21 C 238/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným údaje o zástupci pro zaplacení 19 587 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 957 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 28. 8. 2020 do zaplacení a částku 3 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 14. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 310 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou podanou 14. 5. 2021 se žalobce domáhal zaplacení uvedené částky, která představuje jednak nedoplatek vyúčtování nákladů za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu v období roku 2019 ve výši 15 957 Kč a dále z nákladů na přezkoušení dvou vodoměrů v celkové výši 3 630 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] žalobce vykonává správu nad budovou [adresa], když žalovaný jako člen žalobce má povinnost hradit stanové zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování záloh, což plyne jak ze zákona, tak ze stanov. Vyúčtování za rok 2019 obdržel žalovaný 27. 4. 2020, když součástí vyžadování byla i informace o tom, že reklamaci vyúčtování lze uplatnit ve lhůtě 30 dnů od doručení a vyúčtování je splatné ve lhůtě 4 měsíců od jeho doručení. Žalovaný 31. 5. 2020, tedy po uplynutí 30 denní lhůty, uplatnil u žalobce reklamaci vyúčtování, kterou doplnil dne 2. 6. 2020. Žalobce na reklamaci žalovaného ohledně nárůstu spotřeby vody v bytě oproti roku 2018 reagoval tak, že v roce 2019 jsou v bytě dvě osoby namísto předchozí jedné a příslušné vodoměry jsou ověřené a funkční. Vzhledem k tomu, že žalovaný v reklamaci uplatnil požadavek na přezkoušení vodoměrů, byl informován o ceně tohoto přezkoušení a vyzván, aby se k tomu vyjádřil. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Následně však 4. 1. 2021 písemně požádal žalobce o sdělení bankovních údajů k úhradě vyúčtování, přesto však dlužnou pohledávku následně neuhradil. 3. 2. 2021 žalobce objednal u [právnická osoba] [anonymizováno] přezkoušení dvou vodoměrů, přičemž při přezkoušení dne 4. 2. 2021 byla chybovost vyloučena, byť vodoměry měly v tu dobu prošlou dobou platnosti ověření, která byla platná od 6. 12. 2015 do 5. 12. 2020. K výměně vodoměrů v bytě žalovaného došlo 13. 1. 2021 a to zejména s ohledem na tehdejší pandemickou situaci. V době měření - tedy po celý rok 2019 - však vodoměry měly platnou certifikaci. Odečet vodoměrů žalovaného byl proveden ke dni 31. 12. 2019 Částku 3 630 Kč zaplatil žalobce na základě faktury vystavené [právnická osoba] dne 17. 2. 2021 za přezkoušení vodoměrů a tuto částku požadoval k úhradě po žalovaném v souladu s ust. § 11a) odst. 1, odst. 4 písm. a) zákona č. 505/1990 Sb. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných pohledávek předžalobní výzvou doručenou 6. 3. 2021, avšak ničeho neuhradil a je v prodlení. Žalobce se tak v rámci zájmu na mimosoudním řešení sporu snažil se žalovaným dohodnout o možnosti přezkoušení vodoměrů a informoval žalovaného o ceně přezkoušení, na toto však žalovaný nereagoval. Čísla vodoměrů uvedená na vodoměrech, v protokolech z montáže, a v protokolech o jejich přezkoušení i ve vyúčtování, se shodují. Přezkoušení vodoměrů proběhlo v únoru 2021, aby bylo prokázáno, zda vodoměry měřily chybně či správně, a bylo zjištěno, že vodoměry při měření nevykazovaly žádnou chybovost.

2. Žalovaný namítal, že žaloba byla podána bezdůvodně, neboť nebyl jednoznačně prokázán objem vody, který měl být v bytové jednotce ve vlastnictví žalovaného spotřebován, když předmětná finanční částka se zcela vymykala dosavadním platbám při zachování obdobné spotřeby a žalovaný se snažil věc aktivně řešit. Potvrdil, že 27. 4. 2020 obdržel vyúčtování nákladů za služby za rok 2019, ale nikoli od žalobce, ale od správce – tedy [označení správce] [anonymizováno] [ulice] [anonymizována dvě slova]. Právě u správce pak žalovaný písemně reklamoval toto vyúčtování dne 20. 5. 2020 u pana [příjmení] a následně o podané reklamaci byl informován i zástupce výboru SVJ žalobce e-mailem ze dne 31. 5. 2020 s kopií převzaté reklamace. Žalovaný nesouhlasil jednak s množstvím naměřené odebrané vody a vyúčtováním a navrhoval přezkoušení vodoměrů, když povinnost přezkoušení vodoměrů je jednak zakotvena ve stanovách a jednak v zákoně o metrologii, kde je stanovena 90 denní lhůta pro přezkoušení, avšak tato nebyla žalobcem splněna. Pokud žalovaný žádal o přezkoušení vodoměrů v květnu 2020 a pokud přezkoušení bylo objednáno až v únoru 2021, působí to nevěrohodně. Žalovanému navíc nebyl předložen protokol o shodě konkrétních certifikovaných a výrobním číslem označených vodoměrů, když byla předložena pouze faktura za provedení prací a je otázka, zda v době odečtu měly vodoměry platnou certifikaci. Navíc k výměně vodoměrů došlo až 13. 1. 2021, tedy až po uplynutí deklarované platné certifikace (byla do 6. 12. 2020). Ve faktuře od [právnická osoba] nejsou uvedena čísla vodoměrů, které byly přezkušovány, a je otázka, zda skutečně byly přezkušovány vodoměry v bytě žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému nebyla dosud jednoznačně prokázána spotřeba, považuje žalobu za předčasnou a navrhoval její zamítnutí.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Žalobce je Společenství vlastníků jednotek zapsané v rejstříku společenství a jeho stanovy jsou z 26. 4. 2016. Výbor žalobce má celkem 5 členů. Ve stanovách jsou definovány povinnosti žalobce (článek III. správa domu a další činnosti) a dále členská práva a povinnosti členů společenství (článek V.) a rovněž vymezení působnosti činnosti výboru společenství (článek VII.). Žalovaný je členem žalobce jako vlastník bytové jednotky [číslo] (zjištěno z výpisu z rejstříku Společenství vlastníků jednotek, ze stanov společenství vlastníků jednotek v budově [adresa] – [číslo], [ulice] ulice, [obec a číslo] ze dne 26. 4. 2016 a informace o jednotce [číslo] katastru nemovitostí).

5. Dne 6. 12. 2015 byly do bytu [číslo] namontovány dva vodoměry – na studenou vodu [číslo] na teplou vodu [číslo] (zjištěno z protokolu o demontáži a montáži bytového vodoměru ze dne 6. 12. 2015, když na protokolu je podpis uživatele bytu).

6. Dne 13. 1. 2021 byly z bytu [číslo] odmontovány dva vodoměry a nahrazeny novými. Starý vodoměr na studenou vodu [číslo] byl nahrazen vodoměrem [číslo]. Starý vodoměr na teplou vodu [číslo] byl nahrazen vodoměrem [číslo]. Protokol, který vystavila společnost [právnická osoba], obsahuje podpis osoby, která protokol vystavila za [anonymizováno] a rovněž podpis uživatele bytu. (zjištěno z protokolu ze dne 13. 1. 2021).

7. V bytě ve vlastnictví žalovaného [číslo] byly namontovány v období let 2015 – 2020 dva vodoměry a to [číslo] [číslo] (zjištěno z fotografií vodoměrů).

8. Žalobce vystavil vyúčtování nákladů a záloh za služby za období roku 2019 pro byt [číslo] [ulice a číslo] dne 17. 4. 2020. Toto vyúčtování obsahuje informace o splatnosti nedoplatku a to do 4 měsíců od doručení vyúčtování, dále informace o tom, kde je třeba podat reklamaci vyúčtování – písemně prostřednictvím statutárního orgánu, a rovněž ohledně lhůty – do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování s tím, že na pozdější reklamace nebude brán zřetel. Toto vyúčtování obdržel žalovaný 27. 4. 2020, když datum doručení sám žalovaný potvrdil (zjištěno z vyúčtování a tvrzení žalovaného).

9. Dne 20. 5. 2020 podal žalovaný námitky proti doručenému rozúčtování služeb za období roku 2019 u [správce] [anonymizována dvě slova]. Námitky převzal pan [příjmení] (zjištěno z písemné reklamace – námitek proti vyúčtování).

10. Dne 31. 5. 2020 podal žalovaný u žalobce reklamaci proti vyúčtování nákladů za služby za rok 2019. Tuto reklamaci podal e-mailem, jímž oznamoval žalobci skutečnost, že již podal žalovaný námitky k [správce] [anonymizována tři slova]. Přílohou e-mailu byla kopie písemných námitek, které žalovaný uplatnil u [správce] [anonymizována tři slova] dne 20. 5. 2020. Součástí e-mailu byl i požadavek žalovaného na provedení kontrolního měření a výměny veškerých měřidel, neboť žalovaný má za to, že s ohledem na jejich stáří a možný technický stav jsou nezpůsobilá pro přesný odečet vody (zjištěno z e-mailu ze dne 31. 5. 2020).

11. Žalobce reagoval e-mailem ze dne 9. 6. 2020, v němž sdělil žalovanému, že v roce 2018 bydlela v bytě jedna osoba, zatímco v roce 2019 bydlely v bytě dvě osoby, což nepochybně mělo vliv na spotřebu (oproti roku 2018 nárůst o 431 m3 studené vody a 35 m3 teplé vody). Dále žalobce sdělil žalovanému, že vodoměry, které měřily spotřebu vody v bytě žalovaného, jsou certifikované, platná lhůta certifikace nebyla překročena, a vyzval žalovaného, aby sdělil žalobci, zda žádá přezkoušení obou vodoměrů za finančních podmínek, které žalobce v e-mailu podrobně popsal, neboť náklady na přezkoušení hradí odběratel v případě, že údaje vodoměrů se neodchylují od skutečné hodnoty více, než připouští platná norma (zjištěno z e-mailu ze dne 9. 6. 2020).

12. Mezi žalobcem (za výbor [příjmení] [jméno] [příjmení]) a [právnická osoba] ([jméno] [anonymizováno]) probíhala v období od 11. 1. 2021 do 3. 2. 2021 e-mailová komunikace, z níž vyplývá, že dne 11. 1. 2021 objednal žalobce u [právnická osoba] přezkoušení dvou vodoměrů v bytě [číslo] vlastníka [celé jméno žalovaného] - vodoměru na studenou vodu [číslo] na teplou vodu [číslo]. Odebrání vodoměrů proběhlo při výměně dne 13. 1. 2021, kterou zajištovala právě [právnická osoba]. Společnost [anonymizováno] následně stanovila cenu za přezkoušení a to 1 500Kč bez DPH. Následně dne 14. 1. 2021 žádal žalobce o posečkání s přezkoušením dvou vodoměrů, které byly [právnická osoba] odebrány a uloženy [právnická osoba] do krabice a ponechány u této společnosti. [anonymizována dvě slova] s posečkáním souhlasila. Následně dne 3. 2. 2021 žalobce požádal [právnická osoba] o provedení přezkoušení vodoměrů a vystavení protokolu. (zjištěno e-mailové komunikace od 11. 1. 2021 do 3. 2. 2021 mezi žalobcem a [anonymizováno]).

13. Společnost [anonymizováno] provedla dne 4. 2. 2021 přezkoušení dvou vodoměrů - [číslo] vystavila o přezkoušení zkušební protokol, z něhož plyne, že měřidlo má prošlou dobu platnosti ověření a není způsobilé ke zkoušce. Na zkušebním protokolu jsou však zaznamenány výsledky technické zkoušky, která byla provedena s tím, že v případě tučně zvýrazněných parametrů stanovené měřidlo nesplňuje požadavky. Žádný z parametrů v tabulce výsledků technické zkoušky však není tučně zvýrazněn a chybovost, která je zanesena ve zkušebním protokolu, se pohybuje v mezích normy. (zjištěno ze zkušebních protokolů [číslo] ze dne 4. 2. 2021, osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 4. 2. 2021 u dvou vodoměrů).

14. Žalovanému byla dne 23. 10. 2020 zaslána upomínka na zaplacení částky 15 957 Kč vystavená správcem – [anonymizována čtyři slova] (zjištěno z upomínky).

15. Žalovaný byl o zaplacení dlužného nedoplatku (chybně označeno jako dlužné nájemné) vyzýván i žalobcem dopisem ze dne 17. 12. 2020 a to ve výši 15 957 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 17. 12. 2020)

16. E-mailem ze dne 4. 1. 2021 požádal žalovaný o zaslání platebních údajů, na které bude moci zaslat platbu s vyúčtováním služeb za rok 2019 (zjištěno z mailu)

17. Žalovaný byl, protože dluh neuhradil, opětovně vyzýván k úhradě nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2019 s možností splátkového kalendáře a to dopisem ze dne 27. 1. 2021 (zjištěno z návrhu splátkového kalendáře z 27. 1. 2021, který předložil sám žalovaný).

18. Společnost [anonymizováno] vystavila pro žalobce fakturu [číslo] dne 4. 2. 2021 na částku 3 630 Kč za přezkoušení dvou vodoměrů a žalobce tuto částku uhradil dne 17. 2. 2021 (zjištěno z faktury [číslo] výpisu z účtu č. [bankovní účet] za únor 2021).

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyúčtování služeb za rok 2019 nedoplatek neuhradil, a neuhradil ani náklady na přezkoušení vodoměrů ve výši 3 630 Kč, zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu ze dne 26. 2. 2021, s níž byla spojena i faktura [číslo] s výzvou k úhradě této částky. (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2021 a dodejky a kopie obálky).

20. Od března 2021 do dubna 2021 byla mezi žalobcem a žalovaným vedena komunikace ohledně úhrady dluhu, avšak bez výsledku (zjištěno z dopisu ze dne 17. 3. 2021 od žalovaného právnímu zástupci žalobce, e-mailu ze dne 19. 4. 2021).

21. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro rozhodnutí věci význam.

22. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

23. K povinnosti žalovaného uhradit nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019: Žalobce jakožto společenství vlastníků jednotek vykonává mj. správu nad budovou [adresa], a součástí domu [adresa] je i byt [číslo] ve vlastnictví žalovaného, žalovaný je tedy členem žalobce a jeho povinnosti jsou definovány ve stanovách. S odkazem na čl. III. platných stanov žalobce se přitom správou mj. rozumí i„ zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek s výjimkou těch, která si zajišťují vlastníci jednotek od dodavatele přímo (dodávku elektrické energie, nebo plynu do jednotlivých jednotek, dodávku vody a odvádění odpadních vod, dodávku tepla a teplé užitkové vody ze zdroje umístěného v domě, odvoz komunálního odpadu, čištění komínů, případně další potřebné služby) (čl. III odst. 2.7. stanov). Podle čl. V. bod 3.2. stanov je povinností každého člena hradit stanovené zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování záloh, včetně hrazení úroku z prodlení ve výši stanovené právními předpisy v případě prodlení s platbami; splatnost plateb záloh a příspěvků je vždy do 5. dne toho kterého měsíce. <i>24. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.</i> <i>25. Podle ustanovení § 1181 odst. 1 OZ vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.</i> <i>26. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ PlnByt“), skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.</i> <i>27. Podle ustanovení § 2 PlnByt pro účely tohoto zákona se rozumí mimo jiné poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví a příjemcem služeb vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.</i> <i>28. Podle ust. § 8 PlnByt na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. (odst. 1) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky. (odst. 2)</i> 29. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo doručeno vyúčtování služeb za rok 2019 dne 27. 4. 2020. Tímto dnem počala žalovanému běžet 30 denní lhůta k podání námitek. Na vyúčtování bylo výslovně uvedeno, jakým způsobem a v jaké lhůtě je třeba námitky podat - do 30 dnů písemně prostřednictvím statutárního orgánu. Bylo prokázáno, že žalovaný námitky u statutárního orgánu žalobce podal až 31. 5. 2020, tedy po uplynutí 30 denní lhůty. Doručení námitek žalovaného proti vyúčtování správci dne 20. 5. 2020 za situace, kdy správce neměl oprávnění tyto námitky přijmout a současně tyto námitky do konce 30 denní lhůty pro jejich podání nepředal žalobci, nemůže mít vliv na zachování lhůty žalovanému pro jejich podání. Nemůže obstát ani tvrzení žalovaného, že vyúčtování reklamoval ihned po jeho obdržení ústně u pana [anonymizováno] jako člena výboru žalobce, neboť námitky je třeba uplatnit pouze písemně. Soud dospěl k závěru, že námitky proti vyúčtování žalovaný podal opožděně a tudíž je třeba na vyúčtování nahlížet jako správné.

30. Bylo prokázáno, že žalobce vyúčtování za rok 2019 provedl ve lhůtě 4 měsíců po skončení zúčtovacího období, vyúčtování doručil žalovanému 27. 4. 2020, který včas (ve lhůtě 30 dnů dnů) nepodal námitky proti vyúčtování a následně neuhradil nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 15 957 Kč ve lhůtě 4 měsíců, a ani později v lednu 2021, kdy žádal o zaslání platebních údajů pro platbu.

31. K povinnosti žalovaného uhradit náklady na přezkoušení vodoměrů: Bylo prokázáno, že žalovaný přezkoušení vodoměrů požadoval, avšak jeho názor, že přezkoušení je povinen provést (zařídit) žalobce do 90 dnů, je mylný. Ze stanov žalobce žádná povinnost přezkoušení vodoměrů ve lhůtě 90 dnů nevyplývá, a pokud je 90 denní lhůta stanovena v zákoně č. 505/1990 Sb., o metrologii a vyhlášce 345/2002 Sb., pak tato lhůta není určena žalobci, ale zkušebnímu orgánu. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný byl informován o ceně za přezkoušení a vyzván, aby se k tomu vyjádřil (viz e-mail od žalobce ze dne 9. 6. 2020), což neučinil. Žalobce poté v zájmu zachování objektivity měření zajistil a objednal přezkoušení vodoměrů a to tak, aby došlo co nejmenším nákladům – přezkoušení bylo provedeno po pravidelné výměně vodoměrů, tudíž odpadly další náklady, které by jinak vznikly s odebráním dříve. Bylo prokázáno, že žalobce přezkoušení vodoměrů předběžně objednal u [právnická osoba] již v lednu 2021 v souvislosti s jejich výměnou, přezkoušení potvrdil 3. 2. 2021 a dne 4. 2. 2021 bylo přezkoušení provedeno.

32. Podle bodu [číslo] písm. e) přílohy k vyhlášce č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, platí, že vodoměry na studenou a teplou vodu, používané k rozúčtování nákladů konečným spotřebitelům, tedy i vodoměry, mají stanovenou dobu platnosti pět let.¨ 33. Podle § 11a odst. 1 zák. č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být dotčena jeho nesprávným měřením, požádat o přezkoušení stanoveného měřidla. Stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování (odst. 3). Náklady přezkoušení stanoveného měřidla hradí žadatel o přezkoušení v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení vyhovujícím (odst. 4 písm. a)).

34. Podle přílohy k vyhlášce č. 345/2002 Sb. (bodu 1.3.9 písm. e)) tak platí, že vodoměry na studenou a teplou vodu, používané k rozúčtování nákladů konečným spotřebitelům, tedy i Vodoměry, mají stanovenou dobu platnosti pět let.

35. Bylo prokázáno, že platnost ověření obou vodoměrů přitom byla shodně od 6. 12. 2015 do 5. 12. 2020, tedy v době měření za rozhodné období – za celý rok 2019 – měly vodoměry platnou certifikaci. U žalovaného došlo k výměně vodoměrů dne 13. 1. 2021 zejména s ohledem na tehdejší pandemickou situaci v České republice. Po jejich výměně byly oba odňaté vodoměry, které měřily spotřebu vody v roce 2019, přezkoušeny [právnická osoba] a byla vyloučena chybovost měření. Přezkoušení tedy prokázalo, že vodoměry měřily správně v únoru 2021 (byť v tu dobu již neměly platnou certifikaci), a tedy nepochybně měřily správně i v roce 2019, kdy platnou certifikaci měly. Podle soudu nedošlo k žádné záměně vodoměrů a [právnická osoba] zkoumala a přeměřovala v únoru 2021 pouze a jedině 2 vodoměry, které byly v roce 2019 umístěny v bytě žalovaného a měřily tam spotřebu vody, a které byly vyměněny v lednu 2021.

36. Bylo prokázáno, že žalobce uhradil [právnická osoba] náklady za přezkoušení vodoměrů ve výši 3 630 Kč dne 17. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že nebyla zjištěna závada na vodoměrech a nebyla prokázána žádná chybovost měření, přechází povinnost úhrady nákladů na přezkoušení vodoměrů na žalovaného a k této úhradě byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou k úhradě částky 3 630 Kč do sedmi dnů od doručení.

37. Soud má za to, že je i vysoce pravděpodobné vysvětlení žalobce ohledně nárůstu spotřeby vody v roce 2019, tedy to, že v roce 2019 v bytě bydlely 2 osoby (žalovaný a slečna [příjmení]), zatímco v roce 2018 pouze osoba jedna (pouze žalovaný). To, že slečna [příjmení] se v bytě vyskytovala, potvrdil i žalovaný, když uvedl, že ihned po obdržení vyúčtování 27. 4. 2020 žalovaný za přítomnosti sl. [příjmení] ústně reklamoval vyúčtování u pana [příjmení] (člen výboru žalobce).

38. Soud proto žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že žalovaný neuhradil nedoplatek vyúčtování za rok 2019 a náklady na přezkoušení vodoměrů, a přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení v zákonné výši podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, když do prodlení s úhradou částky 15 957 Kč z vyúčtování se žalovaný dostal po uplynutí 4 měsíců od doručení vyúčtování, které bylo doručeno 27. 4. 2020, a lhůta skončila 27. 8. 2020, a do prodlení s úhradou částky 3 630 Kč se dostal 8. dnem po doručení předžalobní výzvy jako výzvy k plnění, která mu byla doručena 6. 3. 2021 a 7 denní lhůta pro splnění skončila 13. 3. 2021.

39. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal plně úspěšnému žalobci náhradu nákladů ve výši 14 310 Kč, sestávající se z odměny advokáta za zastupování ve výši 9 900 Kč za 5 úkonů právní služby uvedené v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí zastoupení 23.2.2021, předžalobní výzva 26.2.2021, podání žaloby, vyjádření ze dne 22.9.2021, účast u jednání dne 5.4.2022) po 1 900 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění, (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty ve výši 19 587 Kč, dále z částky 1 500 Kč za 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a.t., z částky 2 310 Kč představující 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a §§ 37 a 47 zák. č. 235/2004 Sb. o DPH, z částky 11 000 Kč a dále ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč.

40. Náhradu za ztrátu času stráveného na cestě ve výši 1 000 Kč soud žalobci nepřiznal, neboť jednání u soudu se dne 5. 4. 2022 účastnil advokát [anonymizováno] [příjmení] se sídlem [adresa], kterému udělil právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] substituční plnou moc, tedy nebylo třeba žádné cesty mimo Prahu, tedy nevznikl důvod k náhradě za ztrátu času stráveného na cestě.

41. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobce rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu ke splnění peněžité povinnosti pak soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.