21 C 374/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 96 800 Kč <b>I. Žaloba s tím, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 96 800 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 14. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 96 800 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že dne 15. 2. 2018 uzavřela se žalovanou dohodu o rezervaci [číslo] dohodu o rezervaci [číslo] jejichž předmětem byl závazek žalované evidovat žalobkyni do 15. 5. 2018 jako vážného výhradního zájemce o koupi obchodního podílu [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], a obchodního podílu [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ rezervační dohody“). Žalobkyně uhradila v souladu s čl. III dohod žalované rezervační poplatky ve sjednané výši. Žalobkyně dne 30. 4. 2018 splnila svou povinnost předložit žalobkyni dokumentaci o zamýšleném provozu a financování, na jejíž vyhotovení vynaložila částku 96 800 Kč, a dne 5. 5. 2018 zaslala žalobkyni revize kupní smlouvy. Žalovaná však na tyto revize nereagovala do 15. 5. 2018 a dohody vinou žalované zanikly bez uzavření smlouvy o převodu podílu. Žalobkyně dne 13. 5. 2021 vyzvala žalovanou k náhradě škody ve výši 96 800 Kč, která jí vznikla tím, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost.

2. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně je od 17. 5. 2021 promlčený. Žalovaná dále upozornila, že již byla žalobkyní u zdejšího soudu na základě totožných dohod žalována o navrácení rezervačních poplatků. Tento spor byl rozhodnut rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 9. 2020, č. j. 12 C 153/2019-86, který byl potvrzen i rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, č. j. 28 Co 411/2020-126. I v tomto případě bylo přitom pro rozhodnutí ve věci rozhodující, který z účastníků zavinil neuzavření smluv o převodu obchodních podílů, přičemž z obou rozsudků vyplývá, že zavinění bylo na straně žalobkyně a žalovaná dohody neporušila. Z toho dle žalované vyplývá, že nemohou být splněny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu vzniklé porušením smluvní povinnosti.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Účastníci uzavřeli dne 15. 2. 2018 dohodu o rezervaci [číslo] dohodu o rezervaci [číslo] – [anonymizováno], jejichž předmětem byl závazek uzavřít po vzájemném odsouhlasení smlouvy o převodu obchodních podílů [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] a obchodního podílu [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO]. Žalobkyně se zavázala v souladu s čl. III. rezervačních dohod uhradit žalované rezervační poplatky ve sjednané výši 400 000 Kč pro každou z dohod samostatně. Žalobkyně žalované uhradila částku v celkové výši 800 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované dne 16. 2. 2018 Smlouvy o převodu obchodních podílů měly být podle čl. II. dohod připraveny žalovanou podle aktuálních standardů žalované ve znění v obchodním styku obvyklém. Rezervační doba byla sjednána do 15. 5. 2018. Dle článku V. dohod byla žalobkyně povinna do 1. 5. 2018 dodat žalované popis záměru (budoucího provozu), podrobný časový harmonogram prací, architektonickou studii a vizualizaci prostor a způsob a zdroje financování podílu, tato dokumentace se v případě schválení žalobkyní měla stát přílohou smluv o převodu obchodních podílů. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaná tyto dokumenty požaduje, aby zajistila, že v prostorech bude provozován výhradně reprezentativní a nerušící provoz, vyhovující zájmům klientů v předmětné lokalitě a odpovídající jejímu standardu a současně, aby byl tento provoz včas zahájen. (zjištěno z dohody o rezervaci [číslo] ze dne 15. 2. 2018, dohody o rezervaci [číslo] ze dne 15. 2. 2018 a z nesporných tvrzení účastníků)

5. Žalobkyně předložila dokumenty dle čl. V. dne 30. 4. 2018 a žalovaná potvrdila jejich převzetí. (zjištěno z předávacího protokolu k dohodě o rezervaci [číslo] ze dne 30. 4. 2018 a z předávacího protokolu k dohodě o rezervaci [číslo] včetně popisu záměru (budoucího provozu) v Nemovitosti, ideového řešení komerčního prostoru, způsobu a zdroje financování Podílu)

6. Za vyhotovení architektonické studie interiéru – restaurace [anonymizováno] v objektu„ [název projektu] [příjmení] [příjmení]“ uhradila žalobkyně částku 96 800 Kč vč. DPH. (zjištěno z daňového dokladu [číslo] ze dne 15. 5. 2018, výdajového pokladního dokladu ze dne 31. 5. 2018 a příjmového pokladního dokladu ze dne 15. 5. 2018)

7. Žalovaná zaslala dne 6. 4. 2018 e-mailem žalobkyni návrh smlouvy o převodu obou obchodních podílů. Žalobkyně na návrh reagovala e-mailem ze dne 11. 4. 2018, ve kterém sdělila, že samotné znění smluv je v zásadě v pořádku, nesouhlasí nicméně s tím, že ve smlouvě o převodu obchodního podílu bylo zároveň i ujednání o předání nemovité věci, záruky, a dokončovacích pracích. Žalobkyně navrhla, aby byly smlouvy za zachování stejné dikce rozděleny na smlouvy o převodu obchodních podílů a dokumenty upravující předání nemovité věci, záruky, a dokončovací práce. K tomu žalovaná dne 13. 4. 2018 sdělila, že je ochotna na kompromis v podobě rozdělení dokumentů přistoupit a vyzvala žalobkyni, aby sdělila, zda na rozdělení dokumentů trvá. Dne 5. 5. 2018 sdělila žalobkyni žalované, že nadále netrvá na rozdělení dokumentů a zaslala žalované revize smluv, které odůvodnila tím, že nesouhlasí s kontrolou ze strany žalované po převodu podílů. V e-mailu ze dne 10. 5. 2018 žalobkyně uvedla, že nesouhlasí se smluvní pokutou za pozdní zkolaudování a zahájení provozu. Žalovaná téhož dne reagovala sdělením, že na zajištění splnění povinnosti včasného zahájení provozu musí trvat, navrhla však prodloužení doby na zprovoznění obou ploch z 10 na 24 měsíců a zároveň nahrazení smluvní pokuty věcným právem zapsaným do katastru nemovitostí až do zprovoznění prostor a spočívajícím v zákazu zcizení nemovitostí. Ve stejném e-mailu žalovaná navrhla prodloužení dohod do 15. 6. 2018, aby bylo možné zapracovat změny do textu smluv. Žalobkyně požadavek na sjednání zákazu zcizení nemovitostí e-mailem z 11. 5. 2018 odmítla stejně jako jakékoliv jiné omezení vlastnického práva k nemovitostem. Na tento e-mail žalovaná téhož dne reagovala návrhem na prodloužení rezervačních dohod a osobní setkání k odstranění sporů. V e-mailech ze dne 14. 5. 2018 se strany dohodly na osobní schůzce dne 21. 5. 2018, žádná dohoda o prodloužení rezervační doby však uzavřena nebyla. Ke schůzce následně došlo až dne 28. 5. 2021, dohodu však nepřinesla a žalovaná dne 4. 6. 2018 oznámila žalobkyni, že začíná o prodeji podílů jednat s jinými zájemci. Žalovaná pak přesto 6. 6. 2018 navrhla uzavření smlouvy bez sjednání sankcí pro případ prodlení se zahájením provozu a žalobkyně druhý den uvedla, že s novými podmínkami by bylo možné souhlasit, zároveň však požadovala snížení kupní ceny. To žalovaná odmítla akceptovat a dne 8. 6. 2018 vyzvala žalobkyni k přijetí navržených podmínek nejpozději do 11. 6. 2018. Žalobkyně na tento e-mail nereagovala a žalovaná tedy dne 12. 6. 2018 sdělila žalobkyni, že rezervační dohody zanikly uplynutím doby a uplatnila smluvní pokuty ve výši odpovídající složeným rezervačním zálohám. (zjištěno z e-mailové komunikace účastníků od 6. 4. 2018 do 12. 6. 2018 včetně návrhu smlouvy o převodu obchodního podílu [číslo] žalobkyní revidovaných návrhů smluv)

8. Žalobkyně následně žalovala žalovanou u zdejšího soudu o zaplacení částky 800 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodně uhrazených rezervačních poplatků ve výši 400 000 Kč za každou z rezervačních dohod, dle žalobkyně neměla žalovaná nárok na uplatnění smluvních pokut ve výši odpovídající těmto rezervačním poplatků. Žaloba byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 9. 2020, č. j. 12 C 153/2019-86 zamítnuta s odůvodněním, že k uzavření smluv o převodu podílu nedošlo z důvodů na straně žalobkyně. Ke stejnému závěru následně k odvolání žalobkyně dospěl také Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 2. 2021, č. j. 28 Co 411/2020-126 Ani jeden ze soudů nepochyboval o tom, že ujednání v návrhu smlouvy o převodu podílů navržená žalovanou v souladu s článkem II. rezervačních dohod odpovídala obvyklé praxi užívané žalovanou v obdobných případech a tato praxe měla být žalobkyni, která rezervační smlouvy ze své svobodné vůle uzavřela známá. (zjištěno z rozsudku zdejšího soudu ze dne 10. 9. 2020, č. j. 12 C 153/2019-86 a z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, č. j. 28 Co 411/2020-126)

9. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne 13. 5. 2021 k úhradě částky 96 800 Kč. Žalované byla tato výzva doručena dne 18. 5. 2021 a následující den sdělila žalobkyni, že nárok žalobkyně neuznává, což odůvodnila odkazem na dříve uvedené rozsudky a tvrzením, že rezervační dohody byly zmařeny žalobkyní. (zjištěno z e-mailu žalované ze dne 19. 5. 2021)

10. Soud neprováděl jako důkaz výslech svědkyň [jméno] [příjmení] (navržená žalobkyní) a [jméno] [příjmení] (navržená žalovanou), když účastníci, kteří tyto důkazy [anonymizováno], soudu sdělili, že na jejich provedení netrvají.

11. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně. <i>12. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.</i> <i>13. Podle § 619 odst. 1. o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.</i> <i>14. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>15. Podle § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.</i> 16. V tomto případě uplynula dne 15. 5. 2018 marně rezervační doba sjednaná v rezervačních dohodách. Počínaje 16. 5. 2018 tedy mohla žalobkyně uplatnit domnělý nárok na náhradu škody a počala tedy běžet promlčecí lhůta. Promlčecí lhůta by uplynula dne 16. 5. 2021, žalovaná však podala žalobu ke zdejšímu soudu dne 14. 5. 2021 a promlčecí lhůta tím byla ve smyslu § 648 o. z. přerušena. Z toho důvod soud nemohl akceptovat námitku promlčení vznesenou žalovanou a nárokem žalobkyně se dále zabýval. <i>17. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>18. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.</i> 19. Žalobkyně v řízení netvrdila, že by žalovaná porušila jakoukoliv zákonnou povinnost, která by měla za následek vznik škody na straně žalobkyně. V úvahu tedy připadá pouze aplikace smluvní odpovědnosti podle § 2913 o. z. Z tohoto ustanovení vyplývá, že předpoklady vzniku smluvní odpovědnosti za škodu jsou 1.) porušení smluvní povinnosti, 2.) vznik škody a 3.) příčinná souvislost. V případě smluvní odpovědnosti jde o odpovědnost objektivní a není tedy vyžadováno zavinění.

20. Vzhledem k uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalovaná porušila smluvní povinnost. <i>21. Podle § 6 o. z. (1) každý má povinnost jednat v právním styku poctivě; (2) nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.</i> <i>22. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.</i> <i>23. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>24. Podle § 556 o. z. (1) Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.</i> <i>25. Podle § 558 o. z. (1) V právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám. (2) V právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.</i> <i>26. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> 27. Předmětné dohody o rezervaci jsou smlouvami inominátními ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. Zákon ponechává na smluvních stranách, aby si svá práva a povinnosti vzájemně upravily.

28. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná nesplnila své povinnosti z rezervačních dohod, neboť návrh smlouvy o převodu obchodního podílu koncipovala v rozporu s článkem II. rezervačních dohod, tedy nikoliv podle aktuálních standardů žalobkyně a ve znění v obchodním styku obvyklém. Následně se žalobkyně podle žalované včas nevyjádřila k jí navrženým revizím.

29. Žalobkyně zejména namítala, že ve smlouvě o prodeji podílu není obvyklé sjednávat podmínky, za jakých bude kupující (žalobkyně) moci nakládat s jednotlivým majetkem společnosti. Žalobkyně nesouhlasila zejména s ujednáními o sankcích za nesplnění povinnosti včas zkolaudovat nemovitosti a zahájit v nich zamýšlený provoz.

30. Z jednotlivých ustanovení rezervačních smluv však vyplývá, že žalovaná si již v rezervačních dohodách sjednala oprávnění schválit dokumenty týkající se provozu v uvedených nemovitostech (včetně popisu záměru, časového harmonogramu prací a architektonické studie a vizualizace prostor) a smlouvu o převodu obchodního podílu uzavřít pouze v případě jejich schválení. Již v rezervačních dohodách bylo také sjednáno, že se schválená dokumentace stane součástí smluv o převodu podílů a podle dohod o rezervaci se žalobkyně v článku 5.3 zavázala podle schválené dokumentace postupovat při veškerých úpravách nemovitosti. V článku 5.6 rezervačních dohod byl pak explicitně uveden důvod pro tato omezení, když žalovaná chtěla mít kontrolu nad provozem v dané lokalitě, kde pro své klienty budovala obytné stavby a měla tedy zájem, aby byl provoz v předmětných nemovitostech reprezentativní, a aby nedošlo ke zpoždění stavebních prací a rušení jejích klientů. Z těchto ustanovení rezervačních dohod pak vycházela omezení týkající se nakládání s nemovitostmi ve smlouvě o převodu podílu navržená žalobkyní včetně odstavce 8.7.2 návrhu smlouvy a tato omezení tedy nemohla být pro žalobkyni nijak překvapivá a nelze jim vytýkat jakoukoli neobvyklost. Posuzovaný návrh smlouvy o převodu obchodního podílu měl tedy svůj jasný základ již v rezervačních dohodách, které byly uzavřeny na základě svobodné vůle účastníků.

31. Není zároveň pravdou, že by žalovaná včas nereagovala na revize navrhované žalobkyní. Z provedených důkazů naopak vyplývá, že stranou, která jednání brzdila, byla strana žalující. Žalobkyně obdržela původní návrh smlouvy o převodu podílu dne 6. 4. 2018, dne 11. 4. 2018 sdělila žalované své výhrady ke koncepci smlouvy jako jediného dokumentu, uvedla však zároveň, že obsahově je smlouva v zásadě v pořádku. Žalovaná již dne 13. 4. 2018 souhlasila s případným rozdělením smlouvy na dva dokumenty. Žalobkyně pak až dne 5. 5. 2018 sdělila žalované, že na rozdělení dokumentů netrvá a zaslala žalobkyni revize smluv, ve kterých poprvé sdělila žalované konkrétní výhrady k jejich obsahu. K tomuto kroku však došlo téměř měsíc ode dne, kdy návrh smlouvy poprvé obdržela a zároveň pouhých deset dnů před uplynutím sjednané doby pro uzavření smlouvy. Žalovaná následně navrhovala další varianty zajištění (zákaz zcizení nemovitostí) a další ústupky (prodloužení doby na zprovoznění provozu žalobkyně). Žalobkyně však tyto úpravy smlouvy odmítala. Žalovaná projevila snahu najít kompromis také návrhem na prodloužení rezervační doby, ani ten však žalobkyně neakceptovala. Účastníci přesto i po uplynutí rezervační doby jednali dále a žalovaná nabídla žalobkyni úplné upuštění od sankcí pro případ prodlení se zahájením provozu. Tím žalobkyně zcela vyšla vstříc požadavkům žalované, přestože jí k tomu žádná smluvní povinnost nezavazovala. Žalovaná však ani tyto podmínky neakceptovala a dne 7. 6. 2018, tedy více než tři týdny po uplynutí rezervační doby, přišla se zcela novým požadavkem na snížení kupní ceny.

32. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaná návrh smlouvy o převodu podílu připravila v souladu s rezervačními dohodami (odpovídal aktuálním standardům žalované a navrhovaná ujednání byla v obchodním styku obvyklá) a žalobkyni jej předložila 40 dní před uplynutím rezervační doby. Žalovaná projevila jednoznačný zájem smlouvu o převodu podílů uzavřít, když se žalobkyní o jejích výhradách aktivně jednala a nabízela celou řadu ústupků. Žalobkyně naopak návrh smlouvy, který byl zcela v souladu s rezervačními dohodami, neakceptovala a to ani v momentě, kdy žalovaná ustoupila všem jejím požadavkům. V této situaci naopak žalobkyně přišla se zcela novým požadavkem na snížení kupní ceny a lze mít tedy důvodné pochybnosti o poctivosti jejích záměrů v průběhu celého kontrakčního procesu.

33. V jednání žalované nelze spatřovat porušení jejích smluvních povinností, když to byla naopak žalobkyně, kdo svým jednáním zabránil naplnění účelu rezervačních dohod. Ke stejnému závěru ostatně zdejší soud dospěl v již citovaném rozsudku ze dne 10. 9. 2020, č. j. 12 C 153/2019-86, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, č. j. 28 Co 411/2020-126. Přestože v tomto řízení požadovala žalobkyně jinou částku na základě jiného právního titulu, skutkové okolnosti zůstávají stejné a pro rozhodnutí ve věci je opět rozhodují posoudit otázku, která strana při jednání o smlouvě o převodu podílu porušila povinnosti ujednané v rezervační dohodě a způsobila tedy neuzavření smlouvy o převodu podílu. Na základě výše uvedených úvah soud v tomto řízení, stejně jako v řízením předcházejícím, dospěl k závěru, že neuzavření smluv o převodu podílu způsobila výhradně žalobkyně, když žalovaná žádnou smluvní povinnost neporušila a naopak ve prospěch uzavření smlouvy o převodu podílu činila i ústupky, které činit nemusela.

34. Jestliže tedy žalobkyně v souvislosti s kontrakčním procesem vynaložila na výše uvedenou dokumentaci částku 96 800 Kč a neuzavřením smlouvy o převodu podílu jí vznikla škoda odpovídající této částce, lze konstatovat, že si tuto škodu způsobila sama a nelze ji klást k tíži žalované, která žádnou smluvní ani zákonnou povinnost neporušila a nebyl tedy splněn ani první předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu.

35. Z těchto důvodů soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu v plném rozsahu zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (příprava účasti na jednání, odpor ze dne 11. 8. 2021, účast na jednání ve dnech 12. 1. 2022, 23. 3. 2022 a 9. 6. 2022, vyjádření ze dne 1. 3. 2022).

37. Lhůty k plnění byly určeny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.