21 C 26/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 30 001 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 001 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 435 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z částky 435 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z částky 435 Kč od 2. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z částky 518 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z částky 518 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně z částky 518 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně z částky 518 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně z částky 518 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 079 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 079 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 079 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 079 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 622 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 780 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 142 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně z částky 4 246 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 101 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 22. 1. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky představující jednak dlužné nájemné za měsíce 1-8/ 2019 ve výši 3 895 Kč, za měsíce 10-12 2020 ve výši 12 237 Kč a za měsíce 1-2/ 2021 ve výši 6 701 Kč a jednak dluh z vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 4 246 Kč. Žalovaná byla nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+0 s příslušenstvím ve 3. podlaží domu [adresa] v [obec a číslo], [ulice a číslo]. Byt je ve vlastnictví hl. m Prahy, právo vlastníka za město vykonává dle zák. č. 145/2001 Sb. městská část Praha 4 N8jem bytu dle nájemní smlouvy a jejího dodatku č. 1 byl dohodnut na dobu určitou do dne 14. 7. 2019. Po skončení nájmu, žalovaná byt nevyklidila, učinila tak až 18. 2. 2021. Dle nájemní smlouvy a jejího dodatku č. 1 ze dne 10. 7. 2018, bylo nájemné za m2 smluveno v částce 135 Kč, resp. 3 996 Kč za celý byt. Po valorizaci se nájemné zvýšilo na 4 079 Kč měsíčně, jak vyplývá z evidenčního listu platného od 1. 9. 2019. Zálohy na služby byly v uvedeném období stanoveny ve výši 1 780 Kč měsíčně, přičemž z vyúčtování za rok 2019 vyplývá nedoplatek ve výši 21 297 Kč, neboť žalovaná z těchto záloh nezaplatila ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující: 4. [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] je ve vlastnictví hl. m. Prahy a ve správě Městské části Praha 4 (zjištěno z informativního výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. Podolí obec Praha). Žalobkyně v souladu s ustanovením § 34 odst. 3 zák. č. 131/2000 Sb. o hl. m. Praze nakládá s majetkem hl. m. Prahy a vykonává práva vlastníka ve vztahu k tomuto majetku.

5. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne 14. 7. 2015 smlouvu o nájmu bytu [číslo] na dobu určitou, na 36 měsíců, v domě s pečovatelskou službou [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo]. Dodatkem č. 1 k této nájemní smlouvě byl nájem prodloužen o jeden rok, a to do 14. 7. 2019. Zálohy i nájemné byly splatné do posledního dne v měsíci podle nájemní smlouvy bod 4.7. a bod 4.

9. Případné nedoplatky či přeplatky z vyúčtování služeb byly splatné do osmi měsíců od skončení zúčtovacího období tj. do konce srpna příslušného roku (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne 14. 7. 2015a dodatku [číslo] k této nájemní smlouvě ze dne 10. 7. 2018).

6. Žalovaná byt převzala dne 25. 6. 2015 a dne 18. 2. 2021 byt byl vyklizen. (zjištěno z protokolu o převzetí bytu ze dne 25. 6. 2015, protokolu o převzetí bytu – vystěhování ze dne 18. 2. 2021 a usnesení OS Praha 4 č.j. 18 C 363/2020-37).

7. Od 1. 9. 2018 do 31. 3. 2019 činilo nájemné 3 996 Kč, od 1. 4. 2019 se zvýšilo na částku 4 079 Kč a zálohy na služby byly stanoveny na 1 780 Kč měsíčně. (zjištěno z dodatku č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 10. 7. 2018 a z evidenčního listu platného od 1. 9. 2018 a evidenčního listu platného od 1. 4. 2019).

8. Žalovaná za období od ledna 2019 do března hradila na nájemném namísto částky 3 996 Kč částku 3 561 Kč a tedy každý z těchto měsíců uhradila o 435 Kč méně. Dále za období duben 2019 - srpen 2019 hradila na nájemném namísto 4 079 Kč pouze částku 3 561 Kč a tedy každý z těchto měsíců uhradila o 518 Kč méně. Za měsíce říjen 2020 – únor 2021 (zde poměrná část do 18. 2. 2021) nehradila nájemné 4 079 Kč vůbec. (zjištěno z evidence z evidenčních listů, rozpisu dluhu za leden – srpen 2019 a říjen – prosinec 2020 – správce [anonymizováno] [právnická osoba]).

9. V roce 2018 zaplatila žalovaná zálohy na služby v celkové výši 13 872 Kč (namísto předepsaných 21 360 Kč). Na službách spotřebovala částku 18 118 Kč. Na službách tedy žalovaná za rok 2018 má nedoplatek ve výši 4 246 Kč, což vyplývá z z vyúčtování služeb za rok 2018, které bylo žalované zasláno na adresu bytu a toto si žalovaná převzala dne 25. 4. 2019 (zjištěno z vyúčtování služeb za rok 2018 a poštovní doručenky).

10. Žalovaná dále dluží na zálohách na služby za období leden – únor 2021 částku 2 922 Kč (1 780 Kč za leden a za únor do 18. 2. 2021 poměrná část ve výši 1 142 Kč). Celkem tak za rozhodné období dluží žalobou uplatněných 30 301 Kč (zjištěno z rozpisu dluhu na nájemném a službách za leden a únor 2021)

11. Žalovaná byla o úhradu upomínána dvakrát a to výzvami ze dne 22.. 9. 2021 a 22. 11. 2021 zjištěno z upomínek včetně dodejek)

12. Ze spisu 14 Nc 3099/2021 vyplývá, že dcera žalované dne 23. 8. 2021 podala návrh na omezení svéprávnosti žalované a o tomto návrhu dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Ze sdělení úřadu práce ze dne 5. 11. 2021 vyplývá, že žalované byl přiznán příspěvek na péči od 22. 8. 2013 a tento vyplácen na účet. Ze sdělení odboru sociálního ÚMČ Praha 4 ze dne 25. 10. 2021 vyplývá, že dcera žalované [jméno] [celé jméno žalované] měla v době vzniku dlužné částky za nájem bytu s pečovatelskou službou přístup k účtu žalované, ze kterého měly být hrazeny náklady spojené s bydlením. Ty však byly řádně hrazeny do září 2018 a poté již byly hrazeny nepravidelně, v nesprávné výši nebo vůbec, a takto vznikl dluh na nájemném. Od 18. 10. 2021 je žalované zajištěna pobytová služba v [anonymizována tři slova] (zjištěno ze spisu 14 Nc 3099/2021)

13. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

14. Dle ust. § 2295 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

15. Dle ust. § 4, odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojeným s užíváním bytu a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo nebo společenství.

16. Dle ust. § 2247 odst. 2 o. z., pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod, včetně čistění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

17. Dle ust. § 2247 odst. 3 o. z., způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

18. Po uvedeném dokazování soud má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou do 14. 7. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná byt nevyklidila a měla ho tak k dispozici k užívání až do 18. 2. 2021, kdy ho teprve vyklidila a odevzdala žalobci, je povinna dle ust. § 2295 o. z. platit za toto období dříve ujednané nájemné. Dle ust. § 4 odst. 1, § 2247 odst. 2, 3 zák. č. 67/2013 Sb., byla povinna platit i zálohy na služby poskytované s užíváním bytu. Je prokázáno, že žalovaná (případně její dcera, která disponovala účtem žalované), která pobírala příspěvek na péči, neplatila řádně nájemné, zálohy na služby a vyúčtování nedoplatku služeb. Žaloba tedy byla shledána po právu, jak ohledně nájemného, tak služeb a žalobě o zaplacení 30 001 Kč bylo vyhověno.

19. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Dle ust. § 1970 o. z., o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první dne kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšeného o 8% bodů.

22. Žalovaná se opakovaně dostala do prodlení dle ust. § 1968 o. z., když nehradila nájemné a služby do data jejich splatnosti, určené nájemní smlouvou (do konce příslušného měsíce). Stejně tak nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 4 246 Kč nezaplatila ve lhůtě jeho splatnosti do konce srpna 2019. Od prvního dne následujícího po splatnosti má proto žalobkyně nárok dle ust. § 1970 o. z. na zákonný úrok z prodlení z dlužného nájemného a náhrady za služby až do jejich úplného zaplacení ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Žalobkyně byla procesně úspěšná, a proto o náhradě nákladů soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.. S ohledem na nález sp. zn. II. ÚS 376/12, z něhož vyplývá že„ u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů.“ dospěl soud k závěru, že nelze přiznat odměnu advokátovi za zastupování žalobkyně, neboť spor nebyl nijak výjimečně složitý a žalobkyně ani netvrdila ani nedoložila, v čem spočívá jedinečnost, unikátnost, složitost případu vyžadující si právní pomoc advokáta a proč nelze zastoupení řešit interními právníky města. (srovnej rovněž IV. ÚS 2434/19) Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve výši 2 101 Kč sestávající se ze soudního poplatku ve výši 1 1 501 a dále podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. částku 600 Kč jako režijní paušál 2 x 300 Kč za sepis žaloby a účast na jednání dne 20. 7. 2022.

24. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl v souladu s ust. § 149 o.s.ř. Lhůtu k plnění určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.