24 C 119/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 81 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 81 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 81 000 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně provedla dne 30. 6. 2021 úplný odtah motorového vozidla žalovaného RZ , SPZ, a byla nucena jej umístit na parkovišti provozovaném žalobkyní. Cena za odtah a parkovné je určena dle příslušného nařízení hlavního města Prahy v platném znění. Žalobkyně v souladu se zákonným postupem vozidlo prodala za cenu 2 800 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky. Pravomoc k řízení o sporu o náhradu škody má podle čl. 49 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože odpovědnost za náhradu škody se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody, tj. na území ČR.

4. Účastníky soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 6. 5. 2024 a žalovanému bylo doručeno do vlastních rukou dne 10. 5. 2024. Žalobkyni a ani žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovali. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně, jež je hl. m. Prahou oprávněna k odstraňování silničních vozidel z místních komunikací (prokázáno zřizovací listinou žalobkyně), vykonala jako vlastník komunikace dne 30. 6. 2021 technický úkon dle § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), který spočíval v úplném odtahu vozidla RZ , SPZ, , jehož provozovatelem a vlastníkem je žalovaný, přičemž téhož dne jej žalobkyně umístila na parkovišti (prokázáno protokolem o odtahu vozidla, sdělením z registru silničních vozidel). Žalobkyně prodala vozidlo za cenu 2 800 Kč (prokázáno rozhodnutím Městské části , adresa, , Úřad městské části, odbor dopravy, potvrzením o udělení příklepu). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky, vrácenou obálkou).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající z odpovědnosti za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, aplikoval soud čl. 49 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, dle něhož se taková odpovědnost řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Rozhodné je tak právo české.

8. Žalobkyně dle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích zrealizovala v souladu s předpisy hlavního města Prahy odtah vozidla žalovaného poté, co jej k odstranění vyzvala dle § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Žalovaný zaviněně porušil zákonnou povinnost ve smyslu § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), a žalobkyni tím vzniklo právo na náhradu škody podle § 2951 a násl. o. z. ve spojení s § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, přičemž vzniklá škoda odpovídá ceně účelně vynaložených nákladů, za něž se v této věci považuje cena úplného odtahu stanovená nařízením Rady hlavního města o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, tedy 1 900 Kč za úplný odtah vozidla, 250 Kč za první až třetí den střežení na odtahovém parkovišti, 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Povinnost uhradit cenu za odtah a střežení provedené žalobkyní stíhá provozovatele vozidla, jímž je žalovaný. Žalovaný způsobil žalobkyni škodu odpovídající nákladům na úplný odtah vozidla (1 900 Kč) a dále škodu odpovídající nákladům na střežení vozidla na parkoviště dle příslušného nařízení. Žalovaný coby škůdce je proto žalobkyni coby poškozené povinen uhradit žalobou po právu uplatněnou částku, a to po odečtení ceny za prodej vozidla uskutečněný v souladu s § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, jakož i zákonný úrok z prodlení. Neuhrazením dluhu se podle § 1968 o. z. žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyně má podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

9. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 650 Kč. Tyto náklady sestávají z účelně zaplaceného soudního poplatku v částce 4 050 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze dvou úkonů (zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tj. 600 Kč.