24 C 143/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 15 781 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o modulárním autopojištění č. hodnota, na základě níž žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši částka měsíčně. Byla sjednána povinnost žalovaného doložit stav tachometru a poplatek ve výši částka za upomínku. Žalovaný nesplnil povinnost doložit stav tachometru, za což mu vznikl následně nedoplatek ve výši částka, a dále řádně nezaplatil pojistné za období od datum do datum ve výši částka, kdy byla pojistná smlouva ukončena na žádost žalovaného. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 10 a násl. tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky.

4. Soud vyzval žalobkyni usnesením, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyni bylo předmětné usnesení doručeno do datové schránky dne datum, přičemž tato svým podáním ze dne datum sdělila, že souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Soud vyzval žalovaného usnesením, aby se ve lhůtě 8 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovanému bylo předmětné usnesení doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště dne datum. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.

5. Soud učinil následující skutková zjištění. Mezi účastníky došlo dne datum k uzavření pojistné smlouvy č. hodnota, jejímž předmětem bylo sjednání povinného ručení k vozidlu RZ SPZ. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši částka měsíčně, zaplatit případný poplatek za upomínku ve výši částka a zaslat údaje o stavu tachometru a snímku tachometru, což má sloužit k ověření, že žalovaný splnil podmínky stanovené v pojistné smlouvě (prokázáno nabídkou na uzavření pojistné smlouvy, výpisem z účtu, ceníkem poplatků, průvodcem pojištění, výročním dopisem). Žalovaný stav a snímek tachometru nedoložil, a proto mu bylo v souladu se smlouvou pojistné navýšeno zpětně s přirážkou částka (prokázáno výročním dopisem, předpisem plateb). Pojištění zaniklo ke dni datum, a to z důvodu neplacení pojistného (prokázáno storno dopisem žalobkyně). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno upomínkou, předžalobní výzvou, potvrzením o podání).

6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na základě níž žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši částka měsíčně. Žalovaný se zavázal zaslat údaje o stavu tachometru a snímku tachometru, kdy v případě nesplnění byla sjednána přirážka. Žalovaný se zavázal zaplatit sjednané poplatky. Žalovaný snímek tachometru nedoložil, proto mu byla přirážka naúčtována, stejně tak řádně nezaplatil pojistné za období od datum do datum a poplatek za upomínku. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle něj je rozhodným právem právo české.

9. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a dle příslušných ustanovení (§ 3, § 12 a § 13) zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

10. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

11. Pro úplnost soud dodává, že je mu známo, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho řešení oddlužením žalovaného, a že usnesením ze dne datum, č. j. právnická osoba, soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu v němž dosud nebyly uspokojeny. Úpadek žalovaného byl tedy zjištěn dne datum, pojistná smlouva, z níž žalobkyně dovozuje uplatněný nárok na pojistné, byla uzavřena dne datum, žalovaný byl po splnění oddlužení osvobozen od placení pohledávek dne datum a žaloba byla podána dne datum. Jelikož žalobkyní uplatněná pohledávka vznikla až po rozhodnutí o úpadku žalovaného, nejde o pohledávku zahrnutou do oddlužení; osvobození dlužníka od placení pohledávek se na ni nevztahuje (§ 414 odst. 1 č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále též jako „insolvenční zákon“). Současně nejde o pohledávku, která by měla být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou nebo na kterou by se v insolvenčním řízení hledělo jako na přihlášenou; na její soudní uplatnění proto nedopadají účinky podle § 140a až § 140c insolvenčního zákona. Dlužník je navíc po schválení oddlužení povinen nepřijímat nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit (§ 412 odst. 1 písm. g) insolvenčního zákona). Z těchto důvodů úpadek žalovaného ani jeho následné osvobození od placení pohledávek nebrání tomu, aby bylo o povinnosti žalovaného zaplatit žalované pojistné rozhodnuto.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.