21 C 46/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobců: a) Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno b) Anonymizováno , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno oba zastoupeni advokátkou Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o určení vlastnictví k nemovitosti

I. Určuje se, že žalobce a žalobkyně jsou vlastníky ve formě společného jmění manželů pozemku parc. č. , Anonymizováno, způsob využití: zahrada, o výměře 94 m2, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vymezeného geometrickým plánem č. , hodnota, vyhotoveného společností , právnická osoba, . se sídlem , adresa, ze dne , datum, , ověřeným Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha dne , datum, pod. č.j. , Anonymizováno, , který je nedílnou součástí výroku I. tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 96 185,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Žalobou podanou , datum, se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky části pozemku p. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , neboť tuto část pozemku nabyli do vlastnictví z titulu mimořádného vydržení. Tato část pozemku je vymezena geometrickým plánem číslo , hodnota, a je označena p. č. , Anonymizováno, . Žalobci tvrdili, že kupní smlouvou ze dne , datum, nabyli do společného jmění manželů pozemek parc č , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , rodinný dům, vše v k.ú. , adresa, . Majitelem sousedního pozemku č , Anonymizováno, k.ú. , adresa, byla od roku 1953 do roku 2021 rodina , jméno FO, - od roku 2011 byla výlučným vlastníkem pozemku dcera manželů , jméno FO, , jméno FO, , která v roce 2021 pozemek prodala firmě , právnická osoba, . a následně tato firma pozemek po necelém měsíci prodala žalované. V souvislosti s převodem pozemku z paní , jméno FO, na společnost , právnická osoba, . žalobci zjistili, že zápis hranice mezi sousedními pozemky parc.č. , Anonymizováno, a parc. č , Anonymizováno, v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu, neboť plot mezi pozemky ve skutečnosti vede cca 2 m od rodinného domu žalobců. Mezi žalobci a členy rodiny , jméno FO, jako původními vlastníky pozemku nikdy nebyl spor o hranici pozemku, a proto strany začaly podnikat kroky k nápravě, tedy k uvedení chybného zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem, a dne , datum, podali žádost o vydání rozhodnutí o dělení a scelení pozemků – oddělení pozemku číslo , Anonymizováno, od pozemku číslo , Anonymizováno, a jeho scelení s pozemkem číslo , Anonymizováno, . Na základě této žádosti dne , datum, stavební úřad vydal souhlas s dělením a scelováním pozemku z důvodu narovnání skutečného stavu. Následně byl vypracován geometrický plán s plným zakreslením situace a obě strany podaly na katastrální úřad žádost o zapsání změny, ale tato žádost byla podána nesprávném formuláři, a proto k zápisu změny nedošlo. Než žalobci stihli nápravu projednat s paní , jméno FO, , byl pozemek parc. č. , Anonymizováno, převeden na společnost , právnická osoba, . a následně na žalovanou, která odmítla pokračovat v krocích směřujících k nápravě zápisu v katastru nemovitostí a nabídla žalobcům, aby pozemek odkoupili. S tím však žalobci nesouhlasili, neboť mají za to, že došlo k vydržení této části pozemku. Kupní smlouva ze dne , datum, , na základě níž nabyli vlastnické právo k pozemku a domu koupí od , jméno FO, , neobsahovala geometrický plán, takže pouze ze smlouvy nebyly zřejmé hranice pozemku a tím i pozice plotu mezi sousedícími pozemky. Na sporné části pozemku (označeno nyní jako parc. č , Anonymizováno, ) se nacházela jímka, která byla zkolaudována s rodinným domem a určena k užívání s rodinným domem. Na jímkou byl a je umístěn přístřešek pro auto, na hranici plotu v zadní části zahrady byl a je umístěn zahradní domek patřící k rodinnému domu pana , jméno FO, , později žalobců. Z pohledu z uliční fronty je hranice mezi sousedními pozemky oddělena výškovým rozdílem více než půl metru, který tvoří přirozenou hranici mezi pozemky a tuto přirozenou hranici plot kopíruje, a žalobci neměli žádný důvod domnívat se, že umístění plotu fakticky neodpovídá skutečné hranici pozemku. Žalobci koupili pozemek v roce 1990, kdy ještě neexistoval katastr nemovitostí, ale pouze pozemkové knihy, nebylo tedy možné se jednoduše na internetu podívat do mapy a zjistit, jak je zakreslena hranice pozemku. Současný katastr nemovitostí vznikl až v roce 1993, přičemž rozhodným pro mimořádné vydržení je neexistence nepoctivého úmyslu v době chopení se držby. Prodávající pan , jméno FO, jim nic nesdělil ohledně toho, že uvedená část pozemku není jeho vlastnictvím. Žalobci nabyli vlastnictví k uvedenému pozemku nikoliv v nepoctivém úmyslu. Od uzavření kupní smlouvy žalobci užívají část pozemku označenou číslem parc. č. , Anonymizováno, nepřetržitě a v dobré víře již 32 let. Mezi žalobci a předchozími majiteli sousedícího pozemku, rodinou , jméno FO, , , jméno FO, , nikdy nebyly spory ohledně hranice pozemku a umístění plotu, a sama paní , jméno FO, toto potvrdila svým souhlasem s dělením a scelením pozemků. Žalobci se dozvěděli o chybě v katastru nemovitostí až v souvislosti s plánovaným převodem sousedního pozemku a společně s původní majitelkou se snažili ještě před realizací samotného převodu tuto situaci zhojit, poznámka spornosti ale nebyla do katastru nemovitostí k uvedenému pozemku vyznačena.

2. Žalovaná návrh žalobců odmítla s tím, že není v souladu se zákonem ani s dobrými mravy a právem na spravedlivé uspořádání vztahů mezi sousedy a lze jej považovat dokonce za zneužití práva, pokud si žalobci nevšimli, že nevlastní pozemek o výměře 3 x 30 m. Muselo jim být zcela jasné, že sporný pozemek je ve vlastnictví manželů , jméno FO, , později paní , jméno FO, , později společnosti , právnická osoba, ., později žalované. Z jednání žalobců jasně vyplývá nepoctivý úmysl, neboť ani žalobci, ani předchozí vlastník pozemku, pan , jméno FO, , nebyli v poctivé držbě. Dům čp. , Anonymizováno, se nachází přesně na hranici mezi pozemky a takto je stav zapsán v evidenci od roku 1974, kdy došlo k výstavbě domu. Evidence pozemků dle katastrální mapy je tedy nezměněna už od roku 1974. Tato informace byla dostupná, mapa je součástí záznamu a od roku 1990 je dostupná i veřejně, přičemž prostý pohled na mapu v zásadě vylučuje, aby si mohl kdokoliv myslet, že vlastníkovi pozemku par. č. , Anonymizováno, náleží větší část, než je evidováno, a pokud je plot 3 m od stěny domu, nemůže se jednat o pozemek žalobců, protože hraniční čára je prakticky totožná se severovýchodní stěnou domu. To, že byl všem vlastníkům a sousedům stav znám, prokazuje plán pozemku, který byl použit ze strany předchůdců žalované pro účely stavebního povolení pro stavbu pergoly v roce 1986. , jméno FO, si byl vědom skutečnosti, že má dům postavený až na kraji svého pozemku a že má jímku a plot umístěný na cizím pozemku, protože tuto situaci sám vytvořil. Stejně tak o této skutečnosti museli a mohli vědět žalobci, kteří převzali od pana , jméno FO, dům a právo k užívání svých pozemků. Celý pozemek parc. č. , hodnota, má výměru 488 m², část tohoto pozemku je zastavená domem a zbylá část pozemku – zahrada - má výměru 300 m². Navíc v řízení o povolení stavby garáže byl předložen patrně ručně upravený/padělaný výkres snímku pozemkové mapy z , datum, , kde se někdo ručně pokusil odmazat garáž žalované a doplnit kýžený stav. Tuto skutečnost zjistil stavební úřad, který vyzval k zaměřování pozemků a vydání jednoznačného stanoviska k situování stavby domu ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že stavebník garáže neprokázal oprávnění stavbu garáže provést, tato byla podle původního návrhu zbudována až roku 2020, a navíc tato stavba garáže nebyla oznámena stavebnímu úřadu. Podle žalované není spravedlivé, aby bylo přiznáno žalobcům vydržení pozemku, který zvětšuje pozemek žalobců o přibližně ¼. Ve vztahu k spornému pozemku neexistovala legitimní držba, tedy nebyla to držba v dobré víře. Pokud docházelo k užívání sporného pozemku žalobci, pak to bylo se souhlasem předchůdců žalované, ale to neznamená, že tuto část pozemku žalobci užívali jako držitelé v poctivém úmyslu, nebo úmyslu s ní nakládat jako s vlastní. Žalovaná se pokusila narovnat vztahy mezi žalobci návrhem na rozpůlení sporné části pozemku s tím, že část, kde se nachází jímka a garáž, by připadla žalobcům, a druhá část pozemku v zadní části by připadla žalované - to však žalobci odmítli.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Žalobci uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu s panem , jméno FO, , jejímž předmětem byla koupě rodinného domu č. p. , Anonymizováno, stojícím na pozemku č. , Anonymizováno, o velikosti 344 m2 a č. , Anonymizováno, o velikosti 144 m2 v katastrálním území , adresa, . Výše uvedený dům pan , jméno FO, manželům , jméno FO, prodal se vším příslušenstvím (ploty, vedlejší stavby a venkovní úpravy). Kupní cena byla sjednána na 478 700 Kč. Na žalobce kupní smlouvou přešlo rovněž i právo osobního užívání pozemku spolu s trvalými porosty za částku 10 080 Kč (zjištěno z notářského zápisu , spisová značka, - kupní smlouvy ze dne , datum, ).

5. Vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o velikosti 887 m2, zahrada, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž), pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , byli k datu , datum, , jméno FO, a , jméno FO, , k datu , datum, , jméno FO, . Na základě kupní smlouvy mezi , jméno FO, a společností , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zapsáno do katastru vlastnictví k uvedenému pozemku pro společnost , právnická osoba, . Od , datum, je na základě kupní smlouvy mezi , právnická osoba, . a žalovanou zapsáno vlastnictví pozemku pro žalovanou, přičemž velikost pozemku parc. č. , Anonymizováno, byla uvedena 887 m2 (zjištěno z výpisů z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, k. ú. , adresa, k datu , datum, , , datum, a , datum, , z kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi , jméno FO, a , právnická osoba, ., kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou, výpisu z OR na , právnická osoba, .).

6. Sporná část pozemku se nachází mezi pozemkem parc. č. , Anonymizováno, (ve vlastnictví žalované) a mezi pozemkem parc. č. , Anonymizováno, (ve vlastnictví žalobců). Na sporné části pozemku (označené geom. plánem parc. č. , Anonymizováno, o výměře 94 m2), který je oddělen plotem od pozemku parc. č. , Anonymizováno, a připlocen k pozemku parc. č. , Anonymizováno, a užíván žalobci, se nachází jímka, nad jímkou přístřešek pro auto/garáž a zahradní domek. Sporná část pozemku parc. č. , Anonymizováno, je ve stejné výškové úrovni jako pozemek žalobců (parc. č. , Anonymizováno, ), přičemž plot žalobců kopíruje tuto výškovou nerovnost, tedy končí tam, kde je pozemek parc. č. , Anonymizováno, na nižší úrovni (zjištěno z katastrální mapy, ze situačního plánku, z fotografií, tvrzení účastníků fotografií zachycujících celkovou situaci na pozemku s umístěním jímky a výškovým rozdílem mezi pozemky a garážovým přístřeškem, terasou, zahradním domkem).

7. Dne , datum, podal žalobce a) na Odbor výstavby Úřadu městské části , adresa, žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, kdy navrhl, aby byl pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (ve vlastnictví žalované) scelen s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který je ve vlastnictví žalobců. Tato žádost byla žalobci a paní , jméno FO, podepsána. Odbor výstavby Úřadu městské části , adresa, vydal dne , datum, sdělení, že se scelováním těchto pozemků souhlasí, neboť se jedná o narovnání skutečného stavu a žádost o scelení byla podána všemi vlastníky dotčených pozemků. Katastrální úřad pro hlavní město Prahu dne , datum, sdělil, že ohlašovaná změna vlastnického práva týkající se rozdělení a sloučení pozemků, podléhá vkladovému řízení. Dále sdělil, že doložené listiny nemohou být podkladem pro zápis změny jiných údajů, a proto listiny Katastrální úřad pro hlavní město Prahu vrátil (zjištěno ze žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelováni pozemku s podacím razítkem , datum, včetně příloh a sdělení odboru výstavby ze dne , datum, a z vrácení podání ze dne , datum, ).

8. Společností , právnická osoba, ., byl vyhotoven geometrický plán, který byl , jméno FO, dne , datum, ověřen. Dosavadní stav uváděl pozemek parc. č. , Anonymizováno, o velikosti 887 m2 a v rámci nového stavu byl od pozemku parc. č. , Anonymizováno, oddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 94 m2 (zjištěno z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí ze dne , datum, ).

9. Dne , datum, byla mezi , jméno FO, (zastoupenou na základě plné moci , jméno FO, ) a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , uzavřena kupní smlouva ohledně pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, o velikosti 887 m2 a pozemku parc. č. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž), vše zapsané na LV , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále jen jako „nemovitost“). Kupní cena byla sjednána na 19 000 000 Kč (zjištěno z kupní smlouvy mezi , jméno FO, a , právnická osoba, . ze dne , datum, a výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, k. ú. , adresa, ).

10. Dne , datum, byla uzavřena kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl prodáván o velikosti 887 m2. Kupní cena byla sjednána na 19 000 000 Kč (zjištěno z kupní smlouvy mezi , právnická osoba, . a , tituly před jménem, arch , jméno FO, ze dne , datum, ).11. , jméno FO, podepsal dne , datum, čestné prohlášení s tím, že vždy považoval současnou linii plotu mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, za hranici těchto pozemků, a nikdy tuto linii nezpochybňoval (čestné prohlášení ze dne , datum, s ověřeným podpisem).

12. Právní zástupkyně žalobců vyzvala dne , datum, žalovanou, aby poskytla součinnost k zápisu oddělení pozemku č. parc. , Anonymizováno, od pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastru nemovitostí a ke vkladu vlastnického práva k předmětnému pozemku, neboť došlo k mimořádnému vydržení, když uběhla doba 20 let (předžalobní výzva ze dne , datum, včetně dodejky).

13. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobce zná jako sousedy, jelikož v sousedství žije od roku 1988. Znal i pana , jméno FO, , byl u něj i na pozemku. Sám měl o koupi pozemku zájem, ale pan , jméno FO, tvrdil, že dům neprodal, ale pouze pronajal. S žalobci nikdy nehovořil. I přesto, že pan , jméno FO, již v sousedství nebydlel, tak s žalobci komunikoval. Informace o tom, že pozemek, na kterém je umístěna jímka, kůlna a přístřešek na auto, nepatří panu , jméno FO, , neměl. Žalobce a) ho navštívil v roce 2021 s dotazem, zda má nějaké spojení na paní , jméno FO, , která mu slíbila prodat část pozemku, ale on kontakt na paní , jméno FO, neměl. Obdržel plnou moc od paní , jméno FO, k prodeji pozemku, samotný prodej však již nakonec nerealizoval. Umístění plotu se od roku 1990 nezměnilo, přístřešek se v průběhu let nějak budoval, ale přesně si nepamatoval. O zahradním domku nevěděl.

14. Žalovaná vypověděla, že před koupí pozemku zjišťovala, zda bude po nějaké jednoduché rekonstrukci dům k nastěhování. Pozemek byl oplocen tak, jak je i v současné době. Před zakoupením s nikým ze sousedů nehovořila. V létě se žalobci sice pili, ale o pozemku nehovořili, žalobci ji pak na podzim pozvali k sobě domů a řekli, že by sporný pozemek chtěli, že toto již rozjednali s předchozími majiteli. Když o koupi pozemku uvažovala, tak se dívala na listy z katastru nemovitostí, které byly přílohou návrhu kupní smlouvy, tam zkontrolovala, zda sedí výměra pozemku a následně dokumenty předala svému právníkovi. Ze strany prodávající nebyla upozorněna, že by nemovitost měla nějaké vady, nebo že by tam byl nějaký nárok třetích osob. Na věcná břemena se výslovně ptala, paní , jméno FO, tam měla živnost a podmínkou bylo, aby živnost dala pryč. Žalobci jí tvrdili, že pozemek od paní , jméno FO, chtěli koupit, ovšem nerozuměla tomu, proč od ní to chtěli koupit, a teď chtějí pozemek vydržet. Z dokumentace stavebního úřadu žádné nesrovnalosti nezjistila, toto zjistila až později, když si vyžádala služby geodeta a zjistila, že chybí část pozemku. S žalobci se snažila dohodnout, nabídek bylo několik. Měli možnost sporný pozemek užívat za korunu na dožití, odkoupit, nebo pozemek rozpůlit, ovšem ani jedna z nabídek nebyla akceptována.

15. Následující provedené důkazy soud podrobněji nehodnotil, neboť neměly význam ani pro posouzení dobré víry žalované a ani pro posouzení nepoctivého úmyslu žalobců k okamžiku chopení se držby (uzavření kupní smlouvy v r. 1990), případně dobré víry žalované, spíše prokazovaly nepoctivý úmysl pana , jméno FO, . Z důkazů vyplývá jednak jednání pana , jméno FO, před uzavřením kupní smlouvy se žalobci a jednak jeho jednání i po uzavření kupní smlouvy (od r. 1991), a plyne z nich, že pan , jméno FO, něco zatajil žalobcům při uzavírání kupní smlouvy. Jednání pana , jméno FO, nebo záměrné opomenutí sdělení pana , jméno FO, ohledně umístění jímky, přístřešku, zahradního domku a plotu na cizím pozemku, však nemůže znamenat, že žalobci uzavřeli kupní smlouvu v r. 1990 s cílem chopit se držby pozemku v nepoctivém úmyslu. Z těchto důkazů vyplývá, že- pan , jméno FO, s , adresa, národním výborem v , adresa, uzavřel dne , datum, dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno- dne , datum, podal pan , jméno FO, žádost o přístavbu garáže k rodinnému domu č. p. , Anonymizováno, s tím, že stavba bude provedena svépomocí- dne , datum, byl pan , jméno FO, vyzván, aby doložil nový snímek pozemkové mapy v měřítku 1:1000 a výpis z evidence nemovitostí, do té doby bylo řízení přerušeno- že v jednom ze snímků z roku 1990 nebyl nynější pozemek parc. č. , Anonymizováno, zakreslen, přičemž pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl o tuto část rozšířen, že ve druhém ze snímků je nynější pozemek parc. č. , Anonymizováno, již zřetelný s tím, že došlo k rozšíření nynějšího pozemku parc. č. , Anonymizováno, o tuto část- dne , datum, žádal pan , jméno FO, o vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, o výměře 17,67 m2 pro přístavbu garáže, a žádost byla dne , datum, schválena a následně dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí ohledně trvalého odnětí zemědělské půdy zemědělskému půdnímu fondu, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, (zahrada) o celkové výměře 344 m2, neboť výstavba je dle vyjádření OVN , adresa, v souladu s územně plánovacími záměry- dne , datum, zaslal vedoucí odboru výstavby , adresa, informaci, že , jméno FO, , vlastník pozemku, žádal o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení na stavbu, přístavbu garáže k rodinnému domu č. p. , Anonymizováno, , ovšem bylo zjištěno, že skutečný stav umístění rodinného domu je v rozporu se snímkem pozemkové mapy v měřítku 1:1000, a vedoucí odboru proto žádal o jednoznačné stanovisko , adresa, , dne , datum, byla , adresa, , Anonymizováno, urgována, a následně byl dne , datum, pana , jméno FO, vyzván, aby doplnil svou žádost o stavební povolení k přístavbě garáže k rodinnému domu a snímek pozemkové mapy v měřítku1:1000 a byl poučen, že současně s tím musí objednat nové zaměření RD, když nesouhlasí poloha rodinného domu se snímkem pozemkové mapy, a že poté dne , datum, pan , jméno FO, žádal o zrušení povolení k výstavbě garáže, ale jak soud již uvedl, jedná se úkony a jednání pana , jméno FO, , nikoli žalobců.- prosinci roku 2009 vypracovala projektantka , jméno FO, projektovou dokumentaci Změnu přístavby sušárny na provozovnu kadeřnictví, přičemž stavebníkem byla , jméno FO, . Navrženou změnou měla být přístavba sušárny nově užívána jako kadeřnictví. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl v projektu uveden o rozloze 903 m2. V červnu 2013 byl vypracován výkres přístavby spolu s upravenou mapou z katastru nemovitostí, kdy sporná část pozemku byla zakreslena jako součást pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Na internetové stránce www.sreality.cz byl zveřejněn inzerát na prodej rodinného domu spolu s pozemkem o velikosti 390 m2 a plochou zahrady o velikosti 251 m2 v , adresa, za částku 21 300 000 Kč- dne , datum, žádal žalobce a) o stavební povolení pro přípojku plynu. Dne , datum, žalobce a) podepsal čestné prohlášení ohledně svých osobních údajů a údajů o nemovitosti parc. č. , Anonymizováno, . Odbor stavební MÚ , adresa, vydal dne , datum, rozhodnutí o přerušení řízení o stavebním povolení na přípojku plynu, a to z důvodu doplnění žádosti. Odbor stavební MÚ , adresa, vydal dne , datum, žalobcům stavební povolení na stavbu plynovodní přípojky s vnitřním rozvodem plynu a ÚT, plynového kotle – průtok. ohřívače, plynového sporáku v rodinném domu č. p. , Anonymizováno, . Dle nákresu pozemku byla sporná část pozemku zakreslena ve prospěch žalobců- v roce 2019 byla garáž rozestavěna na sporné části pozemku, ovšem před oplocením na straně pozemku parc. č. , Anonymizováno, , garáž byla následně dostavěna- dne , datum, byl vydán situační výkres , právnická osoba, , právnická osoba, ., přičemž tento dle přiložené mapy rozvrhuje pozemky tak, že sporná část pozemku je ve prospěch pozemku parc. č. , Anonymizováno, .(zjištěno z dohody o zřízení práva užívání pozemků z roku 1990, přístavby garáže ze dne , datum, , a rozhodnutí o přerušení řízení ze dne , datum, , 2 snímků pozemkové mapy z roku 1990, snímku pozemkové mapy z , datum, – upravený , jméno FO, , žádosti o vynětí pozemku zemědělského půdního fondu ze dne , datum, , věci vyčlenění části pozemku č. parc. , Anonymizováno, ze dne , datum, , rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy ze dne , datum, , dopisu odboru výstavby MNV , adresa, geodézii , adresa, ze dne , datum, , urgence geodézii od odboru výstavby MNV , adresa, ze dne , datum, , výzvy odboru výstavby místního úřadu ze dne , datum, a doručenky od výzvy ze dne , datum, od odboru výstavby místního úřadu pro , jméno FO, a dopisu , jméno FO, ze dne , datum, odboru stavebnímu, situační plán – mapka z roku 1932, dokumentace stavebního úřadu z , datum, a kolaudačního povolení z roku 1974, mapa z katastru nemovitostí k roku 1956, geometrický plán z roku 1974, situace č. parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, situace rodinného domu , jméno FO, červenec 1966, snímek pozemkové mapy z roku 1990, výzva k odstranění nedostatku podání ze dne , datum, od odboru stavebního MÚ , adresa, adresovaná panu , jméno FO, , rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne , datum, , Změna přístavby sušárny na provozovnu kadeřnictví prosinec 2009 a přístavby rodinného domu zádveří – pergola, červen 2013, (zjištěno z žádosti o stavební povolení plynové přípojky ze dne , datum, , čestné prohlášení , Jméno žalobce A, ze dne , datum, , výzvy k odstranění nedostatku podání a rozhodnutí o přerušení řízení ze dne , datum, , stavebního povolení ze dne , datum, a projekt plynovodní přípojky z roku 1991, (zjištěno ze dvou fotografií - a to stavu výstavby garáže v dubnu 2019 a stavu hotové garáže, (zjištěno ze situačního výkresu plynové přípojky ke dni , datum, )

16. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) následovně:

17. K okolnostem nabytí vlastnictví pozemku na základě mimořádného vydržení:

18. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

19. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

20. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.21. „…Z § 3066 vyplývá, že vlastnické právo k věci nabude mimořádným vydržením držitel, který měl před 1. 1. 2019 věc po stanovenou dobu v držbě „nikoliv v nepoctivém úmyslu“, a to i se započtením stejně kvalifikované držby jeho předchůdce, pokud ovšem ten sám již vlastnické právo vydržením nenabyl. K započtení je způsobilá i doba držby před 1. 1. 2014…“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021).

22. Podle § 1095 o. z. mimořádnému vydržení postačuje splnění dvou podmínek: faktická držba po dobu 20 let a absence nepoctivého úmyslu (neexistence zjevné lsti), přičemž důkazní břemeno je na žalované. První podmínka byla splněna, je nesporná a prokázaná, neboť žalobci fakticky drží sporný pozemek parc. č. , Anonymizováno, (na základě geometrického oddělovacího plánu) 33 let, a to od jeho koupě v roce 1990. Pozemek užívají a nakládají s ním jako s vlastním.23. „…Nepoctivým může být i ten držitel, který jen z nedbalosti, někdy i nevědomé, neví, že mu právo, které vykonává, nenáleží; takový držitel nejedná v nepoctivém úmyslu. Naproti tomu v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu… ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti není jako vlastník evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nepoctivý úmysl; to platí tím spíše pro zápisy v takovém seznamu, které mají původ v letech 1948 až 1990, ev. i o něco později, v dobách, kdy nebyla vedena řádná evidence práv k nemovitostem...“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021).24. „…oprávněnou držbu nelze vyloučit ani v případě, že výměra drženého pozemku dosahuje až 50 % výměry pozemku koupeného, výjimečně i více (například půjde-li o pozemek nepravidelného tvaru v nepřehledném terénu nebo držitel byl do omylu uveden znalcem)... Obecné soudy dále použily hledisko, podle kterého dobrou víru zvyšuje, pokud jsou příslušné pozemky dlouhodobě užívány jako oplocené, tvořící jeden funkční celek. Toto kritérium plyne z judikatury obecných soudů a Ústavní soud nemá, co by k tomu dodal...“ (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 16. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 4365/12).

25. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 ohledně kritérií pro mimořádné vydržení a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 16. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 4365/12 ohledně kritérií posuzování dobré víry ve vztahu k vydržení vyplývá, že je třeba hodnotit rozdíl mezi dobrou vírou a absencí nepoctivého úmyslu, když absence nepoctivého úmyslu vyžaduje poctivost, tedy postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma. Důkazní břemeno k prokázání nepoctivého úmyslu nabyvatele na základě mimořádného vydržení leží na tom, kdo toto mimořádné vydržení popírá.

26. Bylo tedy na žalované, aby nepoctivý úmysl žalobců prokázala. Žalovaná v řízení tvrdila, že nepoctivý úmysl měl jak předchozí vlastník pozemku, pak , jméno FO, , tak žalobci. Tvrzení o nepoctivém úmyslu žalobců se jí však nepodařilo prokázat. Soud se nepoctivým úmyslem pana , jméno FO, nezabýval, neboť to, jak s pozemkem v minulosti nakládal a co vše žalobcům zatajil, nemůže jít k tíži žalobců, když i z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že pan , jméno FO, i jemu neříkal ohledně prodeje pozemku pravdu (viz bod 13). V řízení bylo prokázáno, že v době, kdy žalobci pozemek kupovali (v roce 1990) již na sporném pozemku stála jímka, a to na základě stavebního povolení z roku 1974. Rovněž bylo prokázáno, že i plot se nachází na stejném místě, jako tomu bylo v době koupě pozemku, přičemž plot je umístěn tak, že začíná tam, kde začíná výškový rozdíl mezi pozemky. Je tedy splněno i kritérium oploceného pozemku. neboť sporný pozemek je dlouhodobě připlocen k pozemku žalobců a takto užíván a tvoří s pozemkem žalobců jeden funkční celek.

27. V roce 1990, kdy byla uzavírána kupní smlouva ještě ani nebyl funkční katastr nemovitostí tak, jak ho známe nyní, ten byl zřízen až zákonem č. 344/1992 Sb., který byl účinný až ode dne 1. 1. 1993. Existovaly pouze pozemkové knihy, nebylo proto možné jednoduše zjistit, jak je zakreslena hranice pozemku. Žalobci tak neměli důvod pochybovat o tom, že kupují pozemek v rozsahu, ve kterém pozemek užíval předchozí vlastník, navíc oplocený pozemek. Podle soudu tedy ke dni uzavření kupní smlouvy , datum, a chopení se držby rozhodně neměli nepoctivý úmysl k získání většího pozemku.

28. Soud má rovněž za prokázané, že ve chvíli, kdy se žalobci o této situaci dozvěděli, činili potřebné kroky k narovnání stavu (rok 2021). Předchozí majitel pozemku, pan , jméno FO, podepsal čestné prohlášení, ve kterém uvedl, že za hranici mezi pozemky vždy považoval linii plotu a zároveň i následný vlastník paní , jméno FO, , která s žalobci podepsala žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování, ovšem k nápravě tohoto stavu již nedošlo (blíže bod 7 a 11 rozsudku). Ani to nemůže jít k tíži žalobců, když se situaci snažili napravit a je zcela nepochybné, že předchozí sousední majitelé pozemku parc. č. , Anonymizováno, vnímali nynější pozemek parc. č. , Anonymizováno, jako pozemek žalobců, což také nesvědčí o nepoctivém úmyslu žalobců.

29. Nepoctivý úmysl žalobců neprokázal ani svědek , jméno FO, , který uvedl, že s žalobci v době, kdy kupovali nemovitost, nikdy nehovořil ani se nedomníval, že sporná část pozemku nepatřila panu , jméno FO, . Z jeho výpovědi také vyplynulo, že žalobci se ho dotazovali na kontakt na paní , jméno FO, a on jim sdělil, že kontakt nemá. Soud uvěřil tvrzení žalobců, že se ho ptali na kontakt na paní , jméno FO, právě proto, aby mohl být dořešen problém ohledně změny v KN – scelování pozemku. Pokud jim svědek , jméno FO, řekl, že kontakt na paní , jméno FO, nemá, tak to svědčí buď o tom, že kontakt na ni skutečně neměl (což by ale za situace, kdy měl pro ni zařizovat prodej domu a pozemku, nemělo logiku), nebo jim kontakt na ni záměrně nesdělil.

30. Dalším kritériem pro posuzování nepoctivého úmyslu dle uvedené judikatury je, že držbu nelze vyloučit ani v případě, že výměra drženého pozemku dosahuje až 50 % výměry pozemku koupeného, když v tomto případě pozemky ve vlastnictví žalobců jsou o celkové velikosti 488 m2 a vydržený pozemek je o velikosti 94 m2, jde tedy o pouhých 19,26 %, i toto kritérium je tedy naplněno.

31. Pokud žalovaná tvrdila, že nepoctivý úmysl žalobců vyplývá i z toho, že mezi žalobci a předchůdci žalované nebyla jednoznačná shoda na tom, komu pozemek náleží, pak soud dospěl k opačnému závěru. Pokud dne , datum, byla podána žádost o scelování pozemků, která byla paní , jméno FO, podepsána (blíže bod 7 rozsudku), bylo to na základě shodné vůle žalobců a předchůdkyně žalované paní , jméno FO, uvést do souladu stav skutečný se stavem zapsaným v katastru. Pokud by nedošlo k omylu a byl podán návrh na vklad vlastnického práva namísto žádosti o scelování pozemků, s největší pravděpodobností by toto řízení ani neprobíhalo. Otázkou je, zda to nebyla sama paní , jméno FO, , která pochybila, či jednala nepoctivě, když po podpisu žádosti dne , datum, prodala pozemek o velikosti 887 m2 (blíže bod 9 rozsudku), tj. v původní velikosti pozemku se zahrnutím pozemku parc. č. , Anonymizováno, (přičemž takto byl pozemek stále zapsán v katastru)

32. Tvrzení žalované, že žalobci o tom, že sporný pozemek není jejich, věděli již od doby, kdy zařizovali plynovou přípojku (rok 1991), jednak nemělo význam pro prokázání jejich nepoctivého úmyslu v době, kdy se chopili držby (1990), a jednak z projektu plynovodní přípojky je evidentní, že sporná část pozemku (parc. č. , Anonymizováno, ) je zakreslena ve prospěch pozemku žalobců. Žalovaná tak neunesla břemeno důkazní ohledně prokázání nepoctivého úmyslu žalobců v době uzavření kupní smlouvy v r. 1990 s panem , jméno FO, . Pokud pan , jméno FO, žalobcům nesdělil, že jímka a přístřešek se nacházejí na cizím pozemku, že plot je posunut rovněž na sousední cizí pozemek, nemohli toto podle soudu žalobci snadno zjistit a ověřit, když právě z vizuálního prohlédnutí pozemku (plot kopíroval terénní nerovnost, na pozemku se nacházela jímka nezbytná pro užívaná jimi zakoupeného domu) žalobci neměli důvod k pochybnostem o tom, že zakupují s domem celý pozemek ohraničený plotem, a tedy rozhodně nebyli v nepoctivém úmyslu.

33. K dobré víře žalované ohledně nabytí celého pozemku (včetně sporného pozemku) do jejího vlastnictví:

34. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

35. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

36. Z textu zákona vyplývá, že institut nabytí od neoprávněného se neuplatní na věci zapsané ve veřejném seznamu, mj. tedy také na nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, neboť se uplatní zásadu materiální publicity (není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu). Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

37. Současně nelze pominout závěry nálezu sp. zn. III ÚS 705/16, v němž Ústavní soud nejprve připomněl, že princip dobré víry, chránící účastníky soukromoprávních vztahů, je jedním z klíčových projevů principu právní jistoty, odvíjejícího se od principu právního státu. Z ustálené judikatury vyplývá, že osoby, které při nabytí nemovitostí evidovaných v katastru jednaly v dobré víře vkonstitutivní akt státu, jímž byl do katastru jako vlastník předmětné nemovitosti zapsán ten, který na ni vlastnické právo převedl, byť tak ve skutečnosti jako neoprávněný vlastník předmětných nemovitostí učinit nemohl, požívají ústavní ochrany. Ústavní soud odkázal na ustálený právní názor, který vyžaduje, aby při posouzení sporu o určení vlastnictví k nemovitostem, nabytých od neoprávněné osoby, byla náležitě zvažována otázka střetu práva vlastnického a práva na ochranu dobré víry v právním styku, tedy že je vždy třeba zkoumat a zjišťovat existenci dobré víry nabyvatele.

38. V tomto případě sice nebyla do katastru vložena poznámka spornosti (a to nejspíše proto, že žalobci činili kroky k nápravě – tedy uvedení do souladu stavu faktického a stavu zapsaného) právě návrhem na scelení pozemků, k němuž ale z důvodu chyby nedošlo, a než došlo k nápravě, došlo k prodeji pozemku. Žalovaná však podle soudu nemohla být v dobré víře, když samotný § 984 odst. 1 o. z. se vztahuje pouze na údaj o věcném právu, tj. vlastnické právo žalované k pozemku. Nevztahuje se však na další údaje zapisované do katastru nemovitostí, kupříkladu na výměru či hranice pozemku. I v případě, že by se tato ochrana nabyvatele vztahovala i na výměru nebo hranice pozemku, bylo prokázáno, že žalovaná v dobré víře nejednala. Měla to být žalovaná, která při koupi pozemku měla ověřit a prověřit a zkontrolovat stav pozemku zapsaný a stav faktický. I když v KN nebyla poznámka spornosti, a i když jí paní , jméno FO, nesdělila, že tam je část pozemku sporná, z výpovědi žalované vyplynulo, že pozemek prohlížela celkem krátce a více prohlížela dům. Z její výpovědi však vyplynulo, že na pozemek vstupovala vjezdovými vraty proti garáži, a musela tedy vidět, že od ní je plot žalobců umístěn asi 50-70 cm, což bylo ve zjevné nesouladu se zákresem hranice pozemku v katastrální mapě. Vzhledem k datu uzavření kupní smlouvy žalovanou (r. 2021) žalovaná nahlédnutím do katastru a prostým porovnáním zakreslení pozemku v katastru a faktického stavu mohla (a měla) zjistit (na rozdíl od žalobců v roce 1990, kdy takové nahlédnutí nebylo běžné), že plot je umístěn jinde než na hranici pozemku, respektive je umístěn na pozemku, který chce zakoupit. Žalovaná na jedné straně tvrdí, že to, že plot je posunut na (dnes) její pozemek, měli žalobci v r. 1990 zjistit, a současně tvrdí, že sama toto v roce 2021 zjistit nemohla. Kromě toho, že žalobci uzavřeli kupní smlouvu v roce 1990 (tedy bez běžné možnosti nahlížet do evidence nemovitostí) a žalovaná v roce 2021 (tedy v době, kdy existuje katastr nemovitostí a lze do něj nahlížet zcela běžně), je žalovaná odbornicí, a to architektkou, a tedy mohla (a měla) mít již při prohlídce po vizuálním zhlédnutí pozemku a po ověření stavu zaznamenaného v mapách pochybnosti o tom, zda faktický stav se shoduje se zapsaným stavem v katastru nemovitostí39. K prokázání toho, že žalovaná jednala v dobré víře, když kupovala předmětnou nemovitost, nepřispěla ani výpověď svědka , jméno FO, , který zpočátku obstarával prodej pozemku pro paní , jméno FO, . Pokud žalovaná argumentovala výměrou pozemku, která byla uvedena v plné moci pro pana , jméno FO, od paní , jméno FO, (šlo o celou výměru včetně sporného pozemku), pak toto nemělo žádný význam, neboť pan , jméno FO, prodej pozemku za paní , jméno FO, nakonec nezařizoval, a se žalovanou nebo jiným kupcem nejednal (blíže bod 13 rozsudku). Pokud se žalobce a) dotazoval pana , jméno FO, na kontakt na paní , jméno FO, s úmyslem vyřešit vzniklý problém se spatným formulářem, a ten mu kontakt na ni nedal, pak se to projevilo negativně v dalších fázích prodeje. Pokud by žalobci a) kontakt na paní , jméno FO, dal, mohlo být ještě před prodejem pozemku společnosti , právnická osoba, ., vše zhojeno a dořešeno. Soud nesouhlasí s tvrzením žalované, že paní , jméno FO, neměla zájem o to, aby sporný pozemek byl zapsán ve prospěch žalobců – byli to totiž žalobci, kteří na katastr podávali žádost na špatném formuláři, ale paní , jméno FO, předtím vše odsouhlasila. To, že paní , jméno FO, po odsouhlasení scelení pozemku pro žalobce dál nespolupracovala a naopak ještě k prodeji nabízela celý pozemek o výměře 887m2 (tedy i včetně té části pozemku, ohledně níž vyslovila souhlas se scelením s pozemkem žalobců) a že tato skutečnost byla žalované při koupi zatajena a že nebyla dána poznámka spornosti, nemění nic na tom, že žalovaná nemohla být podle soudu být v dobré víře, pokud nevyvinula aktivitu k ověřenípravdivosti zapsaného a faktického stavu, a proto ji výše uvedený § 984 o. z. nechrání, neboť jak vyplývá ze shora uvedeného nálezu sp. zn. III ÚS 705/16, je třeba, aby soud zkoumal dobrou víru.

40. Soud má za prokázané, že žalobci jsou vlastníci pozemku parc. č. , Anonymizováno, , neboť vlastnictví nabyli z titulu mimořádného vydržení, když žalobkyni se nepodařilo prokázat, že žalobci měli v roce 1990 při uzavření kupní smlouvy nepoctivý úmysl, na jehož základě se zmocnili držby pozemku. Současně bylo vyvráceno, že žalovaná byla v roce 2021, kdy uzavřela kupní smlouvu se společností , právnická osoba, ., v dobré víře, že předmětem koupě je i tento sporný pozemek. Soud proto žalobě vyhověl.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 96 185,60 Kč. Tyto náklady sestávají:a) ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kčb) z odměny za zastoupení žalobce advokátkou v celkové výši 45 592,80 Kč, z toho- z částky 33 480 Kč za 13,5 úkonů právní služby po 2 480 Kč z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b), § 7, § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“), (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, další porada s klienty dne , datum, vyjádření žalobců ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , 2 úkony za účast na jednání dne , datum, od 13:23 do 16:14, doplnění tvrzení a důkazů ze dne , datum, , 2 úkony za účast na jednání dne , datum, od 13:00 do 15:07, 2 úkony za účast na jednání dne , datum, od 14:00 do 16:27 a 0,5 úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dne , datum, ),- z částky 4 200 Kč za 14 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.,- z částky 7 912,80 Kč jako 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z částky 37 680 Kč.c) z odměny za zastoupení žalobkyně advokátkou v celkové výši 45 592,80 Kč, z toho- z částky 33 480 Kč za 13,5 úkonů právní služby po 2 480 Kč z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b), § 7, § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“), (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, další porada s klienty dne , datum, vyjádření žalobců ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , 2 úkony za účast na jednání dne , datum, od 13:23 do 16:14, doplnění tvrzení a důkazů ze dne , datum, , 2 úkony za účast na jednání dne , datum, od 13:00 do 15:07, 2 úkony za účast na jednání dne , datum, od 14:00 do 16:27 a 0,5 úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dne , datum, ),- z částky 4 200 Kč za 14 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.,- z částky 7 912,80 Kč jako 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z částky 37 680 Kč.

42. Soud žalobcům nepřiznal náhradu nákladů za dva úkony (vyjádření ze dne , datum, a ze dne , datum, ), neboť k tomuto úkonu soud žalobce nevyzýval a nepovažuje je za účelné.

43. Náhrada nákladů řízení za šest úkonů spočívajících v poradě s klientem (dne , datum, , , datum, a , datum, ) a jeden úkon spočívající v jednání s protistranou (dne , datum, ), nebyla rovněž žalobcům přiznány, neboť je nezbytné, aby se jednalo o účelně vynaložené náklady, tedy „takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016). Soud úkony spočívající v poradách s klienty neshledal účelnými, neboť po poradách nebyl předložen žádný zásadní výstup, který by vedl k doplnění tvrzení a důkazů žalobců.

44. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobců soud rozhodl v souladu s § 149 o. s. ř. Třídenní lhůtu k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.