, neboť byla uzavřena v rozporu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními, avšak podle § 18 odst. 4 katastrálního zákona nelze vyhovující rozhodnutí katastru o vkladu nijak napadnout a lze se bránit pouze žalobou na určení vlastnického práva.

2. V průběhu řízení žalobce [celé jméno původního účastníka] zemřel, na jeho místo do řízení vstoupili jeho synové [celé jméno žalobce] a [celé jméno původního účastníka], a žalobci poté uvedli, že v řízení před Okresním soudem v Písku sp. zn. 7 C 207/2017 byl ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, jemuž bylo uloženo posoudit zdravotní stav paní [příjmení] při podpisu darovací smlouvy a navrhli, aby i zdejší soud z tohoto znaleckého posudku vycházel. Žalobci tvrdili, že jejich otec měl až do své smrti v bytě v Praze trvalé bydliště a jeden pokoj zde měl k dispozici výhradně pro svoji potřebu. V domě v [obec] sice v poslední době trávil většinu času, když tam se také primárně nacházela rodinná domácnost manželů, do Prahy však pravidelně zajížděl. Manželé neměli uzavřenu žádnou dohodu, na jejímž základě by si rozdělili rodinné domácnosti, nebo vymezili či oddělili samostatná bydliště – tedy obě svá bydliště užívali společně, byť v různé míře dané jejich odlišnými potřebami. Pan [celé jméno původního účastníka] starší měl tedy vedle primární rodinné domácnosti v domě v [obec], druhou společnou domácnost ve smyslu ust. § 743 o. z. v Praze. Žalobci uvedli, že vkladové řízení na základě darovací smlouvy skončilo zapsáním vlastnického práva k nemovitosti na žalovaného, čímž ztratili naléhavý právní zájem na určení, že darovací smlouva je neplatná, avšak naléhavý právní zájem spatřují v tom, že jsou právní nástupci a jediní dědicové manžela paní [příjmení] a to ke dni jejího úmrtí, když jediným dědicem po [jméno] [příjmení] byl původní žalobce, jejich otec. Žalobci dále tvrdili, že pan [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno] neměl žádné věcné užívací právo k bytu v Praze a jeho právo užívat byt bylo spojeno výhradně s tím, že byl manželem vlastníka bytu a členem jeho rodinné domácnosti. Oba manželé měli v bytě hlášeno trvalé bydliště a fungoval také jako doručovací adresa. Pan [celé jméno žalobce] měl před domem trvale vyhrazeno parkovací stání pro svoje vozidlo. Oba manželé vedli společnou domácnost tak, že společně hospodařili a hradili společné výdaje, jak za dům v [obec], tak za byt v Praze, a to ze společných prostředků, nikoli oddělených, čímž byl naplněn znak trvalosti soužití v bytě, když toto soužití nebylo nějak časově omezeno a existenci této společné rodinné domácnosti v bytě nebrání ani to, že rodinou domácnost měli zároveň i v domě v [obec] a to ve smyslu ust. § 743 občanského zákoníku, neboť manželé neměli žádnou dohodu na základě, které by si oddělili nebo vymezili samostatná bydliště.

3. Žalovaný tvrdil, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení, že darovací smlouva je neplatná, později, po změně žalobního petitu žalobcem, žalovaný upozornil na článek IV. smlouvy o zúžení společného jmění, který stanoví, že účastníci se dohodli, že veškerý majetek, který je předmětem této smlouvy, bude paní [jméno] [příjmení] spravovat sama na své vlastní náklady a činit ohledně nich samostatně veškerá právní jednání, když tímto ujednáním dal pan [celé jméno původního účastníka] souhlas samostatně nakládat s předmětnými nemovitostmi a tedy i s bytovou jednotkou v [obec]. Navíc pan [celé jméno původního účastníka] se v bytě v [obec] v době zúžení společného jmění manželů již nezdržoval a žil výhradně a pouze v domě v [obec], kde mu byla bezplatně zřízena v jeho prospěch formou věcného břemene služebnost doživotního bezplatného spoluužívání společně s paní [příjmení] jako vlastníkem. Pokud by pan [celé jméno žalobce] bydlel i v Praze, pak by věcné břemeno osobního užívání ve prospěch pana [celé jméno žalobce] mělo být nepochybně sjednáno i ve smlouvě o zúžení společného jmění manželů týkající se právě bytu na Praze 4 Okresní soud v Písku žalobu na určení vlastnictví nemovitosti v [obec] zamítl a to právě z důvodu, že nebyly naplněny požadavky § 747 odst. 1 o.z. pro vznik práva pana [celé jméno žalobce] namítat neplatnost jednání paní [jméno] [příjmení] ohledně zcizení domu v [obec], neboť potřeba bydlení pana [celé jméno žalobce] byla zcela komfortně uspokojena prostřednictvím domu v [obec] a služebnosti doživotního bezplatného užívání v jeho prospěch. Zajištění bydlení pro žalobce v bytě v Praze 4 nebylo nezbytně třeba, neboť jeho vztah k Praze byl pouze historický nikoli aktuální, neboť se fakticky zdržoval dlouhodobě v [obec].

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

5. Z prohlášení vlastníka [anonymizována dvě slova] ze dne 1. 7. 1996 vyplývá vymezení jednotek v budově [číslo]. Jednotka [číslo] je označena jako byt 3 + 1 v 6. podlaží s celkovou plochou 58,10 m2 s tím, že k vlastnictví jednotky dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] (správně má být 101) o celkové ploše 82 m2 a dále spoluvlastnický podíl na společných částech domu o velikosti [číslo] a ze spoluvlastnictví jednotky [číslo] dále spoluvlastnický podíl [číslo] x [číslo], a celkem tak k vlastnictví jednotky [číslo] patří spoluvlastnický podíl na společných částech domu o velikosti [číslo]. Jednotka [číslo] (správně 101) byla vymezena samostatně jako nebytový prostor sloužící jako stavební část výměníkové stanice dálkového vytápění umístněná v objektu [adresa]. Tato jednotka [číslo] je v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek, když velikost spoluvlastnického podílu každého vlastníka se rovná velikosti jeho spoluvlastnického podílu na společných částech domu a k vlastnictví jednotky [číslo] patří spoluvlastnický podíl na společných částech domu o velikosti [číslo] (zjištěno z prohlášení vlastníka).

6. Notářským zápisem [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 20. 3. 2017 manželé [celé jméno původního účastníka] a [jméno] [příjmení] uzavřeli smlouvu o manželském majetkovém režimu dle § 716 a následujících občanského zákoníku o zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu tak, že ze společného jmění manželů vyloučili veškerý majetek označený v článku 2. smlouvy a to bytovou jednotku [číslo] včetně spoluvlastnického podílu vážícího se k této bytové jednotce ve výši [číslo] zapsané na [list vlastnictví], dále podíl [číslo] na jednotce [číslo] – nebytový prostor včetně spoluvlastnického podílu vážícího se k této jednotce ve výši [číslo] zapsán na [list vlastnictví] a [číslo], vše v k. ú. [část obce] a to tak, že tyto nemovitosti a podíly na nich se stávající výlučným vlastnictvím paní [jméno] [příjmení], která bude tento majetek spravovat sama na své vlastní náklady a činit ohledně nich samostatně veškerá právní jednání (zjištěno z notářského zápisu).

7. Na základě tohoto notářského zápisu byl proveden vklad do katastru nemovitostí vlastnického práva [jméno] [příjmení] dne 18. 4. 2017 s právními účinky ke dni 22. 3. 2017 na základě smlouvy o zúžení SJM (zjištěno z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, dále informace o vyznačení plomby ze dne 23. 3. 2017).

8. Dne 18. 7. 2017 uzavřela [jméno] [příjmení] jako dárkyně s [celé jméno žalovaného], jako obdarovaným darovací smlouvu, jíž mu darovala bytovou jednotku [číslo] včetně podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], podílu ve výši [číslo] na pozemcích ve smlouvě specifikovaných, nacházející se v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví] a [číslo]. Podpisy byly ověřeny notářským tajemníkem. Dne 18. 7. 2017 byl podán návrh na vklad této darovací smlouvy do katastru nemovitostí (zjištěno z darovací smlouvy a návrhu na vklad)

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 31. 7. 2017 vyplývá, že [jméno] [příjmení] byla zapsána jako vlastník bytové jednotky [číslo] dále podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu [číslo] s tím, že probíhá vkladové řízení V [číslo] 2017 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k.ú. [část obce]).

10. Dopisem ze dne 14. 8. 2017 a 13. 9. 2017 sdělil katastrální úřad žalovanému, že návrh na vklad na základě vkladové listiny smlouvy darovací nelze povolit, neboť tato nesplňuje náležitosti pro zápis do katastru, neboť na listině není uveden jako předmět převodu i spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] x [číslo] na společných částech domu a tento spoluvlastnický podíl musí být navrhován návrhem na vklad, když s jednotkou [číslo] nelze samostatně nakládat bez spoluvlastnického podílu (zjištěno z dopisů ze dne 14.8.2017 a 13.9.2017).

11. Žalovaný dopisem ze dne 30. 8. 2017 sdělil katastrálnímu úřadu, že dárkyně nečekaně zemřela a tudíž nelze tuto formální věc z její strany doplnit tak, jak katastru požaduje s tím, že jasným projevem vůle dárkyně bylo darovat byt a pouhé chybějící údaje o příslušenství (spoluvlastnické podíly) by neměly být na překážku zápisu vlastnictví, neboť toto žalovaný považuje za přehnanou tvrdost zákona a formalismus (zjištěno z dopisu). 12. [jméno] [příjmení] zemřela dne 29. 7. 2017 a následně došlo k projednání dědictví v dědickém řízení, k němuž byl povolán pozůstalý manžel [celé jméno původního účastníka], a byla sepsána aktiva a pasiva pozůstalosti, z toho v aktivech byl rovněž spoluvlastnický podíl [číslo] na jednotce [číslo] ke kterému se váže spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech budovy [adresa] a spoluvlastnický podíl [číslo] na pozemcích, vše zapsáno na LV [číslo] v katastru nemovitostí pro k. ú. [část obce] (zjištěno z protokolu sepsaného notářem ze dne 2. 10. 2018).

13. Ke dni 17. 1. 2018 byla jako vlastník bytové jednotky [číslo] zapsána [jméno] [příjmení] s tím, že je objekt dotčen změnou právního vztahu a probíhá řízení V [číslo] 2017 (zjištěno z informace o jednotce – nahlížení do katastru nemovitostí a informaci o řízení, z něhož vyplývá, že k zaplombování došlo 19. 7. 2017 a výzva k doplnění byla zaslána 14. 8. 2017). 14. [jméno] [příjmení] byla ke dni 9. 2. 2018 zapsána, jako spoluvlastník jednotky [číslo] – jiný nebytový prostor v budově [adresa], [číslo], [číslo] v k. ú. [část obce] a to v rozsahu [číslo] a spoluvlastnických podílů na budově a pozemcích vážících se k podílu na této jednotce. (zjištěno z informace o jednotce na [list vlastnictví] ze dne 9. 2. 2018).

15. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 34 D 1964/2017-146 byla schválena dohoda o vypořádání společného jmění zůstavitelky [jméno] [příjmení] a její manžela [celé jméno původního účastníka], který jako dědic tímto rozhodnutím nabyl kromě jiného do vlastnictví též shora označený spoluvlastnický podíl [číslo] na jednotce [číslo] s ním spojené spoluvlastnické podíly [číslo] na společných částech budovy a pozemcích. Po smrti [celé jméno původního účastníka] nabyl toto do vlastnictví žalobce a). (zjištěno z usnesení, které nabylo právní moci 2. 10. 2018 a z informace o jednotce).

16. Ke dni 17. 1. 2018 bylo vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] včetně spoluvlastnických podílů na domu a pozemcích v k. ú. [část obce] zapsané na [list vlastnictví] zapsáno pro [jméno] [příjmení] a ke dni 8. 2. 2018 bylo zapsáno pro [celé jméno žalovaného] (zjištěno z informace o jednotce – nahlížení do katastru nemovitostí ze dne 17.1.2018 a 8.2.2018, z informace o řízení Z [číslo] 2018 vyznačením plomby 24. 1. 2018). 17. [jméno] [příjmení] byla na základě smlouvy o zúžení společného jmění manželů výlučným vlastníkem nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] katastrální území Mirovice a to domu [adresa] na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] když smlouvu o zúžení SJM ze dne 13. 4. 2017 uzavřenou mezi [celé jméno původního účastníka] a [jméno] [příjmení] došlo kromě nabytí vlastnického práva pro [jméno] [příjmení] také ke zřízení věcného břemene – bezúplatného doživotního užívání uvedené nemovitosti [celé jméno původního účastníka] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. [obec] [list vlastnictví] ze dne 31. 7. 2017 – věcné břemene spoluužívání, z informace o vyznačení plomby ze dne 13. 4. 2017).

18. Nemovitosti v [katastrální uzemí] zapsané na [list vlastnictví] se staly rovněž předmětem darování [jméno] [příjmení] pro [celé jméno žalovaného] a plomba v řízení o vkladu byla vyznačena 18. 7. 2017 na základě návrhu na vklad s předložením darovací smlouvy (zjištěno z informace o pozemku p. [číslo] st. [anonymizováno] k.ú. [obec], informace o řízení V [číslo] 2017 a seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] v k.ú. [obec]).

19. U Okresního soudu v Písku probíhalo řízení o určení, že je [celé jméno původního účastníka], a poté jeho právní nástupci [jméno] [celé jméno původního účastníka], vlastníkem nemovitostí – pozemku parc. č. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] obec a [katastrální uzemí] Okresní soud v Písku rozhodl rozsudkem č. j. 7 C 207/2017-251 ze dne 16. 9. 2019 tak, že žalobu na určení, že vlastníkem nemovitostí v obci [obec] byla ke dni svého úmrtí [jméno] [příjmení], zamítl a tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 19 Co 1842/2019-288 ze dne 13. 2. 2020 a nabyl právní moci 5. 3. 2020. Soudy konstatovaly okolnost zřízení služebnosti doživotního bezplatného spoluužívání s vlastníkem jako podstatnou pro právní posouzení postupu žalobců podle § 747 odst. 1, 2 občanského zákoníku, když převodem nemovitostí v [obec] na žalovaného na základě darovací smlouvy [jméno] [příjmení] nijak neohrozila svému manželovi [celé jméno původního účastníka] bydlení, ani toto neznemožnila, a to právě s ohledem na existující služebnost na nemovitostech váznoucích ve prospěch [celé jméno původního účastníka]. Sjednaná služebnost rozhodně zajišťovala funkčně potřebu bydlení manžela, když jeho užívací právo se nikterak nezměnilo. (zjištěno z rozsudků)

20. V rámci řízení před OS Písek byl ustanoven znalec k posouzení duševního stavu [jméno] [příjmení], zemřelé 29. 7. 2017 a zachování její rozpoznávací a ovládací schopnosti v době podpisu darovací smlouvy, v době od 1. 7. do 18. 7. 2017 a znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku ze dne 16. 4. 2019 uvedl, že [jméno] [příjmení] byla v tuto dobu schopna chápat a objektivně hodnotit realitu a její rozpoznávací a ovládací schopnosti nebyly v této době ovlivněny duševní chorobou či poruchou a rovněž nedošlo k ovlivnění jejího psychického stavu užívanou medikací (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 7 C 207/2017 a znaleckého posudku ze dne 16. 4. 2019). 21. [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno] byl držitelem průkazu ZTP a měl před domem [ulice a číslo] v Praze 4 vyhrazeno parkovací místo pro vozidlo s [registrační značka] a v době pořízení fotografií toto parkovací místo bylo prázdné (zjištěno z průkazu ZTP [celé jméno původního účastníka] a dvou fotografií zachycujících prázdné parkovací místo).

22. Dne 7. 4. 2018 převzal [jméno] [příjmení] 9 ks krabic s osobními věcmi zemřelého [celé jméno původního účastníka] z bytu na adrese [ulice a číslo] a to od [celé jméno žalovaného] a dále 6 ks oblečení (zjištěno ze zápisu o předání). 23. [celé jméno původního účastníka] měl uzavřenu smlouvu o dodávkách elektřiny na adresu [adresa] [celé jméno původního účastníka] měl veden osobní účet u [obec] spořitelny, jako kontaktní adresu uváděl [ulice a číslo], [obec a číslo]. Z tohoto účtu také bylo prováděno inkaso pro E. [právnická osoba] (zjištěno ze smlouvy s E.ON ze dne 11. 9. 2009, faktury [číslo] ze dne 9. 3. 2017 na částku 47 418,76 Kč, z výpisu osobního účtu u [obec] spořitelny vedeného pro [celé jméno původního účastníka] za únor 2018 a únor 2017). 24. [jméno] [příjmení] měla sjednáno pojistnou smlouvu na elektrický sporák [příjmení] s počátkem pojištění 20. 6. 2018, když ve smlouvě byla [jméno] [příjmení] označena adresou [adresa] (zjištěno z pojistné smlouvy ze dne 20. 6. 2016 na sporák [příjmení]). 25. [celé jméno původního účastníka] měl uzavřenu pojistnou smlouvu – životní pojištění pro případ smrti nebo dožití [příjmení] plán u [právnická osoba] a to od 22. 4. 2014 s tím, že jako kontaktní adresa byla uvedena [ulice a číslo], [obec a číslo] [celé jméno původního účastníka] měl veden účet u [anonymizována dvě slova], jako kontaktní adresu uváděl [ulice a číslo], [obec a číslo] (zjištěno z výročního dopisu za rok 2017 ze dne 20. 2. 2018 od [anonymizována dvě slova], z periodického výpisu k účtu u KB ze dne 3. 3. 2017). 26. [celé jméno původního účastníka] uváděl adresu [adresa původního účastníka a původního účastníka] adresu chodilo vyúčtování za telefon [anonymizováno] a rovněž upomínky plateb od [anonymizována tři slova], a rovněž faktury od [anonymizována dvě slova] za odběr zemního plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec a číslo] (zjištěno z faktury [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 9. 2017, faktury [anonymizováno] ze dne 10. 3. 2018 a poštovní poukázky ze dne 15. 1. 2018 adresu odesílatele [celé jméno původního účastníka] [ulice a číslo], [obec a číslo], upomínky platby od [anonymizována dvě slova] ze dne 26. 2. 2018, faktury [anonymizováno] ze dne 6. 4. 2011, podacího lístku ze dne 26. 1. 2017). 27. [celé jméno původního účastníka] měl sjednáno sdružené pojištění rekreačních staveb a rekreačních domácností a to od 17. 9. 1995 na nemovitost v [obec] (zjištěno z přehledu k pojistné smlouvě [číslo] sjednané v [obec]). 28. [jméno] [příjmení] měla uzavřenu pojistnou smlouvu pro pojištění domácnosti – bytu [ulice a číslo], [obec a číslo] (zjištěno z upomínky k úhradě pojistného ze dne 1. 3. 2018).

29. Z podacích lístků ze dne 15. 1. 2018 (2ks pro adresáta O2 k úhradě částky 318 Kč) vyplývá, že odesílatelem byl [celé jméno původního účastníka] označený adresou [adresa] (zjištěno ze dvou podacích lístků k úhradě ze dne 15. 1. 2018)

30. SVJ vlastníků domu předepsalo [jméno] [příjmení] pro byt [ulice a číslo] úhrady od 1. 7. 2017 ve výši 2 569 Kč a tato částka se rovněž objevila v SIPU z června 2017 (zjištěno z předpisu úhrad a SIPO). 31. [jméno] [příjmení] měla uzavřenu smlouvu s [právnická osoba] spol. s r.o. na opravy a rekonstrukce bytu [ulice a číslo], [obec a číslo] a to úprava kuchyně a koupelny a interiéru a za tyto práce jí bylo fakturováno 15. 11. 2013 ve výši 146 083 Kč (zjištěno z cenové nabídky pro byt paní [příjmení], [ulice a číslo], přehledu vícepráce [ulice] od firmy [anonymizována čtyři slova], faktury č. 2013 ze dne 15. 11. 2013, předávacího protokolu montážních prací ze dne 11. 12. 2013).

32. Dopisem z ledna 2015 žádali obyvatelé bloku [číslo] až [číslo] v [anonymizována dvě slova] manžele [celé jméno žalobce] (adresátem byl pan [celé jméno žalobce], [ulice a číslo]) o uvolnění vyhrazeného stání pro vůz [anonymizováno] [číslo], který stání vůbec nevyužívá (zjištěno z dopisu).

33. Dopisem 27. 7. 2017 sdělil [celé jméno žalovaného] [celé jméno původního účastníka] staršímu, že skutečnost, že [celé jméno původního účastníka] a synové neoprávněně vnikli do jeho bytu, když podvodně vymámili od pana [příjmení] náhradní klíč, oznámil na policii, neboť klíč od bytu měl pouze [celé jméno žalovaného], zatímco [celé jméno původního účastníka] nikoli. K vloupání do bytu došlo v době, kdy [jméno] [příjmení] ležela v nemoci ve velmi vážném stavu (zjištěno z dopisu a podacího lístku ze dne 27. 7. 2017).

34. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 34 D 1964/2017-146 ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], jehož účastníky byli [celé jméno žalobce] a [celé jméno původního účastníka] (právní nástupci pozůstalého manžela [celé jméno původního účastníka], který zemřel 24. 3. 2018), byla schválena dohoda o vypořádání společného jmění zůstavitelky a jejího manžela a do předmětu dědictví nebyla zahrnuta bytová jednotka [číslo] ale pouze spoluvlastnický podíl na jednotce [číslo] spolu s dalšími spoluvlastnickými podíly na společných částech budovy a rovněž tam nebyla zahrnuta ani nemovitost v [obec] (zjištěno z usnesení ze dne 2. 10. 2018).

35. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že se jako soused dlouhodobě staral o [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno] a se žalobcem a) [celé jméno žalobce] se seznámil poté, co [celé jméno původního účastníka] starší onemocněl. Vypověděl, že [jméno] [příjmení] a [celé jméno původního účastníka] bydleli v domě v [obec] spolu a paní [příjmení] jezdila pracovat do Prahy, ale víc bydlela v [obec] a byla tam také v době, kdy onemocněla. Svědek vypověděl, že věděl o tom, že mají manželé byt v Praze, tento byt ale sám nenavštívil. Uvedl, že slyšel od pana [celé jméno žalobce] i paní [příjmení], jak říkali, že veškeré platby za byt v Praze hradí pan [celé jméno žalobce] a že také investuje rekonstrukci v Praze v řádu asi 400 000 Kč. Uvedl, že [celé jméno původního účastníka] měl automobil, který stál v garáži v [obec] a vyjížděl s ním před rokem 2017, ale zda jezdil do Prahy, nevěděl. Uvedl, že [celé jméno původního účastníka] byl většinu dobu v domě v [obec], kde měl svoje zájmy – myslivost, rybaření a žil tam rád. V [obec] měl rovněž praktickou lékařku. Jako sousedé se vídali často, prakticky denně a občas se vzájemně zvali na návštěvy. Manželé [celé jméno žalobce] měli společného psa jezevčíka a ten byl v [obec]. [příjmení] [příjmení] trávila dovolené, víkendy, volný čas v [obec]. Svědek potvrdil, že převzal od pana [celé jméno žalovaného] nějaké oblečení a věci z bytu v Praze, protože měl dohodu s panem [celé jméno žalobce] [anonymizováno], že tyto věci složí u svědka. Svědek dále uvedl, že slyšel od manželů [příjmení], že byt v Praze mají jako základnu pro stáří, kdyby už v [obec] nemohli být. Svědek vnímal zhoršení fyzického i mentální stavu [celé jméno původního účastníka] až po smrti paní [příjmení] a pomáhal mu zajišťovat i lékařskou péči v [obec] nebo v [obec]. Syn [celé jméno žalobce] najal pečovatelku a [celé jméno původního účastníka] tak měl v [obec] lepší zázemí než by měl v Praze.

36. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl přímý soused manželů [příjmení] v [obec], kde však sám trvale nebydlí, neboť je to chalupa, avšak tráví tam jako důchodce hodně času. Uvedl, že paní [příjmení] pracovala v Praze a tam také byla přes týden a do [obec] jezdila od pátku do neděle, a občas vozila manžela do Prahy autem, neboť pan [celé jméno žalobce] přišel o řidičák. Vypověděl, že manželé [celé jméno žalobce] rozhodně nežili odděleně, ale paní [příjmení] pracovala v Praze a vždy na víkend jezdila do [obec]. Svědek uvedl, že byt v Praze je 1 + 1 a že se mu jednou pan [celé jméno žalobce] zmínil, že tam dělá nějakou rekonstrukci a že ji také financuje. Manželé [celé jméno žalobce] měli psy jezevčíky a ti byli vždy v [obec]. U domu v [obec] byla zahrada, o kterou se starala paní [příjmení].

37. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že znala manžele [příjmení], více [jméno] [příjmení]. Žalobce [celé jméno žalobce] a žalovaného pana [celé jméno žalovaného] poznala až později. Vypověděla, že [jméno] [příjmení] pracovala v Praze jako recepční, měla dlouhý a krátký týden a pravidelně jezdila do [obec], kde pobývala v době volna a současně uvedla, že vůbec neví o tom, že by pan [celé jméno žalobce] jezdil do Prahy. Svědkyně se více bavila s paní [příjmení], jejíž vášeň byla skalka, zahrada, pekla, vařila a v [obec] byla na všechno sama, musela manželovi navařit, napéct, nasekat dříví a jejím plánem bylo zůstat v bytě v Praze, ale říkala svědkyni, že pan [celé jméno žalobce] chtěl zůstat v [obec]. Svědkyně rovněž paní [příjmení] řekla, že rekonstruovala byt v Praze, že tam dělala sprchový kout, aby měli pohodlí, ale pan [celé jméno žalobce] stále chtěl být v [obec].

38. Svědkyně [jméno] [příjmení] (manželka žalovaného) vypověděla, že [celé jméno původního účastníka] a [jméno] [příjmení] znala od roku 1986. Měla s oběma dobrý vztah, vzájemně se navštěvovali. [jméno] [příjmení] byla přes víkend v [obec] a přes pracovní dny v [obec], neboť ještě chodila do práce. Svědkyně s žalovaným navštěvovali [jméno] [příjmení] i v bytě v Praze a od tohoto bytu měli klíče a mohli do bytu vstoupit sami a počkat tam, ale ani jednou v bytě v Praze nepotkali [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] jí říkala, že byt rekonstruovala a přizpůsobila ho svým představám a rekonstrukci zaplatila po prodeji bytu babičky. [jméno] [příjmení] jí řekla, že si vysloveně přeje, aby byt v Praze zůstal manželům [příjmení] a že si nepřeje, aby ho získali synové [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno], který do Prahy za [jméno] [příjmení] nejezdil, snad výjimečně k zubaři a vrátit lovecký lístek, ale v bytu s ní pak nebyl, hned se vracel zpátky do [obec]. S panem [celé jméno žalobce] starším se nestýkala tak často, protože byl v [obec], kam jezdila svědkyně s manželem velmi zřídka, ale byla s ní v kontaktu telefonicky. Když byla [jméno] [příjmení] v nemocnici, řekla svědkyni, že má v bytě nachystané věci manžela v krabicích, a že si přeje, aby dojela svědkyně s manželem do [obec] pro urnu babičky a tyto krabice vzala sebou, a současně si paní [příjmení] nepřála, aby klíče od bytu v Praze dali panu [celé jméno žalobce], který je neměl a ani nechtěla, aby za ní manžela do nemocnice přivezli na návštěvu.

39. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že [jméno] [příjmení] byla rodinná přítelkyně a v [obec] se pravidelně navštěvovali v době, kdy v [obec] byla, neboť přes pracovní dny jezdila do Prahy do práce a tam bydlela v bytě. Do [obec] jezdila autem a pan [celé jméno žalobce] do Prahy (pokud jezdil k lékařům) jezdil vlakem, neboť poslední dobou auto už nevyužíval a autem ho spíše vozila paní [příjmení]. Svědkyni paní [příjmení] říkala, že předělávala byt v Praze a že by nejraději dům v [obec] prodala, ale že manžel nechce, že chce být v [obec] a do Prahy se mu nechtělo. [jméno] [příjmení] měla ráda svého synovce a mluvila o něm.

40. Žalobce a) [celé jméno žalobce] vypověděl, že jeho otec bydlel s paní [příjmení] většinu času v [obec] a paní [příjmení] jezdila za prací do Prahy a otec do Prahy jezdil také občas navštívit lékaře. Vypověděl, že navštěvoval otce jak v [obec], tak také v bytě v Praze, kde v pracovní dny bydlela [jméno] [příjmení] a na víkendy jezdila do [obec]. Naposledy byl žalobce v bytě po smrti paní [příjmení], jel tam s otcem, který tam měl nějaké věci. Sám žalobce a) klíče od bytu neměl, jeho otec nějaké klíče měl, ale ty nepasovaly, a tak si klíče půjčil od souseda. Žalobce a) sám v bytě v Praze s otcem nikdy nebyl, vždy tam byla paní [příjmení]. Do [obec] pak po smrti [jméno] [příjmení] v době nemoci [celé jméno původního účastníka] staršího jezdil 2x týdně mu pomáhat. Byt v Praze na [anonymizováno] předělávali manželé [celé jméno žalobce] na bezbariérový, aby se tam mohli nastěhovat, až to bude nutné, ale otec chtěl být až do poslední chvíle v [obec]. Rozhodně neměli oddělené domácnosti. Otec mu říkal, že k zúžení společného jmění manželů v roce 2017 došlo proto, že na otce paní [příjmení] dělala nátlak, aby se toto podepsalo, neboť si myslela, že umře dříve než ona a pak by se v rámci dědického řízení to mohlo komplikovat s dědici. Otec žalobce a) měl v bytě v Praze svůj pokoj a měl tam i svoje věci a tyto pak byly předány panem [celé jméno žalovaného] panu [příjmení]. Byt v Praze byl 3 + kk, každý měl svoji ložnice a stejně takto bylo i v domě v [obec]. Zdravotní stav [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno] se zhoršil po smrti paní [příjmení], ale do bytu v Praze se nemohl přestěhovat, neboť neměl od tohoto bytu klíče. Do Prahy jezdil vlakem, neboť mu odebrali řidičský průkaz. Pečovatelskou službu zařídil žalobce pro otce v [obec], kde také [celé jméno původního účastníka] starší trávil většinu svého života a do Prahy do bytu jezdil jen tehdy, když tam byla paní [příjmení].

41. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že manželé [příjmení] znala více než 40 let a s paní [příjmení] byly důvěrné přítelkyně. Pan [celé jméno původního účastníka] starší poté, co odešel do penze, si nechal udělat operace kolen, někdy kolem roku 2000, a pak už byl jen na chalupě v [obec] a do [obec] do bytu jezdil jen na otočku k lékaři, a když si později zařídil obvodního lékaře v [obec], jezdil do Prahy pouze k zubnímu lékaři a to vlakem. Do Prahy z [obec] [celé jméno původního účastníka] starší autem posledních 20 let nejezdil, ani neparkoval na vyznačeném parkovacím místě před domem a místo něj tam parkovala [jméno] [příjmení] svým vozem. Když [celé jméno původního účastníka] přijel do Prahy vlakem k zubaři, ani do bytu nezacházel. Svědkyně [celé jméno původního účastníka] neviděla osobně minimálně 15 let. [jméno] [příjmení] bydlela v bytě v Praze sama a jezdila pravidelně do [obec] na víkendy. Rekonstrukci bytu v Praze zařizovala a také financovala [jméno] [příjmení] sama a po dobu rekonstrukce bydlela u svědkyně. Svědkyně měla klíče od bytu [jméno] [příjmení] a ta zase měla klíče od bytu svědkyně. Svědkyně vypověděla, že věděla o tom, že mají manželé [příjmení] oddělené finance a nehospodaří společně. Syny [celé jméno původního účastníka] staršího svědkyně nikdy neviděla. [jméno] [příjmení] spoléhala na svého synovce [jméno] ze [obec], který se o ni měl postarat. [celé jméno původního účastníka] starší od bytu v Praze neměl klíče, a od tohoto bytu [jméno] [příjmení] měla klíče svědkyně a pan [příjmení] z druhého patra.

42. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

43. K naléhavému právnímu zájmu:

44. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat pouze tehdy, jeli na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán jen tehdy, jestliže je objektivně vzato určovací žaloba způsobilá odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva, určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí preventivní ochrany a není opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění. Lze-li žalovat na určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2147/99). Soud má za to, že naléhavý právní zájem v tomto případě je dán, neboť k vyřešení sporu může dojít pouze určením, zda právní vztah existoval (existuje) a jen na základě takového rozhodnutí v případě úspěšnosti žaloby může dojít k uvedení stavu faktického do souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

45. K neplatnosti darovací smlouvy z důvodu neschopnosti dárkyně činit právní úkony <i>46. Podle § 581 občanského zákoníku, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> 47. Ze znaleckého posudku vypracovaného v řízení u Okresního soudu v Písku sp. zn. 7 C 207/2017 vyplývá, že znalec nezjistil, že by [jméno] [příjmení] ke dni učinění právního jednání – tj. ke dni sepisu a podpisu darovací smlouvy dne 18. 7. 2017 trpěla duševní chorobou či poruchou ve vlastním slova smyslu, když znalec konstatoval, že v té době byla schopna chápat a objektivně hodnotit realitu. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti v té době nebyly ovlivněny duševní chorobou či poruchou, byly zachovalé a nebyla ovlivněna ani užívanou medikací. Byla schopna rozpoznat a posoudit následky svého jednání. Soud má za to, že [jméno] [příjmení] si byla plně vědoma důsledku svého jednání, věděla, co činí a to i přes svou závažnou nemoc a uvažovala nad uspořádáním majetkových poměrů a její rozhodnutí bylo zcela svobodné a proto i právní jednání – uzavření darovací smlouvy považuje soud za platné.

48. K platnosti darovací smlouvy z důvodu nemožnosti převést bytovou jednotku bez spoluvlastnického podílu <i>49. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které si příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>50. Podle ust. § 1159 o.z. Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.</i> 51. Podle ust. § 1160 o.z. (1) Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. (2) Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání. <i>52. Podle ust. § 1166 o.z. (1) Při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň a) údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území, b) údaje o jednotce, zejména 1. pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, 2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky, 3. velikost podílů na společných částech, c) jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich.</i> 53. Podle § 3063 o.z. nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů.

54. Toto přechodné ustanovení reaguje na skutečnost, že po 1. 1. 2014 existují dva odlišné druhy jednotek, a to jednotka v pojetí podle § 2 písm. h) zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, (dále jen“ ZoVB“), a jednotka vymezená podle § 1159 obč. zák. Pojem„ jednotka“ podle § 1159 je obsahově zásadně širší oproti vymezení jednotky v § 2 písm. h) zák. o vlastnictví bytů. Jednotkou nově není pouze byt či nebytový prostor (jako prostorově oddělená část domu, s níž byl neoddělitelně spojen spoluvlastnický podíl na společných částech domu) a podíl na pozemku. Jednotka podle § [číslo] zahrnuje byt (jako prostorově oddělenou část domu) a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné s tím, že tento celek tvoří jednotku jako věc nemovitou. Úprava podle ZoVB si proto nadále zachovává význam, jelikož při převodu bytové jednotky, která byla prohlášením vlastníka vymezena za účinnosti ZOVB se nadále použije tento zákon (viz výklad § 3063 dle Stanoviska č. 7 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti:„ Od 1. 1. 2014 bude vlastník jednotky vzniklé před účinností NOZ (a vymezené dle již zrušeného ZoVB) převádět stále tuto (starou) jednotku, jak je zapsána v katastru nemovitostí“.)

55. Smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřená po 1. lednu 2014 se tedy řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. (§ 3028 odst. 1 a 2 o. z.), ale bytová jednotka vzniklá do 31. prosince 2013 se v takové smlouvě vymezí podle dosavadních právních předpisů (§ 3063 o. z.). Ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. se tedy od nabytí účinnosti nové právní úpravy (tj. od 1. ledna 2014) posuzují podle této úpravy zásadně i práva a povinnosti vlastníků jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994 Sb.; dosavadními právními předpisy se nadále řídí pouze vznik vlastnického práva k takovým jednotkám a odvozená (sekundární) práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku.

56. Bylo prokázáno, že vlastník budovy [anonymizována dvě slova] učinilo v roce 1996 prohlášení vlastníka podle ust. § 4 ZoVB, jímž určil prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami (§ 2 písm. h)) a společnými částmi domu (§ 2 písm. g)). Z prohlášení vyplývá, že podmínky ust. § 4 ZoVB byly splněny, byly řádně označeny a popsány jednotky včetně jejich příslušenství, byly určeny společné společných části budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek, byly stanoveny spoluvlastnické podíly vlastníků jednotek na společných částech budovy. Následně vzniklo v souladu s § 5 ZoVB vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí vlastnictví jednotky, a vznikem vlastnictví jednotek nebo rozestavěných jednotek vzniklo spoluvlastnictví společných částí domu. (viz rovněž § 30 ZoVB (1) S vlastnickým právem k jednotce je nerozlučně spjato spoluvlastnictví společných částí domu a spoluvlastnictví nebo jiné právo k pozemku. (2) Vznikne-li věcné právo k jednotce, vznikne současně i spoluvlastnictví společných částí domu. (3) Na spoluvlastnictví společných částí domu a na spoluvlastnictví pozemku nelze zajistit práva a povinnosti, aniž by se současně nezajistily na jednotce. (4) Pokud je jednotka ve spoluvlastnictví, mají spoluvlastníci jednotky postavení vlastníka jednotky a odpovídají vůči ostatním vlastníkům jednotek v domě společně a nerozdílně.)

57. Základem celé právní úpravy vlastnictví bytů podle ZoVB byl zvláštní druh spoluvlastnictví budovy, který je tvořen dvěma předměty vlastnictví od sebe vzájemně neoddělitelnými, jmenovitě vlastnictvím samotné jednotky (bytu či nebytového prostoru nebo rozestavěného bytu či rozestavěného nebytového prostoru, jako prostorově vymezené části domu) a s ním spojeným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu (ve velikosti stanovené podle § 8 odst. 2, tj. v poměru podle velikosti podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě).

58. Tyto dva předměty, tj. samotná jednotka (§ 2 písm. h/) a spoluvlastnický podíl ke společným částem domu (§ 2 písm. g/), jsou od sebe vzájemně neoddělitelné a nelze s nimi jakkoli nakládat odděleně.

59. Bylo prokázáno, že jiný nebytový prostor [číslo] (výměníková stanice) byl vymezen v prohlášení vlastníka jako samostatná jednotka, nebytový prostor, který je v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek, když velikost spoluvlastnického podílu každého vlastníka se rovná velikosti jeho spoluvlastnického podílu na společných částech domu a k vlastnictví jednotky [číslo] patří rovněž spoluvlastnický podíl na společných částech domu o velikosti [číslo]. Tato jednotka proto mohla být (celá nebo jednotlivé spoluvlastnické podíly na ní) předmětem samostatného převodu vlastnictví (samozřejmě spolu se všemi spoluvlastnickými podíly na společných částech budov a pozemků k spoluvlastnickému podílu na ní náležejícími). (viz § 30 odst. 4 zák. č. 72/1994 Sb.: Pokud je jednotka ve spoluvlastnictví, mají spoluvlastníci jednotky postavení vlastníka jednotky)

60. Bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] byla jednak výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] včetně všech spoluvlastnických podílů (na domě a na pozemcích) vážících se k této bytové jednotce. Dále byla spoluvlastníkem jednotky [číslo] jiného nebytového prostotu - o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] x [číslo] na společných částech domu. Šlo tedy o 2 různé jednotky.

61. Bylo prokázáno, že vůlí [jméno] [příjmení] bylo darovat žalovanému bytovou jednotku [číslo] [jméno] [příjmení] jako dárkyně a [celé jméno žalovaného] jako obdarovaný podle darovací smlouvy ze dne 18. 7. 2017 byli zákonem ZoVB omezeni ve smluvní volnosti týkající se věci, která byla předmětem tohoto právního úkonu, v tom směru, že [jméno] [příjmení] nemohla na R. [celé jméno žalovaného] převést jednotku [číslo] bez spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemcích, když ty také byly v darovací smlouvě řádně označeny.

62. Pokud v darovací smlouvě nebyl jako předmět daru uveden spoluvlastnický podíl na jednotce [číslo] včetně spoluvlastnických podílů k němu náležejících, pak nelze dovodit neplatnost celé darovací smlouvy. Tento nebytový prostor [číslo] totiž byl prohlášením vlastníka vymezen jako samostatná jednotka a takto také byl zapsán v katastru a nelze jej proto považovat za společnou část nemovité věci s odkazem na ust. § 1160 odst. 2 o.z., neboť je třeba uplatnit ust. § 3063 o.z., když ke dni svého vzniku byla tato jednotka vymezena samostatně, přičemž L. [příjmení] vlastnila podíl na této samostatné jednotce [číslo], když vlastnictví bytové jednotky [číslo] mělo vliv pouze na výši jejího podílu na spoluvlastnictví nebytového prostoru - jednotky č [číslo].

63. Bylo prokázáno, že vůlí [jméno] [příjmení] bylo převést bytovou jednotku [číslo] na žalovaného a takto ji převést se všemi spoluvlastnickými podíly na domě i na pozemcích a to také bylo učiněno a vlastnictví bytové jednotky včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu bylo pro žalovaného zapsáno.

64. Bylo rovněž prokázáno, vlastnické právo k podílu na samostatné jednotce [číslo] včetně podílů na společných prostorech a pozemcích nabyl po smrti [jméno] [příjmení] její manžel [celé jméno původního účastníka] (původní žalobce) a po jeho smrti pak syn [celé jméno žalobce] (současný žalobce a). Takto je také vlastnictví zapsáno v katastru. Soud proto neshledal, že by tady byl důvod neplatnosti darovací smlouvy pro rozpor se zákonem.

65. K vedení společné domácnosti v Praze a nezbytnosti užívání bytu v Praze (původním) žalobcem 66. Podle ust. § 747 o.z. (1) Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. (2) Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

67. Ochrana se týká jen takových případů, kdy je domu nebo bytu k bydlení manžela nebo rodiny nezbytně třeba, když není jiná možnost, kam přemístit své rodinné obydlí. Výjimkou z potřeby souhlasu druhého manžela je skutečnost, že samostatně disponující manžel, který zbavil manžela nebo rodinu možnosti rodinného bydlení nebo ohrozil možnost rodinného bydlení, zajistil manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení, roz. obdobné s bydlením dosavadním. Obdobnost je třeba pojímat standardně: musí jít o bydlení kvalitou vlastně shodné s bydlením dosavadním - velikostí prostoru, jeho umístěním v sídlišti (obci), světovou orientací, vytápěním a jiným zásobením energiemi atd.

68. Účelem ust. § 747 odst. 1 občanského zákoníku je ochrana práva druhého manžela na uspokojivé bydlení, tj. aby nebyl vydán všanc zlovůli druhého manžela a nebyl připraven neohleduplným jednáním o střechu nad hlavou. Pro vznik práva jednoho manžela namítat neplatnost jednání druhého manžela, majícího právo nakládat s domem či bytem je třeba kumulativní naplnění tří podmínek: 1. existence rodinné domácnosti v předmětném domě nebo bytě, 2. nezbytná potřeba domu nebo bytu k bydlení manželů, 3. manžel nakládající s bydlením nedostál své zákonné povinnosti zajistit druhému manželovi bydlení obdobné s bydlením dosavadním. V případě manželů [příjmení] nebyla splněna ani jedna z výše uvedených podmínek. V bytě v Praze 4 totiž neexistovala rodinná domácnost (bylo prokázáno, že [celé jméno původního účastníka] st. v bytě nebydlel), neexistovala ani nezbytná potřeba uvedeného bytu k bydlení manželů, neboť ti již léta bydleli tak, že paní [příjmení] bydlela v bytě v [obec a číslo] a dojížděla do domu v [obec], kde bydlel pan [celé jméno žalobce]. Navíc pan [celé jméno žalobce] neměl do bytu na [obec a číslo] ani přístup, neboť neměl klíče od uvedeného bytu. Nebylo prokázáno tvrzení žalobce že„ v bytě v Praze skutečně fakticky bydlel, byť v poslední době trávil vždy část týdne v domě v [obec]“.

69. Bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] se stala na základě smlouvy o manželském majetkovém režimu podle § 716 a následujících občanského zákoníku, uzavřené formou notářského zápisu výlučným vlastníkem nemovitostí a to bytu v Praze a domu v [obec] a rovněž bylo prokázáno, že notářským zápisem sepsaným 13. 4. 2017 byla uzavřena dohoda mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno původního účastníka] o bezplatném zřízení věcného břemene služebnosti doživotního bezplatného spoluužívání ve prospěch manžela [celé jméno původního účastníka] s vlastníkem předmětné stavební parcely [číslo] jejíž součástí je budova [adresa] v [obec] a pozemkové parcely [číslo] v [obec] včetně všech dalších součástí a příslušenství a existence této služebnosti ve prospěch [celé jméno původního účastníka] byla zjištěna i ke dni 23. 3. 2018, když [celé jméno původního účastníka] 24. 3. 2018 zemřel. Výpovědí svědků ([příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení]) a v podstatě i výpovědí žalobce a) („ otec chtěl být až do poslední chvíle v [obec]“ a„ od bytu měl klíče, které nepasovaly“) bylo potvrzeno, že [celé jméno původního účastníka] st. pobýval trvale v [obec] a do Prahy jezdil jen výjimečně a v bytu v Praze nebydlel mnoho let a ani od tohoto bytu neměl klíče, když v bytě bydlela [jméno] [příjmení] sama. [celé jméno původního účastníka] měl tedy potřebu bydlení plně uspokojenu v domě v [obec], když toto bydlení soud považuje za dosavadní, tedy za to, které by mělo být porovnáváno. Právě tam totiž [celé jméno původního účastníka] dlouhodobě (od r. 2000) bydlel a jak vyplynulo z výpovědí svědků, do Prahy bydlet jít nechtěl, společnou domácnost vedl s manželkou právě v [obec], kde fakticky bydlel a nemění na tom nic ani to, že jako korespondenční adresu někdy uváděl adresu pražského bytu, a ani to, že měl v tomto bytě hlášeno trvalé bydliště.

70. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro rozhodnutí význam, a rovněž nebyl důvod zjišťovat a prokazovat, kdo platil rekonstrukci bytu v r. 2013, když tato byla provedena v období, kdy bytová jednotka ještě patřila do SJM manželů [příjmení] a je nepochybně, že rekonstrukce byla provedena s úmyslem zlepšit bydlení v bytě, kde však fakticky bydlela pouze [jméno] [příjmení]. Soud proto žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.

71. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 800 Kč, sestávající se z a) odměny advokáta ve výši 37 200 Kč stanovené dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč (hodnotu nemovitostí lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi) za 12 úkonů uvedené v § 11 odst. 1 a. t. ve výši 3 100 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 20. 9. 2017, písemné podání žalovaného ze dne 17. 9. 2020 a dne 22. 12. 2020, účast na soudním jednání dne 17. 1. 2018 a dne 23. 9. 2020 a dne 23. 11. 2020 a dne 17. 2. 2021 v délce přesahující 2 hod. a dne 19. 5. 2021 a dne 4. 8. 2021, účast na roku mimo jednání dne 14. 6.2021) c) z částky 3 600 Kč za 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

79. O povinnosti žalobců zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného soud rozhodl v souladu s ust. § 149 o.s.ř. Lhůtu k plnění určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.