21 C 26/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 91 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba s tím, aby bylo uloženo žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku ve výši 91 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 57 288 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaným.</b> 1. Žalobou podanou dne 14. 1. 2021 se žalobkyně domáhala uvedené částky představující bezdůvodné obohacení, které se mělo dostat žalovaným tím, že užívají výlučně sami rodinný dům [adresa] v ulici [ulice] v [obec a číslo], když každému z nich náleží pouze spoluvlastnický podíl o velikosti ¼. Žalobkyni rovněž náleží spoluvlastnický podíl velikosti ¼. Posledním čtvrtinovým spoluvlastníkem je pan [příjmení] [jméno]. Žalobkyně se stala podílovým spoluvlastníkem stavby na základě usnesení o příklepu soudního exekutora ze dne 29. 9. 2019. Žalobkyni je však znemožňováno předmět jejího vlastnictví užívat, když tento zůstává výlučně v dispozici žalovaných, kteří výlučně sami užívají dům, aniž by žalobkyni poskytovali přiměřenou náhradu. Tuto náhradu žalobkyně vypočetla na 6 500 Kč za každý započatý měsíc následující po udělení příklepu - tedy od října 2019, přičemž za 14 měsíců tato částka činí 91 000 Kč když při stanovení výše žalobkyně vycházela z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 5. 2020. Vzhledem k tomu [fyzická osoba] [anonymizováno] předmětnou stavbu neužívá, žalobkyně nesměřovala žalobu proti němu. To, že nemovitost je užívána oběma žalovanými opakovaně potvrdil další spoluvlastník [fyzická osoba] [anonymizováno] ve svých sděleních ze dne 19. 5. 2020 a 23. 11. 2020. Žalobkyně sama navrhla zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a řízení je vedeno pod sp. zn. 60 C 24/2021, když žalobkyně žádá, aby předmětná stavba byla přikázána do podílového spoluvlastnictví ostatních spoluvlastníků, neboť jí ani přes opakované žádosti nebylo umožněno si předmětnou stavbu si blíže prohlédnout, tuto užívat a dokonce jí nikdy nebyly ani předány klíče a to ani po opakovaných výzvách. Žalobkyně tvrdila, že nemovitost si prohlédl pan [příjmení] a to pouze zvenku před dražbou, které se účastnila na základě znaleckého posudku, ale se stavem nemovitostí uvnitř se neseznámila, když dražba elektronicky probíhala prostřednictvím portálu www.exdrazby.cz. Pro svou účast ve dražbě se žalobkyně rozhodla na základě dražební vyhlášky ze dne 21. 8. 2019, listin a údajů získaných z katastru nemovitostí a návštěvy na místě samém provedené panem [příjmení], když ze strany soudního exekutora žalobkyně žádné podklady poskytnuty nebyly.

2. Žalovaní potvrdili, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti v rozsahu jedné ideální čtvrtiny k celku. Žalovaný 1) předmětnou nemovitost užívá v rozsahu maximálně jedné ideální desetiny k celku a do části, kterou užívá, vložil výlučně své vlastní prostředky, aby v předmětných prostorách mohl bydlet. Zbývající část nemovitosti pak neužívá nikdo, a to z důvodu zchátralosti budovy. Žalovaný 2) nemovitost neužívá vůbec a nebydlí v ní. Stejně tak nemovitost neužívá a nebydlí v ní ani [fyzická osoba] [anonymizováno], který má do nemovitosti zcela volný přístup a také uvažuje o zásadní úpravě a přestavbě. To, že žalovaný 1) užívá jen malou část nemovitosti, a žalovaný 2) neužívá nemovitost vůbec, sdělili žalovaní žalobkyni na její předžalobní výzvu. Navíc žalobkyně nemá žádným právně relevantním způsobem zajištěn přístup do stavby [adresa], když tato stavba je obklopena pozemky, ke kterým žalobkyni nesvědčí žádné vlastnické ani užívací právo. Bylo tedy na součinnosti žalobkyně s exekutorem, aby poté, co žalobkyně získala spoluvlastnický podíl příklepem, si zajistila i přístup do nemovitosti, tedy aby jí exekutor předal klíče od prostor, aby mohla nemovitost užívat a také aby se seznámila se stavem celé nemovitosti a rovněž s možným rozsahem užívání. Žalovaného 1) se žalovaným 2) nespojuje žádná skutková ani právní skutečnost, která by je měla vést ke společné a nerozdílné úhradě žalované částky. Nemovitost je z [číslo] prázdná, nevyužitá, zdevastovaná a není užívání schopna, když žalovaný 1) užívá zhruba 1/10 sporné nemovitosti k celku a dále užívá část, která je nezkolaudovanou přístavbou (dětský pokoj a veranda), která ani nemohla být předmětem dražby, když ze zkolaudované nemovitosti stavby užívá původní velkou garáž, kterou si přestavěl na ložnici, kuchyni a obývací pokoj a koupelnu. Užívá tedy méně, než svědčí jeho ¼ ideálnímu podílu. Navrhli, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Po provedeném dokazování, soud zjistil následující:

4. Žalobkyně je obchodní společností s předmětem podnikání pronájem nemovitostí bytu a nebytových prostor (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku).

5. Žalovaní [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [fyzická osoba] [anonymizováno] a žalobkyně jsou každý podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny rodinného domu [adresa] stojícího na parcele parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsáno na [list vlastnictví] [celé jméno žalovaného] nabyl svůj podíl smlouvou o převodu nemovitosti [číslo smlouvy] [anonymizováno] [rok] [celé jméno žalovaného] nabyl svůj podíl na základě rozhodnutí soudu o projednání dědictví [spisová značka]. [fyzická osoba] [anonymizováno] nabyl svůj díl usnesením soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 6. 2. 2018. Žalobkyně nabyla svůj díl usnesením soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 26. 9. 2019 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], z usnesení exekutorského úřadu Plzeň – město sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

6. Dne [datum] vydal exekutorský úřad Plzeň – město – soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek dražební vyhlášku, kterou bylo nařízeno druhé dražební jednání, které se konalo 26. 9. 2019 v 11.00 hod. prostřednictvím elektronického systému dražeb na internetové adrese www.exdrazby.cz. Předmět dražby byl popsán ve výroku II. vyhlášky, označení bylo překopírováno z katastru nemovitostí, když jde o podíl ve výši ¼ této nemovitosti, která byla popsána jako samostatně stojící rodinný dům s jedním nadzemním podlažím a obytným podkrovím, konstrukce budovy je zděná a její stavebně-technický stav je odpovídající průměrné údržbě, dům je podsklepený. Pozemek parc. [číslo] je vlastnictví třetích osob. Nemovité věci budou draženy s příslušenstvím a součástmi (zjištěno z dražební vyhlášky [číslo jednací]).

7. Stejný popis předmětu dražby byl uveden i na webové stránce www.exdrazby.cz č. dražby [číslo] a to k prvnímu dražebnímu jednání dne 15. 5. 2019 (zjištěno z webové stránky www.exdrazby.cz, č. dražby [číslo]). 8. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 10. 5. 2020 vytvořil písemný návrh tržní hodnoty ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ¼ na stavbě [adresa] rodinný dům v [obec], když součástí návrhu bylo uvedeno, že popis nemovité věci byl převzat ze znaleckého posudku č. ZP – [číslo]. Současně uvedl, že z inženýrských sítí je nemovitá věc napojena na přípojku elektřiny vodovodu, plynovodu a kanalizaci, když přípojky nebylo možné ověřit. Dům byl popsán z vnějšku. Tržní nájemné ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ¼ ocenil v intervalu 6 000 – 7 000 Kč za měsíc (zjištěno z návrhu tržní hodnoty [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

9. Žalobkyně vyzvala oba žalované dopisem ze dne 19. 5. 2020 k vydání bezdůvodného obohacení každého ve výši 52 000 Kč, tedy 6 500 Kč za každý započatý měsíc od října 2019, jako měsíce po udělení příklepu (zjištěno z předžalobních výzev včetně dodejek).

10. Další předžalobní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení zaslala žalobkyně oběma žalovaným z 18. 11. 2020, když požadovala úhradu částky 91 000 Kč za období od října 2019 (zjištěno z předžalobních výzev pro oba žalované a dodejek).

11. Žalovaný 1) dopisem ze dne 29. 11. 2020 sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení neuznává, neboť nemovitosti nad rozsah svého spoluvlastnického podílu tzv. nenadužívá, neboť užívá nemovitost pouze v rozsahu svého ¼ ideálního spoluvlastnického podílu (zjištěno z dopisu ze dne 29. 11. 2020). 12. [fyzická osoba] [anonymizováno] vyzval v listopadu 2020 spoluvlastníky nemovitosti [adresa] v [obec] [obec] [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], právního zástupce žalobkyně, k jednání o výkonu spoluvlastnictví, když nemovitost užívají [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalovaného] [fyzická osoba] [anonymizováno] má zájem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. (zjištěno z výzvy ze dne 23. 11. 2020, plné moci ze dne 6. 5. 2020). 13. [fyzická osoba] [anonymizováno] dopisem ze dne 27. 5. 2020 sdělil právnímu zástupci žalobkyně k dopisu žalobkyně ze dne 19. 5. 2020, že předmětnou nemovitost dům [adresa] [obec] – [obec] [fyzická osoba] [anonymizováno] neužívá a má zájem na zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví, eventuálně je ochoten svůj podíl a podíly na pozemcích odprodat (zjištěno z dopisu [fyzická osoba] [anonymizováno] ze dne 27. 5. 2020).

14. U Obvodního soudu pro Prahu 4 bylo vedeno řízení sp. zn. 60 C 24/2021, kde vystupovala jako žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno], jako žalovaní [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] [fyzická osoba] [anonymizováno]. Předmětem řízení bylo zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví. Žaloba v této věci byla podána 12. 1. 2021, soud rozhodl 18. 10. 2021 rozsudkem, jímž nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku z prodeje podle podílů. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 12. 2021 (zjištěno z řízení sp. zn. 60 C 24/2021)

15. Soud provedl dne 13. 10. 2021 místní šetření, a z toho šetření a fotodokumentace pořízené při tomto místním šetření, soud zjistil, že předmětný dům je ve velmi špatném stavu, malou část domu užívá žalovaný 1) a to přízemní část domu, která byla původně velkou garáží, kterou si žalovaný 1) upravil na obývací pokoj, ložnici a kuchyni a dále užívá část domu, která nebyla zkolaudována, je černou stavbou a to dětský pokoj a veranda. Další prostory v domě a to jak ve zvýšeném přízemní, tak v podkroví nejsou užívány, jsou ve zcela dezolátním stavu stejně tak sklepní prostory, z nichž užívá žalovaný 1) pouze kotelnu (zjištěno z místního šetření a fotografií).

16. Ze stavební dokumentace předložené žalovaným 1) vyplývá, že stavba [adresa] neobsahuje v dokumentaci schválení (zkolaudování) přístavby, kterou užívá žalovaný 1). (zjištěno ze stavební dokumentace a popisu dražené nemovitosti)

17. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je přítelkyní, družkou [celé jméno žalovaného], s nímž se zná 6 let, a když se s ním seznámila, bydlel v obci [část obce] a tři roky od května 2017 bydleli spolu na adrese [adresa žalovaného a žalovaného], [celé jméno žalovaného] nebydlel, když tam bydlí jeho bratr [celé jméno žalovaného] s manželkou a dcerou. Svědkyně tento dům v [ulice] [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] uvnitř nenavštívila, byla pouze několikrát před domem na zahradě (zjištěno z výpovědi svědkyně).

18. Další navržené důkazy (zejména výslechy navržených svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [fyzická osoba], [příjmení]) neprovedl, neboť tyto důkazy byly vzhledem ke zjištěním ohledně rozsahu užívání nemovitosti žalovanými zejména při místním šetření nadbytečné.

19. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

20. Podle ust. § 1117 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Toto je výrazem toho, že v případě spoluvlastnictví dochází k dělbě práva k věci, nikoliv k dělbě věci samotné. Každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci. Toto právo spoluvlastníka ale není neomezené, jako je tomu u vlastníka výlučného. Spoluvlastníku nenáleží plné panství nad věcí; v nakládání s věcí náležející do spoluvlastnictví je omezen právy ostatních spoluvlastníků. Tato situace samozřejmě nevylučuje, aby se spoluvlastníci dohodli na reálném způsobu užívání společné věci. K takové dohodě však v tomto případě mezi spoluvlastníky nedošlo.

21. Proto bylo třeba zjistit, v jakém rozsahu uvedenou nemovitost užívá každý ze spoluvlastníků a bylo na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaní užívají uvedenou nemovitost nad rámec svých spoluvlastnických podílů. <i>22. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 23. Soud plně souhlasí se žalobkyní, že ve věci bezdůvodného obohacení, vzniklého v důsledku užívání předmětu spoluvlastnictví jen některým nebo jen některými spoluvlastníky, existuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu, na kterou žalobkyně odkazovala (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.2.2001, sp. zn. 25 Cdo 2616/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.10.2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1.11.2016, sp. zn. 28 Cdo 3460/2016), v níž je zdůrazňováno, že„ užívá-li jeden ze spoluvlastníků bez právního důvodu společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat opomenutým spoluvlastníkům to, oč se tímto svým jednáním obohatil, a to podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.“ Ze závěrů soudů zcela a jednoznačně vyplývá, že každý spoluvlastník má právo užívat společnou věc v míře odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Neumožňují-li existující poměry některému spoluvlastníkovi plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to odpovídající náhrada, jako kompenzace bezdůvodného obohacení, které tímto v jeho neprospěch vzniklo.

24. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že uvedená nemovitost má 4 spoluvlastníky, kteří - každý z nich - vlastní ¼ id. podíl. Bylo prokázáno, že žalobkyně ¼ podíl na nemovitosti získala v dražbě, která proběhla na internetu, když si před dražbou ani nezjistila faktický stav nemovitosti, nikdy dům uvnitř nenavštívila a neseznámila se jak se stavem domu uvnitř (tvrzení žalobkyně, že pan [příjmení] si dům prohlédl přes plot zvenku, pro soud nemá žádný význam), tak se způsobem užívání.

25. Dále bylo prokázáno, že další spoluvlastník [fyzická osoba] [anonymizováno] má do domu přístup, a také dům nepravidelně navštěvuje a činí tam nějaké úpravy v horním patře domu.

26. Dále bylo jednoznačně a bez nejmenších pochybností prokázáno, že žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] předmětnou nemovitost neužíval v rozhodném období vůbec, tedy ani v rozsahu svého ¼ id. spoluvlastnického podílu, neboť se dlouhodobě zdržuje jinde a do domu dochází výjimečně, a to na návštěvu za bratrem – žalovaným 1)

27. Z plánů domu bylo zjištěno, že přístavby provedené žalovaným 1) nebyly zkolaudovány. Bylo prokázáno, že dům užívá žalovaný 1) [celé jméno žalovaného] to jeho přízemní část, kde má z původní garáže zbudovánu ložnici, kuchyni a obývací pokoj, dále užívá nezkolaudované přístavby domu (dětský pokoj a verandu), které nemohly být ani zahrnuty do ocenění domu pro účely dražby, a dále užívá část sklepa (kotelna). Při místním šetření bylo zjištěno, že většina domu je prázdná, nikým neužívaná a že žalovaný 1) neužívá nemovitost ani v rozsahu oné id. 1/4, natož v rozsahu větším.

28. Navíc žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení po obou žalovaných společně a nerozdílně, což je podle soudu za situace, kdy každý je pouze ¼ spoluvlastníkem, nesprávné.

29. Pokud žalobkyně odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1321/2011, sp. z. 28 Cdo 138/2018, sp. zn. 28 Cdo 1089/2020, apod. zn. 28 Cdo 2525//2015, sp. zn. 28 Cdo 4018/2017, z nichž plyne, že výraz„ užívání“ je třeba chápat široce, tedy tak, že užívání zahrnuje i situace, v nichž se obohacený chopí výlučné kontroly nad daným objektem, učiní si jej přístupným pouze pro sebe a svou potřebu (např. oplotí určitý objekt, uzamkne jej), případě že lhostejno, zda žalovaní užívají stavbu celou či jen některou část, pokud se chopili výlučné kontroly nad daným objektem sami, pak tyto odkazy považuje soud za nepřípadné – žalovaní se ničeho nechopili, žalovaný 1) nabyl svůj ¼ podíl v roce 1992, v rozsahu, v jakém užívá dům v současnosti, jej užíval od počátku, tedy i době, kdy žalobkyně nabyla vlastnictví ¼ id. podílu. Žalovaný 2) nabyl svůj podíl v roce 1996. To, že žalobkyně dokonce od nemovitosti nemá klíče, nelze dávat za vinu žalovaným. Pokud nemá do domu přístup, nemůže vydání klíčů požadovat po žalovaných, neboť klíče a přístup si měla zajistit u exekutora provádějícího dražbu. Tvrzení žalobkyně, že stav domu zjistila na základě znaleckého posudku, se ukázalo rovněž nepravdivým, neboť nebyl žádný takový posudek k důkazu žalobkyní předložen. Je zřejmé, že žalobkyně zakoupila ¼ podíl ze spekulativních důvodů.

30. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů žalobu zamítl.

31. Soud přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, náhradu nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. v celkové výši 57 288 Kč. Tato se sestává a) z odměny advokáta za zastupování ve výši 53 088 Kč za 14 úkonů právní služby po 3 792 Kč při zastupování 2 účastníků, když hodnota úkonu dle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. (dále a. t.) při zastupování jednoho účastníka je ve výši 4 740 Kč dle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, odpor a vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 1. 6. 2021, účast u jednání soudu dne 23. 6. 2021, 3. 11. 2021 a 14. 2. 2022, účast na místním šetření dne 13. 10. 2021) Vzhledem k tomu, že advokát zastupoval dva účastníky, byla odměna za zastupování v souladu s ust. § 12 odst. 4 a.t. snížena o 20 % za každou zastupovanou osobu b) z částky 4 200 Kč za 2 x 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a.t., Soud nepřiznal odměnu advokátovi za další poradu s klientem, když tento úkon nijak nedoložil.

32. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.