21 C 282/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 77 977 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 77 977 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 41 404,40 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že [datum] došlo k sesunutí sněhu ze střechy domu ve vlastnictví žalované v ulici [část obce a číslo], [obec], a poškození vozidla Škoda Octavia, [registrační značka] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Tato společnost měla uzavřenu pojistnou smlouvu [číslo] se žalobkyní, jejímž předmětem bylo havarijní pojištění tohoto vozidla a z titulu této smlouvy vyplatila žalobkyně poškozené společnosti dne [datum] částku 77 977 Kč, když skutečná výše škody činila 87 977 Kč, a z ní byla odečtena spoluúčast ve výši 10 000 Kč. Dnem výplaty pojistného plnění poškozené přešla pohledávka ve výši 77 977 Kč včetně příslušenství na žalobkyni na základě ust. § 2820 odst. 1 a § 2894 a násl. obč. zák. Žalovaná za škodu, která byla poškozenému způsobena v důsledku pádu sněhu na jeho vozidlo, odpovídá dle ust. § 2900 a 2937 odst. 1 obč. zák. avšak žalovaná svoji odpovědnost odmítla. Žalobkyně tvrdila, že z fotodokumentace, která byla pořízena v souvislosti s touto událostí, nebylo zachyceno nic z toho, co tvrdila žalovaná (cedule, varování, upozornění na nebezpečí pádu sněhu). Vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], je žalovaná. Vozidlo bylo skutečně poškozeno pádem sněhu ze střechy, neboť předmětné vozidlo nebylo v poškozených místech karoserie před škodní událostí nikterak poškozeno, a současně rozsah poškození a způsob poškození odpovídal nárazu předmětu (sněhu), který na vozidlo spadl shora. Fotografie, které jsou podkladem fotodokumentace pro pojistnou událost, pořídil řidič vozidla, který tam to vozidlo zaparkoval na doporučení hotelu, a pak šel lyžovat, a když se vrátil, našel auto poškozené a následně provedl fotodokumentaci vozidla a události.

2. Žalovaná potvrdila, že je vlastníkem uvedeného pozemku, na němž se nachází [anonymizováno] [část obce], [adresa], a rovněž potvrdila, že řidič předmětné vozidlo zaparkoval před nemovitostí a rovněž potvrdila, že mezi řidičem vozidla a jejím společníkem žalované došlo k dohodě ohledně náhrady tvrzené škody ve výši 10 000 Kč. Žalovaná však zpochybňovala, že k poškození vozidla došlo právě pádem sněhu ze střechy nemovitosti v jejím vlastnictví, nehodě nebyl přítomen žádný svědek a nebyla přivolána ani hlídka Policie ČR. Žalovaná namítala, že pokud škoda skutečně byla způsobena pádem sněhu ze střechy, pak to bylo i spoluzaviněním řidiče vozidla, který byl opakovaně vyzýván personálem hotelu, aby předmětné vozidlo přeparkoval, avšak řidič vozidla tak neučinil, pouze konstatoval, že za pár minut odjíždí. Žalovaná popřela, že by personál hotelu řidiči vozidla přímo takovéto místo doporučil k zaparkování, neboť toto místo k parkování určeno nebylo, vozidlo stálo před stoly s lavičkou, tedy místem určeným k sezení. Řidič vozidla věděl, že na tomto místě se nesmí parkovat, přesto na veškerá doporučení nedbal. Žalovaná neporušila prevenční povinnost svým jednáním, neboť na předmětném místě byla umístěna cedule zákazu zastavení a cedule„ Pozor, nebezpečí pádu sněhu“ a řidič upozornění personálu hotelu nedbal. Byl to tedy řidič, kdo porušil svoji povinnost předcházet škodám, když zaparkoval vozidlo na místě, kde se parkovat nesní a kde hrozí pád sněhu, neboť sníh na střeše domu nepochybně viděl a mohl jeho pád předpokládat. Pokud žalovaná zaplatila řidiči vozidla částku 10 000 Kč, pak tímto neuznala nárok žalobkyně, kdy se chtěla pouze dohodnout na přiměřené náhradě za škodu, která měla na vozidle vzniknout, neboť řidič vozidla byl jedním z hotelových hostů a žalovaná si chtěl zachovat vzájemné dobré vztahy. Žalovaná uvedla, že předmětná nemovitost nebyla pojištěna na škody způsobené nemovitostí na jiných věcech.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Dne [datum] došlo v důsledku sesunutí sněhu ze střechy domu ve vlastnictví žalované v ulici [část obce a číslo], [obec], [anonymizováno], a tento spadl a poškodil vozidlo Škoda Octavia ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] (zjištěno z potvrzení o registraci škodné události a z fotodokumentace pořízené řidičem [příjmení] a výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [obec]).

5. Na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] vyplatila žalobkyně [datum] z titulu havarijního pojištění vozidla Škoda Octavia, [registrační značka] [anonymizováno] pojištěné společnosti částku 77 977 Kč, po odečtení spoluúčasti ve výši 10 000 Kč od celkové škody 87 977 Kč (zjištěno z dokladu o vyplacení pojistného plnění, zakázkového listu [anonymizováno], daňového dokladu [číslo] kalkulace [číslo] posudku kalkulace, kontrolního listu, zápisu o poškození motorového vozidla, kalkulace nákladů na opravu, oznámení o škodné události a oznámení o poskytnutí pojistného plnění).

6. Předmětná nemovitost [anonymizováno] [část obce a číslo], [obec], nebyla pojištěna, přestože majitel hotelu, pan [příjmení], řidiči vozidla po zjištění poškození oznámil, že hotel má proti takové události pojištění, což se však ukázalo nepravdivým (zjištěno z výpovědi svědka [příjmení], z e-mailu ze dne [datum] a tvrzení samotné žalované).

7. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody ve výši 77 977 Kč k pojistné události [číslo] na jejímž základě tuto částku z titulu havarijního pojištění vyplatila pojišťovna poškozené společnosti [právnická osoba], neboť na ni přešlo právo na náhradu poskytnutého plnění v souladu s ust. § 2820 a § 2894 obč. zák. Žalovaná byla vyzvána k úhradě nejpozději do [datum]. [příjmení] požadavek k náhradě škody uplatnila žalobkyně již dopisem ze dne [datum] s termínem úhrady do [datum] (zjištěno z výzev k náhradě škody adresované žalované)

8. Na tyto výzvy k úhradě žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], v němž žalovaná jednak zpochybňovala, že by došlo k poškození vozidla pádem sněhu právě ze střechy hotelu, neboť vozidlo neparkovalo na pozemku na [anonymizováno] [část obce], ale na veřejné komunikaci, navíc předmětné místo bylo označeno cedulí„ zákaz zastavení“ a„ pozor, nebezpečí pádu sněhu“, a přesto tam řidič vozidla zaparkoval a toto upozornění nerespektoval. Dále žalovaná v dopise uváděla, že došlo k dohodě na finančním vyrovnání vzniklé škody ve výši spoluúčasti 10 000 Kč, kterou zaslala žalovaná na soukromý účet řidiče. Žalovaná společnost svoji odpovědnost za vzniklou škodu odmítla (zjištěno z dopisu žalované ze dne [datum]).

9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě ještě předžalobní výzvou ze dne [datum], aby žalovaná dlužnou částku uhradila do sedmi dnů od doručení výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání).

10. Komunikace nacházející se před hotelem zapsaná na listu vlastnictví [anonymizováno], parc. Č. [anonymizováno] [část obce], je ve vlastnictví Libereckého kraje (zjištěno z informace o pozemku a ortofotomapy).

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že ve [anonymizováno] pracovala brigádně a byla tam i ten den, kdy se stala ona událost, a viděla z okna, jak sníh na to auto spadl, bylo to nejspíš dopoledne. Nepamatovala si, že by mluvila s řidičem vozidla, neviděla ani posádku vozidla v době, kdy vozidlo před hotelem zaparkovalo. Po události chodila po hotelu a sháněla majitele auta, ale nesehnala ho, protože nebyl v hotelu, ale po nějaké době sám dorazil. Tu událost viděla i její kolegyně [jméno]. Nebylo to poprvé, co spadl sníh ze střechy, a proto tam byla umístěna i nějaká cedule, aby tam lidi nechodili a neparkovali, protože tam padá sníh. Cedule byla umístěna v rohu u budovy, byla vidět z obou stran, když se vjíždí na parkoviště i z pohledu před hotelem. Uvedla, že neví, jestli ceduli bylo vidět, protože tam byla spousta napadaného sněhu, určitě přes půl metru výšky. Šlo o ceduli od pivovaru, na které bylo napsáno, že se tam nesmí parkovat, protože padá sníh ze střechy. Na tom místě, kde bylo zaparkováno vozidlo, k jehož poškození pak došlo, parkovala i jiná vozidla, protože na parkovišti bylo málo místa, ale zda byli majitelé těchto vozidel upozorňováni zaměstnanci hotelu, aby tam neparkovali, protože tam padá sníh, si nepamatovala. Když se vrátil řidič vozidla z běžek, mluvila s ním kolegyně [jméno], svědkyně s ním nemluvila. (zjištěno u výpovědi svědky [příjmení]) 12. [jméno] [příjmení], společnice společnosti [právnická osoba] vypověděla, že do hotelu přišla poté, co se událost stala, a to odpoledne. Do hotelu jela až poté, co uspala děti, tedy bylo to určitě po obědě. Manžel (druhý společník a jednatel společnosti), nemohl věc řešit, neboť byl v tu dobu v nemocnici, a díky kamerám, které jsou tam umístěny, i v nemocnici viděl, že před hotelem parkuje auto, které by tam parkovat nemělo, a proto jí volal, aby zařídila, aby bylo vozidlo přeparkováno a měla to zařídit ona. [jméno] [příjmení] pak kontaktovala zaměstnankyně hotelu, aby zařídily přeparkování vozidla, ale ty jí řekly, že ten pán šel pryč někam na běžky, a takto přestala řešit. V zimním období před hotelem je cedule„ Pozor, padá sníh“ na ceduli od pivovaru, a ještě jsou tam stoly z letní terasy umístěné, aby se tam neparkovalo. V té době bylo v okolí sněhu napadáno asi do výše 1 m. V minulosti se stalo, že sníh spadl se střechy, ale většinou na ty stoly, na auto nespadl nikdy. Když je ještě více sněhu, tak se tam dává páska, která vymezuje prostor, kam se nesmí, a je to zejména kvůli dětem, které by si tu ceduli nemohly přečíst. Ta cedule většinou bývá zapíchnutá do hromady sněhu nebo jen tak postavena. Těch cedulí od pivovaru má žalovaná více, na jedné z nich je bílou fixou napsáno upozornění na padající sníh. Mluvila s řidičem vozidla po jeho návratu z běžek, a on jí říkal, že mu to poškození nevadí, neboť v pondělí jde měnit auto za jiné, jen měl obavy, aby dojel do [obec]. Po nějaké době se řidič vozidla ozval, že musel zaplatit spoluúčast a jestli mu bude uhrazena. Vzhledem k tomu, že pan [příjmení] (řidič vozidla) je stálý host, tak mu žalovaná tu částku 10 000 Kč uhradila. (zjištěno z výpovědi společnice žalované)

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že pracovala v penzionu v [obec] necelé dva roky na pozici servírky a recepční, před hotelem nikdy parkovací místa nebyla, pro hosty bylo vyhrazeno parkoviště za hotelem, v zimě je před hotelem často nahrnutý nebo navezený sníh od silničářů, a navíc tam je označeno páskou, že se tam nemůže parkovat. Také ta byla laminátová cedulka upozorňující na možnost pádu sněhu a visela na té červenobílé pásce. [příjmení] tam byly vždycky, je ale možné, že byly zapadané sněhem. Řidič vozidla zaparkoval auto před hotelem po desáté hodině dopolední, když musel odjet z toho vyhrazeného parkoviště za hotelem, protože v hotelu končil, ale svědkyně sama nemohla ovlivnit, jestli tam auto před hotelem nechá stát nebo ne. Před tou událostí s řidičem vozidla nemluvila, teprve poté, kdy spadl sníh ze střechy poprvé, začali řidiče hledat, ale nemohli ho sehnat. Pak spadl sníh ze střechy ještě jednou, a to tam byla již paní šéfová ([ulice]), a ta brečela. Když se pak vrátil řidič k autu, byl v podstatě v klidu a říkal, že je to auto služební. Sníh ze střechy spadl dvakrát, poprvé asi okolo jedenácté hodiny a podruhé později, a ten druhý pád sněhu právě způsobil poškození auta. S řidičem mluvila paní [příjmení], svědkyně byla jen krátce přítomna tomu, když ji řidič utěšoval, že je to jenom služební auto, zbytek rozhovoru nevyslechla. Kdo rozmisťoval ony zalaminované cedule visící na červenobílé pásce, nevěděla. (zjištěno z výpovědi svědkyně)

14. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že zná manželé [příjmení], majitelé penzionu, do kterého jezdí 1x-2x za zimu. Nikoho dalšího z personálu hotelu nezná. Vždy parkuje na parkovišti u hotelu a tu neděli musel vyklidit pokoj i parkoviště, a personál mu řekl, ať zaparkuje před hotelem, což také učinil a pak na auto spadl sníh. Žádné pásky nebo cedule jako upozornění na možnost pádu sněhu se střechy před hotelem nebyly. O možnosti parkovat před hotelem mu možná řekla paní [příjmení], která se mu snažila pomoci, aby auto nemusel převážet někam daleko na parkoviště. Po návratu z běžek a zjištění poškození auta hovořil s paní [jméno] [příjmení], která říkala, že je na to pojistka, tedy na ten padající sníh, proto s klidem odjel do [obec], ale pak se ukázalo, že pan [příjmení] tu pojistku na padající sníh nedotáhl do konce, tedy tam žádná pojistka nebyla. Částku 10 000 Kč skutečně obdržel od paní [příjmení] poté, co jí sdělil, že mu bude strženo 10 000 Kč jako spoluúčast z platu, a ona mu tuto částku poslala na účet. Z jeho platu žádná spoluúčast zatím stržena nebyla. Svědek nepoznal [jméno] [příjmení], označil ji možná za jednu z pokojských. [jméno] [příjmení] si svědka [příjmení] pamatovala. Svědek vypověděl, že nebyl nikým upozorněn, že z té střechy může padat sníh, a aby tam neparkoval. (zjištěno z výpovědi svědka)

15. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu ust. § 132 o. s. ř., učinil následující závěr o skutkovém stavu, a po právní stránce věc posoudil následovně: <i>16. Podle ust. § 2820 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.</i> 17. Žalobkyně vyplatila dne [datum] pojistné plnění ve výši 77 977 Kč (po odpočtení spoluúčasti 10 000 Kč) společnosti [právnická osoba] za poškození vozidla, k němuž došlo dne [datum] sesuvem sněhu ze střechy nemovitosti, která je ve vlastnictví žalované. Na žalobkyni dnem výplaty pojistného plnění poškozené přešla pohledávka na žalobkyni. <i>18. Podle ust. § 2894 obč. zák. (1) Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). (2) Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.</i> <i>19. Podle ust. § 2900 obč. zák. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.</i> <i>20. Podle ust. § 2937 obč. zák. (1) Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. (2) Způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci.</i> 21. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalovaná za vzniklou škodu odpovídá a v jakém rozsahu. Bylo prokázáno, že ke škodě na vozidle společnosti [právnická osoba] došlo v důsledku porušení povinnosti žalované předcházet škodám tím, že nezabezpečila nemovitost, jejímž je vlastníkem, před sesuvem sněhu (např. zábranou na střeše, průběžným odstraňováním sněhu), a ani neučinila opatření v podobě upozornění na možnost pádu sněhu ze střechy. To, že tam nebyla umístěna ani varovná cedule ani páska, vyplynulo jednak z fotografií, zachycujících poškozené auto a jeho okolí, jednak z výpovědi svědka [příjmení], když výpovědi svědkyň [příjmení], [příjmení] a společnice žalované se velmi rozcházely ohledně tvrzeného umístění a podoby tohoto varování (cedule od pivovaru, plastiková cedule na páskách, pásky), a soud proto svědkyním neuvěřil, že tam varování bylo. Bylo prokázáno, že došlo k sesuvu sněhu na vozidlo a následnému poškození vozidla - sesuv sněhu ze střechu na auto potvrdily ve své výpovědi svědkyně [příjmení] i [příjmení], které toto přímo viděly, a nakonec i společnice žalované [příjmení] [jméno], byť zpočátku žalovaná zpochybňovala, že by k poškození vozidla došlo právě sesuvem sněhu ze střechy nemovitosti ve vlastnictví žalované. Ostatně i další jednání žalované v podobě zaplacení částky 10 000 Kč řidiči poškozeného vozidla svědčí o tom, že si žalovaná své odpovědnosti za vzniklou škodu byla vědoma. Bylo prokázáno, že škodu na vozidle majiteli uhradila žalobkyně na základě platně sjednaného havarijního pojištění, a poté uplatnila svoje právo z titulu regresu po škůdci, tedy žalované.

22. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná je za způsobenou majetkovou újmu na motorovém vozidle poškozené odpovědna dle ust. § 2937 odst. 2 obč. zák. Všechny tři předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za majetkovou újmu byly naplněny. Odpovědnost je v tomto případě objektivní, přičemž se jedná o odpovědnost přísnou, která nepřipouští liberační důvody, když toto ohrožení je typicky vyšší z důvodu nebezpečnosti pádu věci z vyvýšeného místa a rychlost nárazu je znásobena gravitační silou. Vlastník nemovité věci nemá možnost se povinnosti k náhradě škody dle odst. 2 zprostit, neboť občanský zákoník neupravuje žádný liberační důvod. Kdyby žalovaná prokázala, že tam byla cedule s nápisem:„ Pozor, padá sníh“ umístěna, by to možno dle ust § 2896 obč. zák. považovat za varování před nebezpečím, což by se zřejmě odrazilo na spoluúčasti poškozeného na způsobené škodě (§ 2918 obč. zák.). Umístění takového varování však žalovaná neprokázala. Žalovaná tedy neučinila příslušná opatření, která by osoby pohybující se v dopadové oblasti na toto nebezpečí upozorňovala, anebo zamezila vstupu či vjezdu do této oblasti, přestože v rozhodné době existovalo riziko možného pádu sněhu ze střechy.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu žalobkyně k úhradě do 7 dnů od doručení výzvy (ze dne [datum]) ničeho neplnila, vzniklo žalobkyni ode dne [datum] i právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 15 % ročně a rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle ust. § 513 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

24. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů ve výši 41 404,40 Kč, sestávající se z odměny advokáta za zastupování ve výši 29 540 Kč za 7 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy, sepis a podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], [datum] a [datum]) po 4 220 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění, (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty ve výši 77 977 Kč, dále z částky 2 100 Kč za 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a.t., částky 6 644,40 Kč představující 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a §§ 37 a 47 zák. č. 235/2004 Sb. o DPH, z částky 31 640 Kč a dále ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 120 Kč.

25. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a paušální náhradu za úkon: vyjádření ze dne [datum], neboť žalobkyně jím pouze doplňovala chybějící skutková tvrzení.

26. O povinnosti žalované k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění peněžité povinnosti pak soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.