21 C 403/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení věcí z exekuce <b>I. Z exekuce, vedené proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení], k uspokojení pohledávek oprávněné [název žalované] soudním exekutorem Mgr. Marcelem Kubisem, Exekutorský úřad Šumperk, pod sp. zn. 139 EX 16750/20, je vyloučena tiskárna [tiskárna] [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] z exekuce vedené proti povinnému zapsané jako položka č. 12 přílohy protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 10. 8. 2020.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 068 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 11. 2020 domáhala, aby z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. Marcelem Kubisem, Exekutorský úřad Šumperk (dále jen„ soudní exekutor“), pod sp. zn. 139 EX 16750/20, byla vyloučena tiskárna [tiskárna] [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] (dále jen„ tiskárna“), která byla sepsána jako položka č. 12 do soupisu movitých věcí ze dne 10. 8. 2020 na základě exekučního příkazu č. j. 139 EX 16750/20-037, kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného [příjmení] [jméno] [příjmení], (dále jen„ povinný“). Podle žalobkyně však není tiskárna vlastnictvím povinného, nýbrž je v jejím výlučném vlastnictví. Vlastnické právo k tiskárně nabyla žalobkyně na základě kupní smlouvy dne 10. 11. 2019 od prodávajícího [prodejce] [anonymizováno] a v listopadu 2019 tento nákup také uvedla v účetním deníku. Žalobkyně vlastnické právo k tiskárně nepřevedla na povinného ani na jinou osobu. Pokud se tiskárna v době soupisu movitých věcí nacházela v bytě povinného, bylo tomu tak dle žalobkyně v důsledku rekonstrukce jejího sídla.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že vlastnické právo žalobkyně k tiskárně nebylo věrohodně prokázáno. Žalovaná upozornila, že povinný byl v době pořízení tiskárny i v době jejího soupisu jediným jednatelem žalobkyně a jediným společníkem žalobkyně byla společnost [právnická osoba], [IČO], jejíž jedinou akcionářkou byla dcera povinného [jméno] [příjmení], [PSČ] [obec a číslo], tiskárna však byla zajištěna v místě faktického bydliště povinného na adrese [adresa]. Žalobkyně dle žalované fakticky nevyvíjí žádnou činnost. Dle žalované tak mohlo dojít k zastřenému právnímu jednání a tiskárna byla pořízena jménem a na účet žalobkyně, ale pro potřeby povinného.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Žalobkyně je podnikající právnickou osobou. Jediným jednatelem žalobkyně byl od 24. 2. 2017 do 1. 12. 2020 povinný. Jediným společníkem žalobkyně byla od 22. 3. 2017 do 27. 1. 2021 společnost [právnická osoba], [IČO], jejíž jedinou akcionářkou byla od 12. 4. 2017 do 6. 3. 2021 dcera povinného [jméno] [příjmení], [datum narození] (zjištěno z výpisu z OR na žalobkyni a na [právnická osoba], [IČO])

5. Obvodní soud pro Prahu 4 pověřil usnesením ze dne 17. 7. 2020, č. j. 72 EXE 1894/2020-18 soudního exekutora provedením exekuce k uspokojené pohledávky žalované ve výši 27 160 832,04 Kč s příslušenstvím a s náklady exekuce. Soudní exekutor rozhodl dne 7. 8. 2020 o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného (zjištěno z exekučního příkazu č. j. 139 EX 16750/20-037 ze dne 7. 8. 2020).

6. Dne 10. 8. 2020 byl na adrese [adresa], proveden soupis movitých věcí. Soupisu byl přítomen povinný. Sepsáno bylo celkem 15 věcí včetně tiskárny. (zjištěno z protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 10. 8. 2020 včetně přílohy k protokolu o soupisu movitých věcí, celkem 15 položek).

7. Při soupisu movitých věcí dne 10. 8. 2020 na adrese [byla vedle sepsaných věcí nalzena také osobní korespondence povinného a lékařské zprávy povinného.]. Povinný se tak v bytě zjevně zdržoval trvale, což ostatně vykonavateli soudního exekutora potvrdili také sousedé. Vykonavateli soudního exekutora byla při soupisu předložena darovací smlouva z roku 2017, dle které povinný převedl většinu movitých věcí v bytě včetně drobností na své rodinné příslušníky. Při místním šetření v bytě na adrese [adresa], [obec a číslo] bylo zjištěno, že tento byt je již delší dobu neobývaný a opuštěný, čímž bylo vyloučeno, že by zde povinný mohl trvale žít. (zjištěno ze sdělení soudního exekutora č. j. 139 EX 16750/20-0043 ze dne 19. 8. 2020)

8. Dne 8. 9. 2020 zaslala žalobkyně soudnímu exekutorovi návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu exekuce, o kterém se dozvěděla dne 10. 8. 2020. Vlastnictví tiskárny žalobkyně dokládala daňovým dokladem ze dne 10. 11. 2019 (zjištěno z návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu exekuce ze dne 10. 8. 2020 včetně dodejky).

9. Soudní exekutor usnesením ze dne 13. 10. 2020, č. j. 139 EX 16750/20-059 návrh žalobkyně na vyškrtnutí tiskárny ze soupisu zamítl. To soudní exekutor odůvodnil tím, že tiskárna byla zajištěna v místě faktického pobytu povinného, ke kterému žalobkyně neměla žádný vztah a nenacházela se zde ani její provozovna. Dle soudního exekutora tedy nebylo prokázáno, že vlastníkem tiskárny je žalobkyně a zároveň nebylo vyvráceno vlastnické právo povinného. (zjištěno z usnesení soudního exekutora ze dne 13. 10. 2020, č. j. 139 EX 16750/20-059)

10. Dne 10. 11. 2019 vystavila [právnická osoba] a. s. daňový doklad, dle kterého prodala žalobkyni, která je na účtence výslovně uvedená jako kupující, tiskárnu a to za 1 892,56 Kč bez DPH, dále datový kabel za 57,02 Kč bez DPH a nehmotný produkt doručení na prodejnu za 37,19 Kč bez DPH. S DPH žalobkyně zaplatila celkem 2 404 Kč (zjištěno z účtenky od [prodejce] [anonymizováno] ze dne 10. 11. 2019 na částku 2 404 Kč)

11. Žalobkyně uvedla, že pořízení tiskárny zanesla v listopadu 2019 také do svého účetního deníku, což doložila naskenovaným fragmentem účetního deníku s položkami zaznamenanými v období od 31. 10. 2019 do 15. 11. 2019. Mezi nimi jsou skutečně také dvě položky označené jako tiskárna. U jedné je uvedena částka 1986,77 Kč (odpovídá částce z účtenky od [prodejce] bez DPH) a u druhé částka 417,23 Kč (odpovídá DPH z účtenky od [prodejce]). (zjištěno z naskenovaného fragmentu účetního deníku za listopad 2019)

12. Žalobkyně nemá veřejně přístupné webové stránky a na internetu nelze vyhledat žádné informace o její činnosti. (zjištěno z přehledu webových stránek vyhledaných prostřednictvím vyhledávače Google při zadání obchodní firmy„ [právnická osoba]“ používané žalobkyní od 6. 3. 2006 do 8. 7. 2021)

13. Ve sbírce listin obchodního rejstříku neměla žalobkyně v době zahájení řízení založené účetní závěrky za roky 2019 a 2020 Tyto listiny žalobkyně do sbírky doplnila dne 11. 8. 2021 (zjištěno ze sbírky listin obchodního rejstříku žalobkyně)

14. V účetní závěrce za rok 2019 žalobkyně vykázala tržby ve výši 840 000 Kč a záporný výsledek hospodaření 61 000 Kč. V účetní závěrce za rok 2020 žalobkyně vykázala tržby ve výši 1 011 000 Kč a kladný výsledek hospodaření 243 000 Kč (zjištěno z účetní závěrky za rok 2019 a z účetní závěrky za rok 2020)

15. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl aktivní jako jednatel ve společnosti žalobkyně do 1. 12. 2020. Společnost vlastnila určitě několik tiskáren, neboť tiskárnu potřebovala ke své činnosti. V bytě [adresa], kde je sídlo žalobkyně, nebydlel od května/června 2020, kdy začal byt postupně vyklízet pro plánovanou rekonstrukci bytu a věci odvážel do [obec] k dceři, která vlastnila [právnická osoba] i byt v [obec]. Takto tam odvezl z bytu v [obec a číslo] i tiskárnu. Rovněž vypověděl, že na adrese [adresa], má sídlo ještě několik dalších společností, když vlastní činnost vykonávají statutární zástupci těchto společností ve svých bytech.

16. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl že někdy v roce 2020 učinil podle požadavku [jméno]. [příjmení] a po prohlídce bytu [ulice a číslo], [obec a číslo], cenovou nabídku na rekonstrukci bytu a tuto předal [jméno]. [příjmení], který se pak již neozval a svědek tedy žádnou rekonstrukci bytu neprováděl.

17. Z videozáznamu pořízeného exekutorem při soupisu movitých věcí dne 10. 8. 2020 na adrese sídla žalobkyně vyplývá, že byl přítomen vykonavatel a [jméno]. [příjmení]. Byt, kde je sídlo žalobkyně, byl částečně vyklizený a žádná tiskárna se tam nenacházela. V průběhu soupisu uvedl [jméno]. [příjmení], že v tom bytě sám nebydlí, že jej dává postupně dohromady a že bydlí jinde.

18. Soud zhodnotil provedené důkazy ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu:

19. Podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (usnesení č. 2/1993 Sb. předsednictva České národní rady z 16. 12. 1992, o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky) má vlastnické právo všech vlastníků stejný zákonný obsah a ochranu.

20. Podle § 1011 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

21. Podle § 1012 o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

22. Na základě § 976 o. z. absolutní majetková práva, mezi něž se řadí i právo vlastnické, působí vůči každému, nestanoví-li něco jiného zákon.

23. Podle § 1106 o. z. kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

24. Podle § 555 odst. 2 o. z. má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

25. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

26. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, účinného v době nařízení exekuce (dále jen„ exekuční řád“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

27. Podle § 68 odst. 1 exekučního řádu ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.

28. Podle § 68 odst. 4 exekučního řádu žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

29. Podle § 68 odst. 3 exekučního řádu exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.

30. V projednávané věci podala žalobkyně včasný návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu u soudního exekutora, který tento návrh zamítl usnesením doručeným žalobkyni dne 2. 11. 2020. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vyloučení tiskárny z exekuce, byla podána ke zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 a tedy ve lhůtě stanovené § 68 odst. 4 exekučního řádu.

31. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jako kupující byla na účtence při koupi tiskárny dne 10. 11. 2019 uvedena žalobkyně. Nákup této tiskárny byl v odpovídající částce zanesen jako výdaj také do účetního deníku žalobkyně.

32. Ani to, že se tiskárna v době soupisu movitých věcí nacházela v bytě, ve kterém fakticky bydlel povinný, a ke kterému neměla žalobkyně žádný vztah a nenacházela se zde ani její provozovna, nemá podle soudu žádný vliv na posouzení vlastnictví tiskárny. Ze sdělení soudního exekutora č. j. 139 EX 16750/20-0043 ze dne 19. 8. 2020 rovněž vyplynulo, že sídlo žalobkyně je delší dobu opuštěné. Z výpovědi [jméno]. [příjmení] vplynulo, že jednatelé firem běžně pracují z domova (a toto je podle soudu zcela běžná praxe). Z videozáznamu exekutora vyplývá, že byt [ulice], kde má sídlo žalobkyně, byl v době pořizování soupisu movitých věcí neobývaný, částečně vyklizený a to, že se tam připravovala/chystala v létě 2020 rekonstrukce, vyplývá z výpovědi [jméno]. [příjmení], svědka [příjmení] a videozáznamu exekuce.

33. Pokud žalobkyně tvrdila, že nákup tiskárny žalobkyní byl pouze zastřeným právním jednáním a tiskárnu ve skutečnosti nabyl povinný, činí tak pouze na základě domnělé nečinnosti žalobkyně. I v případě, že by žalobkyně skutečně žádnou činnost nevykonávala, neznamenalo by to přitom nutně, že si nemohla pořídit tiskárnu pro své potřeby. Nelze tedy mít za prokázané, že šlo ze strany žalobkyně a povinného skutečně o zastřené právní jednání. K otázce tvrzené nečinnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dosáhla v letech 2019 a 2020 tržeb pohybujících se okolo 1 000 000 Kč a v roce 2020 dosáhla i kladného výsledku hospodaření. Žalobkyně sice nepředložila smlouvy s odběrateli a dodavateli, smlouvy se zaměstnanci a kompletní účetnictví, ze kterých by šlo učinit přesnější závěr o povaze skutečné činnosti žalobkyně, ale vzhledem k výše uvedenému právnímu hodnocení věci tato otázka není stěžejní pro rozhodnutí ve věci.

34. Majetek obchodních korporací je striktně oddělený od majetku jejích společníků a nelze tedy postihovat majetek obchodní korporace pro dluhy jejího společníka a to ani v případě, že jde o společníka jediného.

35. Neobstojí ani námitka žalované, že tiskárna nebyla dostatečně identifikována a že není zřejmé, zda jde o jednu a tutéž tiskárnu. Totožnost tiskárny naopak vyplývá z prodejního dokladu, zápisu v peněžním deníku a soupisu movitých věcí provedeným exekutorem.

36. Žalobkyně tedy prokázala, že tiskárnu nabyla do svého vlastnictví a nebylo prokázáno, že by následně bylo vlastnické právo převedeno na jinou osobu. Soud tedy na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že tiskárna je ve vlastnictví žalobkyně, nikoli povinného, proto žalobě vyhověl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 068 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši Kč stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, sestávající z částky 1 500 Kč za každý z 6 úkonů (převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne 1.3.2021, účast u 3 jednání dne 9.6.2021, 15.9.2021 a 26.11.2021) uvedených v § 11 odst. 1 a. t., dále částka 1 500 Kč za 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále z částky 2 268 Kč představující daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč a dále z částky 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek.

38. O místě a lhůtě k plnění nákladů rozhodoval soud dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.