24 C 117/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Rybářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 2 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 062 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce titul. jméno příjmení – advokátky.

III. Opatrovnici žalovaného titul. jméno příjmení – advokátce se přiznává odměna za zastupování žalovaného v tomto řízení ve výši 3 300 Kč.

IV. Státu právo na náhradu řízení nevzniklo.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 21. 2. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky, s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo. Předmětem této smlouvy byl i pronájem modemu, který se žalovaný zavázal při ukončení předmětné smlouvy vrátit právnímu předchůdci žalobce. Ten od uvedené smlouvy odstoupil, o čemž žalovaného informoval dopisem ze dne datum. Žalovaný však poskytnutý modem nevrátil, čímž vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil a na předžalobní upomínku nereagoval.

2. Žalovanému byl usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ustanoven v záhlaví uvedený opatrovník, a to z důvodu neznámého pobytu žalovaného.

3. Žalovaný se prostřednictvím svého opatrovníka vyjádřil k žalobě v tom smyslu, že nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává a navrhuje soudu zamítnutí žaloby.

4. V daném případě se jednalo o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je občanem země. Soud dovodil svoji pravomoc dle číslo listu anonymizována tři slova, přičemž dle stejného ustanovení soud na věc aplikoval české právo.

5. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: Smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky, smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně podmínek a ceníku, zakázkový list, odstoupení od smlouvy, výzva k úhradě a navrácení zařízení, předžalobní výzva, podací arch, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu:

6. Žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí bylo i ujednání a pronájmu modemu anonymizována čtyři slova, který byl žalovanému poskytnut. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“). Právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy, když využil svého práva dle čl. 2 odst. 7 bodu 3 VOP, a to pro porušování smluvních povinností žalovaným. Toto bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne datum, kterým byl žalovaný zároveň vyzván k vrácení pronajatého zařízení – modemu. Povinnost k vrácení zařízení byla žalovanému dána čl. 7 odst. 4 VOP, kdy toto měl učinit do 14 dnů ode dne ukončení smlouvy. V souladu s čl. 7 odst. 6 VOP byl žalovaný též upozorněn na sankci – smluvní pokutu, v případě porušení této povinnosti. Nevrácením předmětného zařízení pak vzniklo právnímu předchůdci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, a to dle ceníku právního předchůdce žalobce, platného od 1. 5. 2012. Tato pohledávka byla na žalobcei postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, což bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne datum. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobce zaslána dne 20. 1. 2020 předžalobní výzva k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 000 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč.

8. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobce rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

9. Výrokem III. soud rozhodl tak, že přiznal soudem ustanovenému opatrovníkovi žalovaného náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč. Tato odměna je stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 800 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 1 000 Kč podle § 12a odst. 1 a. t. a z částky 800 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 1 000 Kč podle § 12a odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

10. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto výrokem IV. podle § 148 o. s. ř. tak, že státu právo na náhradu nevzniklo, neboť jediným nákladem byla odměna opatrovníka žalovaného. Tyto náklady pak nese stát. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.