24 C 159/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení relativní neúčinnosti,

I. Zamítá se žaloba o určení, že smlouva o zápůjčce ze dne [datum], uzavřená mezi [jméno] [příjmení], [datum narození] a žalovanou, na základě které [jméno] [příjmení] převedl ve prospěch žalované v souhrnné výši 5 664 000 Kč, je vůči žalobci neúčinná ve vztahu k uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce ve výši 66 695 EUR a 20 000 USD dle notářského zápisu [číslo] ze dne [datum], sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec].

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 8 712 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhá určení, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], podle které [jméno] [příjmení] poskytl žalované peněžní prostředky na nákup bytové jednotky [číslo] o celkové ploše [výměra] nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu, ulice [ulice a číslo], [obec a číslo], je vůči žalobci neúčinná. Tímto jednáním [jméno] [příjmení] (dlužník) zkrátil žalobce, který má vůči němu splatnou pohledávku ve výši 66 695 EUR a 20 000 USD. Žalovaná je partnerkou dlužníka a musela vědět o jeho úmyslu zkrátit žalobce jako věřitele, který nemá možnost se domoci své pohledávky vůči dlužníkovi, neboť nemá žádný hodnotný majetek.

2. Žalobce se nejprve podanou žalobou domáhal určení, že právní jednání, na základě kterých [jméno] [příjmení], [datum narození] převedl částky v souhrnné výši 6 950 000 Kč ve prospěch žalované ze svého účtu č.ú. [bankovní účet] na účet žalované č. [bankovní účet] uskutečněné v období od [datum] do [datum], jsou vůči žalobci neúčinná ve vztahu k uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce ve výši 66 695 EUR a 20 000 USD dle notářského zápisu [číslo] ze dne [datum] sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec]. A dále se domáhal určení, že právní jednání, na základě kterých [jméno] [příjmení] poskytl žalované peněžní prostředky v souhrnné výši 5 664 000 Kč tím způsobem, že za ni splatil kupní cenu za jednotku [číslo] o celkové ploše [výměra] nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu, ulice [ulice a číslo], [obec a číslo], a to ze svého účtu č.ú. [bankovní účet] na účet [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], [IČO] č.ú. [bankovní účet] uskutečněné v období od [datum] do [datum], jsou vůči žalobci neúčinná.

3. Dále žalobce uvedl, že mu není známo, kdy konkrétně dlužník převedl prostředky v rámci úhrady kupní ceny bytu za žalovanou, přesnou částku, která byla převedena ani titul, na základě kterého k převodu došlo (dar, zápůjčka?..), proto navrhl, aby soud uložil žalované v rámci ediční povinnosti předložit soudu výpisy ze svého účtu za období [datum] a také dlužníkovi, aby předložil výpisy ze svého účtu od [datum], neboť prostřednictvím výpisu z účtu žalované bude možno zjistit, jaké konkrétní platby směřovaly v relevantním období z účtu dlužníka na účet žalované a z výpisů z účtu dlužníka bude možno zjistit též datum provedení úhrady kupní ceny nemovitosti za žalovanou. Zajištění těchto důkazů představuje nezbytnou informaci pro přesnější specifikaci úkonu, který má být ve vztahu k žalobci neúčinným. Zaslané prostředky pravděpodobně byly poskytnuty bez protiplnění. Tím, že dlužník poskytl peněžní prostředky žalované bez protiplnění je jednání, které je vůči žalobci relativně neúčinné, neboť žalobce zkracuje ve smyslu § 590 odst. 1 písm. a) a c) a nebo § 591 obč. zák.

4. Soud žalobce vyzval, aby žalobu upřesnil, čeho se domáhá, neboť se nelze domáhat určení neplatnosti převodu peněz z účtu na účet. Dalším podáním z [datum] žalobce navrhl, aby bylo určeno, že je neúčinná darovací smlouva, uzavřená mezi žalovanou a dlužníkem v níže uvedeném časovém úseku, tedy určení, že darovací smlouva z [datum], kterou dlužník daroval peněžní prostředky žalované, je vůči žalobci neúčinná ve vztahu k uspokojení jeho pohledávky ve výši 66 695 EUR a 20 000 USD. Žalovaná namítla, že uplynula dvouletá prekluzivní lhůta pro odporování předmětného právního úkonu podle ust. § 591 odst. 1 obč. zák., jestliže předmět daru, finanční prostředky z této darovací smlouvy byly postupně poukazovány na účty určené žalovanou od [datum] do [datum]. Na jednání dne [datum] soud konstatoval, že námitka žalované ve vztahu k žalobnímu tvrzení je uplatněna správně, proto žalobce změnil žalobu a domáhal se určení neúčinnosti smlouvy o zápůjčce, podle kterého dlužník zapůjčil žalované peněžní prostředky, kterými byla uhrazena kupní cena bytové jednotky s tím, že skutková tvrzení obsažená v žalobě se nemění. Soud změnu žaloby podle § 95 o.s.ř. připustil.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť uplynula dvouletá prekluzivní lhůta pro odporování předmětného právního úkonu. Pokud žalobce odporuje právnímu jednání mezi ní a dlužníkem [jméno] [příjmení] ze smlouvy o zapůjčce z [datum], nelze takové žalobě vyhovět, jelikož v mezidobí uplynula dvouletá prekluzivní lhůta pro odporování předmětného právního úkonu dle § 590 odst. 1 písm. c) obč. zák.

6. V řízení bylo zjištěno, že žalobce zaplatil v roce [rok] za dlužníka [jméno] [příjmení] dluh 47 695 EUR z titulu [anonymizováno], dále v roce [rok] [číslo] žalobce půjčil dlužníkovi 20 000 USD a 19 000 EUR Celkem tak zapůjčil dlužníkovi 66 695 EUR a 20 000 USD. Dlužník a žalovaná měli svůj podíl ve [anonymizováno] [právnická osoba], která vlastnila [anonymizováno] [část obce], tyto podíly prodali v roce [rok] a společnost je nyní vlastněna společností [právnická osoba] (kupní smlouva ze dne [datum]). Žalobce zjistil, že podle smlouvy o advokátní úschově z [datum] byla žalobci za prodej 46% podílu ve společnosti [právnická osoba] v [anonymizováno] [rok] vyplacena část kupní ceny 6 950 000 Kč a byla převedena na účet žalobce, a žalované, která prodala 1% podíl ve společnosti, byla vyplacena částka 1 790 000 Kč (smlouva o úschově ze dne [datum]). Na konci srpna [rok] si žalovaná koupila byt [číslo] na adrese [adresa žalované] (kupní smlouva na nemovitost na adrese [adresa žalované], výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k bytové jednotce [číslo] k.ú. [část obce] a potvrzení prodávajícího [ulice] správa nemovitostí o úhradě kupní ceny).

7. Žalobce má za to, že kupní cena za uvedený byt žalované byla zčásti uhrazena za prostředky dlužníka. Dlužník uvedeným jednáním úmyslně zkrátil žalobce, dle zjištění žalobce dlužník nemá žádný hodnotný majetek a uspokojení jeho dluhu není možné z jiných zdrojů. Dále žalobce tvrdí, že žalovaná, která s dlužníkem v době poskytování zápůjček sdílela společnou domácnost, a má s dlužníkem i společné děti, byla informována o půjčkách, které žalobce dlužníkovi poskytl, věděla o dluhu dlužníka vůči žalobci. V některých případech byla též přítomna telefonátům, v rámci kterých dlužník žádal o další zápůjčku, kdy se s ní dlužník i radil ohledně částky, kterou je třeba zapůjčit.

8. Notářským zápisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ([číslo]) se svolením k přímé vykonatelnosti ze dne [datum] dlužník uznal dluhy a zavázal se k jejich zaplacení. Peněžní prostředky ve výši 47 695 EUR a 19 000 EUR se dlužník zavázal žalobci vrátit nejpozději do [datum], které mu žalobce poskytl na základě smluv o půjčkách ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] (dále jen smlouva 1,2,3 a 4). Peněžní prostředky ve výši 20 000 USD se dlužník zavázal žalobci vrátit nejpozději do [datum], které mu žalobce poskytl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Na základě uvedeného notářského zápisu se dlužník zavázal svůj dluh splatit ve splátkách v náhradních termínech dle splátkového kalendáře s tím, že první splátku 20 000 EUR uhradí dlužník do [datum], druhou splátku 10 000 EUR uhradí do [datum], třetí splátku 10 000 EUR uhradí do [datum], čtvrtou splátku 10 000 EUR uhradí do [datum], pátou splátku 10 000 EUR uhradí do [datum], šestou splátku 6 695 EUR a 4 000 USD uhradí do [datum], sedmou splátku 10 000 USD uhradí do [datum] a osmou splátku 6 000 USD uhradí do [datum]. Dále se dohodli, že nezaplacením jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy o půjčce 1, 2,3,4, a ze smlouvy o zápůjčce nejpozději v den jejich dodatečné náhradní doby plnění v plné výši, stává se den následující po nezaplacení příslušné splátky dluh řádně a včas bez dalšího novým konečným dnem dodatečné náhradní doby plnění celého závazku ze smlouvy 1,2,3, a 4 a smlouvy o zápůjčce, a to v plné výši najednou. Dlužník provedl pouze jednu úhradu, a to ve výši cca 120 000 Kč. Porušením splátkového kalendáře se dluh znovu stal vykonatelným.

9. K odpůrčí žalobě je aktivně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vykonatelná, jestliže právní jednání dlužníka zkracuje její uspokojení. Vykonatelnou se rozumí pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci). Exekučním titulem je i notářský zápis podle § 71b notářského řádu č. 358/1992 Sb. (§ 40 odst. 1 písm. f) zák. č.120/2001 Sb., exekuční řád). Notářský zápis se svolením vykonatelnosti je pak zápisem o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku a ve které svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), pokud povinnost nesplní řádně a včas. Podmínkou odporovatelnosti právního jednání je, aby dlužník jednal v úmyslu věřitele zkrátit, ztížit možnost jeho uspokojení, přičemž dlužník svým jednáním zhoršuje věřitelovu úkojnou masu. Druhou podmínkou odporovatelnosti právního jednání je, aby druhé straně (žalovanému) byl úmysl jednajícího dlužníka znám. U osob blízkých se tato vědomost předpokládá.

10. Podle § 590 odst. 1 obč.zák., věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

11. Žalobce tvrdí úmysl dlužníka zkrátit žalobce a dále tvrdí, že žalovaná věděla, že dlužník má dluh vůči žalobci, musela vědět dlužníkův úmysl žalobce zkrátit, protože byla jeho blízkou osobou a taková povědomost se u ní předpokládá. Žalobce prokázal, že k jeho zkrácení právním jednáním dlužníka, skutečně došlo.

12. Na tento skutkový stav se použije ust. § 590 odst. 1 písm. c) obč. zák., dlužník jedná, aby zkrátil věřitele a dlužník jedná s osobou blízkou nebo s cílem, aby prospěch nabyla osoba blízká, může věřitel proti tomuto jednání dlužníka odporovat ve lhůtě dvou let od okamžiku, kdy tento úkon byl učiněn. U žalovaného jako osoby blízké se předpokládá vědomost o tom, že dlužník má v úmyslu věřitele zkrátit. Osoba blízká pak má důkazní břemeno prokázat, že o tomto úmyslu dlužníka nevěděla a ani s vynaložením potřebné péče vědět nemohla. Vynaložení náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního jednání takovou činnost (aktivitu) aby dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, který tu byl v době neúčinnosti právního jednání, z jejich výsledků poznala, aby se o tomto úmyslu dozvěděla (NS 21 Cdo 1912/2000).

13. Věc by se posoudila podle § 590 odst. 1 písm. a) obč. zák. tehdy, vymezil-li žalobce věc skutkově tak, že tvrdí a prokazuje úmysl dlužníka zkrátit žalobce na možnosti uspokojit jeho pohledávku a zároveň tvrdí a prokazuje, že žalovaná věděla o úmyslu dlužníka zkrátit žalobce na jeho právech, zde by se pak uplatnila delší pětiletá prekluzivní lhůta. Žalobce netvrdí, neprokazuje a nenabízí důkazy, že žalovaná o úmyslu dlužníka zkrátit žalobce věděla. Ale tvrdí, že žalovaná jako osoba blízká o tomto úmyslu dlužníka měla povědomost a tato povědomost u osoby blízké se předpokládá, proto se ust. § 590 odst. 1 písm. a) obč. zák. na daný skutkový stav nepoužije.

14. Podle § 654 odst. 1 obč. zák., nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne. Podle § 654 odst. 2 obč. zák., ustanovení tohoto zákona o běhu promlčecí lhůty platí obdobně i pro prekluzivní lhůtu. Podle § 619 odst. 1 obč. zák., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

15. Žalobce v žalobě tvrdil, že jakmile zjistil, že nemovitost [anonymizováno] [část obce] byla prodána, dotazoval se u dlužníka, kdy mu vrátí dluh, dlužník odpověděl, že peníze nemá, že skončily u žalované. Z této informace má žalobce vědomost o tom, že dlužník peněžní prostředky, kterými mohl uspokojit dluh žalobci, poskytl žalované na koupi jejího bytu, proto den [datum] (uzavření kupní smlouvy na byt žalované), lze považovat za okamžik počátku běhu 2leté prekluzivní lhůty. [příjmení] prekluzivní lhůta skončila nejpozději k [datum]. Žaloba byla podána [datum].

16. Ze shora uvedeného zjištění vyplývá, že běh dvouleté prekluzivní lhůty započal běžet dříve, než nastal okamžik splatnosti pohledávky. Dlužník nesplnil dohodu o splátkách dle notářského zápisu, proto se pohledávka stala vykonatelnou k [datum]. Pokud pohledávka není ještě vykonatelná a hrozí, že uplyne dvouletá prekluzivní lhůta, má věřitel možnost zajistit si odpůrčí právo za použití § 593 ob. zák., vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane. Žalobce tuto možnost nevyužil, a na jeho omluvu nelze zohlednit, že dlužníkovi důvěřoval, že mu dluh vrátí, neboť každý si musí svá práva dostatečně střežit.

17. Nárok žalobce na určení neúčinnosti právního jednání ať už úplatného nebo bezúplatného by nemohl být úspěšný. I kdyby nedošlo ke změně žaloby o určení, že namísto darovací smlouvy (jako bezúplatné právní jednání) má být určena neúčinnost smlouvy o zápůjčce (jako úplatné jednání), a předmětem řízení by zůstal nárok na určení neúčinnosti darovací smlouvy, soud by věc posuzoval nejen podle § 591 obč. zák., ale také podle § 590 obč. zák., neboť toto ustanovení není omezeno jen na úplatná jednání, a aniž by žalovaná uplatnila námitku prekluze, musel by soud zohlednit uplynutí dvouleté prekluzivní lhůty a žalobu zamítnout.

18. K bezúplatnému jednání dlužníka žalobce neoznačil žádné důkazy. Žalobce uvedl, že mu není znám titul, na základě kterého dlužník převedl peněžní prostředky ve prospěch žalované, proto požadoval, aby soud uložil žalované a dlužníkovi v rámci ediční povinnosti předložit soudu výpisy ze svého účtu za období [datum], neboť prostřednictvím výpisu z účtu žalované bude možno zjistit, jaké konkrétní platby směřovaly v relevantním období z účtu dlužníka na účet žalované, a bude možno zjistit též datum provedení úhrady kupní ceny nemovitosti za žalovanou. Zajištění těchto důkazů představuje nezbytnou informaci pro přesnější specifikaci úkonu, který má být ve vztahu k žalobci neúčinným.

19. Soud se však nedomnívá, že předložením výpisu z účtu žalované a dlužníka z daného období bude mít žalobce dostatek informací, aby mohl jednání konkretizovat, tedy že dlužník žalované peníze poskytl bezplatně či úplatně.

20. Žalobce žádal lhůtu 30 dnů k doplnění žaloby, tomuto návrhu soud nevyhověl. Žalobce prezentoval změnu žaloby tak, že nedochází ke změně skutkových tvrzení. Soud neměl výhrady proti skutkovému tvrzení a nebyl důvod, aby žalobce něco dalšího dotvrzoval, neboť bylo postačující, že tvrdil úmysl dlužníka zkrátit žalobce, a povědomost žalované jako blízké osoby dlužníka, že věděla o tomto jednání dlužníka. Naopak kdyby žalobce chtěl tvrdit jiný skutek, pak ke změně žaloby dojít nemohlo, resp. soud by změnu žaloby nepřipustil (§ 95 o.s.ř.).

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení spočívající v nákladech za právní zastoupení - 4 úkony po 1 500 Kč (převzetí zastoupení, písemné podání soudu a účast na ústním jednání dne [datum] v trvání 2 hodin podle ust. § 7 bod 5. a § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a 4x náhrada hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 a.t. po 300 Kč a 21% DPH podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 8 712 Kč.