21 C 282/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 35 668 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby bylo žalované uloženo zaplatit částku 35 668 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 6. 2021 domáhal částky 42 777 Kč s příslušenstvím. To žalobce odůvodnil tím, že je právnickou osobou zřízenou mimo jiné za účelem zajišťování správy domu nacházejícího se na adrese [adresa], ve kterém se nachází bytová jednotka [číslo] (dále také jen„ bytová jednotka“), která je ve vlastnictví hlavního města Prahy, a jejíž správa (a výkon vlastnického práva) byla svěřena žalované. Žalobce se domáhal původně částky 40 702 Kč za vodu spotřebovanou v bytové jednotce [číslo] v roce 2020 a dále částky 2 075 Kč za výměnu ventilu u elektrického bojleru. Nadměrnou spotřebu vody v bytové jednotce zjistil žalobce při provádění samoodečtů v prosinci 2020 a následně zajistil kontrolu rozvodů vody, při které bylo zjištěno, že příčinou nadměrné spotřeby je vadný ventil bojleru ve vlastnictví žalované, který žalobce neprodleně vyměnil. Žalobce svůj nárok vůči žalované uplatňuje z titulu náhrady škody způsobené vadným bojlerem ve vlastnictví žalované a zároveň z titulu povinnosti žalované jako člena žalobce předcházet vzniku škod na straně žalobce.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná uvedla, že daný spor je sporem o zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2020, přičemž není podstatné, jakým způsobem byla voda v bytové jednotce spotřebována. Důležité je pouze to, zda byla spotřeba vody žalobcem řádně vyúčtována. Žalovaná uvedla, že žaloba byla podána před splatností vyúčtování a dále, že vyúčtování nebylo provedeno řádně, když v něm byly mezi službami spojenými s užíváním jednotky vyúčtovány i činnosti spadající do správy společných částí nemovitosti. Žalovaná dále uvedla, že sporuje naměřenou výši spotřeby vody, když fakturační vodoměr dle odborného přezkoušení nesplňoval technické a metrologické požadavky a musí být tedy považován za nevěrohodný a nefunkční. Žalovaná vyúčtování služeb u žalobce reklamovala a po obdržení opraveného vyúčtování žalobci vyúčtování uhradila. Jestliže i poté žalobce trvá na uhrazení rozdílu mezi původním a opraveným vyúčtováním z titulu náhrady škody, je toto dle žalované nesprávné a vnitřně rozporné, když je navíc zřejmé, že nemůže existovat příčinná souvislost mezi vadou bojleru a případným vznikem škody na straně žalobce.

3. Žalovaná dne 31. 1 2022 zaplatila žalobci částku 2 075 Kč jako náhradu za náklady vynaložené na výměnu pojistného ventilu bojleru, k čemuž žalobce doložil žalované potřebnou dokumentaci až po zahájení řízení, a dne 26. 4. 2022 uhradila na základě nového vyúčtování služeb a poplatků za rok 2020 ze dne 17. 3. 2022 nedoplatek ve výši 5 034 Kč. Žalobce vzal v návaznosti na to žalobu zpět co do částky 7 109 Kč s příslušenstvím, soud řízení v tomto rozsahu při jednání konaném dne 29. 6. 2022 zastavil a předmětem řízení tedy zůstalo uhrazení částky 35 668 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 5. 2021 do zaplacení.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

5. Žalobce je právnickou osobou zřízenou mimo jiné za účelem zajišťování správy domu nacházejícího se na adrese [adresa], ve kterém se nachází bytová jednotka [číslo] (zjištěno z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek a ze stanov žalobce)

6. Vlastníkem bytové jednotky je hlavní město Praha, správa nemovitosti byla dle § 3 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, svěřena žalované, která tak vykonává vlastnické právo k bytové jednotce svým jménem a nese odpovědnost z toho vyplývající. (zjištěno z informací o jednotce [číslo] v katastru nemovitostí)

7. Žalobci byla společností [právnická osoba], [IČO], vystavena za období od 14. 12. 2019 do 21. 12. 2020 faktura č. 2142005327 na částku 48 407 Kč, která odpovídala nedoplatku za vodné a stočné, jelikož celková spotřeba v domě v daném období činila celkem 2 117 m3. Žalobce tuto fakturu dne 4. 2. 2021 uhradil. (zjištěno z faktury č. 2142005327 ze dne 18. 1. 2021 a z potvrzení o platbě)

8. Za období od 22. 12. 2020 do 18. 12. 2021 činila spotřeba vody v domě 1 588 m3. (zjištěno z faktury č. 2142130870 ze dne 21. 12. 2021)

9. Žalovaná byla dne 27. 1. 2021 e-mailem upozorněna, že v bytové jednotce byla zjištěna vada pojistného ventilu bojleru, který byl téhož dne vyměněn za nový. Dne 8. 2. 2021 pak bylo žalované sděleno, že k protékání vody začalo patrně docházet již v roce 2019, když se výrazně zvýšila spotřeba vody z 39,48 m3na 145,05 m3, v roce 2020 se pak zvýšila na 584,77 m3. (zjištěno z e-mailové komunikace od 27. 1. 2021 do 8. 2. 2021 včetně fotografií vadného ventilu a vodoměru)

10. Žalovaná obdržela dne 23. 2. 2021 vyúčtování služeb za rok 2020 a byla vyzvána k jeho úhradě do 31. 5. 2021. Žalovaná v reakci uvedla, že podává proti vyúčtování reklamaci, jelikož v bytové jednotce nebyla dořešena záležitost ohledně správnosti měření vodoměru, které žalovaná požadovala již dne 10. 2. 2021. Žalobce žalované osvědčení o přezkoušení bytového vodoměru zaslal dne 4. 3. 2021, přičemž připustil, že vodoměr měřil chybně, dle žalobce však měřil méně, než měřit měl a trval tedy na svém vyúčtování. (zjištěno z e-mailové komunikace od 23. 2. 2021 do 8. 3. 2021)

11. Při přezkoušení bytového vodoměru bylo zjištěno, že ten nesplňuje metrologické požadavky, jelikož při průtoku 0,05 m3/h byla naměřena chyba - 37,18 %, přičemž povolená chyba činí 4 % a při průtoku 0, 0313 m3/h byla naměřena chyba - 92,87 %, přičemž povolená chyba činí 10 % (zjištěno ze zkušebního protokolu o přezkoušení stanoveného měřidla č. j. 2021/2602001 ze dne 26. 2. 2021)

12. Žalobce vyzval předžalobní upomínkou ze dne 25. 3. 2021 žalovanou k úhradě majetkové škody ve výši 44 017 Kč (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 25. 3. 2021 včetně potvrzení z datové schránky)

13. Žalovaná stanoviskem ze dne 1. 6. 2021 sdělila žalobci, že odmítá uhradit spotřebu vody změřenou vadným vodoměrem a požadovala po žalobci vystavení řádného vyúčtování. (zjištěno ze stanoviska [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne 1. 6. 2021)

14. Dne 25. 3. 2022, tedy po zahájení řízení, bylo žalované zasláno nové vyúčtování služeb a poplatků za období od ledna do prosince 2020, kterým byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 5 034 Kč. Vyúčtování bylo žalované zasláno e-mailem i poštou. Žalovaná toto vyúčtování uhradila. (zjištěno z protokolu o vyúčtování služeb a poplatků za období 2020 – 2020 ze dne 17. 3. 2022 včetně e-mailu, průvodního dopisu a podacího lístku a z nesporných tvrzení účastníků)

15. Jestliže soud v řízení provedl další důkazy, případně navržené důkazy neprovedl, pak soud tyto důkazy vzhledem k tomu, že prokazovaly skutečnosti významné pro část předmětu řízení, ohledně níž bylo řízení zastaveno (faktura č. 221012 ze dne 12. 2. 2021 (výměna pojistného ventilu), potvrzení o platbě částky 2 075 Kč ze dne 14. 10. 2021), nehodnotil, případně je nehodnotil, jelikož byly vzhledem k dalším skutkovým zjištěním nadbytečné (přehled odečtů měřidel ze dne 7. 1. 2022).

16. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

17. Ve věci bylo prokázáno, že žalovaná má od hlavního města Prahy do správy svěřenou bytovou jednotku, která se nachází v domě spravovaném žalobcem. V bytové jednotce došlo dle nesporných tvrzení účastníků k poškození pojistného ventilu bojleru ve vlastnictví žalované, což mohlo mít za následek nadměrnou spotřebu vody v bytové jednotce. V bytové jednotce však byl zároveň nainstalován vodoměr, který neodpovídal technickým a metrologickým požadavkům, a z naměřených hodnot tedy nebylo možné vycházet při vyúčtování spotřeby vody za rok 2020. Žalobci tak měla dle jeho tvrzení v důsledku poškození bojleru vzniknout škoda, která odpovídá žalované částce.

18. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Podle § 1175 odst. 1 o. z. vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.

20. Podle § 1175 odst. 2 o. z. vlastník jednotky spravuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; jde-li však o společné části uvnitř bytu a společné části, které slouží vlastníku jednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí pouze údržbu a drobné opravy.

21. V daném případě měla žalovaná dle žalobce porušit svou zákonnou povinnost tím, že měla v bytové jednotce nainstalovaný bojler s poškozeným pojistným ventilem, který způsoboval nadměrnou spotřebu vody, a neudržovala tedy svůj byt tak, jak to vyžaduje nezávadný stav domu. Takový výklad předmětné zákonné povinnosti však nelze akceptovat. Z ustanovení § 1175 o. z. naopak jednoznačně vyplývá, že vlastník jednotky má právo svůj byt užívat a spravovat svobodně, přičemž je omezen pouze stejnými právy dalších vlastníků a povinností nenarušovat společné části domu. Jestliže tedy došlo k poškození bojleru žalované, které mělo za následek nadměrnou spotřebu vody, která však odtékala přímo do odpadu a nijak neohrožovala bytové jednotky jiných vlastníků ani společné části domu či jeho nezávadný stav a vzhled, nelze toto považovat za ohrožení zájmů jiných vlastníků jednotek či žalobce. Naopak lze uvést, že i v případě, že by nájemce bytu či žalovaná nechali po celý rok otevřený vodovodní kohoutek a voda odtékala bez jakéhokoliv užití rovnou do odpadu, nebylo by toto věcí žalobce, kterému by tím žádná škoda nevznikala, když je pouze věcí vlastníka jednotky či jeho nájemce kolik vody na vlastní náklady spotřebuje, to vše ale za předpokladu, že spotřeba vody je řádně měřena certifikovaným vodoměrem, který měří pouze v rámci povolené odchylky.

22. Žalovaná tedy dle soudu žádnou zákonnou povinnost neporušila, když navíc závadu bojleru ani nemohla zjistit dříve, než po odečtu vody za rok 2020, jelikož již z právní formy žalované je zřejmé, že byt sama neužívala, ale pronajímala fyzické osobě, o jejíž skutečné spotřebě vody nemohla a neměla mít přehled. Ani nájemce bytu si pak nemohl všimnout, že bojler protéká bez kontroly vodoměru, k čemuž však nebyl povinen, když navíc vadnost ventilu nemohl ani laik zjistit, když toto zjistil až odborný technik poté, co při odečtu vody za rok 2020 vznikly pochybnosti o spotřebě vody a správném měření.

23. Přestože tedy žalobci vznikla újma spočívající ve spotřebě vody, ke které v roce 2020 v domě došlo, a kterou žalobce nemohl vyúčtovat žádnému z vlastníků bytových jednotek, nejde toto k tíži žalované, která žádnou povinnost neporušila a nemohla tedy škodu žalobci způsobit.

24. Pouze pro úplnost soud dodává, že žalobci ve skutečnosti vznikla škoda v důsledku porušení jeho vlastní povinnosti a to povinnosti řádně vyúčtovat zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu dle § 1181 o. z. Ke splnění této povinnosti by však žalobce musel nejprve řádně měřit spotřebu vody v bytové jednotce žalované. Toto žalobce neučinil, když vodoměr, který měl nainstalovaný v bytové jednotce, neodpovídal technickým a metrologickým požadavkům. To je také jediný důvod, pro který žalobce nemůže žalované vyúčtovat skutečnou spotřebu vody v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

25. Žalobce se tedy pouze snaží napravit své vlastní pochybení, v jehož důsledku nemůže spotřebu vody žalované řádně vyúčtovat tím, že se po žalované úhrady domáhá z titulu náhrady škody namísto z titulu nedoplatku z vyúčtování. Takový postup je však obcházením zákona a zjevně nemůže mít úspěch, když je jasné, že za správné měření spotřeby vody byl odpovědný žalobce. Pokud tuto povinnost nesplnil, není možné žádným způsobem určit, jaká byla skutečná spotřeba vody v bytové jednotce, když k nadměrné spotřebě za celý dům mohlo dojít nejen v bytě [číslo] ale i v libovolné další bytové jednotce či ve společných částech domu a to buďto záměrnou spotřebou, nebo závadou na rozvodech vody či na jiném technickém zařízení. Lze tedy uzavřít, že danou situaci způsobil žalobce, který by při správném měření spotřeby vody mohl skutečnou spotřebu vyúčtovat žalované, zatímco při nesprávném měření jí může vyúčtovat (a vyúčtoval) podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu žádosti o přezkoušení vodoměru v souladu s § 17 odst. 4 písm. a) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Úhrady za zbývající část spotřeby vody, kterou se žalobci nepodařilo rozúčtovat tímto způsobem, se pak žalobce nemůže domáhat z titulu náhrady škody.

26. Z těchto důvodů tedy soudu nezbylo nic jiného, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ze dne 11. 8. 2021 a ze dne 14. 6. 2022, příprava účasti na jednání, účast na jednání ve dnech 12. 1. 2022, 29. 6. 2022, 17. 10. 2022 a 18. 1. 2023).

28. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.