21 C 435/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr Ivanou Jarešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 26. 10. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu poskytnutí zdravotních služeb dne 21. 10. 2019 v Protialkoholní záchytné stanici [ulice] na [obec a číslo], kterou provozuje žalobkyně. V den ošetření byl žalovanému vystaven daňový doklad [číslo] na 3 000 Kč, splatný 20. 11. 2019. Žalovaný téhož dne uznal dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše, dosud však žalobkyni náklady ošetření a pobytu v částce 3 000 Kč neuhradil a na předžalobní upomínku nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

5. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: faktura [číslo] uznání dluhu ze dne 21. 10. 2019, předžalobní upomínka ze dne 23. 7. 2020 včetně podacího lístku, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

6. Žalovanému bylo 21. 10. 2019 v Protialkoholní záchytné stanici [ulice] na [obec a číslo], provozované žalobkyní, poskytnuto lékařské ošetření spolu s pobytem. Náklady za ošetření žalovaného a jeho pobyt na Protialkoholní záchytné stanici činily 3 000 Kč. Žalovaný byl v den ošetření žalobkyní vyzván k úhradě nákladů ošetření a pobytu fakturou z téhož dne, splatnou dne 20. 11. 2019. Žalovaný se dne 21. 10. 2019 zavázal uhradit žalobkyni náklady vynaložené za své ošetření a pobyt ve výši 3 000 Kč do 30 dnů. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil a na předžalobní výzvu ze dne 23. 7. 2020, jež mu byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně na adresu trvalého pobytu, nereagoval.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Podle § 42 odst. 4 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, účinného od 31. 5. 2017, platí, že vyšetření zjišťující obsah alkoholu nebo jiné návykové látky a doprava do zdravotnického zařízení za účelem provedení tohoto vyšetření podle zákona č. 379/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uhradí podle zákona č. 379/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., ve znění účinném do 31. 5. 2017, platí, že hradí dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba.

9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“), platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Vzhledem ke skutkovému zjištění byl žalovaný na základě § 2053 o.z. povinen uhradit žalobkyni náklady ošetření a pobytu v Protialkoholní záchytné stanici [ulice] na [obec a číslo]. Jelikož žalovaný peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se v den následující po splatnosti dluhu, tj. dne 14. 7. 2019 do prodlení dle § 1968 o.z. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu úroků z prodlení ve výši stanovené dle § 1970 o.z., tj. podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí.

11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem ve výši 1 089 Kč, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (díle jen „a.t.“), když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, dále 300 Kč za 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a 21% DPH z nákladů advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 47 zák. č. 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Třídenní lhůty k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.